AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POLOHA, ROZLOHA: Nejmenší ze všech kontinentů, spolu s o.Oceánie se prostírá přes rozsáhlé plochy Pacifiku (s o.pevnina zabírá přes 8,97 mil. km2). Jen Austrálie zabírá 7,69 mil km2 (6% rozlohy souše). Austrálie leží na j. polokouli podél obratníku Kozoroha obklopená Tichým a Indickým oc.

Odlehlá od ostatních světadílů, objevena nejpozději ze všech dosud trvale obydlených světadílů v r.1606 holanďanem W.Janszem (další objevitelé - Abel Tasman, James Cook - angličané) Jméno z lat. australis = jižní

krajní body pevniny: krajní body ostrovů: zz Příkrý mys (Steep point) 113°09‘ v.d, 26°10‘ j.š. vv Byronův mys 142°31‘ v.d., 28°38‘j.š. ss mys York 10°43‘ j.š., 142°31‘ v.d. jj mys Wilsonův 39°08‘ j.š., 146°25‘ v.d. krajní body ostrovů: zz Kokosové o.(Austr.) v Indic oc. 96°50‘ v.d. vv o.Syla –y- Gomez (Chil.) v Tich.oc. 105°28‘ z.d ss Midwayské o. v Tich.oc. 28°14‘ s.š. jj o.Cambell v Tich.oc. 50°20‘ j.š.(Mcquarieovy o.)

GEOLOGIE: tvořena Indickoaustralskou litosférickou deskou, na V v I.-HORÁCH vyvrásněno Velké předělové pohoří POVRCH: pobřeží málo členité (19 600 km) na v. lemováno Velkým bradlovým (korálovým) útesem Stř.nadm.v jen 340 m Nejvyšší bod: Mt.Kosciusko 2228 m n. m. Nejnižší bod: proláklina Eyerova jez. -16 m typické jsou rozsáhlé roviny a plošiny. rozdělujeme do 3 základních celků:

1)Západoaustralská pánev (tabule) – nejstarší část, ½ pevniny 2)Středoaustralské nížiny s Velkou artéskou pánví (proláklina Eyerova jez. -16 m) 3)Velké předělové pohoří (též australské Kordillery) s nejvyšším vrcholem světadílu (Mt.Kosciusko 2228 m n m.)

KLIMA: Celý kontinent leží v teplé podnebné oblasti: tropický vlhký pás – na S a SV Tropický suchý pás – převážná část kontinentu. Subtropický pás. Jih Tasmánie má již mírné podnebí. Nejsušší kontinent. Místa teplotních extrémů: nejteplejší prům.T: Marble Bar (Austrálie) 34°C Max. T: Cloncurry (Austrálie) 52,8 °C Min. T: Lake Tekapo (Nový Zéland) -15,6°C Max.srážky: o.Kauai (Havajské o.) 11 684 mm/rok Min.srážek: mm/rok

VODSTVO: nejsušší kontinent → slabě vyvinutá říční síť. 54 % tvoří oblasti bez odtoku do moře. Vodní stavy silně kolísají. Časté jsou creeky – dlouhodobě vyschlá koryta řek. Nejdelší řekou je Murray(-Darling) 3490 km. Z jezer je pozoruhodné Manapouri (NZ), rozloha 142 km2, hloubka 445 m, jehož dno leží 263 m pod úrovní mořské hladiny (je největší kryptodepresí v Oceánii).

ROSTINSTVO, ŽIVOČIŠSTVO: pro svou dlouhou izolaci od ostatních kontinentů MÁ STAROBYLÝ A ZVLÁŠTNÍ RÁZ: Skoro 75% druhů rostlinstva je endemických. Na nejvlhčích oblastech tropické deštné lesy a subtropické pralesy se stromovitými kapradinami nebo blahovičníkové lesy V suších oblastech savany a stepi V nejsušších polopouště a pouště

Najdeme tu blahovičníkové (eukalyptové, více než 600 druhů) lesy, tvrdolisté formace pestrobarevně kvetoucích akácií, scrubu, přesličníku… Ze zvířat jsou nejrozšířenější savci – vačnatci a ptakořitní (klokani, koala medvídkovitá, vakoveverka, poletucha, vombat, ptakopysk, ježura, pták emu hnědý, černá labuť, ledňáček obrovský, kivi, …

OBYVATELSTVO: Původní obyvatelé AUSTRÁLIE černí Austrálci a NZ Maorové jsou již jen slabě zastoupeni. Převažují běloši britského či irského původu. V Oceánii převládá původní obyvatelstvo: Papuánci, Melanésané, Mikronésané, Polynésané, aj… Dnes žije v Austr. 21 mil ob., kteří se soustřeďují na JV (90% OB. ŽIJE NA 20% území) do měst (91%). Dožívají se v průměru 81,5 roků.

EKONOMIKA: velice vyspělý stát s významnou hospodářskou silou v tichooceánské oblasti. 1)ZEMĚDĚLSTVÍ – velmi vyspělé, mechanizované, intenzivní - obdělává se jen 6 % úz. (přesto je A. význ.vývozcem pšenice), na 30 mil km2 pastvin se chová skot a ovce (největší vývozce skopového masa a vlny na světe). Dále se pěstují citrusy, vinná réva, banány, bavlník a cukr.třtina…

PRŮMYSL: Vyspělý, se zastoupením všech odvětví: těžební: výrazný podíl na svět. těžbě důležitých surovin – č.uhlí, Fe, Uran, bauxit, Pb, Zn, Ag, diamanty Zpracovatelský: potravinářský, dřevozprac., textilní, obuvnický a kožedělný…hutnický, strojírenský (zeměděls.stroje, dopravní stroj. – lokomotivy, letadla, lodě), chemický.

Doprava: Moderní úroveň (kvalitní silniční a želez. síť, významná je letecká doprava (odlehlé samoty) Transkontinentální trasy (silnic a železnice)

Akácie flétnová

Požár australské buše

Murray scrub

Kivi a koala

Eucalyptus ficifolia

Ledňáček obrovský (Dacelo novaeguineae)

vakoveverka létavá (lat. Petaurus breviceps)

poletucha bělobřichá (lat. Biswamoyopterus biswasi)

vombat obecný (lat. Vombatus ursinus),

ptakopysk podivný (lat. Ornithorhynchus anatinus )

zajímavosti ptakopyska: - ve volné přírodě se dožívá 16 let - masožravec - nízký metabolismus (prům.teplota těla 32°C) - vnitřní ucho je začleněno přímo do lebky, zevní sluch.orgán je ale ve spod čelisti - nohy jsou po straně těla, ne pod ním - na zadních nohách jedovaté ostruhy (zbůsobují nesnesitelnou bolest a otoky i po několik měsíců) - snáší vejce - samice nemají mléčné bradavky, vylučují mléko pomocí kožních záhybů - elektrocitlivý smysl (receptory na zadní straně zobáku, mechanoreceptory po celém zobáku)

ježura australská (lat. Tachyglossus aculeatus)

Puncak Jaya 5030 m n.m

Nový Zéland Hornaté souostroví NZ leží na hranici Pacifické a Indoaustralské litosférické desky (časté zemětřesení, termální prameny a sopečná činnost) asi 1700 km JV od Austrálie. Je tvořen hustě osídleným Severním ostrovem a Jižním ostrovem s vysokým pohořím Jižních Alp se značným zaledněním a řadou malých ostrůvků.

Ze 4,2 mil. ob. NZ žije 75% na Severním o Ze 4,2 mil.ob. NZ žije 75% na Severním o. Největším městem je Auckland (1 mil. ob.) a hl. město Wellington. Většina obyv.je evropského původu, počet Maorů (pův.obyv.) je asi 280 000. NZ je vyspělou zemí s významným vývozcem zemědělských (ovčí vlna, maso, mléčné výrobky,ovoce - kiwi…) a průmyslových produktů.

OCEÁNIE Je tvořena velkým množstvím drobných ostrůvků rozptýlených na obrovské ploše Tichého oc. Dělí se geograficky na 3 skupiny ostrovů:

POLYNÉSIE – představuje nejvíce rozptýlenou skup. ostrovů POLYNÉSIE – představuje nejvíce rozptýlenou skup.ostrovů. Nejvýznamější jsou HAVAJSKÉ O., COOKOVY O., VELIKONOČNÍ OSTROV, SPOLEČENSKÉ OSTROVY. Jsou většinou sopečného původu. MIKRONÉSIE – zahrnuje drobné ostrovy v Z části Pacifiku S od rovníku. Mezi největší patří MARIANY, KAROLÍNY A MARSCHALLOVY O. Převážně se jedná o korálové ostrovy (vybudovány korálovými živočichy žijících v koloniích v čistých a teplých vodách mezi obratníky)

3) MELANÉSIE – pás ostr. na S a V od Austrálie:NOVÁ GUINEA, BISMARCOVO SOUOSTROVÍ, ŠALAMOUNOVY OSTROVY, NOVÉ HEBRIDY, NOVÁ KALEDONIE, FIDŽI A NOVÝ ZÉLAND. Společným znakem je kontinentální původ (leží při okraji Indickoaustrals.lit.desky): jsou hornaté, častá sopečná činnost.

Hospodářsky význam Oceánie spočívá v plantážním pěstování kokosové palmy, cukr.třtiny a ananasů, na některých ostr. těžba surovin (fosfáty, Ni, Cu). Pro řadu ostrovů je hlavním zdrojem příjmů cestovní ruch zahraničních návštěvníků vyhledávajících exotické prostředí.

Kontrolní otázky: Proč byla objevena Austrálie jako poslední z dnes trvale osídlených kontinentů? Na glóbu změř flexibilním pravítkem vzdálenost hl.města Austrálie od a) nejjižnějšího bodu Asijské pevniny b) nejzápadnějšího bodu Jižní Ameriky c) nejvýchodnějšího bodu Afriky d) Prahy a vypočti skutečnou vzdálenost uvedených míst. 3) Součást jaké litosférické desky je australský kontinent? 4) Které podnebí jsou v A zastoupeny? 5) Kde leží nejvyšší pohoří Austrálie a jak se jmenuje? 6) Proč toto neleží na opačné světové straně kontinentu? 7) Charakterizuj hydrosféru Austrálie. 8) Jaké je nerostné bohatství A? 9) Charakterizuj zemědělství A? 10) Najdi na internetu z důvěryhodných zdrojů hlavní obchodní partnery Austrálie (pro vývoz a dovoz) 11) Jakého původu jsou ostrovy v Oceánii? 12) Na čem je závislé hospodářství malých ostrovních států Oceánie? 13) Podle tabulek nebo www stránek najdi informaci o počtu obyvatel a rozloze ostrovních států: Guinea, Fidži, Šalamounovy ostr., Havajské ostr., Vanuatu a vypočti průměrnou hustotu zalidnění.