Milan Machovec Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMMilan Machovec Označení DUMVY_32_INOVACE_06_2_18 AutorMgr. Zdeněk Srna Datum Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborObčanský a společenskovědní základ Tematický okruhÚvod do filozofie a religionistiky Ročník3. ročník gymnázia

Klíčová myšlenka „V životě jednotlivce i celých národů mohou vždy vznikat a hluboce utkvít chyby, ale jsou-li odhalovány a napra- vovány, může takový život být smysl- uplný, ovšem nikoliv jen napravová- ním chyb, ale úsilím o nějaké pozitivní hodnoty “[1]

Život a dílo 1925 Praha 2003 Praha „filozof a mistr dialogu, český E.Fromm“ filozofie a klasická filologie na FF UK profesorem filozofie na UK nesouhlas se sov.okupací, propuštěn z UK soukromé hodiny, varhanictví, byt.semináře obnovitel Masarykovy společnosti od r opět profesorem UK

Jeho krédem byl citát Konrada Lorenze: „Buď se ve 21. století ekologi- cká problematika stane zákla- dem dialogu celoplanetárního lidstva, nebo žádné 22. století už nebude.“ Ač vystudoval fil.a klasic.filologii mezi témata, kterým se celý život věnoval, patřila etika, etologie a ekologie.

Slova Leibnizova o „universismu“, Teilhar- da de Chardin o „kosmickém Kristu“ byly tehdy jen vidiny, které je nutno začít usku- tečňovat. Není třeba, aby nábož.směry planety našly hned nějaká společná dogmata, ale aby spolu začaly žít v takové dialogické lásce, „jako by“ tomu už tak bylo. Hrozba narkomanie, pandem.chorob, ekol.katastrofy i populač. exploze již nedo- volují odklad. 21. st. se musí stát stoletím planetárního dialogu, jinak je riziko, že 22. století už nebude. [2]

Spolu s E. Frommem bývá považován za předsta- vitele přechodu k dialogu, a to dialogu nikoliv platon- ského typu (tj. získat otázkami druhého pro své přesvědčení), nýbrž vzájemného a vstřícného prol- nutí (získat v sobě schopnost pozitivně ocenit pozici jinak myslícího). Začínal od padesátých let a)od dialogu všech druhů náboženství s racionalisti- ckou skepsí a ateismem, což brzy přerůstalo b) v přátelský dialog všech směrů politických a posléze c) v postulát všech planetárních tradic náboženských i filozofických s bezprostředními požadavky ekonom. a ekolog.jakožto jedinou možnou cestu přežití lidstva. [3]

Dílo Husovo učení a význam v dějinách čes.národa Utopie blouznivců a sektářů František Palacký a česká filosofie Josef Dobrovský Svatý Augustin analýza výrazných postav čes. a evr. duch.d. Tomáš G.Masaryk jako myslitel blízký existencialismu, ale hlavně voltairovsky projevující filozofii především přejímáním nejtěžších mravně očistných veřejných zápasů; odkaz jeho demokracie se líčí jako jediná možná varianta pro socialismus. Pomohl prodloužit životnost M.odkazu o další generaci. V březnu r.1968 vydání 80 tis.výtisků této knihy mělo velký ohlas v celé zemi

Smysl lidského života abstraktní pojetí dialogu,dialog nesmí být pouze diskuzí pozice s jinou pozicí, snahou dát jinému „svou pravdu“, ale jde spíše o to, zcela se rozevřít „protivníkovi“, tj. nejen se svými silnými argumenty, ale i se svými slabostmi a obtíže- mi. Planetárním se stane dialog teprve oceněním varovných hlasů Římského klubu a Konrada Lorenze od 70. let, které naše civilizace dosud k vlastní škodě zdaleka nedoceňuje. Podle M. nestačí tyto podněty ponechat hrstce specialistů a politiků, budou se jich muset chopit všechny duchovní směry planety, zejména náboženské. Ježíš pro moderního člověka nejznámější studie přeložena do 15 jazyků.Učení Ježíše prorazilo do světa protože on sám byl totožný s tímto učením. Prohlášení, že důležité jsou křesť. ctnosti, jako je upřímnost, prostota a soucit pozitivním jak pro křesť. tak pro ateist.marxisty. Původní název knihy byl Ježíš pro ateisty.

Filosofie tváří v tvář zániku tato kniha je výsledek snahy nahlédnout centrální problémy dějin filosofie ne jako domnělé skvělé úspěchy našeho rozumu, jak to dosud tradičně bývá pojímáno, ale jako postupný debakl, hrozící přerůst v brzké sebezničení lidstva. Naznačuje ovšem i myšlenkové a mravní tradice, s nimiž vejít v dialog by mohlo vést k záchraně. Ale tendence zkázy jsou v současnosti neskonale silnější. [4] Smysl lidské existence pojednává problematiku absurdity, zla a zoufalství, uvažuje o náb.řešeních problémů, o rozkoši, slasti, seberealizaci, problému práce a činnosti vůbec. Vší- má si však i „lepší budoucnosti“ a její přípravy, vstupu do vesmíru a dosahu tohoto kroku pro čl., vztahů mezi mužem a ženou, otázek globalizace a planetárního dialogu a paradoxů naděje.

Texty k zamyšlení „Porozumíme-li bytostnému sepětí osobnosti s určitou dobou a prostředím, porozumíme-li tomu, že lidská osobnost je nejen tvůrcem, ale i výplodem určité doby a určitého prostředí, porozumíme nejen smyslu života, ale i smyslu smrti…“[5]

„Muži dvacátého století tu stojí – i po všech váleč- ných a jiných hrůzách, jimiž vyplnili dějiny své civili- zace, a i tváří v tvář zející ekologické smrti - vcelku naprosto beze změny a neochvějně jako specialisté, zpitá svými parciálními dovednostmi a neschopní pohlédnout, kam souhrn specializací lidstvo přivedl, jednak jako ideologové a institucionalisté, podobně zpití svými spásonosnými programy, ti i oni schopni kritizovat cokoliv jiného, ale nikdy ne sami sebe, svou specializaci a její roli v celku lidské společnosti, případně meze onoho svého programu, který ne- méně zaníceně lidstvu vnucují a který považují za správný a spravedlivý.“[6]

„ V posledních třech tisíciletích došlo v cekém světě a především v naší evropské civilizaci k oné osudné záměně, kdy tento „mužský svět“ propadl iluzi, že je světem „pravým“ a že má účel sám v sobě, zatím co žena, domov, děti atd.- to prý je cosi okrajového, „soukromého“, druhořadého. Především proto došlo k zplundro- vání naší planety a stojíme dnes tváří v tvář ka- tastrofě. Proto jedině reálná cesta k záchraně je cesta k tomu, aby člověk znovu nalezl, co opra- vdu je, tj.aby především docenil prvořadost a ne- zbytnost „světa ženy“. Nedojde-li k tomu, je katastrofa naprosto neodvratná. [7]

„Člověk je prý zdrcující většinou slabý a bezmocný.(Opak je pravdou: on se jen zdá být slabý, pokud se zabydlil v laciné pozici bezmocného. Ve skutečnosti je nutno klást si cíle vysoké, závratné a přitom si uchovat pokoru božích dětí.)“[8]

„Ostatně je běžný omyl moderních lidí, převážně již tak či onak lidskosti odcize- ných, zvěcnělých, ztracených ve fetišizo- vaných věcech, návycích, stereotypech a institucionálních vztazích industriální pro- organizované společnosti, že nemají potu- chy o tom, co může znamenat duchovní a mravní síla skutečně vyzrálé osobnosti - vždyť většina dnešních lidí se za celý život s žádnou takovou ani vůbec nesetká.“ [9]

Otázky 01. Co se musí stát v 21.století aby bylo i 22.století ? 02. Co si představím pod označením filo- zof dialogu u osobnosti M.M. 03.Koho a jak kritizuje v 2.txt k zamyšlení? 04.V čem spočívá běžný omyl moderních lidí podle posledního txtu k zamyšlení?

Citace [1] MACHOVEC, Milan. Smysl lidské existence. Praha: Akropolis. s [2] GABRIEL, Jiří et al. Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova univerzita, s [3] tamtéž s.360. [4] MACHOVEC, Milan. Filosofie tváří v tvář zániku. Brno: „Zvláštní vydá- ní…“. s. 7.

[5] JINDROVÁ, Kamila. Mistr dialogu M. Machovec. Praha: Akropolis. s.293. [6] MACHOVEC, Milan. Filosofie tváří v tvář zániku. Brno: „Zvláštní vy- dání…“. s [7] tamtéž s [8] MACHOVEC, Milan. Smysl lidské existence. Praha: Akropolis. s [9] MACHOVEC, Milan. Ježíš pro moder- ního člověka. Praha: Orbis. s. 47.

Odkazy a zajímavosti jeste-jsem-tady/ profesor-milan-machovec/ jeste-jsem-tady/ profesor-milan-machovec/