Meteorologické prvky v Přerově Projekt vytvořený v rámci projektového vyučování na GJŠ v roce 2003-04. Anežka Faltýnková, Martina Líbalová, Veronika Tománková

Meteorologie, základní meteorologické jevy a jejich měření METEOROLOGIE- věda, zabývající se studiem a měřením vlastností, které v ovzduší probíhají Meteorologie se dělí na: obecnou, která se dále dělí na - meteorologii dynamickou – studuje dynamické jevy v atmosféře - met. synoptickou - studuje a analyzuje jevy, předpovídá počasí - met. fyzikální – zkoumá metody, navrhuje nové přístroje aplikovanou - met. leteckou - met. zemědělskou - met. námořní

Atmosféra Koncentrace prvků v atmosféře se mění Je dějištěm počasí Je mechanická směs plynů, pevných a kapalných částic Koncentrace prvků v atmosféře se mění Je dějištěm počasí Má vliv na meteorologické děje Má několik vrstev: 1. Troposféra 0 – 11 km 2. Stratosféra 11 – 50 km 3. Mezosféra 50 – 80 km 4. Termosféra 80 – 800 km 5. Exosféra 800 km a výše

Rozdělení oblačnosti - mraky Patro oblaků Latinský název Zkratka Český překlad Vysoké oblaky Cirrus Ci řasa Cirrocumulus Cc řasová kupa Cirrostratus Cs řasová sloha Střední oblaky Altocumulus Ac vysoká kupa Nízké oblaky Stratocumulus Sc slohová kupa Stratus St sloha Oblaky zasahující do více pater Altostratus As Vysoká sloha Nimbostratus Ns dešťová sloha Cumulus Cu kupa Cumulonimbus Cb dešťová kupa (bouřková oblak)

ZÁKLADNÍ METEOROLOGICKÉ PRVKY: tlak, teplota, vlhkost, proudění vzduchu, sluneční svit, oblačnost, výpar vody na povrchu Země a srážky neustálé sledování - na povrchu Země - v různých vrstvách atmosféry výsledky sledování se zaznamenávají do meteorologických map nebo jsou zaznamenány na snímcích z meteorologických družic = podklady pro předpověď POČASÍ průměrné hodnoty získané mnohaletým sledováním určují PODNEBÍ daného území

Měření základních meteorologických prvků VLHKOST VZDUCHU Absolutní vlhkost vzduchu se určuje hmotností vodní páry obsažené v objemu 1m3 . Pro praktické posouzení vlhkosti vzduchu zavádíme relativní vlhkost vzduchu. Vypočítáme ji, jestliže dělíme absolutní vlhkost vzduchu největší absolutní vlhkostí vzduchu za dané teploty. Relativní vlhkost vzduchu se udává v procentech a měří se vlhkoměrem.

KAPALNĚNÍ VODNÍ PÁRY Zemský povrch se podle svého složení slunečním zářením více nebo méně zahřívá a od něho se ohřívají i spodní vrstvy ovzduší. Při vyšší teplotě má vzduch menší hustotu než při nižší teplotě, proto v gravitačním poli vrstvy studenějšího vzduchu klesají a vytlačují nahoru vrstvy ohřátého vzduchu. Ve vyšších a chladnějších vrstvách ovzduší je vodní pára sytá, a proto kapalní v malé kapičky. Ty se vznášejí ve vzduchu, protože jim stále stoupající vzduch zabraňuje klesat. Při teplotě nižší než 0 OC vznikají místo vodních kapiček nepatrné ledové krystalky. Kapičky a krystalky nejsou viditelné jednotlivě. Ve velikém množství vytvářejí oblaky.

SRÁŽKY A JEJICH MĚŘENÍ Spojí-li se v oblacích malé kapičky vody nebo krystalky ledu do větších shluků, nemohou se již vznášet v ovzduší a padají k zemi jako déšť nebo jako krupky, kroupy nebo sníh. Tyto formy jsou různé srážky. Srážky spadlé za určitou dobu v některém místě na povrchu Země se měří výškou vrstvy vody v milimetrech, kterou by srážky vydaly, kdyby spadlá voda nikam neodtekla, nevsákla se, ani se nevyčerpala.

VZNIK VĚTRU Vítr je základní meteorologický prvek popisující proudění vzduchu v určitém místě atmosféry v určitém časovém okamžiku vzhledem k zemskému povrchu. Vítr je vektorová veličina. Na směr větru působí otáčení Země a různé překážky (kopce,…). Rozdíl v tlaku vzduchu na dvou místech způsobuje, že vzduch se pohybuje z místa vyššího tlaku k místu s nižším tlakem. Pohyb vzduchu vnímáme jako vítr. Je –li v nějaké oblasti tlak vzduchu na všech místech stejný, stálý vítr se nevyskytuje.

Předpovídaní počasí: Meteorologické stanice Historie letiště a meteorologické stanice PŘEROV-BOCHOŘ na podzim 1951 byla vybudována vzletová a přistávací betonová dráha, předtím mělo letiště pouze travnatou plochu ( dle zachovaných dokumentů se letiště používalo od září 1930 ) na podzim roku 1953 byla založena přerovská meteorologická stanice, první historicky zaznamenané měření bylo provedeno v listopadu 1953 ( od tohoto data doposud existuje souvislá řada naměřených meteorologických dat ) v roce 1955 byla vybudována budova řízení letového provozu součástí, které byla také meteorologická stanice.V letech 1996-1998 byla vystavěna nová budova řízení letového provozu a od 15. prosince 1998 zde zahájila své působení po přestěhování i meteorologická stanice. Nová budova je vybavena nejlepšími počítači a moderními měřícími přístroji. Její součástí je i meteorologická zahrádka, kde se měří základní meteorologické údaje ( např.teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, sluneční svit, srážky, spodní základna oblačnosti,…).

v historii letiště zde působilo mnoho vojenských leteckých útvarů, zejména po 2. světové válce: proudové středisko (1951-1954 ) 46. bombardovací letecká divize (1954-1965) 4. letecký školní pluk (1959-1965) 10. protiradiotechnický letecký oddíl (1965-1969) 6. stíhací bombardovací letecký pluk (1965-1991) 1. letecký školní pluk (1970-1994) 33. základna vrtulníkového letectva (1995-2003) 23. základna vrtulníkového letectva (od 1.ledna 2004 do současnosti) veškerý letecký provoz vždy po meteorologické stránce zabezpečovala meteorologická stanice (meteorologická služebna).

METEOROLOGICKÉ JEVY SLEDOVANÉ V PŘEROVĚ SLUNEČNÍ SVIT (průměrné hodnoty slunečního svitu v hodinách)   1901-1950 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 jaro 182 178,6 170,4 184,5 200,3 165,1 191,3 214,4 léto 273,6 227,3 221,5 227,8 246,9 211,8 244,7 podzim 114,3 132,3 69,4 108,4 108,5 71,9 90,3 118,8 zima 51 43,3 56 38,9 50 62,6 44,9 73,7 roční úhrn 1756 1742 1552 1678 1817 1534 1748 2041

(průměrná teplota vzduchu ve stupních Celsia)   1901-1950 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 jaro 8,9 7,8 9,6 10,2 11 9,3 10,3 9,5 léto 17,8 18,1 18,7 18,4 18,3 18,2 19,5 20,2 podzim 8,7 8 7,9 9,8 8,8 zima -1 0,9 0,2 -0,4 0,4 -1,3 -0,3 -1,8 roční teplota 8,6 8,3 9,1 9,2

(údaje o srážkách v milimetrech na metr čtverečný) ÚHRNY SRÁŽEK (údaje o srážkách v milimetrech na metr čtverečný)   1901-1950 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 jaro 50,1 39,1 28,1 44,7 38,3 56,0 29,3 35,5 léto 84,9 363,9 78,3 73,3 81,9 91,5 82,9 51,5 podzim 49,8 51,8 81,8 36,8 46,4 57,3 50,9 42,1 zima 31,7 20,1 12,7 19,2 26,4 26,9 26,1 31,4 roční úhrn 649,6 696,9 603,3 522 579,3 695,5 567,1 481,9

Využití slunečního svitu na výrobu elektrické energie Pořizovací cena fotovoltaického systému (tj. systému, který umožňuje přeměna sluneční energie na energii elektrickou) je příliš vysoká (model FVS 2001 E - 576 300 Kč) Díky programu Slunce do škol by jeho pořízení bylo možné, neboť součástí tohoto programu je i 90-ti % dotace systému. ( tj. model FVS 2001 E za 57 630 Kč) Kolik by tento systém dodal energie do sítě?

P=1,2kW = 1200W (tj. za 1s 1200J=0,0012MJ) za 1763,6h = 6348960s (tj. průměrná roční doba svitu sledovaná za 5 let)……………………. X MJ x = 7618,752 MJ = 2116,32kWh (1kWh= 3,6 MJ) 1kwh…………………………………………..3,5Kč 2116,32kWh…………………………7407,12Kč 57 630 : 7407,12 = 7,78 Závěr: Za necelých 8 let by se tento systém vyplatil.