Nervová tkáň histologie a embryologie Modul IB Nervová tkáň histologie a embryologie http://www.lf3.cuni.cz/histologie
Vývoj původ: ektoderm začátkem 3. týdne se z něj indukcí notochordem formuje neurální ploténka tvořená neuroepitelem
Vývoj neurální ploténka neurální trubice neurální brázdička neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace
Vývoj neurální ploténka neurální trubice neurální brázdička neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace
Vývoj neurální ploténka neurální trubice neurální brázdička neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace
Vývoj neurální lišta (crista neuralis) bb. na okraji trubice, které se oddělí při při jejím uzavírání tvoří 2 dorzolat. umístěné pásy periferní NS a další struktury
Vývoj neurální lišta (crista neuralis) bb. na okraji trubice, které se oddělí při při jejím uzavírání tvoří 2 dorzolat. umístěné pásy periferní NS a další struktury ganglia autonomního NS ganglia spinální a část hlavových Schwannovy bb. odontoblasty chromafinní bb. dřeně nadledvin melanocyty bb. arachnoidální a piální ektomezenchym
Vývoj histogeneza neurální trubice stěnu tvoří mnohovrstevný neuroepitel lamina limitans interna = junkční komplexy na apikálním konci buněk (k lumen) membrana limitans externa = rozšířené bazální konce buněk navazující na bazální membránu
lumen
Vývoj histogeneza neurální trubice 3 základní vrstvy: vnitřní - germinální zóna střední - plášťová zevní - okrajová četné mitózy jako germ. zóna do 1/2 prenat. života redukce na ependym migrující neuroblasty základ šedé hmoty míšní nerv. vlákna z neuroblastů základ bílé hmoty míšní
Vývoj diferenciace buněk neuroepitelu 1. nervové buňky - neuroblasty, jádro, přechodný dendrit; a-, bi-, multipolární 2. gliové buňky - cestují do plášťové a okrajové vrstvy 3. buňky neurální lišty
Neurony - dělení podle počtu výběžků: multipolární (nejčastější) bipolární pseudounipolární
Neurony - dělení
Neurony - dělení podle délky axonu: projekční (Golgi typ I.) dlouhý axon přesahující dendritický strom např. Purkyňovy buňky lokální (Golgi typ II.) kontakty s blízkými neurony jejich podíl fylogeneticky stoupá např. hvězdicovité neurony
Neurony - stavba
Perikaryon (soma) velké, kulovité euchromatické denzní nukleolus transkripční aktivita jádro drsné ER Golgiho komplex mitochondrie cytoskelet inkluze bohatě vyvinuté Nisslova substance (tigroidní) výhradně v perikaryu transportní a sekreční vezikuly lipofuscin melanin v blízkosti zakončení axonů regulace pohybu molekul v povrchové membráně zakotvení membránových struktur omezení a regulace pohybu organel Mikrofilamenta (aktinová filamenta) odolnost buněk vůči deformacím regulační procesy Neurofilamenta (typ intermediárních filament v neuronech) axoplazmatický přenos (rychlý a pomalý) regulace tvaru Mikrotubuly tabulka z Fišara (viz literatura)
Dendrity vedou vzruch k perikaryu 1 neuron má až sta tisíce kontaktů složení cytoplazmy jako v perikaryu kromě GA Golgi-Cox x 320
Axony vedou vzruch od perikarya 1 neuron – 1 axon (zpravidla) délka až 1 m axonální kónus iniciální segment rozhodnutí o vzniku vzruchu metabolicky závislé na perikaryu – axonální transport
Přenos signálu mezi neurony chemické synapse sekrece molekul difundujících k cílové buňce elektrické synapse přímý přenos molekul přes kanálky („gap junction“) přímý kontakt povrchu bb.
Synapse (chemické) axodendritické (nejčastější) axosomatické axoaxonální (presynaptická inhibice, vyskytují se řídce) synapse v průběhu („en passant“)
Synapse (chemické) presynaptická membrána synaptická štěrbina v cytoplazmě axonálního zakončení synaptické váčky synaptická štěrbina mezibuněčný prostor (20-30 nm) větší než mezi neuronem a glií postsynaptická membrána
Synapse (chemické)
synaptický přenos = transdukce el. signálu na chemický AP otevře napěťově řízené Ca2+-kanály v presynaptickém zakončení a dochází ke vstupu kalcia do buňky koncentrace Ca2+ katalyzuje reakce vedoucí k exocytóze synaptických váčků rychlá inaktivace Ca2+ difúze mediátorů přes štěrbinu a reakce s receptory na postsynaptické membráně změna propustnosti postsynaptické membrány pro ionty Na+ a K+ synaptické zdržení (0.3-0.5 ms)
N1 – mozek (HE)
N1 – mozek (HE)
N2 – mozek (Nissl)
N4 – mozeček (HE)
N4 – mozeček (HE)
Neuroglie 10-50 x více než neuronů tvoří více než ½ objemu CNS vytvářejí myelin funkce nutritivní a fagocytární barvení: impregnace Ag, Au morfologicky 4 typy nejsou elektricky excitovatelné, avšak mohou se účastnit přenosu signálu Např. astrocyty mají receptory pro některé neuromediátory a po jejich aktivaci dochází ke změnám koncentrace Ca2+ v cytosolu, které se mohou přenášet na další astrocyty i na okolní neurony. pozn. z Fišara
I. astrocyty A. protoplazmatické B. fibrilární největší vaskulární pedikly – membrana limitans gliae perivascularis et spf. mechanická opora neuronů vytvářejí gliovou jizvu A. protoplazmatické granulární cytoplazma obalují neurony, cévy B. fibrilární delší výběžky zejména bílá hmota gliální fibrilární kys. protein Cajal x 400
I. astrocyty Cajal x 400
I. astrocyty Cajal x 400
N8 – mozek (astrocyty) Cajal x 400
II. oligodendrocyty menší, vláken, tmavší jádra vytvářejí obaly nervových vláken – myelinovou pochvu šedá i bílá hmota odpovídají Schwannovým b. počet fylogeneticky stoupá
II. oligodendrocyty
III. mikroglie pohyblivé, fagocytují nejmenší glie tmavá protáhlá jádra ostatní glie mají kulatá jádra pokryté ostnitými výrůstky – trnitý vzhled
III. mikroglie
IV. ependym epitelové uspořádání vystýlá dutiny CNS pozůstatek neuroepitelu neurální trubice vystýlá dutiny CNS pohyblivé řasinky (cilie) nexy a zonulae adhaerentes tanycyty HE x 400
IV. ependym HE x 400
N5 – mícha (HE) HE x 400
N5 – mícha (HE) HE x 400
Nervová vlákna axony opatřené speciálními obaly ektodermového původu jejich svazky vytvářejí: v CNS dráhy (oligodendrocyty) v periferním NS nervy (Schwannovy bb.) vlákna: nemyelinizovaná myelinizovaná (axony silnějšího kalibru)
Nervová vlákna nemyelinizovaná CNS – leží volně mezi výběžky neuronů a glií periferie – leží v jednoduchých štěrbinách Schwannových bb. nemají Ranvierovy zářezy
Nervová vlákna nemyelinizovaná
Nervová vlákna nemyelinizovaná
Nervová vlákna myelinizovaná myelinizace: zanoření axonu do žlábku obalové buňky mezaxon – nabaluje se na osové vlákno (10-150x) myelin je tvořen vrstvami modifikovaných cytopl. mem. Ranvierovy zářezy internodia (1-2 mm) Schmidt-Lantermanovy náručky
Nervová vlákna myelinizovaná
Nervová vlákna myelinizovaná
Nervová vlákna myelinizovaná
Nervová vlákna myelinizovaná
N3 – mozek (Myelin) HE x 400
Periferní NS nervy ganglia nervová vlákna spojená ve svazky vazivové obaly: epineurium perineurium endoneurium ganglia nakupení nervových bb. ovoidní struktura, pouzdro z hustého vaziva satelitové buňky
Nervy van Gieson x 800 Massonův trichrom x 320 HE x 150
Nervy van Gieson x 800 Massonův trichrom x 320 HE x 150
N7 – periferní nerv (HE) HE x 400
N7 – periferní nerv (HE) HE x 400
Periferní NS – ganglia ganglia murální ganglia zadních kořenů GIT apod., parasymptatikus ganglia zadních kořenů senzorická, kraniospinální pseudounipolární neurony bipolární jen v gangliu n. VIII. periferie: neurocyty centrálně: nervová vlákna ganglia autonomní eferentní multipolární nn. - rozmístěny rovnoměrně vrstva satelit. bb. nekompletní
N6 – autonomní ganglion (HE) HE x 400
Degenerace a regenerace nervové tkáně transneuronální degenerace Wallerova retrográdní degenerace defekt nervové tkáně se hojí gliovou jizvou poranění axonu: chromatolýza (tigrolýza) zvětšení objemu perikarya posun jádra regenerace proximálního pahýlu (0.5-3 mm/den)
Degenerace a regenerace nervové tkáně
Meningy dura mater arachnoidea pia mater zevní tvrdá plena husté vazivo v lebce splývá s periostem v páteři epidurální prostor subdurální prostor HE x 40 arachnoidea pavučnice bezcévné vazivo vrstva přilehlá k dura mater trámce spojené s pia mater subarachnoidální prostor mozkomíšní mok villi arachnoidales pia mater vnitřní měkká plena řídké vazivo s cévami perivaskulární prostory
Meningy HE x 40
A to je toužebně očekávaný… KONEC Příště: epitely