Vývoj absolutní a relativní cenové hladiny Makroekonomická analýza (5HP510) Vývoj absolutní a relativní cenové hladiny Václav Rybáček, katedra institucionální ekonomie kontakt: rybacek@czso.cz konzultační hodiny: út 09-10, 318 NB

Relativní vs. absolutní Relativní cenová hladina: cenová hladina námi zkoumané země ve vztahu k cenové hladině jiné země, která nám slouží jako srovnávací základna (růst relativní cenové hladiny = nominální konvergence) Absolutní cenová hladina: skutečná výše cenové hladiny zkoumané země, změna absolutní cenové hladiny je rovna míře inflace ve zkoumané zemi za předpokladu konstantního měnového kurzu, změna absolutní cenové hladiny (inflace) nemusí nutně znamenat změnu relativní cenové hladiny (přiblížení srovnávací základně), a naopak.

Nominální konvergence „vyrovnávání celkové cenové hladiny mezi ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou konvergující“ (cenová hladina: vážený průměr cen zboží a služeb v hospodářské soustavě, měřený pomoci CPI) … je důsledkem konvergence reálné, tj. postupné umazávání mezery v HDP na pracovníka mezi ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou konvergující důležitým prvkem je dynamika relativní cenové úrovně.

Základní ukazatel relativní cenové úrovně CPL – Comparative price level - procentní úroveň cenové hladiny zkoumané ekonomiky ve srovnání s ekonomikou zvolenou jako základ CPL = (Pd/Pf ) / ER = PPP / ER Pd, Pf - domácí, resp. zahraniční cenová hladina ER – nominální měnový kurz PPP – parita kupní síly můžeme zkoumat relativní hladinu celého HDP či jeho složek

PPP – parita kupních sil - konverzní poměr, umělý kurz, jenž převádí jednu měnu do druhé tak, že lze koupit stále stejný objem zboží a služeb PPP = Pd/Pf poměr cenových hladin, vodítko při hledání rovnovážného měnového kurzu (Cassell, B-W systém) monetární teorie měnového kurzu zákon jedné ceny (vs. existence neobchodovatelných statků) dlouhodobý vztah ER – nominální měnový kurz - počet jednotek domácí měny, za které lze pořídit jednotku měny zahraniční určován na devizových trzích, výše je determinována krátkodobými vlivy (spekulace) a dlouhodobým trendem (poměr cenových hladin)

Alternativní ukazatele ERDI - exchange rate deviation index - odchylka měnového kurzu od parity kupních sil (vnitřní –PPP - vs. vnější kupní síla měny - ER) - míra pod/nadhodnocení měnového kurzu - vliv na mezinárodní komparaci, přepočet HDP dle ER a PPP - vážený průměr ERDI vůči jednotlivým zemím = reálný efektivní směnný kurz

Alternativní ukazatele ERDI = 1/CPL = ER/PPP Příklad, ERDI pro ČR a SR: ERDI czk/sk = Eczk/sk *PSR v sk /PCR v czk

Reálný měnový kurz nástroj analýzy konkurenceschopnosti domácích výrobců poměr zahraničních cen vyjádřených v domácí měně a domácích cen vážený průměr ERDI vůči jednotlivým obchodním partnerům (váha = podíl na exportu ČR) RER = (ER * Pf) / Pd reálná apreciace (↓RER), růst hodnoty domácího zboží v relaci k zahraničnímu zboží

CPLt+1 = CPLt / [(ER*Pf)/Pd] Vztah CPL a RER změna komparativní cenové hladiny v čase: změna dána vývojem reálného směnného kurzu CPLt+1 = CPLt / RER CPLt+1 = CPLt / [(ER*Pf)/Pd] => reálná apreciace (RER<1) vede k růstu cenové hladiny relativní cenové hladiny dané země

RER a proces vyrovnávání cenových hladin Inflační kanál: kladný inflační diferenciál, tj. Pd > Pf Kursový kanál: zhodnocování nominálního měnového kurzu závažná implikace v otázce přijetí eura, ztráta kursového kanálu vyrovnávání cenových hladin

Devizový kurz CZK/EUR a CZK/USD

Komparativní cenová hladina

Regresní rovnice CPL = 10,17 + 0,91*GDP + ε R2 = 0,92 čím vyšší HDP na , tím vyšší cenová hladina jinak řečeno, cenová hladina dané ekonomiky je zhruba na úrovni jejího HDP na  HDP vyjádřený v běžném kurzu je pro méně vyspělé země nižší než při jeho vyjádření v PPP (vliv podhodnoceného kurzu) data: EUROSTAT

Relativní cenová hladina HDP a relativní HDP na 

Transformační příběh – reálná apreciace kursový polštář – hluboké podhodnocení měny, nižší mzdové náklady vyjádřené v cizí měně mzdový polštář - prudký pokles reálných mezd šoková terapie, „utažení opasků“ postupné zhodnocování domácí měny: splasknutí transformačních polštářů probíhající reálná konvergence, růst mzdových nákladů růst cenové hladiny

Proč se cenové hladiny liší? empirický poznatek: země s nižší produktivitou a úrovní HDP na hlavu (pracovníka) empiricky vykazují nižší úroveň cenové hladiny => odlišná kupní síla (mzdy, jiné příjmy, …), odlišná úroveň spotřebitelské poptávky nemožnost arbitráže – problém obchodovatelnosti transakční náklady míra státní regulace, daně, sociální zákonodárství míra otevřenosti ekonomiky (dovoz inflace/deflace) úroveň konkurence na domácích trzích (otázka především maloobchodu) vývoj kurzu, aj.

A jak se sbližují? Populárním vysvětlením je tzv. Balassův – Samuelsonův efekt (1964). Bela Balassa a Paul A. Samuelson přišli s teorií vyrovnávání cenových hladin nezávisle na sobě. Otázka … proč je v reálně konvergujících ekonomikách pozorována vyšší inflace než ve vyspělejších ekonomikách?

Předpoklady BSE - nepružnost cen a nominálních mezd směrem dolů - vyrovnávání mezd mezi jednotlivými sektory (mzdová nákaza) - rozděluje ekonomiku na sektor obchodovatelného a neobchodovatelného zboží a služeb - funkční trh práce - aj. Některé předpoklady jsou příliš silné, jejich změkčení však mechanismus efektu nepopírá.

Obchodovatelné vs. neobchodovatelné statky Neobchodovatelné statky: zboží a služby, jejichž charakteristiky snižují, či přímo vylučují možnost mezinárodního obchodu s těmito statky (transakční náklady) Obchodovatelný statek: dochází k mezinárodní arbitráži a tím i k tlaku na cenové vyrovnávání! (zákon jedné ceny, závislost na míře otevřenosti ekonomiky)

Co je neobchodovatelné? zdravotní péče sociální služby vzdělání ubytování a stravování veřejná správa voda další služby aj. Značná část neobchodovatelných statků je také poskytována státem či ceny jsou státem regulovány.

Co je obchodovatelné? oblečení obuv komunikační zařízení a služby stroje a zařízení potraviny drogy aj. Značná část těchto statků pochází z dovozu => tlak na vyrovnávání cen obchodovatelných statků!

Jak Balassův-Samuelsonův efekt funguje? Sektor produkující obchodovatelné zboží a služby (podléhající mezinárodní konkurenci) dosahuje vyššího růstu produktivity = růst reálných mezd. Díky vyšší produktivitě nemusí ke krytí vyšších reálných mezd zvyšovat ceny při požadované rentabilitě – neinflační růst reálných mezd (stabilní NJMN).

b) Mzdová nákaza – v dlouhém období existuje tendence k vyrovnávání mzdových rozdílů mezi sektorem tradables a non-tradables. Jinak by docházelo k úprku pracovních sil do sektoru tradables. Dojde k růstu mezd v sektoru non-tradables, ovšem bez adekvátního růstu produktivity = růst mezd se přelije do cen (↑NJMN). Nabídkový tlak na růst inflace. Pro zachování rentability či pokrytí nákladů nutnost zvyšovat ceny rychleji než v sektoru obchodovatelného zboží. c) Růst produktivity v sektoru obchodovatelného zboží je doprovázen vyšším růstem cen neobchodovatelného zboží

Balassův-Samuelsonův efekt, formalizace … cenová hladina je váženým průměrem cen sektoru obchodovatelného a neobchodovatelného ceny obchodovatelného sektoru se mezi zeměmi neliší (PDT = PFT) vyrovnanost cen obchodovatelného sektoru = zabýváme se pouze relativní cenovou úrovní neobchodovatelného sektoru zjistěme determinanty poměru mezi domácí a zahraniční cenovou hladinou platí rozklad poměru cenové hladiny N na tři složky: (PDN / PFN) = [wDN/ wFN]*[(1-αFN)/(1-αDN)]*[yFN/*yDN] ,kde: (1-αDN) – podíl práce na produkci (část produktu, jíž obdrží pracovník) PN – cenová hladina neobchodovatelného sektoru yN – produktivita v neobchodovatelném sektoru wN – mzdy v neobchodovatelném sektoru

za předpokladu, že (1-αFN) = (1-αDN), můžeme psát poměr obou cenových hladin jako: PDN / PFN = (wDN / wFN) * (yFN / yDN) výraz můžeme dále upravit ….. mzdy v jednom sektoru nemohou růst trvale rychleji než v druhém, byť rozdíly existovat mohou. Zhruba platí: wDN = wDT ; wFN = wFT úroveň mezd je dána úrovní produktivity v obchodovatelném sektoru, že dochází ke mzdové nákaze, a že: (wDN/wFN) = (wDT/wFT) = (yDT/yFT)

za výše uvedených předpokladů: PDN / PFN = (yDT / yFT) * (yFN / yDN) závěry: čím nižší je relativní produktivita v domácím obchodovatelném sektoru, tím nižší je relativní cenová hladiny neobchodovatelných statků (nízké mzdy v obchodovatelném sektoru a tím i nízká mzdová nákaza) čím nižší je relativní produktivita v domácím neobchodovatelném sektoru, tím jsou relativní ceny v domácím neobchodovatelném sektoru vyšší (mzdová nákaza bez adekvátního růstu produktivity zvyšuje ceny) domácí relativní cenová hladina je dána zaostáváním relativní produktivity v sektoru obchodovatelném oproti zaostávání relativní produktivity v neobchodovatelném sektoru (klíčem je mzdová nákaza, předpoklad rovnosti mezd v obou sektorech)

Příklad: produktivita neobchodovatelného sektoru je na úrovni 80 % zemí EA produktivita obchodovatelného sektoru je na úrovni 40 % zemí EA jaká je cenová hladina neobchodovatelných statků a celková cenová hladina? PDN / PFN = (yDT / yFT) * (yFN / yDN) = (0,40/1,00) * (1,00/0,80) = 0,5 ceny neobchodovatelného sektoru jsou na úrovni 50 % eurozóny, což je dáno relativně vyšší zaostáváním produktivity obchodovatelného sektoru oproti zaostávání produktivity v sektoru neobchodovatelném (reálná konvergence = postupný růst produktivity v obchodovatelném, mzdová nákaza a „inflační“ růst mezd v neobchodovatelném = růst cenové hladiny, tj. nominální konvergence) PD / PF = (x* PDT + (1-x)* PDN) / (x* PFT + (1-x)* PFN) = (1/3*1+2/3*0,5)/1 = 0,67 x – podíl obchodovatelného sektoru, cca 1/3 – arbitrární volbayy

Závislost domácí komparativní cenové úrovně na relativní produktivity práce

Předpoklady modelu, co s nimi? mechanismus funguje i pro ekonomiku s plovoucími kurzy, neúplným mzdovým vzlínáním a vstupem neobchodovatelného zboží v podobě části nákladů do cen zboží obchodovatelného mzdová nákaza nemusí být silná – poučenost odborů, vědomí nižšího růstu produktivity ceny statků mají tendenci se mezinárodně srovnávat (výsledné odchylky nejsou řádové)

Funguje to? testování modelu trpí nedostatkem vhodných a srovnatelných dat problém podílu práce na produkci problém jasného vymezení obchodovatelného a neobchodovatelného sektoru (např. problém zemědělství) obecný závěr: Balassův-Samuelsonův efekt je v praxi postřehnutelný, jeho příspěvek ale není tak významný – zhruba 1-2 % na celkovém růstu cen endogenní vlastnost ekonomik

Indikátory trhu práce (meziroční změna v %)

Vývoj mezd v odvětvích (meziroční změna v %)

Vývoj nominálních jednotkových mzdových nákladů

Proč B-S efekt nevysvětluje vše … Roli v úrovni cen hrají vedle kvantitativních charakteristik (HDP per capita, produktivita, aj.) i další faktory jako: technologie, rozdílné vybavení zemí výrobními faktory, nedokonalé mobility kapitálu a práce = rozdílné relativní ceny faktorů daně, regulace, vládní výdaje - vysoké vládní výdaje jdou zpravidla na zboží a služby neobchodovatelného sektoru tvorba cen a stupeň konkurence – nižší sektorové přirážky v zemích se silnější konkurencí (postkeynesovká tradice); v tomto přístupu nemusíme dělit ekonomiku na T a N atd. ekonomie rozsahu – země bohatě vybavené výrobními faktory, růst relativních cen v sektoru terciárním marketing, korupce, právní prostředí, aj.

Balassův-Samuelsonův efekt a měnová maastrichtská kritéria existence B-S efektu je jednou z nejsilnějších námitek proti kritériím měnová kritéria: inflační (max. 1,5 + průměr 3 nejlepších), kursové (ERM II) a úrokové (max. 2 % + průměr zemí s nejlepším výsledkem při dosahování cenové stability) kritéria jsou vzájemně provázána Balassův-Samuelsonův efekt může představovat komplikaci = rychlejší růst cenové hladiny při reálné konvergenci plnění za cenu restrikcí a snižování růstu? pokud restrikce, pak fiskální! Růst úrokových sazeb může oslabit plnění úrokového i kursového kritéria => tlak na úlohu fiskálu změna kritérií se neplánuje

Absolutní cenová hladina růst absolutní cenové hladiny rovná se inflace růst absolutní cenové hladiny: v krátkém období (nabídkové a poptávkové šoky) v dlouhém období (kvantitativní teorie peněz – lidé poptávají peníze jako prostředek směny)

Dlouhodobý vztah peněz a produktu (HDP a M2 v ČR 1995-2004)

Inflace všeobecný růst cenové hladiny v ČR režim cílování inflace kvantifikace jako přírůstek indexu spotřebitelských cen (CPI – consumer price index), spotřební koš eurozóna – využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen - HICP (jiné váhy)

Index spotřebitelských cen (CPI) výpočet prostřednictvím Laspeyresova indexu: CPI = (Σpn*q0)/(Σ p0*q0) koš spotřebitelských cen (šetření domácností)

Vývoj agregátu M1 a M2 (meziroční změna v %)

Meziroční inflace (změna v %)

Vývoj složek inflace

Inflační cílování: inflace a expektace

Inflační cíl ČNB

Prognóza inflace vs. skutečnost

Změna v měnové politice ČNB … nový inflační cíl – od ledna 2010: meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 % (toleranční pásmo +- 1 %) Trajektorie úrokových sazeb Zasedání osmkrát ročně Zveřejňování hlasování

Vybrané zdroje: Dědek, O: Risk and challenges of monetary strategy for euro adoption, Politická ekonomie 1/2006 Holman, R.: Transformace české ekonomiky, Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000 Kubíček, J.: Sektorové produktivity a relativní cena neobchodovatelných statků: Opravdu příliš mnoho povyku pro nic?, dostupné na hp482.wz.cz Weber, W. – McCandless, G.: Some monetry facts. Federal Reserve Bank of Minneapolis Quarterly Review, 1995 Materiál ke přednášce – hp482.wz.cz

Děkuji za pozornost … v