Gotické výtvarné umění Sochařství Evropa Čechy a Morava

Gotické sochařství: druhy a funkce Funkce náboženská Druhy Monumentální skulptura Komorní sochařství Kamenictví a řezbářství Sochařská výzdoba katedrál Funkce je stejná jako u sochařství románského; rozdíly: neodvrací se od pozemského života a přírody, ale postupně jim přiznává stále větší platnost; také se snaží zlidštit náboženské náměty a působit na cit a fantazii diváka; nástup laických umělců Druhy: Monumentální sochařství: spjato s architekturou, výzdoba chrámů Komorní: přenosné volné sochy (dřevo – řezbářské výtvory)

Sochařská výzdoba gotických katedrál Průčelí „Bible chudých“ Obraz středověkého myšlení Vnější výzdoba stavby „galerie“ nad portály Štíty, věže, boční lodě Opěrný systém - chrliče Interiéry Hlavice, konzoly, svorníky Průčelí katedrály jako odraz středověkého myšlení: Biblické výjevy: „Bible chudých“ ; zrcadlo přírody: svět rostlin a zvířat; věda: postava scholastiky; morálka: alegorie Ctností a Neřestí; historie: Starý a Nový zákon V řezbářství: Náměty Krista (Ukřižování, Ecce homo); Panny marie (madona s Ježíškem); Pieta ( Panna Marie s mrtvám Ježíšem na klíně) Realistická tendence, snaha vcítit se, polidštit postavu Krista. Rostoucí záliba v zobrazování legend a apokryfů, patronů měst a řemeslnických cechů.

Gotické sochařství ve Francii Saint Denis, Chartres Notre-Dame „Zlatá panna“ (Panna Marie s Ježíškem) Amiens Krásný Bůh Remeš Mistr Navštívení: Panna Marie , svatá Alžběta Mistr Zvěstování: Saint Denis: sochařská výzdoba západního portálu Chartres: západní portál Notre Dame: Zlatá panna- pilíř severního portálu; královna nebes je zde pojata jako krásná mladá matka; zdůrazněný kontrapost, osa těla prohnuta do charakteristického tvaru písmene S. Krásný Bůh v Amiensu: na středním pilíři hlavního portálu Mistr Navštívení v Remeši: klasické ztvárnění, vliv antiky Mistr Zvěstování: ryze gotické umění Ve 14. Století začala monumentální skulptura stagnovat a rozkvetlo interiérové sochařství. Vyhovovalo to dobové potřebě osobního prožívání utrpení i radostí božských osob. Také drobné madony řezané do slonoviny.

Gotické sochařství ve Francii Portrét Zobrazení podoby na náhrobcích zemřelých francouzských králů Claus Sluter Výzdoba kartuziánského kostela v Dijonu Podobizny donátorů Filipa Smělého a Markéty Flanderské „Mojžíšova studna“ Pozdní gotika Společnou základnou: vlámsko.burgundská skulptura Posun k naturalismu Saint Denis: náhrobky francouzských králů v příčné lodi v Saint Denis Kostel celestinů v Paříži: král Ludvík V. a jeho manželka Jana Na konci 14. Století pronikli do Francie nizozemští sochaři, kteří přinesli realismus. Působili na dvoře francouzského krále, vévodů burgundských v Dijonu a u vévodů z Berry (Bourges). Claus Sluter: génius; provedl výše uvedenou výzdobu. Co se týče Mojžíšovy studny, šlo o jeden její pilíř s postavami Mojžíše, Davida, Jeremiáše a Zachariáše. V jeho díle vyvrcholil realismus. Vlámsko burgundská skupina pak dospěla k naturalismu: individualizace postav spojena s patetickým pohybem a malebnou drapérií. Různé formy záhybového systému. Dokonce expresibní naturalismus zpodobňující lidské tělo v posmrtném rozkladu.

Gotické sochařství v Itálii Odlišné od ostatní Evropy Škola z Pisy Niccolo Pissano 1220-1284 Syntéza antiky s francouzskou gotikou Giovanni Pissano 1245-1320 Kazatelna dómu v Pise, Madona piského baptistéria; Sibyly a proroci na průčelí sienského dómu Andrea da Pontendera, zvaný Pisano 1295-1348 Jižní dveře florentského baptistéria Sochy a reliéfy pro florentskou kampanilu Proč je italské sochařství odlišné od ostatní Evropy: Kvůli tradici antického umění, také vliv byzantského umění. Italové se vymykají. Pisanové: Nicola: kazatelna baptistéria v Pise, dómu v Sieně, kašna v Perugii Giovanni: dúraz na duchovní a citový obsah námětu, zájem o duševní život a lidské afekty Kazatekna dómu v Pise 1310 Na něho navázali umělci italské renesance Andrea Pisano : spolupráce s Giottem při séchách a reliéfech pro florentskou kampanillu. Jeho škola jeho škola pak i nadále usměrňovala vývoj toskánského umění až do konce 14. Století, kdy začal pracovat Nicolo Pisano (umřel před 1368): architekt, malíř a zlatník Nástup renesance

Gotické sochařství ve Španělsku Osobitý národní sloh Pozdní gotika: 15. Století Platereskní sloh Portály Oltáře Chórové lavice Náhrobky Platereskní sloh: směsice prvků maurských, gotických a antických

Gotické sochařství v Anglii Slepé galerie a niky Široká průčelí katedrál Portály Sochařská výzdoba zde jen výjimečně Vliv francouzské skulptury Řezbářství V rámci perpendikulárního dekorativního slohu Kostelní zařízení: dřevo Oltáře: alabastr

Gotické sochařství v Německu Bamberg Adamův portál, Bamberský jezdec, skupina Navštívení Štrasburk Andělský sloup portály Mistr naumburský 12 postav zakladatelů dómu; studie lidských povah a duševních stavů Pozdní gotika Naturalismus, vliv nizozemského sochařství Pozdní gotika: Mikuláš Gerhaert Leydenský Hans Multscher v Ulmu Michal Wolgemut Veit Stoss v Norimberku: oltář Smrti P. Marie v Krakově; 1477.89; 13m vysoký Michael Pacher v Tyrolsku: oltář v St. Wolfgangu Tilman Riemenschmieder ve Wurzburgu: expresívní realismus

Gotické sochařství v Čechách a na Moravě Portály Předklášteří u Tišnova Vyšší Brod, Zlatá koruna, Zvíkov, Český Šternberk Hlavy královen Kostel Sv. Salvátora – Anežský klášter Madony Madona strakonická Mistr madony michelské Porta Coeli: nejranější gotický portál; ě. čtvrtina 13. Století;donátoři královna Konstancie a markrabě Přemysl v tympanonu; saská huť. Další portály: na turalistická rostlinná ornamentika; 3. Štvrtina 13. Století. Hlavy královen: 3. Čtvrtina 13. Století; ještě ve Znojmě. Madona strakonická je dřevěná, z konce 13. Století. Madona rouchovanská. Mistr michelské madony byl pravděpodobně vyškolen ve francii a působil v Brně a je mu připisováno ještě 5 soch:světec z veverské Bitýšky, madona prostějovská a z velkého Meziříčí, madona znojemská a sv Florián ze stejnojmenného kláštera v Rakousku. Ve 14. Století posun k naturalismu: přemyslovský kříž ny „stromu života“ v kostele sv. Ignáce v Jihlavě. Ve 2. polovině 14. století tzv. sedící madony: Bečov (1370), Konopiště

Parléřovská huť Ikonografický program pražské katedrály Přizemí Vyhrazeno pro přemyslovskou minulost Triforia Vyhrazeno pro lucemburskou současnost Nebeští ochráncové království a dynastie Staroměstská mostecká věž Karel IV., Václav IV., svatý Vít, Vojtěch a Zikmund Ostatní Týnský kostel, nároží Staroměstské radnice, sv. Tomáš v Brně Katedrála svatého Víta v Praze: Na programu se podílel dokonce i Karel IV; Přízemí: socha Václava v jeho kapli – kameník Jindřich; 6 přemyslovských náhrobků v ochozovách kaplích; náhrobek Přemysla I. Vytesal Petr Parléř Triforium: 21 portrétních bust císařovy rodiny, pražských arcibiskupů, ředitelů stavby a obou architektů Horní triforium „nebeských ochránců“ : 10 bust Krista, Panny Marie a českých patronů Poprsí obou triforiií: vrcholná díla parléřovské huti, jde o portrétní galerii představující významné osobnosti královského dvora, koncepcí i rozsahem je v Evropě výjimečná. Realismus. Staroměstská mostecká věž Týnský kostel: Ukřižování a Poslední soud; Madona na nároří Staroměstské radnice; Pieta v kostele Sv. Tomáše v Brně Význam parléřovské huti přesáhl hranice Čech a projevil se i v okolních zemích: Polsko, Slezsko, Uhry, Slovensko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Německo.

Krásný sloh a pozdní gotika v Čechách Doba Václava IV. Mistr krumlovské madony Znaky Protáhlé, esovitě prohnuté postavy Nezájem o prostorové vztahy Zjemnění výrazu Snížení duchovního obsahu Dokonalost zpracování Definice pojmu krásný sloh: Projev feudální kultury v době jejího úpadku; nejvyšší vrstvy se uzavírají do izolace, obklopují se přepychem, vyžívajíse v zakládaných řídových společnostech, snaží se uniknout z nepříjemné reality do ideálního světa Kolébkou krásného slohu je Praha za vlády Václava IV. Dva hlavní představitele v sochařství: Mistr krumlovské madony, také Plzeňskou madonu, a sv. Kateřinu z Jihlavy Mistr toruňské madony: Vratislavská madona, šternberská madona Spíše manýrismus Krásný sloh vzbudil odpor náboženských reformátorů; Mistr týnského ukřižování: hlavní sochař před husitstvím; monumentalita, realismus. K pozdní gotice v sochařství: Husitské války přerušily vývoj krásného slohu, ale jeho prvky jsou patrné v sochařských dílech až do druhé polviny 15. Století (jihočeské madony); v 60. Letech bylo české sochařství ovlivněno Nizozemci (Mikuláš Gerhaert Leydenský) a ještě to souviselo s vývojem v sousedních zemích (západní Čechy – Sasko; Plzeňsko-Norimberk, jižní Čechy – Švábsko, Morava – Rakousko a Slezsko.) V pozdní gotice se hodně rozvinulo řezbářství, vytvářelo velká výpravná oltářní sousočí, jichž se zacovalo celkem málo. Křivoklátská archa. Pozdní gotika také dospěla k expresionismu.