Syndrom vyhoření a já Mgr. Terezie Štokrová Konference Komunikace ve zdravotnictví – potřeba kontaktní sestry

Body přednášky: 2. Stádia 3. Souvislosti vnitřní, vnější 1. Definice syndromu vyhoření 2. Stádia 3. Souvislosti vnitřní, vnější 4. Možnosti úlevy 5. Možnosti nápravy 6. Podpora - Sebeposílení 7. Dovětek

Syndrom vyhoření – co to je? Je to duševní stav, který se často vyskytuje u lidí, kteří pracují s jinými lidmi. Člověk se cítí špatně, je unavený, má pocity bezmoci a beznaděje, nemá radost ze života, nemá chuť do práce (často i mimo pracoviště). Vyhoření je charakteristické únavou, bezmocí a beznadějí, plíživostí. Můžeme také hovořit o citové únavě, odosobnění, ztrátě výkonnosti. (in.Klinická psychologie v praxi, Bohumila Baštecká, Portál, 2003)

Stádia syndromu vyhoření 1. Nadšení 2. Stagnace 3. Frustrace 4. Apatie 5. Syndrom vyhoření

Souvislosti - vnější Náročnost kvantitativní v péči o pacienty, jejich rodiny. Nejednoznačnost možných kompetencí jednotlivých pracovníků (sanitářky, sestry, lékaři), komunikační vazby. Náročnost kvalitativní péče o pacienty. Vliv současných předsudků (nesmrtelnost, bezbolestnost, vše se dá vyléčit) Nedostatek sociální opory (na pracovišti).

Souvislosti vnitřní Negativní myšlení pracovníka. Nedostatek jeho vlastní sebeúcty, vlastního vyhodnocování situací (vnitřní centrum kontroly, obecné chyby vnímání). Nezdravý způsob života. Nepříznivé životní události (krizové období).

Možnosti úlevy Účinné, pokud jsou přijímány brzy po náročném dni. Sport. Jídlo, alkohol, cigarety. Zvířata a lidé. Někdo si zapláče, někdo zanadává. Úleva nastupuje rychle, ale netrvá dlouho.

Možnosti nápravy Profesní mítingy, intervizí, stáže, supervize; změna organizace práce. Nárůst vlastních rozhodnutí a přijetí zodpovědnosti. Partnerský přístup k pacientům. Čas a prostor na dialog.

Podpora – sebeposílení Změna postojů, uvědomění si svých silných stránek, slabých míst. Smyslu své práce. Vyrovnání se s bolestí (nepopírám ji přitom ji unáším), vyrovnání se se smrtí. Nejsem ani moc ani málo.

Dovětek Syndrom vyhoření může postihnout ty, co byli zapálení pro svou profesi. Častěji postihuje také osoby, kteří mají k lidem blízko, jsou empatičtí, naslouchají. Je chybou se syndromu vyhoření vyhýbat nebo jej popírat. Syndrom vyhoření je prostorem pro změnu.

Otázky pro nás Chci pracovat v této profesi? Na této pozici? Potřebuji větší kompetence, svobodu? Co pro to mohu udělat?

Profesionalita Projít si syndromem vyhoření a zůstat v profesi je výzva. (změna zapojení se, lepšímu rozlišování důležitého od malicherného, kariérnímu růstu…). Syndrom vyhoření je krokem k rozhodnutí, co mohu udělat já (co mohu změnit), a s čím se musím smířit. Jedná se o pevný bod pro další profesní růst.

Trocha filozofie Pokud nezažiju osamělost, nepoznám hloubku vztahu. Pokud nezažiju smutek, nepoznám radost. Pokud nepoznám ztrátu, neuvědomím si své bohatství. Jde jen o to poznat to zavčas!

Děkuji za pozornost.