19. století (osnova) Vznik USA Velká francouzská revoluce

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Nové státy na mapě Evropy Vznik velmocí a vznik paktů
Advertisements

Vztahy mezi velmocemi na přelomu století
Napoleon Bonaparte na cestě k moci
Naše země za 1. světové války
VZNIK ČESKOSLOVENSKA.
Malý velký muž Císař a válečník
Téma: Velká francouzská
Průběh 1. světové války 3. část.
REVOLUCE 1848.
1. Světová válka Roman Valenta.
SVĚT PO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE
Evropa za napoleonských válek
Americká revoluce a občanská válka
Direktorium a konzulát
VZNIK ČESKOSLOVENSKA.
VZNIK ČESKOSLOVENSKA Jitka Doubravová.
Evropa po 1. světové válce (Versailleská konference)
PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA.
VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
Pařížská mírová konference
Velká francouzská revoluce
VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
Revoluce 1848/1849 v Evropě Jaro národů
uspořádání Evropy po napoleonských válkách v 1. pol. 19. st.
Evropa od pádu Napoleona do revoluce roku 1848
První světová válka
Revoluce 1848/1849 v Evropě.
První světová válka
Válka V Tichomoří a důsledky 2. sv. války
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „ Výuka na gymnáziu podporovaná.
Napoleon Bonaparte (15.srpna května 1821)
Ruské revoluce 1917.
Válečné konflikty v Evropě
Napoleon Bonaparte – ruské tažení a pád
Vytvoření protihitlerovské koalice, otevření druhé fronty
Napoleonské války.
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK 1
Porážka fašismu a důsledky 2. světové války
Tři fronty: západní, východní a jižní – balkánská1915 – fronta italská
Sjednocení Itálie sjednocení Německa.
POLITICKÉ A ÚZEMNÍ DŮSLEDKY
Revoluce
PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA.
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA ( – )‏
Revoluce 1848 v Evropě.
Evropské právní dějiny
Obecné právní dějiny Vojáček.
Velká francouzská revoluce
Revoluce
Název školy: Základní škola J. E. Purkyně a Základní umělecká škola Libochovice Autor: Mgr. Jitka Hajná Název: VY_32_INOVACE_19_D_2. světová válka Téma:
NÁZEV ŠKOLY:Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště AUTOR:Mgr. Petra Brůzlová NÁZEV:První světová válka TÉMATICKÝ CELEK:Moderní.
První světová válka. Před válkou – nová spojenectví TROJDOHODA Velká Británie + Francie + Rusko TROJSPOLEK Německo + R-U = Centrální mocnosti + Itálie.
Povinné Zvláště důležité Nepovinné Zajímavost VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE.
SJEDNOCENÍ NĚMECKA. Situace po roce 1848 * Pruský král odmítl přijmout císařskou korunu z rukou frankfurtského parlamentu * Obnoven Německý spolek * Neustálé.
NAPOLEON BONAPARTE. Nar. na Korsice; Vojenská škola – dělostřelectvo; Měřil jen 165 cm.
Evropa po 1. světové válce (Versailleská konference)
NAPOLEON BONAPARTE.
Bouřlivý rok 1848.
Napoleonské války Autor: Lenka Mulačová
Evropské právní dějiny
Revoluce

První světová válka 8. třída.
Poválečné uspořádání uč
Revoluce
Češi za první světové války
Sjednocení Itálie sjednocení Německa.
SJEDNOCENÍ NĚMECKA.
Evropa v letech Věk revolucí.
Evropa v letech Věk revolucí.
Transkript prezentace:

19. století (osnova) Vznik USA Velká francouzská revoluce Napoleonská Evropa Revoluce 1848 Vznik velkých národních států Kolonialismus

Vznik USA Původní obyvatelé – Indiáni (před 20000 lety ze severovýchodní Asie, přes Beringovu úžinu). Aztékové, Mayové, Inkové x technicky vyspělejší Evropané →genocida. Jižní Amerika – Španělé, Portugalci, Severní Amerika – Angličané (13 kolonií), Francouzi, Nizozemci

V Evropě vzniká válka mezi A. a F. (tzv. sedmiletá), Americké kolonie odmítají nést válečné náklady→A. chce posílit svou moc v koloniích: kolkový zákon, clo na čaj→odpor, tzv. bostonské pití čaje (1773). Povstalci svolávají kongres (1774), začíná válka za nezávislost (1775). V čele americké armády George Washington, 4. VII. 1776 ve Filadelfii „ Prohlášení nezávislosti“ (Thomas Jefferson).

Válka trvá do roku 1783 – bitvy: u Saratogy (1777), Yorktownu (1781). Vzniká nový stát: republika, náboženská svoboda, volební právo, ústava, Listina svobod (s. slova, tisku, shromažďování, nošení zbraně, nedotknutelnost majetku…) 1. prezident: George Washington

Velká francouzská revoluce Počátkem 18. století – absolutistická moc panovníka. Jeho oporou: šlechta, duchovenstvo→osvobozeni od daní; třetí stav (ostatní) – má všechny povinnosti, ale bez podílu na vládě! 1788 ekonomická krize→zhroucení státních financí→král Ludvík XVI. Svolává generální stavy, žádá o nové zdroje!

Program třetího stavu: zrušit privilegia, zavedení občanských svobod, omezení absolutismu, podíl třetího stavu na moci…→prohlášen za Národní shromáždění→14.VII. 1789 dobyta Bastila = počátek revoluce!!! Zrušen feudální systém,Deklarace lidských a občanských práv, přijata ústava→konstituční monarchie, decentralizace moci, nezávislé soudnictví. Heslo: Volnost, rovnost, bratrství nebo smrt!

Odezva v zahraničí: Rakousko, Prusko→obnovit panovnickou moc ve Francii i silou! →Národní shromáždění vyhlašuje válku Rakousku (1792), Marseillaisa. Volby→ nové shromáždění→ Konvent (Georges Danton). Odsouzení krále k smrti, poprava vykonána v lednu 1793→vznik protifrancouzské koalice: Rak., Prus., VB, Nizozemí, německé státy,italské státy, Španělsko = boj revoluce o přežití→

Nastupuje revoluční diktatura – Maxmilien Robespierre. Vedena totální válka proti všem nepřátelům = období tzv „velkého teroru“ 1793-1794; 40 000 popravených (gilotina). Nakonec obrat revoluce do vlastních řad, popraven Danton, Robespierre→tím revoluce skončila! Vzniklá situace umožnila cestu k moci Napoleonu Bonaparte (1799).

Napoleonská Evropa Napoleon Bonaparte (od r. 1804 titul císař) Nadvláda nad celou střední a západní Evropou, vítězí v cca 50 bitvách, nejskvělejší vítězství = bitva tří císařů(Rak., Rus., Fr.) u Slavkova (1805). Nepřátelé, které Napoleon nakonec neporazil: Velká Británie, u Trafalgaru, Horacio Nelson, Rusko, tažení r. 1812, b. u Borodina, až do Moskvy – maršál Kutuzov – zpět jen 30000 vojáků!

Poté poprvé Napoleon podlehl v „bitvě národů“ (Rus., Prus.,Rak.,Švéd.) u Lipska (1813). N. poté internován na ostrov Elba (1814)→uprchl→“stodenní císařství“, 1815 poražen u Waterloo→zajat, ostrov Sv. Heleny, 1821 umírá (arzen). Vídeňský kongres 1815; potvrzen nárok panovnických rodů na trůn, Svatá aliance – spolek států, jež měly zasáhnout proti jakémukoliv revolučnímu hnutí. Clemens Metternich

Francouzská revoluce dala podnět k masovým lidovým hnutím. Cíle: Odstranění feudalismu, odstranění absolutismu, zavedení ústav, občanská svoboda, národní svébytnost, nezávislost, sociální spravedlnost… Vrcholí revolučním rokem 1848!!!

Revoluce 1848 1. celoevropská revoluce : Itálie, Francie, Rakousko, Uhry. Itálie: Giuseppe Garibaldi→vyhlašuje v Římě republiku (poražen) Praha: Červen 1848,povstání, boje na barikádách, vojensky potlačeno (gen. Windischgrätz), Výsledek: zrušení roboty za výkup

Vznik národních států Itálie - Lidové hnutí, v čele G. Garibaldi→vyhnání Bourbonů, obsazena Neapol - Sardinský král Viktor Emanuel – poráží Rak. U Magenty a Solferina (1859) – zavádí monarchistický systém, v roce 1861 ustaven parlament.

Německo: Sjednocení je dílem Pruska – Otto von Bismarck:“ Jednota bude dosažena krví a železem.“ Postupně poráží Dánsko (1664), Rakousko (1866), Francii (1870) … Pruský král Vilém I. se stává císařem celého Německa.

Kolonialismus Původně kolonie využívány jako zdroje surovin a odbytiště. Za nové situace mocnosti investují kapitál do kolonií (doprava doly…) – využívají domácí zdroje a levnou pracovní sílu→přímá ekonomická kontrola kolonií. Boj o nové dělení kolonií (Německo, Itálie, Japonsko, USA) Úsilí o nové dělení kolonií bylo jedním ze zdrojů první světové války.

20. století Osnova: 1.světová válka Svět mezi válkami Hospodářská krize 2. světová válka Studená válka

První světová válka Před 1. sv. válkou→spojení Něm. a R-U; dále + Itálie =>vytvořen tzv. TROJSPOLEK (též centrální mocnosti). Ze strachu z Něm. Došlo k podobnému spojení Fr.,Rus.,dále + Británie =>TROJDOHODA. Záminka k válce: zavraždění Ferdinanda d´ Este a jeho ženy Žofie v Sarajevu (VI. 1914).

VII. 1914 R-U vyhlašuje válku Srbsku. Původní záměr Něm. byla „blesková válka“ → úder na řece Marně x Francii; neúspěch => „válka zákopová“. Nová technika: strojní pušky, těžká děla, bojové plyny, ponorky, letadla, tank … Nejtěžší bitvy: Verdun (1916) - 680 000 mrtvých, Somma (1916) – 1 7000 000 mrtvých.

Obrat ve válce: Revoluční události v Rusku (listopad 1917) Vstup USA do války (duben 1917) 11. 11. 1918 podepsáno příměří (Compiegne) → jednání o mírových podmínkách. Do války vtaženo 28 států, 1,5 mld lidí, 10 mil. mrtvých…

Vznik Československa 1916 vzniká v Paříži Československá národní rada (Masaryk , Beneš, Štefánik), Cíl: sjednotit zahraniční odboj, získání souhlasu západních velmocí se zřízením samostatného státu. Formování čs. legií: Rusko, Itálie, Francie. Domácí odboj: požadavek federalizace říše, stávkové hnutí, rozklad armády (vojenské vzpoury) – rozchod s monarchií.

V čele Národní výbor: K. Kramář, A. Rašín, Ant. Švehla, Václ. Klofáč… 28. 10. 1918 Vyhlášena samostatnost. 30. 10. 1918 Martinská deklarace.

Mírová konference Snaha USA přijmout mírovou smlouvu přijatelnou pro všechny x VB a F. → diktují podmínky. Hlavní slovo: tzv. Rada čtyř (USA, VB, Fr., It), mezi vítězné státy počítáno i Československo!!! Mírové smlouvy: s Německem 1919 (Verailles) => ztráta kolonií, ztráta Alsaska a Lotrinska, levý břeh Rýna okupován vítězi, pravý břeh demilitarizován (50 km), zrušena všeobecná branná povinnost, platba reparací…

Další smlouvy podepisovány s R-U, Bulharskem, Maďarskem, Tureckem… Významným výsledkem jednání byl vznik Společnosti národů (1919) → hlavní cíl: udržení trvalého míru.

Vznik fašismu a nacismu Itálie: Po 1. sv. válce vnitropolitická krize Kritika za malé územní zisky Nacionalisté, vojenští veteráni a důstojníci zakládají „bojové svazy (fasci)“, do čela Benito Musssolini – vytvoření fašistické strany, Program: fašistická ideologie + socialistické prvky 1922 sjezd strany – tzv Pochod na Řím (demonstrace)→převzetí vlády, Mussolini jmenován ministerským předsedou.

Německo: Podobná situace jako v Itálii Hitlerova strana NSDAP 1923 pokus o nacistický puč, pokus zlikvidován, Hitler uvězněn, strana zakázána …vznikají ozbrojené složky strany – SS a SA.

Vznik komunismu Rusko: Na jaře 1917 abdikoval car Mikuláš II. Prozatímní vláda (Lvov, Kerenský) x sověty (V.I. Lenin)→socialistická revoluce – 7. 11. 1917 (tzv. říjnová revoluce) – odstraněna prozatímní vláda (útok na Zimní palác) – k moci bolševici – separátní mír s Německem! V čele V.I. Lenin, J. V. Stalin – osobní diktatura Roku 1922 vznik SSSR.

Válečný komunismus Goelro NEP (povoleno soukromé vlastnictví…) Čeka, NKVD Gulag (3 mil. mrtvých)

Hospodářská krize Krach na newyorské burze , 24.10. 1929. Klesá výroba v automobilovém průmyslu + rychlé šíření Projevy: rozvrácení zahraničního obchodu, státní zásahy do hospodářství, nezaměstnanost… Důsledky: Sociální nespokojenost - k moci A. Hitler (1933 kancléřem).

Druhá světová válka V předvečer války: 1938 obsazeno Rakousko 1939 obsazeno Československo (samostatný slovenský stát) 1.9. 1939 útok na Polsko Další cíle: Dánsko, Norsko, Benelux, Francie, pokus o ovládnutí Anglie (Seelöwe)…

22.6. 1941 útok na SSSR (Barbarossa), 7.12. 1941 vstup do války USA (Pearl Harbor), Boje v Africe: Tobruk (42), Al-Alamein (42)… Boje v Tichomoří: Midway (42)… Konference tzv. Velké trojky (Stalin, Churchill, Roosevelt): - Teherán 1943: spolupráce ve válce i míru, - Jalta 1945: společný postup v poslední fázi války, - Postupim 1945: poválečné uspořádání Evropy

30.4. 1945 A. Hitler spáchal sebevraždu. 7.5. 1945 kapitulace Německa v Remeši 8.5. 1945 v Berlíně. Válka pokračuje v Tichomoří x Japonsku. 6.8. 45 Hirošima, 9.8. 1945 Nagasaki. Ve 2. sv. válce: zahynulo 50 mil. Lidí, z toho 6 mil. Židů – holocaust! Vojenský tribunál – Norimberk (45-46), 177 obviněných, 25 trestů smrti… 1945 konference v San Franciscu – založena OSN.

Studená válka Bipolární rozdělení světa USA x SSSR Trumanova doktrína Marshallův plán Blokáda Berlína Únor 1948 NATO (49) VS (55) Berlínská zeď (61) Polské léto (56) Maďarské záležitosti (56) Karibská krize (62) Sametová revoluce