20. léta v ČSR Základní škola Kutná Hora, Kremnická 98 VY_32_INOVACE_1D.9.03 20. léta v ČSR Autor: Kateřina Vyčichlová Projekt Škola do života CZ.1.07/1.4.00/21.2699 Dějepis, 9. třída ZŠ Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost

Politický systém Revoluční národní shromáždění – poslanci podle voleb před první světovou válkou Příprava svobodných voleb Obecní volby do obecních zastupitelstev – červen 1919 Parlamentní volby do Národního shromáždění – duben 1920 V obou případech vítězí ČSSD, silná i strana agrárnická Pro období 1919 – 1938 byly typické koaliční vlády, dvakrát vlády úřednické

Politické strany Agrární strana – ve všech vládách Československá strana sociálně demokratická Československá strana národněsocialistická Československá strana lidová Československá národní demokracie Komunistická strana od roku 1921 Na Slovensku Hlinkova slovenská ľudová strana Německé politické strany

Národní shromáždění, ústava Národní shromáždění se dělilo na poslaneckou sněmovnu (300 členů) - volena na šest let a senát (150 členů) – volen na osm let Volební právo od 26 let do senátu, do poslanecké sněmovny od 21 let Do senátu mohli být voleni lidé starší 45 let 29. února 1920 vzniká Ústava Československé republiky Nejvyšší představitel státu je prezident

Pětka Mimoparlamentní orgán Představitelé pěti nejsilnějších politických stran – agrárníci, sociální demokraté, lidovci, národní socialisté a národní demokraté Koordinují postup státotvorných stran

Situace společnosti po vzniku ČSR Češi jsou rozhodující složkou Je rozdělena zákonodárná, výkonná a soudní moc Morální autoritou byl Tomáš Garrigue Masaryk Kontrolu nad děním má svobodný tisk (Lidové noviny) Nová hybná síla – veřejné mínění

Duchovní život Úplná náboženská svoboda Nejvíce obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi Založená nová Československá církev Komplikované vztahy se Svatým stolcem od roku 1925, kdy byl jako státní svátek stanoven den upálení Mistra Jana Husa Papežský legát opustil Prahu Po dvou letech se situace uklidňuje - Modus vivendi

Národnostní problémy Složitá národnostní otázka Teorie čechoslovakismu Velká německá a maďarská národnostní menšina 1926 vstupují do vlády němečtí ministři

Vztah mezi Čechy a Slováky Názor, že jde o jeden národ Povzneseno slovenské školství a slovenská vzdělanost Slováci byli svébytným národem Národnostní problémy vnitřně oslabují stát

Zápis 20. léta v ČSR národní shromáždění: posl. sněmovna senát 29. 2. 1920 Ústava Československé republiky Pětka oddělena moc zákonodárná, výkonná a soudní úplná náboženská svoboda vztah Češi a Slováci = teorie čechoslovakismu

Určete správnost výroku 1 Obecní volby do obecních zastupitelstev proběhly v červenu 1919. ANO - NE 2 Parlament se dělil na národní shromáždění a senát. 3 Mimoparlamentním orgánem byla Pětka. 4 Hlavní autoritou byl Štefánik. 5 Vztahy s papežem se od roku 1925 zlepšují. 6 Čechoslovakismus – teorie, že Češi a Slováci tvoří jeden národ.

Správné řešení 1 Obecní volby do obecních zastupitelstev proběhly v červenu 1919. ANO - NE 2 Parlament se dělil na národní shromáždění a senát. 3 Mimoparlamentním orgánem byla Pětka. 4 Hlavní autoritou byl Štefánik. 5 Vztahy s papežem se od roku 1925 zlepšují. 6 Čechoslovakismus – teorie, že Češi a Slováci tvoří jeden národ.

Metodické pokyny k prezentaci Jsou umístěny ve skrytém snímku. Autor: Mgr. Kateřina Vyčichlová První pololetí, říjen Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Klíčová slova: devátý ročník, ČSR, Únorová ústava, Pětka, čechoslovakismus Jedná se o stručné přiblížení toho, jak se vyvíjela hospodářská a politická situace v mladém Československu. Součástí prezentace je práce s výrokem, tu je možné vytisknout jako samostatný pracovní list. Pod „smajlíky“ jsou skryty hypertextové odkazy s doplňujícím obrazovým materiálem. Prezentaci je možné využít i k samostudiu. Použitá literatura: HLAVAČKA, M. a kol.: Dějepis pro 8. ročník ZŠ. 1. vyd. Praha: SPN, 2002. 128 s. ISBN 80-7235-053-6. MANDELOVÁ, H. a kol.: Dějiny novověku. 1. vyd. Liberec: Dialog, 2003. 180s. ISBN 80-86761-04-5. kol. autorů: Dějepis 8: Učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň, 2010. 160 s. ISBN 978-80-7238-561-4. HARNA, J., FIŠER, R.: Dějiny českých zemí II.1.vyd. Praha, 1998. 280 s. ISBN 80-7168-522-4.