ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Hydrosféra – podpovrchová voda POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 16 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_16 DATUM TVORBY: 10.12.2012 ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM seznamuje žáky s podpovrchovými vodami. METODICKÝ POKYN:

Podpovrchové vody Voda pod ZP 1. Půdní – obsažena v půdě, nevytváří souvislou hladinu Půdní vlhkost obsažená v pórech Póry vyplňuje i vzduch Podzemní (spodní voda) – vyplňuje průliny, pukliny zvodněných hornin Hladina podzemní vody – úroveň odkud jsou půdní dutiny souvisle vyplněny podzemní vodou Hladina podzemní vody tvoří rozhraní mezi saturovanou zónou a nesaturovanou zónou v horninovém prostředí

Podpovrchové vody Podzemní voda tvoří okolo 20 % světových zásob sladké vody, využívá se často jako zdroj vody Zvodeň - tvoří dlouhodobé nebo trvalé vodní těleso Většina vody pod zemským povrchem pochází ze vsaku povrchové vody, ta se nazývá vadózní Část této vody může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami a tuto podzemní vodu pak označujeme jako fosilní Pokud vystupuje z nitra Země, jedná se o juvenilní podzemní vodu může vyvěrat například ve vulkanických oblastech a v tektonických zlomech

Artéská voda Střídání propustných vrstev s nepropustnými Jsou-li zvodněné vrstvy ukloněné, nebo prohnuté do tvaru pánve hladina podzemní vody je pod hydrostatickým tlakem napjatá voda (artéská) Po navrtání začne voda tryskat na povrch Označení pochází od bývalé francouzské provincie Artois, kde bylo ve 12. století vytvořeno kartuziánskými mnichy mnoho artéských studní, nicméně již dříve byly známy artéské studny v Sýrii a Egyptě

Artéská voda Simpsonova poušť je rozlehlá a vyprahlá oblast rudého písku a písečných dun ve střední Austrálii, západně od středu kontinentu Pod Simpsonovou pouští se rozkládá Velká artéská pánev, ohromná zásoba podzemní vody, kam odtéká voda jednoho z nejrozsáhlejších povodí na světě Tato podzemní voda na mnoha místech vyvěrá na povrchu, ať už jako přírodní prameny (např. Dalhousie Springs), nebo skrze umělé vrty sloužící k napájení dobytka

Simpson desert

Prameny Přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch Prameny se podle způsobu vývěru dělí na sestupné, výstupné a přelivné Za příznivých hydrogeologických podmínek se od pramene vytvoří vodní tok, který odvádí vyvěrající vodu dále do vodní sítě Pokud se na jednom místě vyskytuje více pramenů z téhož podzemního zdroje, označuje se místo jako prameniště Některé prameny vyvěrají přímo do vodního toku, jezera, moře, označují se jako utajené prameny

Prameny V České republice je pozorovací síť pramenů U pozorovaných pramenů se provádí měření vydatnosti, teploty a Ph Jednotkou vydatnosti pramenů je l·s−1, při velkých vydatnostech m3.s−1

Pramen řeky Volyňky v jižních Čechách

Pramen Labe Zeď se znaky polabských měst

Prameny Podle teploty: prameny studené (s průměrnou teplotou nepřesahující 20 °C) prameny teplé (s průměrnou teplotou vyšší než 20 °C): vlažné (hypotermální, do 37 °C) teplé či teplice (termální, do 50 °C) vřídla (termy, přes 50 °C)

Termální pramen Vystupuje ohřátá voda často obohacená o minerální složky Voda proniká puklinami do zemské kůry do značných hloubek, kde se vlivem tektonických poruch dostává do blízkosti magmatu, o který se ohřívá a vystupuje nahoru Její teplota nedosahuje ale takové velikosti, aby umožňovala přeměnu na páru, čímž nedochází ke vzniku gejzírů a ohřátá voda jen zvolna vytéká z podpovrchu Lze využívat pro vytápění, či pro rekreaci Nejznámější lokality pocházejí z Islandu, kde se lidé často koupají v horkých jezerech i přes studené okolní klima a teplá voda je využívána i pro vytápění chodníků Využívají se také k léčbě různých onemocnění jako převážně nemocí kůže

Termální pramen na Islandu

Gejzíry Vyvrhování vařícího proudu vody a páry na zemský povrch v určitých časově omezených periodách (či v podstatě i nepřetržitě) ve vulkanicky aktivních oblastech Název pochází z islandského nejznámějšího gejzíru Geysir v oblasti Haukadalur Jeho název je odvozen z islandského slovesa geysa znamenajícího „proudit“ Na světě je známo okolo tisíce gejzírů (jiný zdroj uvádí počet 700), z toho přibližná polovina se nachází v Yellowstonském národním parku v USA

Gejzíry Gejzíry jsou spojené s vulkanicky aktivními oblastmi, jelikož žhavé magma pod povrchem dodává vodě teplo potřebné k přehřátí a vzniku gejzíru Povrchová či podzemní voda se vsakuje systémem trhlin do podzemí do hloubky okolo 2000 metrů, kde se dostává do kontaktu s horkými horninami, což vede k zahřátí, přehřátí a explozivnímu vytlačení vody a páry na povrch a vzniku gejzíru Vodní erupce dosahují různé výšky v závislosti na tlaku dosaženém v podzemí a mohou dosahovat až několika desítek metrů Nejvyšší aktivní gejzír k roku 2010 je Steamboat Geyser, který dosahuje výšky okolo 90 metrů

Animace ukazující vznik vodní páry a následného výtrysku a opětovného naplnění rezervoáru

Gejzír Strokkur těsně před erupcí

Erupce gejzíru Strokkur na Islandu

Erupce gejzíru Strokkur na Islandu

Údolí gejzírů - Kamčatka

Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Simpsonova_pou%C5%A1%C5%A5 http://cs.wikipedia.org/wiki/Pramen http://cs.wikipedia.org/wiki/Term%C3%A1ln%C3%AD_pramen http://cs.wikipedia.org/wiki/Gejz%C3%ADr

Použité zdroje a literatura Obrazové materiály: DUNN, Andrew. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Artesian_Well.png ADAMEC, David. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Simpsondesert.jpg JAPO. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Volynka-Riverhead.JPG MIAOW. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012.]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Elbe_Spring_in_Karkonosze_from_N_174.jpg DRÉO, Johann. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Islande_source_Deildartunguhver.jpg KRAPF, Hansueli. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:DSCN3789a.JPG TILLE, Andreas. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:GeysirEruptionNear.jpg ЮК. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Geyser_animation.gif NUNN, Robert. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Valley_of_the_Geysers.jpg