Geografie hospodářství Zkoumá prostorové rozšíření světového hospodářství a jeho vývoj v čase.

ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV - patří mezi nejstarší projevy hospodářské činnosti člověka vývoj: sběr plodů a lov zvěře > usedlí způsob života (neolitická revoluce v mladší době kamenné) s primitivním způsobem obdělávání půdy→ zakládání prvních sídel (první výraznější nárůst počtu obyvatel).

Význam: poskytuje potraviny pro přímou spotřebu obyvatel a suroviny pro potravinářský průmysl a řadu odvětví lehkého průmyslu (oděvnictví, textilní...) pro zemědělství se využívá asi 1/3 plochy země (z toho 1/10 tvoří orná půda, louky a pastviny ¼)

Rostlinná výroba zákl.odvětvím zemědělství (2/3 zem.produkce). Rozhodující část produkce slouží k výrobě potravin a část pro krmiva hospod.zvířat. Nejvýznamnější je pěstování obilovin (pšenice, kukuřice, rýže). Olejniny zajišťují přibl.2/3 svět.spotřeby tuků (sója, slunečnice, řepka ol., podzemnice ol., len, olivovník...) Hlíznaté rostliny tvoří skupinu rostlin, jejichž hlízy nebo dužnaté kořeny se využívají jako potraviny, krmivo, k výrobě škrobu a lihu (brambory, v teplém klimatu batáty - jamy, maniok).

plantáže sóji na místě vykáceného amazonského pralesa

moderní sklizeň sóji

Povijnice batátová (lat. Ipomoea batatas )

Maniok (lat.Manihot), kasava, yuka

K výrobě cukru se pěstují cukrová třtina (teplé klima) a řepa cukrovka (mírné klima). Z ovoce dominují citrusy, banány a jablka, zelenina se pěstuje v příměstských oblastech Pochutiny (čaj, káva, kakao) se pěstují převážně plantážně v rozvojových zemích.Největšími dovozci jsou Evropa, USA, Japonsko.

rumy od jediného guyanského výrobce Demerara Distillers

sklizeň čaje v Mazambiku

čajové plantáže v Indii

kávovník (Coffea)

pěstování bio kávy (Salvador)

burza kávy (NY nebo Londýn)

Cena kávy Arabika v letech 1985 až 2008, USc/libra

Produkce kávy v letech 2002 až 2007, v tisících žoků (Zdroj: International Coffee Organization)

jutovník

sklizeň jutovníku ve snopech

produkce opia (heroinu)

Nejvýznamnější technické plodiny: bavlník – teplé klima a závlahy kaučukovník – význam výrobou levnějšího syntetického kaučuku klesá (použití – výroba pryže).

Export vybraných komodit z rozvojových zemí

živočišná výroba navazuje na produkci rostlinné výroby (závisí na ní). Zajišťuje výživu obyvatelstva bílkovinami živočiš.původu a dodává suroviny pro některá odvětví zpracovatelského průmyslu. Intenzita se vyjadřuje množstvím chovaných kusů na jednotku plochy (zem., nebo orné půdy), příp.množstvím určitého produktu na jednotku plochy

Typy živ. výroby: a) extenzivní – kočovný a polokočovný chov (rozvojové země), moderní extenzivní chov (prérie USA – hovězí dobytek, savany Austrálie – ovce, pampy Latinské Am. – ovce a hovězí dobytek)

b) intenzivní (stájový) – ve vyspělých zemích, vysoká produktivita Rybolov: významným zdrojem živočišných bílkovin pro řadu zemí. Omezené zásoby ryb a nedostatek bohatých lovišť → mnoho mezinárodních sporů. Největší zásoby ryb se nachází v mořích bohatých na plankton (na styku studených a teplých moř.proudů).

Rybolov tvoří rozhodující část hodnoty zemědělské výroby v těchto zemích: Norsko, Island, Peru , Japonsko. Největší objem rybolovu podle roční produkce: 1. Čína, 2. Peru, 3. Japonsko, 4. Chile, 5. USA

informační zdroje světového zemědělství: http://www.fao.org/statistics/yearbook/vol_1_1/site_en.asp?page=production

Typy zemědělství samozásobitelské (naturální) – zastaralé, malé výnosy, malý vliv na světové trhy, méně škodlivé k ŽP, převažuje v zaostalých zemích hlavně v tropic. oblastech lov, sběr kočovné pastevectví úhorové hospodářství usedlejší formy

komerční (obchodní) – moderní s využitím nových metod a technologií a silnou mechanizací a chemizací výroby – vyspělé země podle množství zeměděls.výrobků rozlišujeme - intenzivní – max.výnosy z malé plochy - extenzivní – v oblastech řídce zalidněných, vzdálených od trhů, málo úrodných - (obilí, zahradnictví, zvířectvo). Př.prérie USA, Kanady, venezuelské savany zv.llanos, argentinské pampy, euroasijské stepi, pahorkatiny Nov.Zélandu, nížiny Austrálie, pastviny J Afriky

Průmysl Sekundární sektor hospodářství tvoří průmysl. Je to členitý výrobní systém skládající se z mnoha oborů a odvětví. Předpoklady pro vznik průmyslového střediska (jednotlivého závodu) se nazývají lokalizační faktory. V počátcích prům.revoluce to byly suroviny, voda a velikost území. Později k nim přibyly zdroje prac.sil, dopravní náklady a spotřebitelské zázemí.

Průmysl rozdělujeme na tyto odvětví: těžba nerostných surovin výroba a rozvod elektřiny,plynu a vody

3) zpracovatelský průmysl (spotřební) potravin, nápojů a tabákový textilní, oděvní a kožešnický a kožedělný dřevařský a nábytkářský papírenský, polygrafický a vydavatelský chemický, farmaceutický, petrochemický, gumárenský a plastických hmot skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot hutnictví železa a neželezných kovů kovodělný, strojírenský, elektrotechnický ....

těžební průmysl - závislý na výskytu, zásobách a kvalitě surovin a hospod.vývoji ve světě. - klíčové suroviny jsou: fosilní paliva (ropa+zem.plyn, uhlí), uran - rudy – ložiska jsou vázána na štítů, kde je vlivem několikanásobné metamorfizace vysoké % zrudnění při výrobě železa a oceli dominuje železná ruda a mangan

bauxit je surovina k výrobě hliníku, který se získává energeticky náročnou elektrolýzou bohatá ložiska mědi jsou dnes vyčerpána, náklady na její těžbu neustále narůstají

chemický průmysl využívá kromě ropy a uhlí také fosfáty, soli, síru... stavební průmysl vyžaduje těžbu písku, žuly, vápence aj.stavebních hmot (oblasti těžby jsou pro velké přepravní náklady v blízkosti míst spotřeby drahé kovy (zlato, stříbro, platina) – využití v elektrotechnickém průmyslu a dalších odvětvích

Ve vyspělých zemích se zásoby většiny ner. sur Ve vyspělých zemích se zásoby většiny ner.sur.vyčerpaly a nebo si je chrání dovozem z rozvojových zemích Energetika: je nepostradatelnou součástí hospodářského komplexu i denního života lidí. V podílu jednotlivých druhů elektráren existují velké regionální rozdíly podle dostupnosti primárních zdrojů. elektrárny: - tepelné - atomové - vodní - alternativní (solární, geotermální, větrné, přílivové,

Zpracovatelský průmysl: - v neustálém vývoji (strukturou, rozmístěním a objemem výroby) na počátku stál textilní, potravinářský a lehký průmysl ve vrcholné industrializaci dominoval těžký (hutnictví a strojírenství) nové technologie méně náročné na vstupní suroviny, nízkou spotřebou a vysoký podíl vložené práce, přidané hodnoty (mikroelektronika, přesná mechanika a optika, telekomunikační techniky, léčiva a kosmetiky....)

Rozvoj nejpokrokovějších průmyslových odvětví se neobejde bez koncentrace výzkumných aktivit – v tzv. technopolis. Výsadní postavení zaujímá automobilový průmysl (kde se uplatní nejvíce robotů a pružných výrobních systémů.

Většina (80 %) průmyslové výroby je soustředěna: Západní Evropa USA Japonsko Rusko nově industrializované země asijští draci (J Korea, Hongkong, Taiwan, Singapur) nový draci (Malajsie, Thajsko, Indonésie, Filipíny, Čína) 6) Argentina, Brazílie, ,Chile a Mexiko

Rozdělení sektorů hospodářství 1) primární – zemědělství, rybolov 2) sekundární - průmysl 3) terciární - doprava,spoje, služby 4) kvartérní – věda, výzkum Rozvojové země – převaha 1) Rozvinuté – převaha 2),3) Nejvyspělejší – převaha 3),4)

Míra ekonomické aktivity (HDP/os/rok)

největší CO2 PRODUCENTI: www.bit.ly/LcGEPl

DOPRAVA hospodářský rozvoj ani jeho fungování není možné bez dopravy Složky dopravy dopravní cesty (silnice, železnice, řeky, letecké koridory) dopravní prostředky (vlaky, automobily, lodě, letadla,..) dopravní zařízení (přístavy, letiště, překladiště..)

Druhy dopravy - suchozemská (silniční , železniční, potrubní, doprava energií,...) - vodní - vnitrozemská (říční, jezerní) - námořní - letecká, zpráv a informací Úroveň dopravy se měří hustotou dopravních cest, rychlostí, spolehlivostí Výkonnost se měří v osobokm nebo tunokm, Intenzita dopravy=počet doprav.prostředků projetých v daném úseku za 24 h (u lodí a letedel větš. za rok)

Železniční doprava – stála na počátku rozmachu dopravy v minulém století.Ve vyspělých zemích se síť již nerozšiřuje,nerentabilní tratě se ruší,modernizují se hlavní dopravní koridory (vysokorychlostní tratě pro osobní přepravu). Objem zboží přepraveného po železnici se stále snižuje ve prospěch silniční dopravy. V rozlehlých zemích však hraje důležitou roli

Silniční doprava – délka silničních komunikací a jejich rozšiřování a zkvalitňování stále roste (dálnice, rychlostní komunikace) má rozhodující podíl na přepravě zboží i osob (2/3) na krátké i střední vzdálenosti. Značné regionální rozdíly v kvalitě doprav.cest i prostředků a zázemí. Má značně negativní vliv na životní prostředí (prašnost, hlučnost, jedovaté výfukové plyny..)

Rozmístění silnič a železnič Rozmístění silnič a železnič.dopravy je nerovnoměrné v závislosti na přírodních podmínkách a vyspělosti země. Námořní doprava – hraje nejdůležitější roli v přepravě zboží mezi kontinenty, i když vrcholu dosáhla v 60/70 letech min.st., osobní v 1.1/2 min.st. – potom její úlohu převzala letecká doprava.

Cestovní ruch a rekreace Je lidskou aktivitou, která vyvolává krátkočasové stěhování obyvatel do míst, které jsou schopny tuto mobilizaci vyvolat. Podmínky pro rozvoj CR: - mírové podmínky - růst volného času - a příjmů obyvatel

předpoklady CR - lokalizační (schopnost krajiny poskytovat atraktivní podmínky pro různé formy CR - selektivní (určují , kdo a v jaké míře se účastní CR ) - realizační (materiálně technická základna, komunikační dostupnost, ...

CR je významnou součástí národních hospodářství – v menších zejm. ostrovních zemích, je CR základem ekonomiky (př.Velké a Malé Antily – Antigua a Barbuda, Sv.Lucie, Barbados, Bahamy, ...v Indickém oc. Maledivy, Seychely...v Tichomoří Vanuatu, Fidži, Tuvalu...)

asi 60% návštěvníků připadá na Evropu a Rusko 20% na Ameriku 15% na Tichomoří a východní Asii Velkou přitažlivost pro návštěvníky představují kuturní a přírodní památky UNESCO Největší počet těchto lokalit mají Itálie, Španělsko, Francie, Německo a Čína.

Kontrolní otázky 1) Stručně charakterizuj průmysl 2) Co bylo důležitým stimulačním podmětem ke vzniku průmyslu na počátku průmyslové revoluce? 3) Které prům. odvětví stály na počátku průmyslové výroby? 4) Která prům.odvětví dominují ve vrcholné industrializaci? 5) Jaké lokalizační faktory se nejvíce uplatní u jednotlivých průmyslových odvětvích ( např.potravinářského, těžebního, textilního průmyslu…)? 6) Které suroviny jsou klíčové pro rozvoj a fungování průmyslu vůbec? 7) Najdi na mapě světa lokality s nálezem a celosvětově významnou těžbou těchto surovin:ropa, zem.plyn, černé uhlí, hnědé uhlí, želez.ruda, mangan, cín, měď, uran, zlato, diamanty. 8) Podle přírodních podmínek (tvar georeliéfu, podnebí, geologie, těžba nerost.surovin…) následujících zemí se pokus odhadnout podíl jednotlivých druhů elktráren na výrobě elektřiny: Česko, Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, Itálie,Belgie, Francie, Švédsko, Norsko, Rusko, USA, Kanada, Brazílie, Paraguay, Čína, Japonsko, Saudská Arábie, 9) Které země světa mají významný podíl těžebního průmyslu na tvorbě HDP? 10) Na mapě světa vyhledej nejvýznamnější trasy vývozu ropy? Odkud kam směřují a proč? 11) Které země patří mezi nejvýznamnější světové výrobce automobilů? 12) V jakých zemích v jednotlivých kontinentech má strojírenský průmysl významnou roli?

13) Jaké země světa mají největší hodnotu výroby průmyslu? 14) Uveď konkrétní příklady dopravních cest, zařízení a prostředků z různých druhů dopravy. 15) Které země v Evropě mají nejhustší železniční síť? 16) Které země v Evropě mají nejmenší počet obyvatel na 1 motorové vozidlo? 17) Přes které země do ČR proudí ropa a zemní plyn? 18) Jaký druh dopravy převažuje na přepravu zboží a osob na krátké a střední vzdálenosti? 19) Jaký je trend vývoje železniční dopravy ve vyspělých zemích? 20) Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých druhů dopravy? 21) Popiš říční trasy zkracující dopravní cesty mezi Baltským a Černým mořem Černým a Severním mořem Atlantským oc. a Středozemním mořem Středozemním mořem a Severním mořem Přes které země směřují? 22) a železniční dopravní spojení techto destinací: Praha – Split Brno – Innsbruck Ostrava – Kyjev České Budějovice – Madrid 23) Ve ktwrých zemích má cestovní ruch značný význam pro národní hospodářství 24) Vyjmenuj nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu v jednotlivých kontinentech. Co v nich nejvíce přitahuje návštěvníky? 25) Které země světa mají významný potenciál CR, ale politická nestabilita či terorizmus je neumožňují plně využít?

Nevýrobní sféra označovaná souhrně jako terciérní sektor hospodářství zahrnuje nevýrobní činnosti spojené s dopravou osob, obchodem, veřejnou správou, školstvím, zdravotnictvím, finančnictvím, médiemi...

III. je nejprogresivnějším sektorem ekonomiky (dnes zaměstnává přes 40% EAO, brzy bude největší „zaměstnavatel na světě“) 1) základní služby (př.zdravotnictví, školství, státní správa, obchod...) 2) doplňkové (reklama, pohostinství, kultura....)

Kvartérní sektor hospodářství nejnáročnější odvětví hospodářství (věda, výzkum, informační technologie a přenos informací) vysoké nároky na kvalifikaci a finanční vstupy (zajišťují však obrovskou přidanou hodnotu)

Zahraniční obchod s hi-tech zbožím v ČR (v mld.)

Dovoz chemie do ČR podle států, 2007 (mil. Kč)

Dovoz výpočetní techniky do ČR podle států, 2007 (mil. Kč)

Dovoz farmacie do ČR podle států, 2007 (mil. Kč)

Dovoz elektroniky a telekomunikací do ČR podle států, 2007 (mil. Kč)

Zastoupení high-tech zboží na vývozu (%)