Nervová tkáň histologie a embryologie

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Štěpánka Zemenová, 8.kruh
Advertisements

Svalová tkáň Anatomie II..
Nervová soustava Strunatců
Obecná neurofyziologie
Nervová tkáň histologie a embryologie
Nervová soustava funkce řídí činnost všech orgánů
BUŇKY A TKÁNĚ V LIDSKÉM TĚLE
NERVOVÁ SOUSTAVA.
NERVOVÁ TKÁŇ OLGA BÜRGEROVÁ.
Regenerační schopnost tkání. Zevní a vnitřní prostředí organismu.
4. Neuron.
Nervová soustava- úvod
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
SOUSTAVA NERVOVÁ Řídí činnost lidského těla
Nervová soustava Stavba nervové buňky: nervová buňka = neuron
Nervová soustava - úvod
Nervová soustava - udržuje a řídí vnitřní prostředí těla, udržuje vztahy mezi vnitřními orgány a mezi organismem a okolím - je tvořena: centrální nervovou.
Nervová soustava.
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
NERVOVÁ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové.
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
Centrální nervový systém
Nervová soustava soustava řídící
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_335 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Mgr. Filip Tomeš Předmět Biologie.
Nervová soustava Olga Bürgerová.
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
Periferní nervový systém
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Nervová soustava ll Přírodopis Autor: Mgr. Irena Hudcová
Stavba a funkční třídění svalové a nervové tkáně
Pohled pod mikroskop ....
NERVOVÁ SOUSTAVA SZŠ A VOŠZ PŘÍBRAM.
MYOLOGIE OLGA BÜRGEROVÁ.
Řídící soustavy Nervová a hormonální.
NERVOVÁ SOUSTAVA (NS) - stavba : - základem – neuron : Tělo Dendrity
Svaly - praktika Svaly Svalová tkáň je typická tím, že je složena z buněk, které jsou nadány schopností kontrakce – pohybu. Sval hladký Sval příčně.
Tkáně
Stavba kůže. Stavba kůže Nervová soustava CNS umožňuje velmi rychlé reakce organizmu na rozmanité podněty zevního i vnitřního prostředí. Podněty-
DOMINIKA SVOBODOVÁ 4. UBZ LS 2006 PRAHA
Typy svalové tkáně Kontrakce růst a regenerace Rychlá, po poškození
Škola Střední průmyslová škola Zlín
Glie. Glie jsou početnější než neurony Neúčastní se –Aktivního vedení nervového vzruchu –Přenosu signálů a zpracování informací Regulují iontové prostředí.
Poznámky k základnímu strukturálnímu uspořádání NS
Mícha.
NERVOVÁ SOUSTAVA 2.
7. Synapse.
88. Nervová tkáň Funkce: příjem informací z okolí, zpracování, integrace, analýza a přenos = > nervový systém přímo či nepřímo koordinuje všechny funkce.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
3. Stavební elementy nervové soustavy.
Soustava nervová 1. část.
Patofyziologie nervového systému
FUNKCE GLIOVÝCH BUNĚK Petr Čechovič 7. kruh, 2.LF
Nervový systém histologie a embryologie
Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Dümlerová. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová.
MOZEK A NERVOVÁ SOUSTAVA
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
STAVBA A ČINNOST NERVOVÉ SOUSTAVY.
Název prezentace (DUMu): Nervová soustava
VY_32_INOVACE_08_PR_NERVOVÁ SOUSTAVA
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
Název materiálu: VY_32_INOVACE_08_TKÁNĚ2_P1-2
Anotace Prezentace slouží k úvodní hodině do tématického celku: nervová soustava Je určena pro žáky 8. ročníku ZŠ.
Základní škola, Hradec Králové
Transkript prezentace:

Nervová tkáň histologie a embryologie Modul IB Nervová tkáň histologie a embryologie http://www.lf3.cuni.cz/histologie

Vývoj původ: ektoderm začátkem 3. týdne se z něj indukcí notochordem formuje neurální ploténka tvořená neuroepitelem

Vývoj neurální ploténka neurální trubice neurální brázdička neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace

Vývoj neurální ploténka neurální trubice neurální brázdička neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace

Vývoj neurální ploténka neurální trubice neurální brázdička neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace

Vývoj neurální lišta (crista neuralis) bb. na okraji trubice, které se oddělí při při jejím uzavírání tvoří 2 dorzolat. umístěné pásy  periferní NS a další struktury

Vývoj neurální lišta (crista neuralis) bb. na okraji trubice, které se oddělí při při jejím uzavírání tvoří 2 dorzolat. umístěné pásy  periferní NS a další struktury ganglia autonomního NS ganglia spinální a část hlavových Schwannovy bb. odontoblasty chromafinní bb. dřeně nadledvin melanocyty bb. arachnoidální a piální ektomezenchym

Vývoj histogeneza neurální trubice stěnu tvoří mnohovrstevný neuroepitel lamina limitans interna = junkční komplexy na apikálním konci buněk (k lumen) membrana limitans externa = rozšířené bazální konce buněk navazující na bazální membránu

lumen

Vývoj histogeneza neurální trubice 3 základní vrstvy: vnitřní - germinální zóna střední - plášťová zevní - okrajová četné mitózy jako germ. zóna do 1/2 prenat. života redukce na ependym migrující neuroblasty základ šedé hmoty míšní nerv. vlákna z neuroblastů základ bílé hmoty míšní

Vývoj diferenciace buněk neuroepitelu 1. nervové buňky - neuroblasty, jádro, přechodný dendrit; a-, bi-, multipolární 2. gliové buňky - cestují do plášťové a okrajové vrstvy 3. buňky neurální lišty

Neurony - dělení podle počtu výběžků: multipolární (nejčastější) bipolární pseudounipolární

Neurony - dělení

Neurony - dělení podle délky axonu: projekční (Golgi typ I.) dlouhý axon přesahující dendritický strom např. Purkyňovy buňky lokální (Golgi typ II.) kontakty s blízkými neurony jejich podíl fylogeneticky stoupá např. hvězdicovité neurony

Neurony - stavba

Perikaryon (soma) velké, kulovité euchromatické denzní nukleolus  transkripční aktivita jádro drsné ER Golgiho komplex mitochondrie cytoskelet inkluze bohatě vyvinuté Nisslova substance (tigroidní) výhradně v perikaryu transportní a sekreční vezikuly lipofuscin melanin  v blízkosti zakončení axonů regulace pohybu molekul v povrchové membráně zakotvení membránových struktur omezení a regulace pohybu organel Mikrofilamenta (aktinová filamenta) odolnost buněk vůči deformacím regulační procesy Neurofilamenta (typ intermediárních filament v neuronech) axoplazmatický přenos (rychlý a pomalý) regulace tvaru Mikrotubuly tabulka z Fišara (viz literatura)

Dendrity vedou vzruch k perikaryu 1 neuron má až sta tisíce kontaktů složení cytoplazmy jako v perikaryu kromě GA Golgi-Cox x 320

Axony vedou vzruch od perikarya 1 neuron – 1 axon (zpravidla) délka až 1 m axonální kónus iniciální segment rozhodnutí o vzniku vzruchu metabolicky závislé na perikaryu – axonální transport

Přenos signálu mezi neurony chemické synapse sekrece molekul difundujících k cílové buňce elektrické synapse přímý přenos molekul přes kanálky („gap junction“) přímý kontakt povrchu bb.

Synapse (chemické) axodendritické (nejčastější) axosomatické axoaxonální (presynaptická inhibice, vyskytují se řídce) synapse v průběhu („en passant“)

Synapse (chemické) presynaptická membrána synaptická štěrbina v cytoplazmě axonálního zakončení synaptické váčky synaptická štěrbina mezibuněčný prostor (20-30 nm) větší než mezi neuronem a glií postsynaptická membrána

Synapse (chemické)

synaptický přenos = transdukce el. signálu na chemický AP otevře napěťově řízené Ca2+-kanály v presynaptickém zakončení a dochází ke vstupu kalcia do buňky koncentrace Ca2+ katalyzuje reakce vedoucí k exocytóze synaptických váčků rychlá inaktivace Ca2+ difúze mediátorů přes štěrbinu a reakce s receptory na postsynaptické membráně změna propustnosti postsynaptické membrány pro ionty Na+ a K+ synaptické zdržení (0.3-0.5 ms)

N1 – mozek (HE)

N1 – mozek (HE)

N2 – mozek (Nissl)

N4 – mozeček (HE)

N4 – mozeček (HE)

Neuroglie 10-50 x více než neuronů tvoří více než ½ objemu CNS vytvářejí myelin funkce nutritivní a fagocytární barvení: impregnace Ag, Au morfologicky 4 typy nejsou elektricky excitovatelné, avšak mohou se účastnit přenosu signálu Např. astrocyty mají receptory pro některé neuromediátory a po jejich aktivaci dochází ke změnám koncentrace Ca2+ v cytosolu, které se mohou přenášet na další astrocyty i na okolní neurony. pozn. z Fišara

I. astrocyty A. protoplazmatické B. fibrilární největší vaskulární pedikly – membrana limitans gliae perivascularis et spf. mechanická opora neuronů vytvářejí gliovou jizvu A. protoplazmatické granulární cytoplazma obalují neurony, cévy B. fibrilární delší výběžky zejména bílá hmota gliální fibrilární kys. protein Cajal x 400

I. astrocyty Cajal x 400

I. astrocyty Cajal x 400

N8 – mozek (astrocyty) Cajal x 400

II. oligodendrocyty menší, vláken, tmavší jádra vytvářejí obaly nervových vláken – myelinovou pochvu šedá i bílá hmota odpovídají Schwannovým b. počet fylogeneticky stoupá

II. oligodendrocyty

III. mikroglie pohyblivé, fagocytují nejmenší glie tmavá protáhlá jádra ostatní glie mají kulatá jádra pokryté ostnitými výrůstky – trnitý vzhled

III. mikroglie

IV. ependym epitelové uspořádání vystýlá dutiny CNS pozůstatek neuroepitelu neurální trubice vystýlá dutiny CNS pohyblivé řasinky (cilie) nexy a zonulae adhaerentes tanycyty HE x 400

IV. ependym HE x 400

N5 – mícha (HE) HE x 400

N5 – mícha (HE) HE x 400

Nervová vlákna axony opatřené speciálními obaly ektodermového původu jejich svazky vytvářejí: v CNS dráhy (oligodendrocyty) v periferním NS nervy (Schwannovy bb.) vlákna: nemyelinizovaná myelinizovaná (axony silnějšího kalibru)

Nervová vlákna nemyelinizovaná CNS – leží volně mezi výběžky neuronů a glií periferie – leží v jednoduchých štěrbinách Schwannových bb. nemají Ranvierovy zářezy

Nervová vlákna nemyelinizovaná

Nervová vlákna nemyelinizovaná

Nervová vlákna myelinizovaná myelinizace: zanoření axonu do žlábku obalové buňky mezaxon – nabaluje se na osové vlákno (10-150x) myelin je tvořen vrstvami modifikovaných cytopl. mem. Ranvierovy zářezy internodia (1-2 mm) Schmidt-Lantermanovy náručky

Nervová vlákna myelinizovaná

Nervová vlákna myelinizovaná

Nervová vlákna myelinizovaná

Nervová vlákna myelinizovaná

N3 – mozek (Myelin) HE x 400

Periferní NS nervy ganglia nervová vlákna spojená ve svazky vazivové obaly: epineurium perineurium endoneurium ganglia nakupení nervových bb. ovoidní struktura, pouzdro z hustého vaziva satelitové buňky

Nervy van Gieson x 800 Massonův trichrom x 320 HE x 150

Nervy van Gieson x 800 Massonův trichrom x 320 HE x 150

N7 – periferní nerv (HE) HE x 400

N7 – periferní nerv (HE) HE x 400

Periferní NS – ganglia ganglia murální ganglia zadních kořenů GIT apod., parasymptatikus ganglia zadních kořenů senzorická, kraniospinální pseudounipolární neurony bipolární jen v gangliu n. VIII. periferie: neurocyty centrálně: nervová vlákna ganglia autonomní eferentní multipolární nn. - rozmístěny rovnoměrně vrstva satelit. bb. nekompletní

N6 – autonomní ganglion (HE) HE x 400

Degenerace a regenerace nervové tkáně transneuronální degenerace Wallerova retrográdní degenerace defekt nervové tkáně se hojí gliovou jizvou poranění axonu: chromatolýza (tigrolýza) zvětšení objemu perikarya posun jádra regenerace proximálního pahýlu (0.5-3 mm/den)

Degenerace a regenerace nervové tkáně

Meningy dura mater arachnoidea pia mater zevní tvrdá plena husté vazivo v lebce splývá s periostem v páteři epidurální prostor subdurální prostor HE x 40 arachnoidea pavučnice bezcévné vazivo vrstva přilehlá k dura mater trámce spojené s pia mater subarachnoidální prostor mozkomíšní mok villi arachnoidales pia mater vnitřní měkká plena řídké vazivo s cévami perivaskulární prostory

Meningy HE x 40

A to je toužebně očekávaný… KONEC Příště: epitely