Endokrinní systém Morfologie a embryologie Kurz: Endokrinní systém Martin Čepelík – Štěpán Jelínek

Endokrinní systém jeden z regulačních systémů hormon (ř. horman – probouzet, pobízet) chemický posel produkovaný endokrinní žlázou a transportovaný krví k cílovým orgánům proteiny (polypeptid) - insulin biogenní aminy - adrenalin steroidy - estrogeny

Endokrinní systém endokrinní žlázy diseminované endokrinní buňky neuroendokrinní buňky

Endokrinní žlázy Hypofýza (gl. pituitaria) Štítná žláza (glandula thyroidea) Příštítná tělíska (gll. parathyroideales) Nadledviny (gll. suprarenales) Slinivka břišní (insulae pancreaticae) Šišinka (gl. pinealis - epiphysis)

Hypothalamus a hypofýza Martin Čepelík Štěpán Jelínek

Hypofýza – historie Galén – produkce hlenu pro nosní sliznici Schneider – 1655 odmítá Galénovu teorii Minkowski, Hutchinson – souvislost poruch růstu a hypertrofie hypofýzy Cusching – vysvětlil funkci hypofýzy dirigent endokrinního systému, ministerský předseda

Hypothalamus Bazální část mezimozku (Diencephalon), bazálně od III. komory Funkce Sběrné centrum informací z těla i okolí Nadřazené centrum vegetativního NS Součást limbického systému Nadřazené endokrinní centrum Corpora mamillaria, tuber cinereum, infundibulum, hypofýza

Hypothalamus Přední hypothalamus Ncl.paraventricularis a ncl. supraopticus – oxytocin a vazopresin (ADH) Střední hypothalamus (tuber cinereum) – řízení adenohypofýzy Zadní hypothalamus

Hypofýza - anatomie tvoří ji dva laloky přední - adenohypofýza zadní – neurohypofýza Uložena v Sella turcica kosti klínové Kryta tvrdou plenou – Diaphragma sellae

Hypofýza - anatomie Přední lalok – adenohypofýza Pars distalis (pars principalis) – největší část Pars intermedia – mezi adeno- a neurohypofýzou Pars tuberalis – čast u stopky Zadní lalok – neurohypofýza Lobus nervosus – vlastní zadní lalok Infundibulum – stopka vedoucí k hypothalamu

Cévní zásobení hypofýzy Hypofyzární portální systém A. hypophysialis inferior A. hypophysialis superior Vv. hypophysiales do sinus cavernosus

Hypofýza - vývoj Ratkeho výchlipka výchlipka baze diencephala 3. týden - ve stropě ústní dutiny výchlipka směrem k diencephalu oddělení výchlipky, proliferace přední stěny výchlipka baze diencephala vytvoří zadní lalok diferenciace v pituicyty

Hypofýza - vývoj

Hypofýza - vývoj

Adenohypofýza pars distalis pars tuberalis pars intermedia největší (75%) pars tuberalis kraniálně pars intermedia mezi adeno- a neurohypofýzou

Pars distalis provazce buněk, mezi nimi kapiláry na HE 3 typy buněk acidofilní bazofilní PAS-pozitivní chromofóbní bez granul, nediferencované elementy

Acidofilní bb. pars distalis α - buňky hrubá granula, GER okolo jádra zóna bez granul - GA růstový hormon (somatotropin, GH) ε-buňky obvykle malé, nepočetné (x gravidita, laktace) drobná granula (grav. - zvětšení) prolaktin (PRL)

Bazofilní bb. pars distalis β1 - buňky velká granula při buněčné membráně ACTH, β-MSH, Met-enkefalin, endorfin β2 - buňky velké buňky, malá granula u BM TSH δ - buňky velké buňky, středně velká granula FSH, LH

Adenohypofýza elektronový mikroskop imunoperoxidázová reakce na LH modifikovaný Azan HE

Pars tuberalis obklopuje infundibulum četné kapiláry většina je δ - buněk

Pars intermedia rudimentární buňky tvoří trámce bazofilní bb může být vytvořen váček

Neurohypofýza eminentia medialis infundibulum pars nervosa dno III. mozkové komory četná nemyelinizovaná nerv. vlákna infundibulum nemyelinizovaná nervová vlákna některá končí u kapilár pars nervosa

Pars nervosa nervová vlákna pituicyty kapiláry axony neuronů hypotalamu Herringova tělíska - nahromadění granul sekrece oxytocinu a vazopresinu pituicyty gliové buňky kapiláry

Martin Čepelík Štěpán Jelínek Štítná žláza Martin Čepelík Štěpán Jelínek

Štítná žláza – historie Galén – zvlhčovat vnitřek hltanu Paracelsus – struma + kretenismus Wharton 1614-1673 – zkrášlovat ženský krk 1844 Simon – žláza s vnitřní sekrecí 1891 Murray – podání extraktu ze ŠŽ 1895 Baumann – ŠŽ obsahuje slouč. I

Štítná žláza - anatomie Glandula thyroidea thyroxin T4, trijodtyronin T3 kalcitonin Uložena ve výšce C6-C7 2 laloky – lobus dexter a lobus sinister Isthmus (na 2.-4. prstencové chrupavce) Capsula fibrosa – 2 listy

Štítná žláza – tepny a žíly A. thyroidea superior (z A. carotis externa) A. thyroidea inferior (z truncus thyrocervicalis) – křížení N. laryngeus recurrens A. thyroidea ima (z Aorty) Vv. Thyroideae superiores et medii (do V. jugularis interna) Plexus thyroideus impar (do V. brachiocephalica sinistra)

Štítná žláza - vývoj vývoj od 24. dne výchlipka endodermu primitivního faryngu relat. i absol. sestup - ductus thyreoglossus foramen caecum vznik laloků (příp. lobus pyramidalis)

Štítná žláza - vývoj

Štítná žláza - histogeneza solidní endodermový útvar vrůstání okolního mesenchymu a cév vrůstání ultimobranchiálních tělísek 10. týden - rozdělení bb. do skupinek jednovrstevný epitel kolem lumen 11. týden - produkce koloidu

Štítná žláza - stavba pouzdro - septa folikuly (50 - 900 um) kulovité jednovrstevný epitel folikulárních buněk obsahuje koloid - thyreoglobulin folikulární buňky parafolikulární buňky

Folikulární buňky kulov. jádro, hojné gER (bazálně), MIT četné lyzosomy *thyreoglobulin, vyštěpení T4 a T3

Syntéza hormonů štítné žlázy 1. jodidová pumpa pomocí ATP přečerpává jód z krve do koloidu 2. a 3. syntéza thyroglobulinu a peroxidázy, uložení v jednom sekrečním váčku a jejich uvolnění do koloidu exocytózou 4. jodizace thyroglobulinu pomocí peroxidázy v kolodiu a vznik jodthyroglobulinu endocytóza jodthyroglobulinu 5. splynutí primárního lysosomu s tímto váčkem proteolýza jodthyroglobulinu na T3, T4 a další fragmenty uvolnění T3 a T4 do oběhu 6. navázání na transportní plasmatický protein

Parafolikulární buňky C-buňky leží mezi folikuly (jednotlivě, skupinky) větší, světlejší hojné gER i GA, MIT granula - kulovitá, temná tvorba a střádání kalcitoninu

Folikuly štítné žlázy

Martin Čepelík Štěpán Jelínek Příštítná tělíska Martin Čepelík Štěpán Jelínek

Příštítná tělíska - charakteristika Gll. parathyroideae 2 páry drobných kulovitých útvarů na zadní straně laloků štítné žlázy Samostatné větve z A. thyroidea inferior!! úloha v metabolismu kostí parathormon (PTH)

Příštítná tělíska - vývoj dorsální části III. a IV. žaberní výchlipky 5. týden - proliferace endodermu, ztráta lumen vrůstání cév z mesenchymu hlavní bb. - fetální metabolismus vápníku oxyfilní bb. - vznik až v cca 7. roce života

Příštítná tělíska - vývoj

Příštítná tělíska - stavba pouzdro + septa parenchym rozčleněn na trámce hlavní buňky - poměrně velké bb. (4-8 um) světlá cytoplasma granula obsahující PTH oxyfilní bb. - zřídkavé, větší cytoplasma tmavší, bez granul, hodně MIT fce nejasná

Nadledviny

Nadledvina - charakteristika glandula suprarenalis „dvojitá žláza“ - dvě rozdílné tkáně - kůra a dřeň kůra nadledvin mineralokortikoidy - aldosteron glukokortikoidy - kortisol, kortikosteron androgeny - testosteron dřeň nadledvin katecholaminy - adrenalin, noradrenalin

Nadledviny - anatomie Retroperitoneálně Th11-Th12 Hilus na facies anterior – výstup v. suprarenalis Vlastní capsula fibrosa Společná capsula adiposa a fascie s ledvinou

Nadledviny - cévy a. suprarenalis superior (z a. phrenica inferior) a. suprarenalis media (z aorty abdominalis) a. suprarenalis inferior (z a. renalis) subkapsulární pleteň, kapiláry a sinusoidy skrz kůru žíly ze dřeně do v. centralis  v. suprarenalis  v. renalis sinistra\v. cava inferior

Nadledvina - vývoj kůra - z coelomového epitelu po stranách mezenteria proliferace, vcestovávání směrem k aortě dřeň - ze základu ganglion coeliacum sympatikoblasty, vcestují do základu kůry sekundární proliferací kůry - vznik defin. kůry

Nadledvina - vývoj

Nadledvina - stavba kůry pouzdro - septa fibroblasty, kolag. a elast. vl., hl. sval. bb. kůra nadledviny zona glomerulosa (15%) zona fascicularis - (65%) zona reticulosa - (7%)

Zona glomerulosa zevní vrstva ohnuté sloupce cylindr. bb. bb. produkující steroidy mezi trámci kapiláry (sinusoidní) produkce aldosteronu

Zona fasciculata prostřední, nejširší vrstva dlouhé trámce bb. v cytopl. množství tukových kapének bb. produkující steroidy mezi trámci opět sinusoidní kapiláry produkce glukokortikoidů a androgenů

Zona reticulosa vnitřní nejtenčí vrstva kůry nepravidelné anastomozující trámce bb. drobné bb. s granuly lipofuscinu k nalezení i elementy s pyknotickými jádry v okách sítě - kapiláry produkce glukokortikoidů a andogenů

Nadledvina - stavba dřeně anastomozující trámce polyndr. bb. velké, velké jádro gER, MIT, GA, granula adrenalin, noradrenalin, chromograniny, ATP dopamin-β-hydroxylázu, Leu- a Met- enkefalin mezi trámci - kapilární síť ojediněle - parasympatické ggl. bb.

Nadledviny - cévní zásobení aa. suprarenales sup., mediae et inf. subkapsulární plexus kapsulární, korové a dřeňové tepny ve dřeni tepenná i žilní krev vena suprarenalis

Epifýza nad horním zadním koncem III. mozkové komory (součást epithalamu, časti diencephalon) pouzdro z pia mater, septa pinealocyty - hlavní bb. jádro s výrazným jadérkem, bazof. cytoplasma tvorba melatoninu intersticiální bb. - astrogliové tyčinkovité jádro spherolithi pineales - konkr. bílk. materiálu počet stoupá s věkem

Paraganglia chromafinní (dříve paraganglia sympahica) paraganglion aorticum abdominale Zuckerkandli glomus coccygeum Luschkae glomus jugulare bez chromafinní reakce (dříve paraganglia parasympathica) baro- a chemoreceptory glomus caroticum a glomus aorticum

Langerhansovy ostrůvky

Langerhansovy ostrůvky - historie Aretaios z Kappadokie – diabetes – protékat Avicenna – sladká moč – diabetes mellitus 1869 Langerhans – objevil ostrůvky v pankreatu 1889 Minkowski, Mering – vyvolání cukrovky Sharpey-Schäfer – objevil insulin

Langerhansovy ostrůvky - historie 1921 – Banting, Best – extrakt ze psích pankreatů – léčili psí diabetiky léčba pacienta 1929 – Nobelova cena (Banting, Macloed)

Pankreas - opakování exokrinní a endokrinní část topografie pankreatu cévní zásobení pankreatu zásobení langerhansových ostrůvků??? (operační přístupy k pankreatu)

Langerhansovy ostrůvky endokrinní část pankreatu 0,1 - 0,2 mm velké, počet 1 - 1,5 miliónu různé typy buněk - A, B, D, PP (F) produkce: insulin glukagon somatostatin pankreatický polypeptid

L.O. - vývoj diferencují se z indiferentních bb. pankreatu oddělují se od tubulů nejprve A-buňky, pak B, D a PP insulární pole - všechny typy promíchány plášťové ostrůvky - B v jádru, A plášť insulin v 10. týdnu, glukagon v 15. týdnu

L.O. - stavba trámce epitelových bb., mezi nimi - kapiláry tělo a ocas - 70% B, 20%A, 10 %D, 1% PP hlava - 65% PP, 25% B, 7% D, 3% A L.O. - ocas > tělo > hlava

L.O. - typy buněk gER, GA, granula A - buňky B - buňky α - granula - kulovitá 300 nm glukagon - hyperglykemicko-glykogenolytický faktor B - buňky β - granula - kulov. 300 nm „druhově“ specif. insulin - hypoglykemický faktor

D - buňky PP - buňky (G - buňky) δ - granula - kulov. 250nm, vyplněná zcela jeden dlouhý výběžek buněk - parakrinní sekrece somatostatin PP - buňky granula - 180nm, nejsvětlejší pankreatický polypeptid - regulace exokrinního pankreatu (G - buňky) produkce gastrinu

Diseminované endokrinní buňky endokrinní buňky trávicí trubice „uzavřený“ typ vs. „otevřený“ typ obsahují četná granula velké množství typů = množství hormonů regulujících funkce GIT

Děkujeme za pozornost