(FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET METODY URČOVÁNÍ STÁŘÍ: HOROTVORNÉ POHYBY POHYBY KONTINENTŮ ROZBOR HORNIN, JEJICH VZNIK A ULOŽENÍ ROZBOR A ULOŽENÍ POZŮSTATKŮ ORGANISMŮ (FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORICKÁ GEOLOGIE, PALEONTOLOGIE, STRATIGRAFIE

GEOLOGICKÁ OBDOBÍ ZEMĚ

Předgeologické období Éra Periody Doba trvání v mil. let Celk. stáří v mil. let Horotvorné děje Organismy Rostlinstvo Živočišstvo Předgeologické období 700 4700 (?) Vznik prvotní zemské kůry Diferenciace zems. tělesa Ne pouze chemický vývoj Prahory starší mladší 1400 3970 2570 první řasy, baktérie a sinice jednoduché organismy Starohory střední pozdní 2000 570 Assyntské (Kadomské) rozvoj řas baktérií a sinic prvoci, láčkovci kroužkovci členovci Prvohory kambrium-st. ordovik-st. silur-st. devon- st. karbon-ml. perm-ml. 340 230 Kaledonské Variské (Hercynské) řasy cévnaté rostliny –přesličky plavuně kapradiny první nahosemenné rostliny měkkýši (plži, mlži, hlavonožci) graptoliti trilobiti paryby, ryby první obojživelníci a plazi Druhohory trias jura křída 165 65 Počátek Alpinsko- himalájského rozvoj nahosemenných (cykasy, jehličnany) první krytosemenné éra plazů, hlavonožců a amonitů belemniti první ptáci a savci Třetihory paleogén neogén 63 2-3 Alpinsko- himalájské jehličnany rozvoj krytosemenných rostlin ústup hlavonožců, nummuliti rozvoj ptáků a savců Čtvrtohory doby ledové a meziledové - dozvuky současné současné, člověk

PŘEDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ na počátku období byla Země ještě žhavá není pevná zemská kůra, neprobíhají geologické děje postupně se tvoří plynný obal, obsahuje CO2, N2, NH3, CH4, H, He a vodní páry Země se začíná ochlazovat, dochází ke kondenzaci vodní páry a vznikají tzv. praoceány vznikají geosféry (jádro, plášť, zemská kůra), atmosféra, hydrosféra život neexistuje, probíhají jen chemické reakce trvá asi 600 - 700 milionů let, před 4700 (?) miliony let.

PREKAMBRIUM (PRAHORY A STAROHORY)

PRAHORY vytváří se prvotní zemská kůra dochází ke vzniku organických látek z jednoduchých anorganických látek (př: sacharidy, aminokyseliny, primitivní bílkoviny, sloučeniny podobné dnešním nukleovým kyselinám) organické látky se shlukují v různorodé útvary, u kterých se po čase začne zachovávat určitá genetická informace - vznik prabuňky (prabuňka vznikla asi před 3,5 miliony let) nejstarší zkameněliny jsou kulovité a vláknité útvary v jižní Africe - doklad života v prahorách

STAROHORY vznik buňky mnoho jednobuněčných organismů - podobali se dnešním bateriím a sinicím, pak i dokonalejší členění rozvoj skupin řas - zvětšuje se množství kyslíku, v atmosféře vzniká ozónová vrstva buňky se při rozmnožován přestávají oddělovat a vznikají kolonie, a některé buňky se začínají specializovat na určité funkce např: příjem potravy - vznik vícebuněčného organismu ve starohorním moři 3 skupiny organismů: autotrofní rostliny – fotosyntetizují živočichové - pohlcují částečky potravy houby - živí se rozpuštěnými organickými látkami

STROMATOLITY

PRVOCI LÁČKOVCI KROUŽKOVCI ČLENOVCI ŘASY

VÝVOJ PEVNINY VE STAROHORÁCH

PRVOHORY GEOLOGICKÝ VÝVOJ: KALEDONSKÉ A HERYNSKÉ (VARISKÉ) VRÁSNĚNÍ = horotvorné děje, doprovázené magmatickou činností, vznikly vyvřelé a přeměněné horniny

PANGEA – JEDINÝ KONTINENT TETHYS - OCEÁN

POSTUPNÉ ROZPADÁNÍ PANGEY NA KONCI PRVOHOR

ČLENĚNÍ: STARŠÍ PRVOHORY KAMBRIUM ORDOVIK SILUR DEVON MLADŠÍ PRVOHORY KARBON PERM

BIOLOGICKÝ VÝVOJ = VÝVOJ ŽIVOTA: KAMBRIUM A ORDOVIK ve vodním prostředí vznikli trilobiti, ostnokožci a první obratlovci, rozvíjely se řasy. Ke konci ordoviku vznikly bažiny.

FOSILIE (ZKAMENĚLINY) JÁDRA A OTISKY TRILOBITI – VŮDČÍ ZKAMENĚLINY PRVOHOR

SILUR A DEVON v moři vznikly koráli a rybovití praobratlovci, na souši primitivní cévnaté výtrusné rostliny rozvoj ryb, obojživelníků, stromovité přesličky, plavuně a kapradiny

ORDOVIK SILUR DEVON

KARBON v důsledku vrásnění popadaly přesličky a plavuně a v močálech zuhelnatěly (černé uhlí). Rozvoj nahosemenných rostlin (cykasy, jinany, jehličnany). Rozvoj hmyzu, štírů, stonožek

KARBONSKÝ PRALES

KARBONSKÁ VÁŽKA

PERM ochlazení jižní polokoule mělo za následek vymření trilobitů rozvoj obratlovců (důkazem jsou nálezy zkamenělin ryb, obojživelníků, plazů), nahosemenných rostlin

RYBY

OBOJŽIVELNÍCI

KRYTOLEBCI

Kontinentální drift: počátky rozpadu Pangey na přelomu prvohor a druhohor na litosférické desky, které se vzdalují. Na kontinentech vznikají nová pohoří a nové podnebí (změny životních podmínek – vymírání druhů).

ROZPAD PANGEY – LAURASIE A GONDWANA

papergallery.ic.cz/jzdejiny.htm