Základní a střední školství – stav a rizika aktuálního vývoje Jana Straková

Český systém základního a středního školství ve světle mezinárodních ukazatelů

Typické charakteristiky Časná diferenciace Vysoká míra ukončování středního vzdělání Vysoký podíl odborného vzdělávání Průměrný podíl maturitního vzdělávání Průměrná míra vstupu do terciálního vzdělání Nízké výdaje na vzdělávání, nízké platy učitelů

Diferenciace (PISA 2006)

Podíl populace s minimálně středoškolským vzděláním (2009)

Podíl středoškoláků ve všeobecném vzdělávání (2008)

Podíl populace s terciárním vzděláním (2009)

Míra vstupu do terciárního vzdělávání (1995 a 2009)

Aktuální problémy Zhoršující se výsledky Zvyšující se nerovnosti

Zhoršující se výsledky

Umístění českých žáků na konci povinného vzdělávání v mezinárodních výzkumech vědomostí (srovnání se zeměmi OECD: pořadí ČR/počet zúčastněných zemí OECD)

Čtenářská gramotnost Průměrné výsledky zemí OECD

Změny ve výsledcích zemí OECD mezi roky 2000 a 2009, čtenářská gramotnost

Matematická gramotnost (průměrné výsledky zemí OECD) je nad průměrem zemí OECD není statisticky významně rozdílný od průměru OECD je pod průměrem zemí OECD ▲ je statisticky významně lepší než výsledek ČR ○ není statisticky významně rozdílný od výsledku ČR ▼ je statisticky významně horší než výsledek ČR Korejská republika 546▲ Finsko 541▲ Švýcarsko 534▲ Japonsko 529▲ Kanada 527▲ Nizozemsko 526▲ Nový Zéland 519▲ Belgie 515▲ Austrálie 514▲ Německo 513▲ Estonsko 512▲ Island 507▲ Dánsko 503▲ Slovinsko 501▲ Norsko498 ○ Francie497 ○ Slovensko497 ○ Rakousko496 ○ Polsko495 ○ Švédsko494 ○ Česká republika493 Velká Británie492 ○ Maďarsko490 ○ Lucembursko 489○ USA 487○ Irsko 487○ Portugalsko 487○ Španělsko 483▼ Itálie 483▼ Řecko 466▼ Izrael 447▼ Turecko 445▼ Chile 421▼ Mexiko 419▼

Změny ve výsledcích zemí OECD mezi roky 2003 a 2009, matematická gramotnost

Přírodovědná gramotnost (průměrné výsledky zemí OECD) je nad průměrem zemí OECD není statisticky významně rozdílný od průměru OECD je pod průměrem zemí OECD ▲ je statisticky významně lepší než výsledek ČR ○ není statisticky významně rozdílný od výsledku ČR ▼ je statisticky významně horší než výsledek ČR Finsko 554▲ Japonsko 539▲ Korejská republika 538▲ Nový Zéland 532▲ Kanada 529▲ Estonsko 528▲ Austrálie 527▲ Nizozemsko 522▲ Německo 520▲ Švýcarsko 517▲ Velká Británie 514▲ Slovinsko 512▲ Polsko 508▲ Irsko 508○ Belgie 507○ Maďarsko503 ○ USA502 ○ Česká republika500 Norsko500 ○ Dánsko499 ○ Francie498 ○ Island 496○ Švédsko 495○ Rakousko 494○ Portugalsko 493○ Slovensko 490▼ Itálie 489▼ Španělsko 488▼ Lucembursko 484▼ Řecko 470▼ Izrael 455▼ Turecko 454▼ Chile 447▼ Mexiko 416▼

Zvyšující se nerovnosti

V mezinárodním srovnání nadprůměrně silná souvislost mezi výsledky žáků a rodinným zázemím (Přírůstek skóru ve čtenářském testu s jednotkovým nárůstem indexu rodinného zázemí – PISA 2009)

V mezinárodním srovnání jedna z nejsilnějších souvislostí mezi výsledky žáků a rodinným zázemím na úrovni školy (Přírůstek skóru ve čtenářském testu s jednotkovým nárůstem indexu rodinného zázemí na úrovni žáka a na úrovni školy – PISA 2009)

Podíl žáků nedosahujících základní úrovně způsobilosti nezbytné pro řešení běžných životních situací, PISA, 9. ročník

Situace ohrožených skupin: značné znevýhodnění romské menšiny (horší výsledky ve školách hlavního vzdělávacího proudu i ve školách vyučujících dle RVP LMP) výsledky cizinců srovnatelné s výsledky českých žáků absence jakýchkoli dokladů o výsledcích žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním

Vzdělávací politika

Typické znaky porevoluční vzdělávací politiky Nedostatek informací Rozhodování na základě osobních přesvědčení Absence vize a koncepce Absence kontinuity Orientace do minulosti

Kurikulární reforma Založena na přemýšlení v mezinárodní komunitě Předběhla českou realitu Nepřijetí, nepochopení Absence metodické a finanční podpory Formální realizace

Aktuální trendy vzdělávací politiky – návrat ke „starým dobrým časům“ Omezování přístupu k maturitnímu a vysokoškolskému vzdělávání – nucené nevýhodné volby Posilování selektivity systému – další zvyšování vzdělanostních nerovností

Podíl dospělých, kteří jsou spokojeni se svým životem, podle úrovně vzdělání (2008)

Rozdíly mezi školami se zvyšují (Vývoj rozdílů ve složení žáků jednotlivých škol a ve výsledku testu čtenářské gramotnosti, koeficient mezitřídní korelace, PISA 9. ročník)

Výběr školy podle finančního zajištění rodičů (Zdroj: STEM 2009)

PISA 2009

Platy učitelů (2009)

Výdaje na vzdělávání jako podíl HDP (2000 a 2008)

Vzdělanostní šance na ZŠ 1

Vzdělanostní šance na ZŠ 2

Vzdělanostní šance na ZŠ 3

Množství výběrových tříd pro nadanější žáky z pohledu učitelů Factum Invenio, 2009

Množství výběrových tříd pro méně nadané žáky z pohledu učitelů Factum Invenio, 2009

Profily škol v ČR (PISA 2003)