Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

Růst rostlin Růst spočívá v zvětšování objemu a hmotnosti rostlin spojeného se změnou tvaru. Spočívá jak v dělení buněk, tak i v jejich samostatném zvětšování a diferenciací.

3 fáze růstu buňky Zárodečná (embryonální) – dochází k intenzivnímu dělení buněk a k nárůstu cytoplazmy Prodlužovací (elongační) – Buňky nabývají na objemu, buněčná stěna se zvětšuje a prodlužuje a vznikají velké centrální vakuoly. Klesá rychlost dělení buněk. Rozlišovací (diferenciační) – Buňky se přeměňují na různé typy a začínají zastávat různé funkce, tvoří se pletiva a rostlinné orgány. Buňky dospívají, nabývají svého konečného tvaru a velikosti.

Regulace růstu a dějů v rostlinách - růst ovlivňují různé faktory uvnitř i vně rostlin a) vnitřní faktory růstové regulátory (fytohormony) stimulátory: auxiny, gibereliny, cytokininy inhibitory: kys. abscisová, auxiny ve vyšších dávkách Hormony – Regulují růst i v malém množství.

Auxiny: tvoří se hl. ve vzrostlém vrcholu - stimulují prodlužovací růst, dělení kambia, tvorbu - adventivních kořenů - brzdí rozvoj postraních pupenů (a tedy větvení rostlin) - brzdí růst úžlabních pupenů pokud neodpadne list - zabraňují odpadu listu př.: kys. indolyloctová, kys. nikotinová Gibereliny: tvoří se v listech, kořenech, semenech, plodech stimulují prodlužovací růst a tvorbu kořenů Cytokininy: tvoří se hlavně v mladých kořenech stimulují dělení a prodlužování buněk podporují vznik pupenů, růst postraních pupenů inhibují rozklad chlorofylu

Co růst zpomaluje? Kyselina abscisová – Zpomaluje růstové procesy a tím navozuje u rostlin odpočinek a zároveň urychluje odpad listů a plodů. Eten – Zpomaluje růst vegetativních rostlinných orgánů (stonků a listů), reguluje odpad listů, plodů a jejich dozrávání. Kys.abscisová

  Využití regulátorů růstu: podpora klíčivosti (gibereliny, cytokininy) zabránění klíčení brambor (propham) podpora zakořeňování řízků (auxiny – v prodeji různé směsi) podpora nasázení květů (karbatox) zkrácení a zpevnění stébel – proti polehání (retacel) urychlení dozrávání plodů ( eten) zkrácení přírůstku stromů (Cultar) regulace činnosti průduchů, omezení transpirace při přesazování (alginát sodný) stimulace výnosů plodů (Atonik, kys.jantarová) herbicidy: brání růstu, ničí určité skupiny rostlin (totální a selektivní)

b/ Vnější faktory - jde o ekologické podmínky ovlivňující zejména fotosyntézu a dýchání Teplota: - různé požadavky podle adaptace rostlin (r. chladnobytné a teplobytné) -na zvláště vysoké teploty adaptovány např. řasy z horkých pramenů, rostl. pouští a polopouští -na velmi nízké teploty adaptovány horské rostliny ovlivňuje i jednotlivé vývojové fáze (vliv období nízkých teplot) -jarovizace: vliv období nízkých teplot na přechod rostlin do fáze kvetení.

Světlo: - důležitý je poměr jednotl Světlo: - důležitý je poměr jednotl. složek (spektrální složení), intenzita a doba osvitu - rostliny světlobytné a stínobytné (souvisí i s hospodařením s vodou) - při nedostatku světla se rostliny vytahují, jsou slabé, mají málo chlorofylu Fotoperiodismus: je u krytosemenných rostlin načasování tvorby květů. Podle nároků na délku osvětlení se rostliny rozdělují do tří hlavních skupin. r. dlouhodenní:- světlo déle než 12 hodin př.: brambory, cibule, ředkvička, salát r. krátkodenní: -světlo méně než 12 hodin př.: chryzantéma, sója, rýže, tabák r. neutrální: - př.: pelargonie, smetanka

c/ korelace: d/ polarita: - vzájemné působení orgánů na sebe (zprostředkují ji fytohormony) př.: vrcholová (apikální) dominace hlavního vrcholu nad postranními pupeny (platí i u kořene) - korelace mezi kořeny a nadzemními částmi rostliny (zmlazovací řez stromů – podnícení činnosti spících pupenů) d/ polarita: Každá část těla rostliny si zachová orientaci - při odnětí části rostliny bude horní (apikální) pól této části tvořit z pupenů listy dolní (bazální) pól bude tvořit kořeny

e/ regenerace: - obnovení (příp. nové založení) poškozených orgánů - využívá se při prořezávání rostlin (k rozvětvení apod.) a množení rostlin řízkováním a explantátovými kulturami f/ periodicita: - denní (otevírání a zavírání květů, změny metabolizmu….) - roční (fáze růstu a vývoje rostlin…) - dormance semen (některá semena ani nejsou schopna vyklíčit hned, ale až po určité době klidu)

Vývin rostlin Zahrnuje období od vzniku zygoty až do smrti rostlinného jedince. - embryonální období zahrnuje vývoj embrya od vzniku zygoty až po dozrání semene. - vegetativní období začíná klíčením semene a vyznačuje se tvorbou vegetativních orgánů. - schopnost tvorby buněk, či výtrusů získává rostlina teprve v období dospělosti. Během ontogenetického vývoje procházejí rostliny jedním nebo několika obdobími vegetačního klidu.

Životní cyklus rostliny Rostliny lze rozdělit na: Efeméry – celý vývoj, od vyklíčení do vytvoření plodů (osívka jarní) Jednoleté – v jednom roce vytvářejí plody a odumírají (netýkavka) Ozimy – na podzim vyklíčí, přezimují, na jaře pokračují v růstu, vytvářejí plody a odumírají (ozimý ječmen) Dvouleté – prvým rokem vytvářejí listy, teprve druhým rokem kvetou (cukrovka) Vytrvalé – žijí více vegetačních období a opakovaně přenášejí plody, zimu přečkají v podobě oddenků, hlíz, cibulí či kořenů.

Osívka jarní Netýkavka Ječmen

otázky faktory ovlivňující růst? Vnější, vnitřní Jak poznáš dvouleté rostliny? Prvým rokem vytvářejí růžici přízemních listů, pravidla teprve druhým rokem kvetou.

Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057