Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity:III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Anotace Název tematické oblasti: Jazyk, komunikace a sloh pro vyšší gymnázium Název učebního materiálu: Slovní druhy Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_CJ0208 Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia, 6. ročník osmiletého gymnázia Autor: Mgr. Karla Paclíková Datum vytvoření: Datum ověření ve výuce: Druh učebního materiálu: prezentace Očekávaný výstup:Student chápe a dokáže vysvětlit, na základě jakých kritérií jsou slova slovní zásoby tříděna na menší skupiny. Jednotlivé třídy slov (slovní druhy) charakterizuje z věcně obsahového hlediska, užívá k jejich označení správné termíny domácího původu, ke kterým je schopen uvést protějšky přejaté.

Metodické poznámky:Materiál lze využít jako oporu pro výklad učiva při frontální výuce v hodině věnované úvodu do učiva tvarosloví, zaměřuje se na třídění slov slovní zásoby a hlediska, která se při něm uplatňují. Černými čtverečky jsou označeny 2 drobné úkoly, které by měli studenti řešit: 1. Mezi uvedenými slovy vyhledej všechna slovesa. Na základě čeho jsi tento výběr provedl? 2. Jaké funkce může ve větě plnit podstatné jméno, předložka? Také tabulky jsou zadáním úkolů: 1. Ke známému termínu domácího původu přiřaď termín přejatý. (Lze řešit také ve dvojici, studenti si zapisují řešení v podobě dvojic, např. 1H, 3B, 7I…; řešení procházíme společně.) 2. K jednotlivým slovním druhům přiřaď správnou charakteristiku z hlediska věcně obsahového.

Slovní druhy

 píši, adresuj, psal jsem, psaní, pisateli, písemně, adresát, připsal bych, korespondence, psaný, dopis, býval bych napsal, psát, psáti, nadepiš, odeslán, písařův

slovní druhy - jsou výsledkem třídění SZ na menší skupiny = třídy slov, které mají určitý komplex (souhrn, soubor) společných vlastností

tyto vlastnosti jsou: a) pojmově obsahového rázu, tj. týkají se sémantiky (= věcného významu) podstatná jménapředložky přídavná jménaspojky zájmenačástice číslovkycitoslovce slovesa příslovce

b) formální 1. morfologické vlastnosti slova ohebná – skloňují se (skloňování jmenné, složené, zájmenné) – časují se (slovesa) slova neohebná 2. syntaktické vlastnosti funkce slova ve větě ▪ podstatné jméno předložky

1. příslovceA. (konjunkce, konjunkce) 2. spojkyB. (verbum, verba) 3. slovesaC. (pronomen, pronomina) 4. částiceD. (interjekce, interjekce) 5. zájmenaE. (adjektivum, adjektiva) 6. citoslovceF. (partikule, partikule) 7. podstatná jménaG. (adverbium, adverbia) 8. předložkyH. (numerale, numeralia) 9. číslovkyI. (substantivum, substantiva) 10. přídavná jménaJ. (prepozice, prepozice)

podstatná jména A. jejich význam není možno stanovit z nich samých, signalizují vztah mezi větnými členy a větami (jejich význam je vztahový, „nesamostatný“ slovní druh) přídavná jména B. zastupují substantiva, adjektiva nebo na ně ukazují zájmena C. pojmenovávají vlastnosti číslovky D. vyjadřují děj (činnost podmětu, stav podmětu, změnu stavu podmětu) slovesa E. vyjadřují nálady, city, napodobují zvuky a hlasy příslovce F. vlastní význam se projevuje až ve spojení se jmény; signalizují vztahy mezi slovy a pádem jména předložky G. slova významu číselného spojky H. vyjadřují vztahy mluvčího ke sdělované skutečnosti a k obsahu výpovědi, př. přání, hodnocení míru jistoty, zdůraznění přitakání/popírání částice I. pojmenovávají, názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů citoslovce J. vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností

Zdroj: archiv autorky