Pestrost stravy MUDr. Marta Pryszczová

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Co očekávají rodiče od školního stravování
Advertisements

Výživa II – alpské lyžování
KAŽDODENNÍ STRAVA Zpracovali: Sklenář Jiří
B.Procházka Poděbrady 16. –
Zásady zdravé výživy a nemoci způsobené nevhodnou stravou
CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE_ PaV_1.20 SOU Obořiště Určeno pro obor – Práce ve stravování – zaměření kuchař – 2.ročník Číslo klíčové aktivity:
Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, Nepomuk,
SPOTŘEBNÍ KOŠ.
TUKY (LIPIDY).
CHARAKTERISTIKA ·     je seznam nabízených pokrmů a příloh;   ·     svým vzhledem a obsahem reprezentuje provozovnu;       je reklamním a propagačním prostředkem.
Zdravá výživa a příprava jednoduchých pokrmů
Školní stravování (úvod) MUDr. Petr Tláskal, CSc. Ing. Eva Šulcová Bc
Název školy Střední odborná škola Luhačovice
Škola: Praktická škola dvouletá
Školní stravování Souhrnné informace ze zjištění České školní inspekce v oblasti školního stravování.
Zásady výživy sportovce
ŠKOLA V PŘÍRODĚ Orlík
stravovací režim školáků
SPRÁVNÁ VÝŽIVA PROJEKT „ZDRAVĚ JÍST, ZDRAVĚ ŽÍT“.
Věra Boháčová, DiS. nutriční terapeutka Poradenské centrum Výživa dětí
Také si myslíte, že to děláte správně?
??? Kolik jídel by člověk měl denně sníst?
Potraviny rostlinného původu
- je pevná sestava pokrmů, doplněná vhodnými nápoji, používaná k určité příležitosti. Bc. Daniel Vančura.
Jitka Rusková, DiS. nutriční terapeutka Poradenské centrum Výživa dětí
Jitka Rusková, DiS. nutriční terapeutka Poradenské centrum Výživa dětí
Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P9 _ 1.9 TEMATICKÁ OBLAST: Biologie člověka s rozsahem pro ZŠ Metabolické procesy trávicí soustavy TYP: DUM výkladový.
Zdravé mlsání Dana Růžičková, DiS. nutriční terapeutka Poradenské centrum Výživa dětí, Praha 26. února 2008.
Jitka Rusková, DiS. nutriční terapeutka Poradenské centrum Výživa dětí
SPRÁVNÁ VÝŽIVA Prvouka 3.ročník. SPRÁVNÁ VÝŽIVA Prvouka 3.ročník.
Potravinový talíř Člověk a jeho zdraví.
Název Výživová pyramida
Příprava stravy v rodině
BEZMASÉ POKRMY
Mýty rodičů ve výživě dětí z pohledu pediatra
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_11
Spotřební koš - zařazování potravin do spotřebního koše,
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Výukový materiál byl zpracován v rámci projektu OPVK 1.5 EU peníze školám registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Autor:Bc. Zdeňka Sîrbu Zpracováno:
Makrobiotika, vegetariánství, dieta batolat a dětí předškolního věku
Zdravé stravování KC3.
Zásady zdravé výživy Dagmar Šťastná.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
DUM - Digitální Učební Materiál Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
ZDRAVÁ ŠKOLNÍ JÍDELNA Rodičovská kavárna – 23. února 2016.
Zdravá výživa Správné sestavení jídelníčku VY_32_INOVACE_01_36.
Zásady zdravého stravování. ZPRACOVAL Mgr. Alena Jakubcová ŠKOLA ZŠ Bor, Školní 440, , příspěvková organizace TÉMA Umění, kultura, sport, zdraví,
Elektronické učební materiály - … stupeň Předmět Autor: Mgr. Roman Havlíček Elektronické učební materiály – II. stupeň Tělesná výchova 1.1 Zdravá výživa.
KVALITA STRAVOVÁNÍ VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY BUDKOV A JÍDELNĚ DĚTSKÉHO DOMOVA BUDKOV DAGMAR VEVERKOVÁ VEDOUCÍ PRÁCE – RNDR. JANA KREJSOVÁ
RACIONÁLNÍ VÝŽIVA je taková, která obsahuje optimální množství a poměr makronutrientů (bílkoviny, sacharidy, tuky) i mikronutrientů (vitamíny, minerální.
Kvalitní potraviny - kvalitní život CZ.1.07/1.1.00/
DUM - Digitální Učební Materiál Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
Dietní Normování. Dietní systém Historie jednotného dietního systému sahá do padesátých let minulého století byl publikován v Praze: Nový dietní.
DUM - Digitální Učební Materiál Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
PREZENTUJÍCÍ Porada vedoucích zařízení školního stravování Olga Johanidesová.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Bc. Martina Jeřábková Název materiálu:
DUM - Digitální Učební Materiál Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
PYRAMIDA VÝŽIVY aneb NAUČME SE SPRÁVNĚ JÍST Obrázek 1.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Veronika Březková Masarykův onkologický ústav Poradna pro výživu
SOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Předmět Potraviny a výživa
PESTROST STRAVY.
5-denní jídelníček.
PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK
Změna jídelníčku vyhrazena Denní pitný režim na každé třídě
Změna jídelníčku vyhrazena Denní pitný režim na každé třídě
ZAVÁDĚNÍ PŘÍKRMŮ.
Změna jídelníčku vyhrazena Denní pitný režim na každé třídě
Maso a masné výrobky Dodatky.
Transkript prezentace:

Pestrost stravy MUDr. Marta Pryszczová oddělení hygieny dětí a mladistvých ÚP Karviná marta.pryszczova@khsova.cz 596397246 Bc.Karla Rumlová, DiS. oddělení hygieny dětí a mladistvých ÚP Frýdek - Místek karla.rumlova@khsova.cz 558 418 304

Jídelníček Jídelníček – vyjadřuje složení respektive pestrost stravy Jídelní lístek - je přehled produktů, které nabízí jídelna, informuje žáky, rodiče a ostatní strávníky o nabídce. Je to seznam nabízených pokrmů a příloh a nápojů. Základním požadavkem je pestrá skladba pokrmů a příloh, dobrá přehlednost, čitelnost a vkusná úprava. Jídelní lístek usnadňuje nabídku (výběr ze dvou jídel, objednávání, expedici a slouží i jako kontrolní podklad) Jídelní lístek je jakousi vizitkou školní jídelny, proto nezapomínejte uvádět všechen nabízený sortiment – nápoje, druh ovoce, zeleninové saláty apod. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Při sestavování jídelního lístku se pracovníci jídelen řídí platnou legislativou - vyhláškou č. 107/2005 Sb., o školním stravování v platném znění, (v příloze výživové normy podle skupin strávníků a z nich odvozená průměrná spotřeba vybraných druhů potravin ve školních jídelnách na strávníka a den v gramech: SPOTŘEBNÍ KOŠ. Dle těchto norem je vedoucí nebo ředitel povinen se řídit, tím se doporučené dávky staly součástí legislativy a jejich plnění je sledováno příslušnými státními orgány. 2011: tolerance +-25%, s výjimkou tuků a cukru (lze snížit), TR:TŽ = 1:1, zelenina, ovoce a luštěniny zvýšit nad horní hranici tolerance spotřebním košem – posouzením % plnění jednotlivých potravinových skupin máme informaci o vyváženosti a pestrosti podávané stravy i které ukazatele je nutno upravit. energetickou a biologickou hodnotou stravy Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Je třeba zohledňovat a dbát na: věk dětí roční období - sezónní druhy zeleniny a ovoce různorodost jídel správné technologické postupy a kulinární úpravy skladbu a vzájemné kombinace (chuť, barva, sytost…) úpravě na talíři Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

ZÁSADY SESTAVENÍ RACIONÁLNÍHO JÍDELNÍČKU Vedoucí školní jídelny musí jídelníček tvořit tak, aby vyhovoval racionální stravě a zároveň aby byly dodrženy požadavky na plnění spotřebního koše Při vytváření jídelního lístku určit nejdříve hlavní jídlo (oběd) a k němu vhodně přiřadit polévku, přesnídávku, svačinu a doplňky Vyvážený jídelníček má být celý den Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

„Polévka je grunt“ Polévku volit podle hlavního jídla Preferovat zeleninové ať už jedno druhové či více druhové, využívat netradiční zavářky (jáhly, obilné vločky, pohanka, kuskus), zahustit i luštěninou (červená čočka, bílé fazole…) Určitě zařadit 1x polévku drožďovou a polévky luštěninové alespoň 3x do měsíce Vývary omezeně, vývar z uzeného masa NE! Nekombinovat masové polévky se sladkým pokrmem Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Hlavní jídla V jídelníčku hodnotíme především frekvenci a skladbu u těchto pokrmů: Pokrmy masité a skladbu mas Bezmasá zeleninová jídla Tepelně upravená zelenina Luštěninové pokrmy Sladké pokrmy Skladba příloh NE smažené pokrmy (max.1x/měs), uzeniny, uzené maso Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Hlavní jídla – doporučení MASO: 3x/měs. maso bílé (drůbež, králík) 2-3x ryba, vepřové max. 4x, uzeniny vyjímečně SLADKÝ POKRM: max. 2x/měs., nevhodná kombinace s masovou polévkou, doporučeno s hustou zeleninovou nebo luštěninovou BEZMASÝ čistě zeleninový vč. luštěninových pokrmů- 4x/měs; zařazení bezmasého zeleninového pokrmu stále chybí, použít sóju a sój.výrobky (tofu, tempeh..), zkoušet nové recepty a potraviny. Cenné bílkoviny jsou i v jiných zdrojích než maso=„odlehčit a ozdravit“ jídelníček Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Hlavní jídlo RYBY a mořští živočichové – významný zdroj omega-3 a omega-6 mastných kyselin*, vitamínů a minerálů, jejich maso je méně tučné a lehce stravitelné (opouští žaludek za 2 až 3 hodiny po konzumaci, vepřové zhruba po 7 až 8 hodinách) Rybí maso doporučeno zařazovat nejméně 1-2x týdně, ve školním stravování minimálně 2x za měsíc Vybírat maso ryb sladkovodních, ale také ryb mořských, číst etikety, obsah vody Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Proč méně masa? máme vysoký příjem živočišných bílkovin a vysoké DDD - ČR/1989: děti 4-6 let 2,91 g/kg hmotnosti; 7-10 let 2,43, 11-14 let M:1,86 Ž:1,66g/kg hmotnosti. Propočtem SK v MŠ až 3,4 g Přihlédnuto k DDD EU a plnění SK u masa 75% Pro srovnání Slovensko/1997: 1,3 1,1 1,0 EU/1993 1,09-1,06 1,02-1,01 0,99 g/kg hm. Negativní důsledky z nadbytku bílkovin: poruchy ledvin, pevnost kostí a CNS Více masa = vyšší příjem živočišných tuků Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Hlavní jídlo Polomasitý pokrm- rizota, zapečené těstoviny, zapečené brambory, plněné bramborové knedlíky Vyvarovat se levnějších uzenin, mleté maso raději drůbeží nežli více tučné vepřové nebo nahradit luštěninou část masa v karbenátku… Pestré přílohy-5x brambory, 2x bramb.kaše, 3x těstoviny i celozrnné, 4x rýže (paraboild, natural), 2x houskové a 1x brambor.knedlíky, min.1x luštěniny. Lze používat i jiné druhy přílohy: bulgur, kus kus, pro děti lepší různě kombinovat: rýže s pohankou, rýže se zeleninou. A co restovaná zelenina jako příloha ? Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Ryby mořské ryby sladkovodní ryby dominují v obsahu esenciálních mastných kyselin řady omega-3,* dále v obsahu vitaminu D, jódu, železa a selenu Losos Treska Tuňák omega-3 mastné kyseliny* jsou přítomny i v mase a tuku sladkovodních ryb, avšak v menším množství Kapr Thilapie Pangas Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Proč tolik řešíme ryby ? Rybí tuk - ceněný i nenáviděný *Omega-3 NMK : *snižují „špatný“ cholesterol *regulují tlak *jsou prevencí kardiovaskulárních chorob *zlepšují obranyschopnost *mají protizánětlivé účinky… Ryby pouze nesmažte a nezapékejte, vyzkoušejte i jiné úpravy rybího masa Tip – těstovinový salát s tuňákem, pizza s tuňákem, čufty z rybího masa, rybí závitky „šneci“ plnění špenátem Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Hlavní jídlo Luštěninový pokrm jako hlavní chod doporučen minimálně 2x Luštěniny jsou dobrým a hodnotným zdrojem bílkovin rostlinného původu a po doplnění obilovinou se stávají bílkovinami plnohodnotnými (proto k luštěninám doporučováno pečivo) NENÍ TŘEBA je podávat s masem, uzeninou, vejcem (dalšími bílkovinami živočišného původu). Stejně to platí i u luštěninové polévky, raději v kombinaci se zeleninou Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Hlavní pokrm Tip: hrachová kaše s osmahnutou cibulkou + chléb čočka nahusto se zeleninou + chléb … lze doplnit i např. miskou kyselého zelí ??? luštěniny přidávat do polévek, pomazánek, salátů, kapání … Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

něco dobrého po „O“ ZELENINOVÉ SALÁTY nebo OVOCE DENNĚ! Využívat sezónní druhy ovoce a zeleniny, tuzemské zdroje Prospěšnější zelenina a ovoce s vysokým obsahem vit. C. Zeleninové saláty zakápnout trochou kvalitního oleje, zbytečně nedoslazovat cukrem Předcházet ztrátě vitamínů - nepřipravovat, nekrájet příliš dlouho dopředu, zakapat citrónem... Moučníky/dezerty K pečení různé kombinace mouky. Tvarohové a ovocné dezerty, pudinky, upřednostňovat mléčné výrobky … Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Nápoje Nápoje nemléčné a mléčné - možnost výběru Slazené a neslazené – vždy možnost výběru ! Přílišné doslazovaní = vysoké plnění cukru ve SK ! Light sirupy, přídatné látky, číst etikety 100% džusy ředit vodou 1:1 Preferovat čistou pitnou vodu nebo ochucenou citrónem Pokud jsou děti z domova zvyklé na nesladké nápoje, neučit je na sladké. Vhodnější než černý nebo zelený čaj (kofein, thein) je čaj ovocný nebo bylinkový Tip: nakrájená salátová okurka vodu nejen jemně dochutí, ale také provoní a v létě neskutečně osvěží Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Přesnídávky a odpolední svačinky Pomazánky – nejlépe sýrové nebo sýr (4x), rybí (3x), tvarohové (2x), zeleninové (2x), drožďová (1x) a také luštěninová min. 2x Podáváme je spolu s různými druhy pečiva, *chléb, (opatrně s celozrnným pečivem (dětský organizmus hůře zpracuje příliš vysoký obsah vlákniny) Doplněk čerstvá zelenina nebo ovoce – dle obliby dětí na výběr Nepoužívat paštiky, játrovky, salámy Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Přesnídávky a odpolední svačinky Chceme–li dětem dopřát sladkou svačinu upřednostňujeme mléčné obilné kaše jako např. ovesnou, pohankovou, krupičnou, jáhlovou… jogurty, tvarohy, pudingy -klidně bílé, ochutit ovocem, marmeládou, medem, javorovým sirupem dětské cereálie omezeně, racionální výběr -mnohdy jsou přeslazené možno zařadit také ovocné či zeleninové saláty 4x Domácí pečivo ovocné, tvarohové, s mákem…4x Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Se solí opatrně 77% soli je z koupených potravin 12% z přirozených zdrojů 6% přidáváme při vaření 5% si sami přidáme dosolováním V r. 2012 byl v obědech 4 ŠJ v MSK laboratorně prokázán enormně vysoký příjem soli. Sůl byla překračována 2-4x. Sůl se vyskytuje téměř v každé potravině a vyšším využíváním polotovarů a různých sypkých směsí, se stává významným rizikovým faktorem Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Obsah sodíku v některých potravinách: 1 rohlík 220 mg Na 1 krajíc chleba 370 mg Na kysané zelí 747 mg Na/100 g tavené sýry 920 mg; niva 1400 mg Na/100 g trvanlivý salám 800 mg na/100 g šunka 750 mg na/100 g párky 900 mg/100 g (2 nožičky) chipsy 790 mg Na/100 g kakao 150 mg Na/100 g Propočet Na na (sůl)NaCl = koeficient 0,4 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Zdravotní důsledky nadbytku soli Vysoký krevní tlak, srdečně-cévní onemocnění Otoky (1 molekula sodíku dokáže navázat 3 molekuly vody) Osteoporoza Ledvinové kameny Nádory ca žaludku (narušuje sliznici, přesné procesy nejsou přesně popsány) Astma Obezita (často preferují sladké nápoje) Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Příklad denního příjmu NaCl u dospělých: Snídaně - 150g vepřové párky, hořčice, chléb (5 g) Polévka - gulášová 300ml (2 g) Oběd - 150 g Španělský ptáček, rýže, okurek (5 g) Večeře - Pizza se šunkou, sýrem, olivami, kečupem (4 g) = dohromady 16 g DDD soli je 5 g dospělí, 3 g pro děti Skutečná průměrná denní spotřeba je 15-10 g

OUT ! masová polévka + sladký pokrm gulášová polévka boršč Honzovy buchty šišky s mákem Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

hrách čočka fazole cizrna sója NE! kombinace 2 druhů bílkovin - děti dnes již netrpí nedostatkem bílkovin hrachová kaše s uzeným masem hrachová kaše/čočka s párkem vývar s masem rostlinné bílkoviny hrách čočka fazole cizrna sója živočišné bílkoviny *párečky, uzené pro děti NE! maso vejce uzené maso párky mléko fazolový guláš Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Spotřební koš Složení stravy i pestrost ve ŠJ ovlivňuje spotřební koš, který vychází z DDD. Upraven v r. 2003, zpracován na základě DDD r. 1989; 2011 malá úprava vyhl. 107/2005 o školním stravování (hlavní jídlo, doplňková jídla, složení oběda, tolerance ve spotřebě +-25%, cukr a tuk snížit; zeleninu, ovoce, luštěniny zvýšit); r. 2011 převzaty DACH středoevropských zemí Ve SK stanoveny dávky 10 skupin potravin, které by měl každý strávník daného věku konzumovat v průměru za měsíc Ve SK není zaveden ukazatel obiloviny, proto ke komplexnímu hodnocení znát skladbu jídelníčku a suroviny Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Spotřební koš (plnění spotřeby potravin v % - uvedené komodity, ČŠI) ŠKOLNÍ ROK Maso Ryby Mléko Mléčné výrobky Tuky Cukry Zelenina Ovoce Brambory Luštěniny 2007/08 95,0 71,6 73,2 72,2 82,7 88,3 76,7 65,4 89,9 59,8 2008/09 93,5 76,8 75,8 73,9 86,6 87,3 81,0 68,0 88,9 61,8 2009/10 94,4 74,9 66,8 73,8 96,8 85,3 73,1 64,0 90,6 44,9 2010/11 80,6 63,6 56,5 64,3 73,4 72,1 61,7 47,4 81,8 49,4 2011/12 94,9 85,7 77,6 76,5 90,8 92,0 75,3 70,1 93,1 63,3 2012/13 96,0 88,7 82,2 86,5 97,1 96,4 86,9 84,7

Slabá místa spotřebního koše Vysoké nastavení bílkovin v DDD (až 3,4 g/kg hmotnosti dítěte MŠ, doporučené DACH 1g/kg hmotnosti) vede k celkovému vysokému plnění masa v jídelníčcích. Z toho důvodu dopo- ručováno každý týden bezmasý nesladký pokrm a plnění masa na 75% Mléko a mléčné výrobky jsou 2 rozdílné ukazatele, ale z odborného hlediska mohly být jednou skupinou. Z nutričního pohledu jsou zejména zakysané mléčné výrobky prospěšnější a mají širší uplatnění Spotřeba ryb nemůže být zvýšena na úkor masa? - ale rybí maso je vhodnější Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Zdravý a chutný jídelníček Dělat malé změny, změny pomalu a nenásilně dopo- ručováno každý týden 1 bezmasý nesladký pokrm a plnění masa na 75% Přidávat zeleninu – větší podíl do polévek, pokrmů se zeleninou, 2 druhy salátů na výběr, sledovat sezónnost… Přidávat luštěniny pomalu a nenásilně, (přidávat jednoduše, nehledat složitosti, luštěniny do bezmasých pokrmů) Efektivní kombinace v jednom pokrmu (obilovina+ luštěni- na); při kombinaci více pokrmů posoudit, co má být smyslem nabídky = jídla musí být plnohodnotná Odlehčené avšak plnohodnotné a vyvážené menu (bezmasý by neměl znamenat neuspokojivý „přetrpím to, zítra bude maso“) Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Maso a ryby – správný výběr vybírat kvalitní libová masa uzeniny, uzená masa a masné výrobky (opatrně – tuky, cholesterol) Šmakoun – z živočišné bílkoviny ( bílku) z 1/3 by mělo být zastoupeno maso drůbeží Min. 2x -3x v měsíci (60 – 100g) + rybí pomazánka nebo polévka Zařazovat různé druhy ryb – mořské i sladkovodní Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Mléko a mléčné výrobky čisté mléko slazené mléko kaše – krupicové, ovesné, pudinky kysaná mléka, sušená mléka (koeficient) sýrové a tvarohové pomazánky, jogurty, šlehané tvarohy,, tvarohové knedlíčky …. sypání hotových jídel sýrem Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Volné tuky a cukry – závislost v překračování tuky rostlinné i živočišné (1:1) ztužené tuky i oleje smetana 31% Rozdílné plnění v MŠ a ZŠ ! pečení moučníků ! maštění příloh cukr ovocné sirupy džemy marmelády med instantní nápoje ! pečení moučníků ! pitný režim Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

ZELENINA a OVOCE 100% 100% Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

100% Brambory a luštěniny nízkokalorické obsahují vit. C, vit. H,B1, B2, B6, … K, Ca, Mg, P také různé druhy bramborových těst v prášku (nutno přepočítat) 2x – 3x hlavní jídlo 3x polévka hrách, čočka, červená čočka, fazole, sója, cizrna NEPATŘÍ: fazolové lusky a zelený hrášek (zelenina), často chybně zařazeny kroupy, pohanka ... 100% Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz

Jsme rádi za školní jídelny  Školní stravování využívá: 97% dětí MŠ, 76% žáků ZŠ a 48% studentů SŠ Je to velká skupina senzitivním osob u kterých, lze vychovat správné stravovací návyky, teoretické = škola, praktické = školní jídelna Rodina má významný vliv na stravovací zvyklosti dětí a se školou by měla spolupracovat Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě | www.khsova.cz