„Český spotřebitel a potraviny – zpráva ze sociologického výzkumu“ Tisková konference Salima, 3.3. 2010

Cíle výzkumu Nákupní chování české populace Vzorce chování české populace v oblasti bezpečné manipulace s potravinami a jejich uchování (nalezení možných deficitů v této oblasti) Spokojenost české veřejnosti s bezpečností a kvalitou potravin na českém trhu Návaznost na obdobný výzkum z roku 2005 (možnost sledování trendů) K využití pro komunikaci s veřejností, zacílení osvěty, ale také pro vlastní kontrolní činnost

Metoda výzkumu Reprezentativní kvantitativní výzkum na populaci ČR 18 - 79 let 1039 respondentů Výběrový soubor reprezentuje složení české populace (dle věku, pohlaví, dosaženého vzdělání, velikosti obce atd.), využita data Českého statistického úřadu Výzkum realizovala agentura Focus Marketing & Social Research Sběr dat Dotazník, rozhovory vedené vyškolenými tazateli, rozsah 42 minut Termín sběru: podzim 2009 Kontrola sběru dat Kontrola úplnosti a správnosti vyplnění dotazníku Telefonická kontrola 20 % dotázaného souboru

Nákupní chování Ve třech čtvrtinách domácností zajišťuje nákupy žena - matka, manželka, družka, partnerka (76%). Pouze v desetině domácností zajišťuje hlavní nákupy muž – otec, manžel, druh, partner (13%).

Nákupní chování Jakým způsobem se u Vás doma nakupují potraviny?

Nákupní chování – místo nákupu Ve kterém typu prodejny utratíte měsíčně nejvíce peněz za potraviny?

Nákupní chování – místo nákupu (slabiny a přednosti) Typ prodejny Silné stránky Slabé stránky menší samoobsluha blízkost bydliště (75%) bez front a čekání (39%) vysoké ceny potravin (35%) malá šíře sortimentu (25%) supermarket blízkost bydliště (56%) široká nabídka zboží, nejen potravinářského (52%) pomalý nákup, fronty (32%) bez osobního přístupu k zákazníkovi (28%) hypermarket široká nabídka zboží, nejen potravinářského (83%) vhodnost pro velké nákupy (50%) malá dostupnost personálu (37%) pomalý nákup, fronty (27%) diskont nízké ceny potravin (65%) široká nabídka zboží, nejen potravinářského (59%) malá dostupnost personálu (29%) bez osobního přístupu k zákazníkovi (27%) SZPI při kontrolní činnosti s tímto rozdělením prodejen nepracuje, pro všechny prodejce platí stejné právní předpisy; nehledě na to, že některé provozovny je obtížné zařadit (smíšené prvky).

Nákupní chování – preference ceny

Nákupní chování – informace na obalech potravin Sledujete údaje, které jsou uvedeny na obalech potravin?

Nákupní chování – informace na obalech potravin Proč nesledujete údaje na potravinách? - jsou nečitelné - nezajímá mě to - důvěřuji obchodu - důvěřuji výrobci/značce - údajům nerozumím Které informace na potravinách obvykle sledujete? datum trvanlivosti/použitelnosti země původu údaje o výrobci podmínky skladování složení výrobku (49%)

Proč je důležité číst údaje o složení? Etiketa: „Džem jahodový, složení: jahody, cukr, glukózo-fruktózový sirup, pektin, kyselina citronová, 100 g výrobku obsahuje 35g ovoce a 34 g cukru.“ Etiketa: „Ovocná směs jahodovo-jablečná Jahůdka, složení:cukr, jahody, jablka, kyselina citronová, pektin, barvivo E120, aroma, pro výrobku 100g hotového výrobku bylo použito 40g ovoce.“ Člověk nemusí mít hluboké znalosti z technologie potravin, aby složení porozuměl. Klíčových informací vypovídajících o kvalitě je většinou jen pár.

Proč je důležité číst údaje o složení? Etiketa: „Mléčná čokoláda, složení: cukr, kakaové máslo, kakaová hmota, sušené plnotučné mléko, sušená sladká syrovátka, mléčný tuk, emulgátory (sojový lecitin, E 476). Obsah kakaové sušiny nejméně 25%, mléčné sušiny nejméně 14%.“ Etiketa: „Kakaová pochoutka mléčná, složení: cukr, ztužený rostlinný tuk – palmový, sušená syrovátka, kakaový prášek (8%), sušené nízkotučné mléko, emulgátor (sojový lecitin), aroma“

Proč je důležité číst údaje o složení? Odkaz na ochutnávku. Etiketa: „Ostatní lihovina. Složení: etanol, švestkový destilát, aroma“ Etiketa: „Destilát. Složení: švestkový destilát“

Nákupní chování – informace na obalech potravin Jaké jsou na základě Vašich zkušeností údaje na obalech potravin?

Klamání spotřebitele (počet kontrol SZPI v letech) Trend poslední doby je zřejmý: již neřešíme tolik případů porušení bezpečnosti potravin, ale problém začíná být s klamáním spotřebitele (již není problém vyrobit, ale prodat – rozvoj marketingu, reklamy, potravinám jsou přisuzovány nové vlastnosti, stoupá počet údajů na obale,př. trend značení nutričních hodnot, zdravotních tvrzení. Tento trend se odráží i ve zvyšujícím se počtu kontrol SZPI s tímto zaměřením.

Klamání spotřebitele (počet správních řízení) Pokles mezi lety 2004 až 2006 je způsoben změnami legislativy a hlavně postupným přechodem na evropské právní předpisy, které chápou klamání spotřebitele v širším slova smyslu než český zákon o potravinách, který mluví pouze o klamavém označení. Od roku 2004 do roku 2009 uložila SZPI ve správních řízeních, v kterých se řešily mimo jiné i nedostatky týkající se klamání spotřebitele, pokuty v celkové výši 23,5 milionu korun.

Zacházení s potravinami Do jaké míry o Vás platí následující výroky?

Zacházení s potravinami Do jaké míry o Vás platí následující výroky? Z odpovědí respondentů také v drtivé většině vyplývá, že doma potraviny správně skladují. Pouze 19 % odpovědělo, že vejce skladuje jinde než v lednici. V obchodě musí být skladovány od 5°C do 18°C.

Zacházení s potravinami Do jaké míry o Vás platí následující výroky?

Názory a zkušenosti spotřebitelů Setkal/a jste se Vy osobně při nákupu v posledních 12 měsících s problémem týkajícím se bezpečnosti nebo kvality potravin? Jak jste problém řešil/a?

Podněty spotřebitelů směřující na SZPI (vývoj v letech) Spotřebitelé deklarují méně problémů s bezpečností a kvalitou potravin a zároveň - zdá se - začínají více hájit svá práva sami (viz předchozí snímek). Výzkum potvrzuje, že si spotřebitelé již osvojili některé poznatky z oblasti potravin (zlepšení návyků v zacházení s potravinami). To vše může stát za pozvolným poklesem počtu podnětů, se kterými se spotřebitelé na SZPI obracejí. Případné potvrzení tohoto trendu přinesou následující roky.

Názory a zkušenosti spotřebitelů zahraniční vs. české potraviny Jak hodnotíte zdravotní nezávadnost a kvalitu potravin dovážených do ČR? Jak hodnotíte zdravotní nezávadnost a kvalitu potravin vyráběných v ČR?

Názory a zkušenosti spotřebitelů Do jaké míry jste spokojena či nespokojena s hygienickými podmínkami prodeje potravin v ČR? Změnila se podle Vás zdravotní nezávadnost potravin v porovnání se stavem před deseti lety? Změnila se podle Vás kvalita potravin v porovnání se stavem před deseti lety?

Shrnutí Mění se nákupní chování: lidé raději chodí na jednorázové velké nákupy do velkoformátových prodejen Cena stále hraje při nákupu velkou roli (lidé sice deklarují, že preferují čerstvé potraviny, ale zároveň rádi nakupují ve velkém do zásoby, je-li to za výhodnou cenu) Zároveň došlo ke zlepšení návyků při zacházení s potravinami a spotřebitelé sami začínají více bránit svá práva (častěji usilují o reklamaci závadného zboží a méně se obracejí na dozorové orgány o pomoc) Z výsledků výzkumu lze usuzovat, že čeští spotřebitelé jsou s kvalitou a bezpečností potravin spokojení, oboje je podle nich na vysoké úrovni. Spokojenost navíc ještě narůstá.

Shrnutí Potraviny na trhu lze považovat za bezpečné, naopak začíná být problém ve způsobu prezentace potravin (jejich obchodní úpravě, různých tvrzeních na potravinách, přisuzování nových „pozitivních“ vlastností) a s tím souvisejícím klamáním spotřebitele. O to více je však nutné, aby spotřebitelé pozorně četli všechny údaje na potravinách, zejména ty které jsou dány zákonem, př. složení, druh potraviny. Výsledky výzkumu však naznačují opačný trend. Ve výsledcích výzkumu se projevuje patriotismus českých spotřebitelů, kteří přeci jen české potraviny považují za kvalitnější a bezpečnější než ty zahraniční. Českému potravinářskému průmyslu potažmo i zemědělství by prospělo, kdyby se toto smýšlení o potravinách projevilo i v nákupním chování.

Děkuji za pozornost