Co se ti vybaví, když se řeknou Sudety? Jak si myslíš, že se vyvíjely vztahy mezi Čechy a Němci, kteří žili v Československu?

Peripetie soužití Čechů a Němců v českých zemích

Vznik Československé republiky (1918) = nová situace Němci – z privilegovaného etnika národnostní menšinou Češi – dovršení národní emancipace

„Národnostní mapa“ první Československé republiky

Složení obyvatelstva podle národností – stav v roce 1930 Země česká (Čechy)

Podíl německého obyvatelstva v soudních okresech českých zemí – stav v roce 1930

Němci v počátcích republiky Nový stát realitou => jak se vůči němu postavit? Vzájemná nedůvěra ve vztahu Češi – Němci Negativistický postoj Demonstrace - 1919 → střety → desítky mrtvých Masaryk nabízí ministerské křeslo

AKTIVISMUS X NEGATIVISMUS

Německý aktivismus Skrze spolupráci v politických institucích snaha o spolupodílení se na osudu a vývoji ve státě 1926-1938 – vždy nejméně jeden německý ministr v československé vládě Aktivistické politické strany: Německý svaz zemědělců (BdL) Německá křesťansko-sociální strana lidová (DCV) Německá sociálně demokratická strana dělnická (DSAP) Německá demokratická svobodomyslná strana (DDFP)

Německý negativismus Odmítali podílet se konstruktivně na fungování republiky Snahy o získání politického vlivu na lokální a regionální úrovni Negativistické politické strany: Německá národně socialistická strana dělnická (DNSAP) Německá národní strana (DNP)

30. léta – obrat v politických preferencích u německého obyvatelstva Příčiny Propuknutí světové hospodářské krize, její odlišný časový průběh v ČSR a Německu a její hospodářské a sociální důsledky Politický vzestup Hitlerovy Třetí říše Vytvoření ofenzivní politické strany, která získala mezi sudetskými Němci téměř monopolní postavení

1933 – Sudetoněmecká vlastenecká fronta (Sudetendeutsche Heimatsfront = SHF) ↓ 1935 – Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei = SdP) v čele Konrad Henlein

Předvolební plakát SdP

Politické strany německé menšiny ve volbách do poslanecké sněmovny ČSR v roce 1935

Rok 1938 Anšlus Rakouska – 12. března V pohraničí – sudetští Němci vyvolávají konflikty s místními českými úřady, policií i vojáky Nacistická propaganda obviňuje z konfliktů Čechy, kteří Němce utiskují

Karlovarské požadavky Duben 1938 – sjezd Sudetoněmecké strany v Karlových Varech Požadavky vládě – samospráva oblastí osídlených Němci a právo volně šířit „německý světový názor“ – tedy nacistickou ideologii Vláda nabízela několik variant řešení – stupňování požadavků

Věrni zůstaneme Přečti si otázky pod textem. Během čtení se soustřeď na to, kam otázky míří. Vyznačuj si do textu. Zamýšlej se nad záměrem autora.

Provokace Německa se stupňují Německo vypracovala plán „Fall Grün“ V květnu 1938 začali soustřeďovat vojska u našich hranic Vláda reagovala vyhlášením částečné mobilizace – úspěšně provedena Manifest Věrni zůstaneme – podepsaly tři stovky umělců a více než milion občanů

Spojenci Nesouhlas západních velmocí Snažili se vyhnout válečnému střetnutí – pokračovali v politice appeasementu (usmiřování) Mise lorda Waltera Runcimana – jediný výsledek – prohlášení, že Češi a Němci nemohou žít v jednom státě

Co to tedy byly Sudety? Jak se vyvíjely vztahy mezi Čechy a Němci, kteří žili v Československu?