Keltové Doba laténská

Původ Nikdy nevytvořili jednotný politický celek Obsadili velkou část Evropy a zanechali v ní hluboké kulturní stopy. Pod názvem Keltové se skrývá množství různých kmenů, z nichž některé daly název novodobým státům a národům našeho kontinentu. Znalosti o Keltech mají historikové nejen z archeologických vykopávek, ale i z písemných záznamů římských kronikářů. Jejich dějiny, mýty a hudba se v poslední době těší rostoucímu zájmu.

Původ Keltové se objevují v době halštatské a v 5. stol. př. nl. l., na počátku doby laténské osídlují nová území. Na konci 4. stol. př. nl. l. dobyli Řím a dále expandovali do jihovýchodní Evropy, dokonce i do Malé Asie, kde založili provincii Galatii, a do Španělska a Portugalska. Nejdéle se udrželi na Britských ostrovech.

Keltové Společnost: rodová společnost, sousedská občina vládce (král?) družina (vojáci) rolníci zemědělci Zvláštní postavení mají kněží DRUIDOVÉ

Náboženství přírodní mnoho bohů uctívání stromů, pramenů řek, hor... ve všech věcech je přítomen duch, celá příroda je posvátná přejímali i cizí bohy - římské

Druidové učenci, učitelé, lékaři, soudci, šamani konají obřady, přinášejí oběti rádci náčelníků učení tajné, nezapisovalo se přenášeno ústně z generace na generaci

Náboženství víra v nesmrtelnost duše (po smrti přechází do jiného těla) – neměli strach ze smrti bohatě vybavené hroby – slouží pro posmrtný život

Řemeslo velmi dovední řemeslníci – předměty ze železa, zlata, bronzu nástroje - srpy, sekerky, nůžky aj.

Řemeslo jako první používali hrnčířský kruh pro výrobu keramiky

Hradiště - oppida opevněná hradiště (oppida) – centrum řemesel, obchodu, sídlo vládce obytné domy, hospodářské budovy,brány, opevnění (dřevěné kůly)

Oppida v ČR Závist nad Zbraslaví (u Prahy)

Oppida v ČR Stradonice u Berouna

Oppida v ČR Třísov

Oppida v ČR Hrazany (Slapy)

Keltské peníze První zlaté stříbrné mince duhovky, biatecy, statéry

Bójové Bójové Slavný keltský kmen, který sídlil na několika místech Evropy, a pravděpodobně i na našem území. Bójové nebyli největším keltským kmenem, ale předpokládá se, že platili za udatné bojovníky, a proto se jejich jméno někdy překládá jako strašní. Jejich název dal historické jméno Čechám – Boiohaemum (země Bójů), Bohemia, Böhmen

Keltové a Brno BRNO-MALOMĚŘICE Největší a navíc systematicky prozkoumané keltské pohřebiště na Moravě. Při stavbě nákladního nádraží v r 1941 zde bylo odkryto nejméně 76 hrobů. Na pohřebišti jsou zastoupeny všechny typy hrobů, dokládající značné rozvrstvení keltské společnosti - bylo zde odkryto 15 pohřbů bojovníků, na druhé straně i mužské hroby s minimem nálezů, pohřby žen jsou jak s bohatým vybavením, tak i vysloveně chudé. Naprostá většina hrobů je kostrových, pouze pět nebožtíků bylo pohřbeno žehem.