PSYCHOLOGICKÁ PŘÍPRAVA - ÚVOD Mgr. Eva Tomešová, Ph.D.

Motto: Psychologické dovednosti se LZE naučit, JE MOŽNÉ je TRÉNOVAT stejně jako dovednosti fyzické. = můžete se naučit, jak zlepšit výkonnost svých svěřenců tím, že je naučíte určité psychologické dovednosti

Špatný výkon = je třeba více trénovat Reálným problémem je ovšem nedostatek psychologických dovedností, NE technických dovedností či kondičních předpokladů!!! Petrovi ve skutečnosti chyběla dovednost fyzicky relaxovat a pozitivně myslet i pod velkým tlakem. Případ: Petr je v důležitém basketbalovém utkání 2 sekundy před koncem za stavu 66-67 pro soupeře faulován. Následují trestné hody. Trenér soupeřů si vyžádá time-out aby ho nechal vychladnout a znervóznět. Trenér Petrovi řekne, že má relaxovat a soustředit se na hody stejně, jako to dělá při tréninku. Petr si ale uvědomuje, jak důležitý zápas musí rozhodnout, jakou odpovědnost má vůči spoluhráčům, trenérovi, rodičům a obecenstvu. Začíná přemýšlet o tom, jak hrozný by to byl pocit, kdyby všechny zklamal a tyto obavy ovlivňují jeho fyzický stav. Když jde na šestku, cítí, že mu tuhnou ramena a svalstvo paží. Výsledkem je uspěchaná střelba, narušený rytmus pohybů. Mine dvakrát a jeho tým prohrává. Druhý den na tréninku mu trenér navrhne, že by mohl víc pracovat na technice volných hodů, dostane za úkol nastřílet po skončení každého tréninku 100 volných hodů. Trenér předpokládá, že mu tato práce navíc pomůže zlepšit techniku a v dalším velkém zápase už nebude mít důvod být nervózní.

Proč je psychologická příprava důležitá? Všichni jsme zažili, že lze prohrát nebo dělat chyby „kvůli hlavě.“ Výkon je vždy výsledkem souhry fyzických A psychologických faktorů Jak trenéři vidí podíl psychologických faktorů na výkonu v různých sportech??? Ad1. Známe situace, kdy jsme: Odcházeli ze hřiště znechucení z toho, že jsme právě prohráli zápas, který jsme měli vyhrát Znervózněli a udělali chybu v kritickém okamžiku závodu Cítili se v depresi, protože jsme se dostatečně rychle nezotavovali ze zranění nebo z nemoci Ztratili motivaci trénovat Přistihli se, že se naše myšlenky během důležitého závodu toulají úplně někde jinde. Cítili jsme se na sebe naštvaní a frustrovaní vlastním výkonem a sami sebe shazovali, jak jsme nemožní a neschopní. Ad2. – síla, rychlost, vytrvalost - koncentrace, sebedůvěra, zvládání strachu. Ad3 golf, tenis, krasobruslení až 80% Obecně 50% Proč potom přestože věnujeme 20 a více hodin týdně fyzickému tréninku věnujeme tak málo psychologické přípravě?

Proč není psychologická příprava využívána? Nedostatek informací, znalostí, dovedností Psychologické dovednosti jsou vnímány jako vrozené a nenaučitelné Nedostatek času Ad 1. Neuvědomujeme si, že když někomu řekneme: „Soustřeď se na to!“ nebo „Mysli na to, na co máš!“ neví, JAK to má udělat. Předpokládáme, že ví, jen to prostě nedělá. Není to kritika trenérů: důvodem je nedostatečný přístup k literatuře, konkrétním technikám nebo sportovním psychologům... Ad 2. Rodíme se s určitými vlastnostmi, ale dovednosti se učíme, zůstat klidný pod tlakem, koncentrovat se v prostředí plném rušivých podnětů nebo udržet si sebedůvěru i po prohře se lidé rozhodně musí naučit. Ad 3. nemáme ani dost času na trénink... A i když občas dospějí ti samí trenéři k závěru, že „dneska jsme hráli jako bez ducha,“ nebo „dneska jsem se nějak nemohl soustředit,“... Proč, když pokládáme psychologické faktory za tak důležité (80% výkonu), nevěnujeme jim více času... Je to věc priorit!

Mýty ohledně psychologické přípravy: Je jenom pro „problémové“ sportovce Je záležitostí vrcholového sportu Poskytuje rychlé řešení „problému“ Je neúčinná Ad1 – v 90% případů by to měla být práce vzdělávací, nácvik psychologických dovedností Ad3 – nelze někoho naučit koncentraci či vizualizaci za 2 hodinky, psychologie není magická pomoc, nepromění průměrného sportovce na šampióna, ale pomůže mu k rozvoji jeho plného potenciálu a dovednosti, které se naučí využije i v „mimosportovním“ životě Ad4 – pokud očekáváte ono rychlé řešení... Jinak množství vědeckých studií tvrdí opak, zkušenosti vrcholových sportovců a jejich trenérů... !!!! MODEL PSYCH.P. na bláně!!!!

3 fáze psychologické přípravy 1. Vzdělávací: proč je PP důležitá 2. Individuální zhodnocení potřeb, výběr a nácvik konkrétních technik 3. Nácviková Ad 3. Zautomatizovat dovednosti mnohonásobným opakováním v tréninku Zařadit psychologické dovednosti do řešení konkrétních situací v závodě nebo zápase (musí vědět, kdy to využít a proč) Modelovat závody s využitím naučeného... Např. od nácviku vedené vizualizace k sebeřízení, nejprve v tréninku, pak v závodě

Kdy zařazovat PP? Začít v přechodném nebo přípravném období Půl roku až rok systematické práce než budou dovednosti integrovány do výkonu 10-15 min 3-5 krát týdně v závislosti na tom, co se učíte (začátek nebo konec tréninkové jednotky) Lze zadávat domácí úkoly Je třeba neustálá supervize PP je součástí sportovní přípravy po celou kariéru! Lepší kratší a pravidelný nácvik... I když vám bude pomáhat psycholog, vy jako trenéři budete trávit se svými svěřenci všechny tréninky...

Jak hodnotit účinnost PP? Rozhovory, dotazníky (psycholog?) – subjektivní zhodnocení sportovce Objektivní data Např. pokud bylo cílem PP naučit sportovce relaxovat při trestných hodech v závěru utkání: změna v procentuální úspěšnosti trestných hodů v posledních pěti minutách utkání, když je rozdíl skóre menší než 5 bodů...

základ psychologické přípravy SEBEPOZNÁNÍ základ psychologické přípravy

Proč sebepoznání sportovce? základem pro získání kontroly základem pro systematickou PP základem pro dosažení plného potenciálu člověka a sportovce Proč sebepoznání sportovce? 1) je základem pro získání kontroly nad myšlenkami, pocity a chováním (zdroj síly i příčina selhání při dosahování toho, co chceme) 2) sportovci jsou schopni na tomto základě systematicky pracovat na nácviku dalších psychologických dovedností, například na ideálních předstartovních stavech 3) je základem pro dosažení plného potenciálu člověka a sportovce

Cíle sebepoznání: poznat plně a upřímně vlastní dobré i špatné stránky, vlastnosti, schopnosti, dovednosti, současnou výkonnostní úroveň... akceptovat sám sebe stát se plně zodpovědným za následky svého myšlení, pocitů a chování

Sebepojetí: jedinec, jak je znám jedinci 3 složky: kognitivní (sebedeskriptivní termíny a atribuce) emoční (pocity ohledně kognitivních atribucí) behaviorální (tendence jednat v souladu s tím, jak se vnímáme)

Sebeúcta: jak se jedinec vnímá jako OK, hodnotná osobnost – OK si definuje každý individuálně

Sebeakceptace: Jak se přijímáme. Dobrá sebeakceptace znamená, že se přijímáme i se svými špatnými stránkami.

Sebedůvěra: jak věříme ve svou schopnost úspěšně se vyrovnat se současnou situací (tady a teď)

Techniky zaměřené na nácvik sebepoznání

1. Zaměřit se společně se sportovcem na jeho myšlenky, pocity a chování před, během a po perfektním závodě/zápase a nepovedeném závodě/zápase – propadáku.

2. Občas požádat sportovce o jakoukoli variantu písemného zamyšlení se nad sebou samým typu „Jak se vidím“

Otázky: 1) Popište, jak se v současnosti vidíte jako a) člověk b) sportovec zaměřte se jen na pozitivní věci. 2) Co si myslíte, že negativně ovlivňuje vaše sebepojetí a) jako člověka b) jako sportovce?

3. Pomoci sportovcům při hledání motivace, snažit se pomoci jim s porozuměním vlastní motivaci (Proč sportujete?)

4. Naučit sportovce znamenávání pocitů do tréninkového denníku (těžký trénink, soustředění, závody...)

5. Podporovat sportovce při získávání zpětné vazby od významných druhých a od VÁS.

6. Naučit sportovce poznávat současnou výkonnostní úroveň a progres během např. sezóny (PROFILOVÁNÍ VÝKONU).

7. Pomoci sportovcům učit se z chyb I úspěchů druhých (video...)

8. Naučit sportovce spojovat psychické stavy s fyziologickými procesy (jak mé tělo reaguje na trému...)

9. Učit sportovce vyjadřovat vlastní názory, diskutovat, poznávat se v diskusi.

Děkuji za pozornost!