Zdravotní stav bezdomovců v mezinárodním srovnání a ČR Zdravotní politika Integrace bezdomovců a prevence bezdomovectví – nové cíle veřejné politiky Miroslav Barták 26. 3. 2014

Obsah prezentace Zdraví bezdomovců v zahraničních výzkumech Výsledky šetření IZPE z roku 2005/2006 – zdraví bezdomovců v ČR http://healthydebate.ca/2011/05/topic/cost-of-care/homelessnessmentalhealth

Tváře bezdomovství Bezdomovství jako nový sociální problém po roce 1989 Bezdomovectví jako extrémní forma sociálního vyloučení Absence determinanty zdraví – bydlení Jev rezistentní k mnoha snahám veřejné politiky

Bezdomovci a zdraví Zdravotní stav bezdomovců je horší než zdravotní stav bydlící populace Dílčí znalosti subjektivního hodnocení zdraví v ČR (IZPE, Naděje) Objektivní zdraví – neúplná evidence v ČR

Bezdomovci a zdraví Akademicky významné téma – databáze Web of Knowledge obsahuje cca 4 tisíce impaktovaných článků na téma bezdomovstí a zdraví (březen 2014). Dušení zdraví bezdomovců, fyzické zdraví (životní styl). Akademické a veřejně politické znalosti nutně nesouvisí s efektivním řešením bezdomovství (Velká Británie, Kanada, USA). http://media.salon.com/2013/01/spain-financial-crisis.jpeg14-1280x960.jpg

Bezdomovci a veřejná politika Existující agenda Významné finanční investice Působení organizací soukromého sektoru Pravidlo 80/20 – poskytovatelé/finanční prostředky „Neřešitelnosti a neatraktivnost“

Integrovaný přístup ke studiu bezdomovství Strukturální faktory Charakteristiky Rizikové faktory Spouštěcí mechanismy Chudoba Situace na trhu práce Veřejné a sociální politiky a jejich selhání Změny v oblasti rodinného života Věk Pohlaví Společenský status Typ domácnosti Etnická příslušnost Místo bydliště/pobytu Sexuální a psychické zneužívání v dětství nebo dospívání Rodinné konflikty a rozvraty Delikventní chování či zkušenost s vězením Nedostatek sociálně podpůrných sítí Dluhy, nezaplacené nájemné nebo hypotéky Neshody v sousedství; zneužívání drog a alkoholu Vyloučení ze školy a nedostatek kvalifikace Problémy se  zdravím Odchod z domu rodičů po hádce Manželský nebo partnerský kolaps Ovdovění Opuštění institucionální péče Opuštění vězení Ostré zhoršení duševního zdraví nebo zvýšení zneužívání alkoholu a drog Finanční krize spojená s růstem dluhů Vyklizení z nájemného (podnájmu) nebo vlastněného bytu

Kariéra bezdomovství

Výsledky subjektivního hodnocení zdraví bezdomovců V roce 2005 proběhlo dotazníkové šetření subjektivního hodnocení zdraví bezdomovců a jeho determinant (IGA MZ). 85 otázek (tazatelé v organizacích). Dotazník vyplnilo 900 mužů a žen bez domova. základní charakteristiky (pohlaví, věk, dosažené vzdělání, rodinný stav, počet dětí), ekonomickou aktivitu a příjem (postavení na trhu práce, příjem, jeho druhy a výše), životní situaci bezdomovství (faktory, spouštěcí mechanismy a rizikové faktory bezdomovství, délka bezdomovství, využívané a požadované sociální služby, reakce okolí). zdravotní stav (subjektivní hodnocení aktuálního zdravotního stavu, nemocnost, prodělaná onemocnění), spotřebu a dostupnost zdravotní péče (počet návštěv praktického lékaře, ambulantních specialistů a zubního lékaře, hospitalizace, odmítnutí zdravotní péče), životosprávu (stravování, spotřeba tabáku, alkoholu a nelegálních drog, péče o vlastní zdraví).

Výsledky šetření Základní socio-demografické charakteristiky: mezi dotazovanými bezdomovci bylo přibližně 80 % mužů a 20 % žen, bezdomovci jsou nejčastěji osoby v produktivním věku, z hlediska rodinného stavu se jedná ve většině o osoby svobodné nebo rozvedené, kteří žijí samostatně (osaměle), 30 % dotázaných bezdomovců nemá žádné děti, přibližně polovina bezdomovců dosáhla nejvyššího vzdělání základního nebo vyučen/vyučena.

Výsledky šetření Ekonomická aktivita a příjem: téměř tři čtvrtiny bezdomovců jsou nezaměstnaní, ale pouze třetina z nich je registrována na Úřadu práce, pokud již bezdomovci pracují, příjmy žen bez domova jsou nižší než bezdomovců mužů, asi 75 % bezdomovců uvedlo měsíční příjem nižší než 5 000 Kč.

Výsledky šetření Životní situace bezdomovství: přibližně dvě třetiny bezdomovců jsou bez domova více než jeden rok, více než 40 % bezdomovců prošlo během svého života vězením, nejčastěji udávanou příčinou bezdomovství jsou partnerské rozvraty, rozvody a ztráta zaměstnání, jen asi 60 % bezdomovců se v době, kdy se stalo bezdomovci, obrátilo o pomoc, ačkoliv těm, kteří pomoc žádali, byla zpravidla poskytnuta, v zimě roste počet bezdomovců, kteří vyhledávají sociální služby, bezdomovci nejčastěji žádají a využívají možnost stavování a hygieny, třetina bezdomovců udává negativní zkušenosti se svým okolím nebo policií, která souvisí s jejich životní situací.

Výsledky šetření Zdravotní stav: hodnocení zdraví se zhoršuje s rostoucím věkem (významně závisí na věku) s tím, že ženy se cítí hůře než muži, vliv délky bezdomovství nebyl v tomto ohledu statisticky prokázán, v porovnání se situací před rokem se nejvíce bezdomovců cítí stejně, většina bezdomovců nepovažuje svůj život za ideální, pokud by měli možnost, řadu věcí by změnili, přibližně 28 % mužů, respektive 37 % žen uvedlo, že aktuálně trpí nějakým chronickým onemocněním, s rostoucím věkem je výskyt chronických onemocnění častější (nejčastěji uváděnými onemocněními jsou duševní choroby/poruchy chování a kožní onemocnění, ale také vysoký krevní tlak),

Výsledky šetření muži i ženy bez domova hodnotí velmi kladně míru své pohyblivosti a schopnost sebeobsluhy, vysoké procento však uvádí bolesti/obtíže a úzkost/deprese, existuje významná statistická závislost výsledku „škály“ v rámci EuroQolu na věku, kdy věk zhoršuje pozitivní hodnocení zdraví, naopak statisticky se nepodařila prokázat závislost na pohlaví a délce bezdomovství.

Výsledky šetření Životospráva: většina bezdomovců má „bezproblémovou“ možnost stravování a hygieny, tři čtvrtiny bezdomovců jsou kuřáci, 12 % mužů a 4 % žen bez domova uvádějí, že denně konzumují alkohol, což je ovlivněno místem sběru dat, kdy podmínkou přijetí do organizace je střízlivý stav, což data naprosto zkresluje, přibližně 20 % bezdomovců má zkušenosti s nelegálními drogami, nejčastěji s marihuanou a hašišem, zanedbatelné procento uvedlo spotřebu inhalátů (např. toluenu), který je považován za „drogu chudých“.

Výsledky šetření Spotřeba a dostupnost péče: v posledních dvanácti měsících navštívilo z důvodu zdravotních obtíží praktického lékaře alespoň jednou 70 % mužů, respektive 79 % žen, z důvodu zdravotních obtíží navštívilo v posledních dvanácti měsících odborného ambulantního lékaře (včetně gynekologa) 50 % dotazovaných mužů, respektive 63 % dotazovaných žen. zubního lékaře navštívilo v posledních dvanácti měsících pouze 39 % dotazovaných mužů, respektive 31 % dotazovaných žen, za posledních dvanáct měsíců bylo hospitalizováno 37 % dotazovaných mužů, respektive 32 % žen, bezdomovci navštěvují lékaře nebo jsou hospitalizováni nejčastěji pouze jednou ročně, léky na lékařský předpis užívá méně bezdomovců, než kolik jich uvádí léčená chronická onemocnění, .

Výsledky šetření bezdomovci pouze zřídka užívají volně prodejné léky, největší problém pro bezdomovce představuje finanční „náročnost“ předepisovaných léčiv, 13 % bezdomovců se setkalo s odmítnutím u lékaře nebo ve zdravotnickém zařízení, a to z důvodů, které de jure nemohou být důvodem odmítnutí, pokud by mohli bezdomovci něco ve zdravotnictví změnit, chtěli by lepší vztahy zdravotníků k pacientům, zejména v oblasti komunikace

Souhrn zjištění Definice bezdomovství Nedostatečná definice bezdomovství ztěžuje jeho efektivní řešení. Sebelepší definice musí být rozšiřována a zpřesňována v závislosti na společenském vývoji. Determinanty zdravotního stavu bezdomovců Nejvýznamnější determinantou zdravotního stavu bezdomovců je samotné bezdomovství. Mezi bezdomovci se vyskytují ve vysoké míře problémy s alkoholem, bezdomovci jsou vystavováni výrazným stresovým situacím (sociálním, vztahovým), což ovlivňuje jejich duševní zdraví.

Souhrn zjištění Zdravotní stav bezdomovců Bezdomovci trpí často infekčními onemocněními. U bezdomovců se vyskytují ve vysoké míře duševní poruchy a onemocnění. Většina bezdomovců má problémy s alkoholem či je na něm závislá. Dostupnost zdravotnických služeb Nejlépe zajistí dostupnost péče zdravotnická zařízení přímo u poskytovatelů sociálních služeb. Přijetí pacienta-bezdomovce může být pro lékaře riziko z pohledu odlivu pacientů „bydlících“. Hospitalizace bezdomovců i jejich převozy do nemocnice jsou mnohdy problematické. Po propuštění z nemocnice se bezdomovci vrací zpět na ulici a jejich „doléčení“ je nejisté.

Současný stav a jak dále…

KSP FSE UJEP, Moskevská 54, 400 96 Ústí nad Labem Děkuji za vaši pozornost miroslav.bartak@ujep.cz KSP FSE UJEP, Moskevská 54, 400 96 Ústí nad Labem