Cestovní ruch Zlínského kraje – přírodní zajímavosti Střední odborná škola Otrokovice Cestovní ruch Zlínského kraje – přírodní zajímavosti Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Kraváčková Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /1 Autor Mgr. Markéta Kraváčková Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Mn-ZCR/3-PV-2/19 Název DUM Cestovní ruch Zlínského kraje – přírodní zajímavosti Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 63-41-M/01 Obor vzdělávání Management hotelových a turistických služeb Vyučovací předmět Zeměpis cestovního ruchu Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 17 – 18 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem, náplň: Přírodní charakteristika Zlínského kraje Vybavení, pomůcky Dataprojektor , atlas ČR Klíčová slova Poloha a administrativní členění Zlínského kraje, povrch, vodstvo, chráněná území, CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty Datum 20. 4. 2013

Cestovní ruch Zlínského kraje – přírodní zajímavosti Náplň výuky Poloha Zlínského kraje Administrativní členění Povrch Vodstvo Ochrana přírody

Poloha Zlínského kraje Zlínský kraj je jeden ze 14 vyšších územních samosprávných celků v České republice. Nachází se v její východní až jihovýchodní části, podobnou polohu má i v rámci Moravy. Jako jediný ze všech českých krajů leží výhradně na území této historické země. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě s Žilinským a Trenčínským krajem (na Slovensku). Obr. 1

Administrativní členění Rozloha: 3 964 km2 Počet obyvatel: 588 343 (k 30. 6. 2012) Hustota zalidnění: 148 obyvatel/km2 (k 30. 6. 2012) Počet obcí: 307 (k 1. 1. 2013), z toho měst: 30, z toho obcí s rozšířenou působností: 13 Okresy : Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště, Kroměříž Krajské město: Zlín Obr. 2 Obr. 3 Hejtman: MVDr. Stanislav Mišák

Povrch Vnější Západní Karpaty (převážná část kraje je hornatá, nejvyšší hřebeny jsou na hranici se Slovenskem) Bílé Karpaty (Velká Javořina 970 m) Javorníky (Javorník 1 019 m) Moravskoslezské Beskydy (Lysá Hora 1 323 m – Moravskoslezský kraj, nejvyšší horou Zlínského kraje je Čertův mlýn 1 206 m) Hostýnsko – Vsetínské vrchy (Vysoká 1 024 m), Vizovická vrchovina (Kláštov 753 m) Obr. 4: Čertův mlýn Chřiby (Brdo 587 m)   Vněkarpatské sníženiny – Hornomoravský úval Panonské pánve – Dolnomoravský úval

Vodstvo Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva, Dřevnice a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře. Východ odvodňuje řeka Vlára, která ústí do Váhu. Nádrže: Luhačovice, Všemina, Fryšták, Slušovice, Horní Bečva, Ostrožská Nová Ves, Rusava, Koryčany, Ludkovice, Bystřička  

Chráněná území – CHKO Beskydy CHKO Beskydy byla vyhlášena 5. března 1973. Jedná se o největší chráněnou oblast České republiky. Rozloha 1 160 km² (Moravskoslezské Beskydy, Rožnovská brázda, Vsetínské vrchy) Zasahuje do Zlínského i Moravskoslezského kraje. Les pokrývá 71 % území Nadmořská výška 350 (Zubří) – 1 323 m (Lysá Hora). Zvláštní ochrana 50 maloplošných zvlášť chráněných území (např. NPR Mionší a Mazák – původní pralesy, NPR Pulčín – Hradisko – skalní útvary, NPR Radhošt – významné rostliny) Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy (až 30 jeskyní bez krápníků) a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím. Po dlouhých 80 letech se v roce 1994 v Beskydech znovu objevili vlci. Podle posledních odhadu se v Beskydech pohybuje kolem 8 – 10 rysů, 3 – 5 vlků a 1 – 3 medvědi.

Obr. 5 PP Pulčín Obr. 6 PP Satiny Obr. 7

Bílé Karpaty CHKO 1980, UNESCO 1996 Má rozlohu 715 km². Má celkem 50 maloplošných chráněných území. unikátní květnaté alpínské louky s nejbohatších výskytem orchidejí (vstavačovité rostliny) ve střední Evropě Vrcholy Velká javořina, Velký Lopeník, pseudokrasové jevy Listnaté lesy, převážně bukové, velký výskyt plazů Pěší turistika, lyžování, cykloturistika

Obr. 9 Bílé Karpaty Obr. 8 Obr. 10

Vybrané přírodní rezervace Zlínského kraje PP Na letišti – slepé rameno Moravy s vodní flórou a faunou (Otrokovice) PP Budačina – skupina pískovcových skal s jeskyní. Přírodní výtvor je chráněn z hlediska přírodního i historického (Kudlovice) PP Čertův kámen – skalní útvar (Provodov) Přírodní park Záhlinické rybníky PP Králky – skalní útvary (Lukov) Přírodní park Chřiby Přírodní park Vizovické vrchy Přírodní park Želechovické paseky

Budačina obr. 11 Záhlinické rybníky obr. 12

Kontrolní otázky: Které okresy tvoří Zlínský kraj? Co je hlavním předmětem ochrany v CHKO Bílé Karpaty? Definuj povrch Zlínského kraje. Které hlavní řeky protékají Zlínským krajem? Co je předmětem ochrany v CHKO Beskydy? Jaké znáš maloplošné CHÚ v našem kraji?

Seznam obrázků: Obr 1.: Hustoles, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/2004_Zlinsky_kraj.PNG Obr 2.: Tomáš Urban, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Zlin_Region_CoA_CZ.svg/90px-Zlin_Region_CoA_CZ.svg.png Obr 3.: anonym, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Flag_of_Zlin_Region.svg/110px-Flag_of_Zlin_Region.svg.png Obr 4.: Podzemník, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Kn%C4%9Bhyn%C4%9B_%28vlevo%29_a_%C4%8Cert%C5%AFv_ml%C3%BDn_%28z_Pusteven%29.JPG/800px-Kn%C4%9Bhyn%C4%9B_%28vlevo%29_a_%C4%8Cert%C5%AFv_ml%C3%BDn_%28z_Pusteven%29.JPG Obr 5.: Bernard Langraf, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Lynx_lynx_poing.jpg/280px-Lynx_lynx_poing.jpg Obr 6.: Pkotrla, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/da/Pul%C4%8D%C3%ADn-Hradisko.jpg Obr 7.: Vojtěch Dostál, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Vodop%C3%A1dy_Satiny_%2805%29.JPG/800px-Vodop%C3%A1dy_Satiny_%2805%29.JPG Obr 8.: Prazak, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/%C4%8Cerven%C3%BD_kame%C5%88.jpg/220px-%C4%8Cerven%C3%BD_kame%C5%88.jpg Obr 9.: Dirk Beyer, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Knabenkraut_2286.jpg/258px-Knabenkraut_2286.jpg Obr 10.: anonym, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2a/Vr%C5%A1ateck%C3%A1_bradl%C3%A11.jpg/250px-Vr%C5%A1ateck%C3%A1_bradl%C3%A11.jpg Obr 11.: Palickap, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Buda%C4%8Dina.jpg/800px-Buda%C4%8Dina.jpg Obr 12.: Palickap, [vid. 20. 4. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Z%C3%A1hlinick%C3%A9_rybn%C3%ADky.jpg/800px-Z%C3%A1hlinick%C3%A9_rybn%C3%ADky.jpg

Seznam použité literatury: [1] Holeček M., Mariot P., Střída M. Zeměpis cestovního ruchu, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o, Praha 1999, ISBN 80-86034-39-9