Chudoba a problematika nerovnosti

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Sociální pomoc SOCIÁLNÍ POLITIKA II.
Advertisements

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
 Je v ČR organizováno a garantováno státem.  Vychází z Listiny základních práv a svobod, která zaručuje každému občanu právo na sociální zabezpečení.
7 Nezaměstnanost.
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
Koncepce politiky bydlení v ČR do roku 2020 a sociální bydlení 18. Září 2012.
Hmotná nouze Mgr. Terezie Pemová.
Mateřská a rodičovská dovolená
Životní úroveň (II. část)
Sociální politika a Welfare State
Přerozdělování jako hlavní nástroj sociální politiky
TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI
Nezaměstnanost.
Systém sociální podpory v ČR
02 POJMY A TÉMATA SOCIÁLNÍ POLTIKY
Sociální zabezpečení a důchodová politika
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Předpokládaný vývoj počtu osob v produktivním a důchodovém věku
Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů Jan Pavel MF, oddělení koordinace hospodářských politik.
CHUDOBA, ROVNOST, VZDĚLÁNÍ
Příčiny sociálního vyloučení
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Praha, 26. – 27. listopadu Co přispělo k nárůstu počtu lidí bez domova Restrukturalizace průmyslu a s tím spojená dlouhodobá nezaměstnanost Nezaměstnanost.
THEME 7 Social Security Welfare State Types of Social Security Systems.
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Mikroekonomie I Ekonomický růst Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)
Sociální politika 06 CHUDOBA.
Citlivostní analýza k některým parametrům důchodového systému a migraci.
Segmentace na trhu práce, dlouhodobá nezaměstnanost
Dlouhodobá nezaměstnanost. Obecné rysy dnešní nezaměstnanosti Nezaměstnanost se mění v čase Není určena pouze S a D 70 léta – masová nezaměstnanost s.
Jabok, ETF 2010 Michael Martinek.  Sociální ◦ Politika ◦ Práce ◦ Událost ◦ Vyloučení ◦ Zabezpečení  Sociální politika: ◦ Objekt ◦ Subjekt ◦ Nástroj:
 Vytvořit vhodné a stabilní prostředí pro podnikání  Omezovat stínovou ekonomiku / nezákonné, nemorální, nezdaněné/  Řešit selhání trhu.
PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Státní sociální podpora
SLUŽBY ZAMĚSTNANOSTI A PRÁCE S NEZAMĚSTNANÝMI Téma: Programy vzdělávání a pracovního výcviku FSS MU Brno, 2006.
Sociální zabezpečení Sociální služby
Chudoba jako sociální problém
Chudoba a sociální desintegrace
ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM
Ztráta zaměstnání jako sociální událost
VYŽIVOVACÍ POVINNOST DĚTÍ K RODIČŮM § 87 ZOR § 96 a násl. ZOR © Zdeňka Králíčková, 2012.
Mirka Wildmannová Katedra veřejné ekonomie
Současné struktury společnosti Kritérium Typ struktury Charakteristika skupiny majetek/ třídní struktura třída výrobní prostředky zaměstnání.
CHUDOBA A SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ
„Problémy rodinné péče o osoby se zdravotním postižením“ Projekt „Nejsme chudinky, jsme hrdinky“ V Praze 30. září 2014.
Systém sociálního zabezpečení Úvod. Používané zkratky ÚP – úřad práce OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná OBZP – osoba bez zdanitelných příjmů ČSSZ.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ZEYEROVA 3354, KROMĚŘÍŽ projekt v rámci vzdělávacího programu VZDĚLÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST.
Nezaměstnanost. nezaměstnanost vzniká, pokud na trhu práce převyšuje nabídka zaměstnanců poptávku firem.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, Praha 10 | ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A MÍRA OHROŽENÍ PŘÍJMOVOU CHUDOBOU ZAMĚSTNANCŮ V ČR Oddělení sociálních.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Vymezení a vzájemný vztah pojmů v sociální péči. Pojem sociální péče Je to úsilí veřejnoprávního subjektu o řešení životních situací, které občané nejsou.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
DŮCHODOVÁ REFORMA. 2 Současné hlavní problémy I.pilíře Vnímání systému jako jednozdrojově financovaného (pouze pojistné) OSVČ - platí méně než 30% vyměřovacího.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Milan Šimek Ekonomická fakulta VŠB-TUO Dlouhodobá nezaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel v Moravskoslezském kraji.
EDUCATION AT A GLANCE 2015 Country Notes a klíčová data pro ČR Převzato dne z internetové stránky ministerstva školství:
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Mgr. Michal Oblouk.
Správa sociálního zabezpečení
7lOSnQ
Platí teze: „Pozitiva a sociální jistoty“
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
NEZAMĚSTNANOST, INFLACE
Ekonomická dimenze sociálního vyloučení
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
Úvod, základní principy a cíle
Sociální zabezpečení Funkce Činitelé, financování
SPP728 Služby zaměstnanosti a práce s nezaměstnanými podzim 2010
Welfare state Sociální zabezpečení Zabezpečení rodin s dětmi
Transkript prezentace:

Chudoba a problematika nerovnosti Soc.pol

Chudoba = krajní varianta nerovnosti Nerovnost ve společnosti se prohlubuje. Dramaticky narůstající sociální nerovnosti neprospívají hospodářskému růstu a rozvoji, vedou ke konfliktům a narušují tak stabilitu společnosti. Jednotlivé společnosti se od sebe liší nejen charakterem nerovností, ale především tím, jak zdůvodňují jejich existenci. Při posuzování nerovnosti se spíše hodnotí velikost a rozložení příjmu než-li bohatství z důvodu: Bohatí nezveřejňují rozsah svého majetku, Bohatství vzniká akumulací příjmů nebo dědictvím, ale jeho velikost nemusí odpovídat jeho ceně = je rozdíl zda zdědíte novou vilu či ruinu Do 70. let 20. století byla v Evropě zdůrazňována myšlenka rovnosti. Výrazně byla prosazována od 2. světové války, v souvislosti s realizací koncepce státu blahobytu (welfare state). Avšak nejen krize 70. let, ale i výraznější průnik liberálních myšlenek do Evropy, přispěly ke zvýšení tolerance vůči sociální nerovnosti. Sociální nerovnost se stále prohlubuje.

Chudoba Chudoba je stav, odpovídající životním poměrům kdy: nejsou zajištěny základní podmínky pro důstojný život, nejsou uspokojeny nejzákladnější lidské potřeby v konkrétním sociokulturním prostředí. Nejstarší a současně i nejodolnější sociálně-politický problém Vyskytovala se napříč každou společností, bez ohledu na její uspořádání Má vždy „dvě stránky“ pro společnost: Představuje „hnací motor“ pro lidstvo (obava z její přítomnosti motivuje lidi k práci), Vědomí trvalého rizika výskytu (radikalizace společnosti) Nevyjadřuje pouze deprivaci v příjmech a ve spotřebě; je to současně sociální status, sociální vztah a životní pocit.

Některé ideologie chudoby. Mareš (1999) rozlišuje podle Kerba (1983) tři typy ideologií chudoby: 1. Chudoba jako důsledek uspřádání ekonomického a sociálního systému společnosti nutný, ale žádoucí důsledek tržního hospodaření. Chudoba je považována za frikční jev malého rozsahu. nutný, přesto nežádoucí důsledek tržního hospodaření. Chudoba považována za jev trvalý a zasahující většinu populace. 2. Chudoba jako výsledek lenosti, neprozíravosti a nestřídmosti jedinců. Jako důsledek individuálních nedostatků či amorálnosti, které lze překonat kultivací, disciplínou a novými postoji. Chudoba jako důsledek situačních faktorů chudí lidé mají tendenci koncentrovat se na určitém území, je tak dána situací, ve které se pohybují, je sociálně děděna. Chudoba považována za důsledek neštěstí, nedostatku štěstí, osud

Koncepty chudoby Pro další zpřesnění jsou rozlišeny tyto koncepty/dimenze chudoby: Stará a nová chudoba Subjektivní a objektivní chudoba Absolutní a relativní chudoba Latentní a skrytá chudoba 1. Stará a nová chudoba Stará chudoba - spojována s životním cyklem; chudoba přichází s etapami života, které jsou typické velkými finančními náklady/nízkými příjmy jednotlivce či rodiny = založení rodiny, důchod Nová chudoba – spojena s ekonomickým cyklem a postavením na trhu práce = nezaměstnanost, nízké výdělky vedou k chudobě

2. Subjektivní a objektivní chudoba Subjektivní chudoba - vlastní hodnocení svého stavu (chudý či bohatý), tato sebeidentifikace je ovlivněna: Aspirační úrovní (tím, čeho chce dosáhnout) Vnímáním spravedlnosti (na co by měl mít nárok) Subjektivním vnímáním vlastního minima (co potřebuje k životu) Společenskou komparací (co mají druzí) Tento koncept není vhodný pro konstrukci sociálně politických opatření, ale je to důležitý indikátor spokojenosti občanů se svou sociální situací. Pozn. V roce 1996 žilo v ČR 3,7% domácností pod hranicí ŽM, ale chudými se cítilo 28,2%. Objektivní chudoba - Chudoba je vymezena nezávisle na mínění těch, kdo jsou za chudé považováni. Chudoba je sociálním konstruktem, přičemž její zjišťování se děje prostřednictvím analýz sociálně ekonomických informací. Rozděluje se na absolutní chudobu a relativní chudobu (viz. dále).

3. Absolutní a relativní chudoba Absolutní chudoba - dána hranicí holého přežití tzv. subsistenční minimum. Občan je v situaci, kdy jsou ohroženy jeho základní potřeby. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Relativní chudoba – občan není ohrožen jako u ACH, avšak úroveň uspokojování širšího okruhu potřeb je oproti konsensuálně dohodnutému standardu ve společnosti omezená. Za chudé se považují ty osoby a skupiny osob, jejichž zdroje (materiální, kulturní a sociální) jsou tak omezené, že je vylučují ze způsobu života, který je ve státě, v němž žijí, minimálním způsobem akceptovatelný.

4. Latentní a skrytá chudoba latentní chudoba - takový stav, kdy občan není chudý pouze proto, že je podepřen sociálními dávkami. Za předpokladu, že nárok na dávku zanikne, chudoba se obnoví. skrytá chudoba - chudoba, která není z různých důvodů evidována. K těmto důvodům může patřit např. obava občanů ze zveřejnění tíživé osobní situace, nedostatek informací o možnosti pomoci státu, obce, obava z byrokratického jednání úředníků.

Měření chudoby: Metoda normativní – vytvoření tzv. spotřebního koše (soubor zboží a služeb potřebných k uspokojení základních lidských potřeb), sečteme cenu všech položek v koši a získáme tak částku představující hranici chudoby Metoda relativní – porovnáváme výši příjmu domácnosti s průměrným příjmem v dané zemi. Hranice příjmů, pod nimiž nastává stav chudoby se v Evropě pohybuje mezi 50-70% průměrných příjmů.

Příčiny chudoby Ve vyspělých zemích není CH rozložena rovnoměrně Nejčastěji jsou chudobou ohroženy: Nekvalifikování pracovníci Dlouhodobě nezaměstnaní, Nemocní Nezpůsobilí k práci Migranti Chudobou jsou více ohroženy ženy Tři hlavní důvody chudoby: Nízké výdělky Nezaměstnanost Rozdíly ve vlastněném bohatství

Nízké výdělky Hlavní příčinou nízk.výdělků je nedostatečná úroveň vzdělání a kvalifikace a často i reprodukce tohoto stavu na další generace (rómské rodiny) Nepeněžní preference při volbě místa (vázanost na byt, rodinu atd.) – problém mobility v ČR – lidé neodcházejí za prací v takovém měřítku jako je to v jiných zemích, současně to neumožňuje ani systém, který je zatím nastaven – ceny bytů, byrokracie při stěhování apod. Zájem o profesi, která není finančně tolik oceňována (přesto však může mít vysokou společenskou prestiž). Nízké výdělky a nezaměstnanost (zapojení se do černého trhu práce) se přímo pak odráží na výši starobních důchodů a dávek sociálního zabezpečení. Spec. Skupinou jsou ženy – dožívají vyššího věku, při zaměstnání měly nižší mzdy než muži = nižší starobní důchody tzv. feminizace chudoby

2. Nezaměstnanost Hlaní problém tzv. dlouhodobá nezaměstnanost – vždy pokles příjmů. Nezaměstnanost nejvíce postihuje osoby spadající na tzv. sekundární trh práce (viz. snímek 10 - Nejčastěji jsou chudobou ohroženy) S rostoucí mírou nezaměstnosti ve společnosti se zvyšuje riziko, že postihne všechny živitele v domácnosti 3. Rozdíly ve vlastněném bohatství Pokud máme nějaký majetek, můžeme užívat vlastnického důchodu (pronájem) či dalších výhod (zahrada) Nemajetní jsou odkázáni na příjmy ze zaměstnání, potažmo tak na svého zaměstnavatele a jeho úspěch na trhu

Možnosti řešení chudoby Řešení existuje celá řada, přičemž všechna sebou nesou další nezamýšlené efekty Rozlišujeme opatření: Preventivní Následná Záporné zdanění příjmů Minimální příjmové veličiny

Preventivní opatření Nejdůležitější = výkonná a efektivní vzdělávací politika tj. zajištění rovných příležitostí Rozvoj aktivní politiky zaměstnanosti tj. rekvalifikace, podpora podnikání a tvorba nových prac. Míst. Začleňování znevýhodněných skupin na TP a odstraňování diskriminace na TP 2. Následná opatření Jen prevence není schopna vyřešit otázku chudoby – v některých zemích jsou preventivní nástroje téměř minimalizovány Sociálně politickým opatřením zaměřeným na řešení chudoby je konstrukce tzv. minimálních příjmových veličin – minimální mzda, životní minimum

nástroj pro ochranu mzdy Minimální mzda plní dva základní cíle: cíl sociální, tj. zabezpečit, aby příjmy neklesly pod sociálně akceptovatelnou úroveň a cíl ekonomický, tj. omezit nekalou soutěž výplatou příliš nízkých mezd. Nastavení výše minimální mzdy je závažným problémem, pro své dopady ekonomické i sociální. Příliš nízká minimální mzda nezajišťuje nezbytnou úroveň příjmů, málo motivující k práci; zejména za předpokladu, že její výše není příliš vzdálena od nastaveného životního minima. Pro některé občany pak může být výhodnější pobírat sociální dávky než pracovat. X Neúměrně vysoká minimální mzda však s sebou nese riziko, že zaměstnavatelé budou v zájmu udržení mzdových nákladů snižovat mzdy, případně zaměstnance propouštět. V ČR pobírá minimální mzdu cca 5% pracovních sil.

Životní minimum je mezinárodně uznávaný sociálně ekonomický institut. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní minimum je mezinárodně uznávaný sociálně ekonomický institut. Podle Listiny základních práv a svobod má každý, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Plní řadu funkcí. Základní funkce je ochranná a vyplývá ze samotné podstaty životního minima. Další funkce je výpočetní. Životní minimum je základnou pro výpočet řady dávek. Jejich výše se odvozuje od životního minima. Další funkce je funkce kriteriální. Životní minimum je kritériem pro přiznání dávek adresných, testovaných, tj. poskytovaných v závislosti na výši příjmů. O poskytnutí dávky rozhoduje (kromě podmínek vážících se k sociální události) výše příjmů, která se poměřuje podle definovaných pravidel k výši životního minima. Tyto funkce životní minimum plní především v systému sociálního zabezpečení. Využití životního minima je však širší. Používá se u některých skupin občanů i při stanovení hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti a v dalších souvislostech. Životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

pro první osobu v domácnosti 2880 Částky životního minima od 1.1.2007 (platí i od 1.1.2008) v Kč za měsíc pro jednotlivce                                                                                         3126 pro první osobu v domácnosti                                                                    2880 pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem   2600 pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let                                                                                         1600 6 až 15 let                                                                                     1960 15 až 26 let (nezaopatřené)                                                             2250 Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Částka existenčního minima od 1.1.2007 (platí i od 1.1.2008) v Kč za měsíc existenční minimum                                             2020 Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima vždy od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %.

Underclass Závislost na sociálních dávkách, upadnutí do pasti chudoby tzv. třída deklasovaných (underclass) Společenské/kariérové nároky, které nelze naplnit = propadnutí do stavu chudoby Moderní společnost je však natolik bohatá, že jim napomůže finančně - jsou jim poskytovány dávky - ovšem bez zájmu na jejich integraci zpět do společnosti Vytváří se nová soc. třída, která stojí mimo tradiční společenský systém Riziko velkého výskytu sociálně patologických jevů – kriminalita, ghettoizace, drogy atd. Další marginalizace těchto skupin, následná negativní stigmatizace – jak jich samých, tak i jejich dětí

Novinky v řešení chudoby Princip sociálního partnerství V Evropě vznikají národní organizace sdružující a reprezentující samotné chudé, které se aktivně podílí na řešení problému s chudobou Know-how chudých Předávání zkušeností ohledně životních potřeb, zvládání těžkostí, problémových životních situací atd.