Mgr. Ivana Čamková Mgr. Romana Trutnovská Využívání přirozené podpory a dobrovolnictví v integraci lidí s postižením Mgr. Ivana Čamková Mgr. Romana Trutnovská

Obsah kurzu Vymezení pojmu dobrovolnictví – znaky, mýty Historie dobrovolnictví v ČR, současní situace, kam směřuje dobrovolnictví Dobrovolnictví jako vztah – projekt „Otevřené dveře“ Akční dobrovolnictví Dobrovolnické centrum Instand Kruh přátel, profil na jednu stranu

Co je to dobrovolnictví? Vymezení pojmu dobrovolník Dobrovolník je člověk, který se ze své vůle rozhodne věnovat svůj čas, znalosti a zkušenosti potřebným lidem nebo činnostem bez nároku na odměnu. Smyslem činnosti dobrovolníků není nahradit personál zařízení, do kterého dobrovolník dochází, ale přinést jeho klientům něco navíc, pomoci jim radovat se ze života, vyplnit jejich volný čas.

Dobrovolníci a § Dobrovolnictví je občanskoprávní vztah, který může být uzavřen písemně, ale v řadě případů je uzavřen pouze ústně.

Znaky dobrovolnictví Svobodná volba – dobrovolnictví není povinné Přesto některé dobrovolnické činnosti mohou obsahovat určitou míru donucení – morální (např. rodiče se cítí povinni pomáhat škole, kam chodí jejich dítě) nebo zaměstnavatelem Dobrovolnictví je vykonáváno bez nároků na odměnu často bývá propláceno cestovné, náklady spojené s dobrovolnickou činností (např. pracovní pomůcky), umožněn volný přístup ke službám a akcím, předávány symbolické dárky jako projev uznání Dobrovolnictví pro jiné Primárně je vykonávané ve prospěch jiných, ačkoli dobrovolníci mohou mít ze své činnosti i osobní přínos Podstatné je, že dobrovolnická práce není vykonávána pro blízké osoby (rodina, přátelé) – pocit povinnosti => není svobodně zvolené

Mýty o dobrovolnictví Dobrovolnictví není oběť Dobrovolníci nejsou lidé s nenaplněným volným časem nebo chybějícími rodinnými vazbami, ale naopak jsou to často humanisticky orientovaní jedinci, sociálně integrovaní a aktivní v mnoha dalších činnostech. Dobrovolnictví není zcela zadarmo Mzda koordinátora dobrovolníků je dobře vynaložena a bohatě vyvážena činností dobrovolníků z hlediska odpracovaných hodin i z hlediska kvality poskytovaných služeb.

Mýty o dobrovolnictví Dobrovolnictví není amatérismus Aby byla dobrovolná pomoc účinná, je třeba jí efektivní organizovat. Dobrovolnický program může zvýšit nejen výkonnost, ale i profesionalitu neziskové organizace a při tom nic neubírá z tvořivosti a spontaneity dobrovolníka. Dobrovolníci nejsou levná pracovní síla Dobrovolník by neměl nahrazovat práci profesionálů a neměl by dělat činnosti, do kterých se nikomu nechce. Objednat si dobrovolníky jako předem připravený a hotový nástroj – o tom dobrovolnictví není.

Historie dobrovolnictví v ČR Před druhou světovou válkou v ČSR obdobné vzorce dobrovolnictví jako ve většině zemích západní Evropy a v USA Nástup socialismu Na jedné straně strach ze spontánních dobrovolnických aktivit Na druhé straně je komunistická strana potřebovala, aby mohla řešit prekérní situaci nedostatkového, socialistického hospodářství a dokazovat legitimitu své vedoucí pozice ve společnosti Paralyzace dobrovolnického aktivismu Centralizace dobrovolnických aktivit i ve sféře volnočasových a zájmových aktivit (Pionýr, Československý svaz žen apod.) Komunisté organizované dobrovolnictví nezrušili, naopak na něm postavili existenci socialistické společnosti

Historie dobrovolnictví v ČR Vývojová stádia dobrovolnictví v období socialismu Agitační stádium Kontrolované vedení masových dobrovolnických organizací Agitací a propagandou se snažili vzbudit v lidech nadšení pro dobrovolnickou práci ve prospěch socialismu Represivní stádium Socialistický stát a jeho instituce nutily občany k dobrovolnické práci pomocí vydírání a zastrašování Dobrovolnická aktivita se stala fakticky povinnou pro všechny a ztratila svůj autentický smysl Ritualistické stádium Smysl dobrovolnické aktivity se zcela vyprázdnil Vedení komunistické strany postupně ztrácelo kontrolu nad výkonem dobrovolnických aktivit Jak funkcionáři, kteří měli na starosti agitaci k dobrovolnictví, tak občané prorežimní dobrovolnické aktivity z velké části jen simulovali a vyhýbali se jim

Historie dobrovolnictví v ČR Organizace dobrovolnictví za socialismu Hustá síť základních dobrovolných organizací ve městech a obcích Pracovní kolektivy, které se dobrovolně rozhodly vykonávat větší objem práce Velká část organizačního zázemí přímo v podnicích, na úřadech, na jednotlivých pracovištích Ve velkých podnicích s několika tisíci zaměstnanci fungovalo řízení dobrovolnických aktivit na vysoce profesionální úrovni – působili zde „lovci dobrovolníků“ Lokální dobrovolnictví – oblast sportu, rekreace, kultury a jiných zájmových činností Specifický model dobrovolnictví – církevní a disidentské organizace

Historie dobrovolnictví v ČR Motivace dobrovolníků za socialismu Víra v ideály komunismu Zvnitřněná norma nezávislá na ideologii Část dobrovolníků pracovalo bez ohledu na ideologický prapor, protože považovali za správné dělat něco pro obecné blaho Strach Neúčast na brigádách a veřejně prospěšných akcích byla sankciována Reciprocita „něco za něco“ – „Když se budeš účastnit našich akcí a nebude ti vadit kontrola shora ani ideologická nálepka dobrovolnické organizace, budeš mít klid a získáš také další výhody (můžeš mít byt, dítě ve školce apod.).“

Historie dobrovolnictví v ČR Motivace dobrovolníků za socialismu Kariérismus Únik Dobrovolnictví jako způsob jak zůstat stranou od ideologie Malé dobrovolné organizace zaměřené na oblast trávení volného času (dostatečné vzdálené od svazových centrál) Náboženské přesvědčení Dobrovolnické aktivity ve prospěch církve probíhaly stranou od veřejného života Víra v ideály svobody, občanské společnosti a demokracie Motivace typická pro tehdejší „nepřátele režimu“, tj. disidenty Smyslem dobrovolnických aktivit bylo odstranění totalitního režimu a nastolení demokratických poměrů

Historie dobrovolnictví v ČR Dobrovolnictví po r. 1989 Rozsáhlejší organizované pokusy o systematické zavádění dobrovolnické činnosti v ČR se objevily až ve druhé polovině 90. let. V tomto případě hovoříme o modelu formálního dobrovolnictví, který zahrnuje dobrovolné aktivity organizované prostřednictvím dobrovolnických center či jiných neziskových organizací realizujících dobrovolnické programy, případně přímo prostřednictvím poskytovatelů služeb. Dobrovolníky vede obvykle profesionál – koordinátor dobrovolníků, který se řídí pravidly managementu dobrovolnictví, specificky upravenými pro konkrétní oblast služeb. Koordinátor dobrovolníků je nová profesní pozice obsahující prvky sociální práce a personalistiky. Dobrovolníci už nejsou zaměření na cíle ve prospěch celé komunity, ale na pomoc specifickým skupinám či kategoriím lidí, ve své práci hledají seberealizaci

Dobrovolníci a § Zákon č. 108/2006, Sb. o sociálních službách Podle § 115 zákona (novela z roku 2007): Při poskytování sociálních služeb působí rovněž dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Nový pojem - veřejná služba (novela z roku 2009) Věstník MZ ČR č. 6/2009 (www.mzcr.cz) Metodické doporučení pro zavedení dobrovolnického programu v nemocnicích 7.4.2017

Zákon o dobrovolnické službě 198/2002 Sb. Dobrovolníci a § Zákon o dobrovolnické službě 198/2002 Sb. (www.mvcr.cz) Zákon se vztahuje pouze na akreditované organizace, dobrovolnictví ve všech ostatních případech si může uchovat svoji nezávislost. Je na každé NO, aby zvážila, do jaké míry je akreditace dobrovolnické služby pro ni přínosná. 7.4.2017

Dobrovolníci v NNO

Dobrovolníci v NNO

Typy dobrovolnictví Neformální dobrovolnictví Formální dobrovolnictví Neorganizovaná pomoc druhým Za socialismu byly málo rozvinuté služby a neformální vzájemná pomoc hrála v životě lidí významnou roli, tento fenomén si udržel svoji důležitost i po pádu komunismu Dominují zde aktivity sousedské výpomoci Formální dobrovolnictví Organizované prostřednictvím dobrovolnických center, NNO realizujících dobrovolnické programy nebo přímo poskytovateli služeb

Neformální dobrovolnictví V ČR 38 % občanů, přičemž 40 % z nich se zároveň věnuje dobrovolnictví formálnímu V zahraničí -25 % v Maďarsku a Portugalsku, téměř 70 % ve Finsku, Slovinsku a Lotyšsku Neformální dobrovolníci podle typu činnosti Typ činnost Frekvence % Sousedský 1027 72 Servisní (pomoc potřebnému člověku v nouzi) 586 41 Advokační (obhajoba práv a zájmů) 196 14 Cekem neformálních dobrovolníků 1430 100

Formální dobrovolnictví V ČR 30 % občanů nad 15 let Zahraničí – Belgie, Francie, Rakousko, Německo 24 – 33 % dobrovolníků; 36 – 47 % v Holandsku, Finsku, Dánsku; 9 – 14 % v Portugalsku, Slovensku, Španělsku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku či Polsku

Dobrovolnictví podle věku (%) Věkové kategorie (let) 15 – 24 25 – 34 35 – 44 45 – 54 55 – 64 65 + Formální dobrovolníci 32 33 29 22 Ne - dobrovolníci 68 67 71 78 Celkem (N=3722) 100 Neformální dobrovolníci 37 43 42 Ne – dobrovolníci 63 57 58 Celkem (N=3703)

Dobrovolnictví podle vzdělání (%) Vzdělanostní kategorie Celkem ZŠ SŠ VŠ/VOŠ Formální dobrovolníci (N=3791) 43 41 15 100 Neformální dobrovolníci (N=3775) 47 12

Stabilita dobrovolnické činnosti pro jenu organizaci (%) Délka činnosti pro jednu organizaci Formální dobrovolníci 1 rok nebo méně 25 Krátkodobý styl 41 2 – 3 roky 16 4 – 5 let 15 Dlouhodobý styl 59 6 – 10 let 17 Nad 10 let 29 Celkem 100

Pravidelnost dobrovolnické činnosti (%) Frekvence činnosti Formální dobrovolnictví Denně 4 Pravidelný styl 74 Týdně 33 Měsíčně 37 4x za rok 17 Příležitostný styl 26 1 – 2x za rok 9 Celkem 100

Intenzita dobrovolnické činnosti za poslední měsíc Průměrný počet hodin odpracovaných formálními dobrovolníky je 47 hodin za rok Např. v Kanadě je to 166 hodin za rok Styl dobrovolnické činnosti Objem hodin za měsíc Formální dobrovolníci (%) Periférní 1 - 9 hodin 52 Semiperiférní 10 – 12 hodin 23 Jádro („tahouni“) 13 a více hodin 25 Celkem 100

Typologie neziskových organizací v ČR Sledovaný zájem: Zaměření: Vzájemně prospěšný Obecně prospěšný Servisní Staré zájmové (servisní) Vzájemně prospěšné sport, Rekreace, Komunitní rozvoj, Zájmové spolky 2. Nové servisní Obecně prospěšné Sociální a zdravotní péče, Vzdělávání, Humanitární pomoc, charita Advokační 3. Staré advokační odbory, Zaměstnanecké svazy, Profesní organizace (komory) 4. Nové advokační Ochrana životního prostředí a práv zvířat, Ochrana lidských práv, Ochrana občanských práv (práv spotřebitelů, minorit)

Počet dobrovolníků v jednotlivých typech organizacích Staré zájmové (servisní) – 81 % dobrovolníků, tj. 24 % občanů Nové servisní – 21 % dobrovolníků, tj. 6 % občanů Nové advokační – 11 % dobrovolníků, tj. 3 % občanů Staré advokační – 6 % dobrovolníků, tj. 2 % občanů

Nové trendy Dobrovolnictví podporované zaměstnavatelem tj. firemní dobrovolnictví Virtuální dobrovolnictví Dobrovolnictví vykonávané prostřednictvím internetu – údržba webových stránek, facebook, PR, poradenství apod. Počet zaměstnanců 1 – 10 Mikro-podnik 11 – 50 Malý podnik 51 – 250 Střední podnik Nad 250 Celkem Zapojil/a se do dobrovolnické práce, kterou organizoval zaměstnavatel 15 41 27 10 93

Co jsou zač tihle dobrovolníci?   Docela normální lidi. (5 435) Asi mají v sobě nějaký pocit dluhu, či závazku. (4 942) Budou trochu ujetý, když to dělají zadarmo. (4 942) (Výstupy ankety na dobrovolnik.cz – září 2012) 7.4.2017

Motivace dobrovolníků Chci pomáhat Chci získat zkušenost v práci s danou cílovou skupinou (často s ohledem na přijímací zkoušky na VŠ nebo s hledání práce) U lidí s postižením – často mají sami v rodině či v okolí postiženého člověka Navázat nové kontakty Nezaměstnaní

Kam směřuje dobrovolnictví Vzor dobrovolnictví „TRADIČNÍ“ „NOVÝ“ Kulturní rámec Kolektivní (kolektivní dobrovolnictví) Individuální (reflexivní dobrovolnictví) Řízení Spíše profes. a centralizované Spíše amatérské, decentralizované Motivace Normativní a emocionální Reciproční Hodnoty Komunita, služba jiným, sebeobětování, obč. ctnost Seberealizace, volný čas, demokracie, svoboda Vazba k organizaci (loajalita) Silná, podpořená členstvím Slabá, založená na účasti v programu či projektu Úvazek Dlouhodobý, pravidelný intensivní Krátkodobý, příležitostní (epizodické dobrovolnictví) Získávání a nábor Osobní kontakt Prostřednictvím dobrovol. center, internetu či reklamy Příprava Školení, trénink, „zasvěcení“ Minimální nebo žádná Využití IT Minimální Značné, virtuální dobrovolnictví Společenská role Spíše servisní Spíše advokační

Kam směřuje dobrovolnictví Dobrovolnictví jako odraz stavu společnosti: vyspělé „západní“ země, posun hodnot - od kolektivní k individuální realizaci specifický stav ČR – „od každého něco“: obnova sdružování občanů po r. 1989 motivace k individuálnímu úspěchu a kariéře

Financování dobrovolníci Ministerstvo vnitra – akreditované programy Kraj, obce Granty Nadační fondy Často se setkáváme s názory, že dobrovolnictví je přeci zadarmo, tak proč na něj dávat finance.