důchodové pojištění Úvod do práva sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení pro podnikatele a zaměstnavatele Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.

Osnova: organizace důchodového pojištění druhy dávek: starobní důchod invalidní důchod (částečný, plný) pozůstalostní důchody: vdovský/vdovecký důchod sirotčí důchod

Literatura Důchodové předpisy, Přib, J., Voříšek, V., ANAG 2007/aktuální vydání Kdy do důchodu a za kolik, Přib. J. , GRADA, Jihlava 2004 Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany, ANAG, Brno, 2005 Sociální pomoc a právo, Koldinská, K. , Marková, H. , Orac, Praha 2001 Zákon o zaměstnanosti s komentářem, včetně prováděcích předpisů k 15. 2. 2006 s aktualizací k 1. 1. 2007, Anag, Olomouc 2006 Komentář k Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod, Klíma K. a kol., Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. , Plzeň 2006, zejména část k Listině základních práv a svobod – sociální práva Ministerstvo práce a sociálních věcí, Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie, Praha 2002 Sbírka příkladů z práva sociálního zabezpečení, Trinnerová, D. , Vacík, A. , Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Pelhřimov 2001 Sbírka příkladů z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, Galvas, M. , Gregorová, Z. , Zachariáš, J. , Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Pelhřimov 2002

Sociální zabezpečení v ČR A. Sociální pojištění – pojistné na: nemocenské pojištění důchodové pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti B. Zdravotní pojištění Státní sociální podpora Sociální pomoc

Základní pramen práva důchodového pojištění ÚZ – sociální pojištění 2009 Zákon č. 155 /1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění – str.124 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

SAZBY POJISTNÉHO v roce 2009 § 7 zákona o pojistném na sociální zabezpečení Poplatník Sazba Nemocenské pojištění Důchodové pojištění St. politika zaměstn. ZML 25 % 2, 3 % 21, 5% 1, 2 % ZMC Zahr. ZMC 6,5 % - 1,4% 6, 5 % 0, 4 % OSVČ 29, 2 % je-li účastna 1, 4 % 28 % Os. dobr. úč. na důch.poj. Sazby pojistného jsou sou diferencovány podle jednotlivých poplatníků.

Organizace důchodového pojištění

Důchodové pojištění v ČR upravuje důchodové pojištění pro případ stáří invalidity úmrtí živitele ÚČAST NA DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ okruh pojištěných osob, § 5-7 zák. o důch. poj. z. č. 155/1995 Sb., v platném znění: zaměstnanci OSVČ osoby dobrovolně účastné podmínky účasti, § 8 - 9 zák. o důch. poj., z. č. 155/1995 Sb., v platném znění

Druhy dávek ze základního důchodového pojištění – z. č. 155/1995 Sb Druhy dávek ze základního důchodového pojištění – z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Starobní důchod - §§ 28 – 37 Invalidní důchod Plný - §§ 38 – 42 Částečný - §§ 43 - 45 Vdovský a vdovecký důchod - §§ 49 – 51 Sirotčí důchod - §§ 52 – 53

Popis systému důchodového pojištění I. Povinné základní důchodové pojištění - z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů - dávkově financované - průběžně financované - univerzální, zabezpečuje všechny pojištěnce - důchod pobírá více než 99% obyv. ve věku vyšším než je věková hranice pro nárok na starobní důchod II. Dobrovolné doplňkové penzijní připojištění - zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů

Zaměstnavatelské penzijní systémy s činností institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie se počítá, z. č. 340/2006 Sb. produkty komerčních pojišťoven – životní pojištění

Důchodové pojištění v ČR 2009 a 20010 ● V důchodovém systému se plánují velké změny. ● Postupná reforma důchodového systému je nastíněna na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ● Změny již přijaté nabyly účinnosti od 1. 1. 2009, avšak řada pasáží nabývá účinnosti až 1. 1. 2010 – viz přiložený dokument (materiál na seminář)

Jaké jsou v Česku důchody výše důchodu (v Kč) počet lidí (září 2006) počet lidí (září 2007) 1–10 000 1 716 647 1 493 263 10 000–20 000 277 515 529 232 20 000–30 000 272 543 30 000–40 000 13 23 40 000–71 000 2 4 Zdroj: ČSSZ Ministr práce Petr Nečas (ODS) foto: Michaela Říhová, Právo Důchody v Česku se letos v srpnu zřejmě mimořádně zvýší. Ministr práce Petr Nečas (ODS) navrhl potřebné legislativní změny vládě. Důchody by se podle ministra měly zvednout v průměru o 465 korun. 28. 2. 2008 14:58 - 28. 2. 2008 16:41 Aktualizováno - PRAHA Avizované zvýšení penzí má nastat kvůli vyšší než očekávané inflaci. Starobní, pozůstalostní a invalidní důchody pobírá zhruba 2,7 milionu lidí. Zvýšení penzí bude podle Nečase znamenat výdaj 6,6 miliardy, důchodový účet to ale podle ministra do deficitu nedostane. Podle zákona se penze zvyšují vždy k 1. lednu. Mimořádně je možné valorizovat je tehdy, pokud inflace překročí 10 procent. Nečas vládě navrhl změnit zákon tak, aby bylo možné zvyšovat penze již při pětiprocentní inflaci, a to i do budoucna. Až novelu posoudí kabinet, poputuje návrh do parlamentu, který o něm rozhodne. Nečas věří, že se mu podaří získat takovou politickou podporu, která umožní zrychlené projednání předlohy. Na důchody letos půjde kolem 300 miliard korun V lednu ceny meziročně vzrostly o 7,5 procenta, což je nejvíc za posledních deset let. Ministerstvo financí původně odhadovalo pro letošek inflaci ve výši 3,8 procenta. Podle lednových výsledků odhad upravilo na 5,5 procenta. Letos na začátku roku se důchody zvedly v průměru o necelá čtyři procenta, tedy asi o 346 korun. Průměrná penze tak činí 9111 korun. Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná. Od ledna se zvýšila o 130 korun na 1700 korun. Druhý díl je procentní. Vypočítává se podle výdělků a odvodů. Na důchody se mělo letos vydat asi 298 miliard korun. Náměstek ministra financí Eduard Janota před nedávnem uvedl, že by do penzí mohla dodatečně putovat částka do pěti miliard korun. Ke zvýšení důchodů vyzvali vládu před nedávnem odboráři. Sociální demokraté přišli s nápadem, že by každý důchodce měl letos dostat k důchodu jednorázově 6000 korun na dorovnání dopadů reformy. Návrh zákona, který by to umožnil, chtěli sněmovně podle svého místopředsedy Zdeňka Škromacha předložit zhruba do poloviny března. Novinky, ČTK

Správa a řízení v důchodovém pojištění Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) (v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ)) rozhoduje o nároku na důchody, jejich výši a výplatě. Orgány sociálního zabezpečení ministerstva vnitra rozhodují otázky týkající se vojáků z povolání, policistů, příslušníků Vězeňské stráže a jejich pozůstalých.

Podávání žádostí o důchody § 82 zák. č. 582/1991 Sb Podávání žádostí o důchody § 82 zák.č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění soc. zabezpečení žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění je povinna sepsat s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu občana; rodinní příslušníci či jiný občan na základě plné moci. ČSSZ rozhoduje o nároku na důchody, jejich výši a výplatě. Žádost lze podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat. Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně požadované údaje.

PRVKY KONSTRUKCE VÝPOČTU DŮCHODU, ZÁKON Č. 155/1995 SB PRVKY KONSTRUKCE VÝPOČTU DŮCHODU, ZÁKON Č. 155/1995 SB., O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ, V PLATNÉM ZNĚNÍ vyměřovací základy, všeobecné vyměřovací základy, přepočítací koeficient pro úpravu naposledy stanoveného všeobecného vyměřovacího základu, koeficienty nárůstu všeobecných vyměřovacích základů, osobní vyměřovací základ a výpočtový základ.

Rozhodné období z něhož se zjišťují hrubé příjmy z výdělečné činnosti, je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu. Tohoto cílového stavu však bude dosaženo postupně. V případě důchodů přiznávaných v prvním roce účinnosti zákona o důchodovém pojištění (tj. v roce 1996) bylo rozhodné období desetileté, určené roky 1986 až 1995. Za každý další rok účinnosti zákona o důchodovém pojištění se toto desetileté období prodlužuje o jeden rok.

Roční vyměřovací základy = Skutečně dosažené vyměřovací základy ("hrubé příjmy") za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období (s výjimkou kalendářního roku, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu) X tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu Podíl! všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ. určuje se za použití příslušných všeobecných vyměřovacích základů (stanoví vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku ve výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok zjištěné ČSU) a přepočítacího koeficientu (stanoví vláda nařízením podle údajů ČSU o průměrné měsíční mzdě za stanovená pololetí - určuje se jako podíl průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu).

Osobní vyměřovací základ = měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů. Při stanovení osobního vyměřovacího základu se vychází z rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, vylučují některé zákonem stanovené doby, tzv. vyloučené doby (náhradní doby pojištění spadající do rozhodného období a některé další v zákoně o důchodovém pojištění taxativně vyjmenované doby), nedojde k jeho "rozmělnění".

VÝPOČTOVÝ ZÁKLAD redukce osobního vyměřovacího základu, § 15. při přijetí zákona o důchodovém pojištění se pro stanovení výpočtového základu započítávala částka osobního vyměřovacího základu do 5 000 Kč v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 5 000 Kč do 10 000 Kč se počítalo 30% a z částky nad 10 000 Kč se počítalo 10%. tyto hranice redukce zvyšuje vláda nařízením, a to od 1. ledna. pro důchody přiznávané ode dne spadajícího do roku 2007 činila hranice redukcí 9 600 Kč a 23 300 Kč. v roce 2008 činila hranice 10 000 Kč a 24 800 Kč. v roce 2009 činí hranice 10 500, - Kč a 27 000 Kč.

ZVYŠOVÁNÍ VYPLÁCENÝCH DŮCHODŮ (ZÁKLADNÍ PRAVIDLA) Pravidelně každý rok v lednu; odchylný postup je stanoven pouze při velmi nízké inflaci (zvýšení by činilo méně než 2 %) a při vysoké inflaci (aspoň 10 %), zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy, konkrétní částku zvýšení stanoví vláda nařízením, přičemž zvýšení může být vyšší než zvýšení, které zákon stanoví jako minimální, růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem je při pravidelném zvýšení od ledna zjišťován v období dvanácti měsíců, a to do července kalendářního roku přecházejícího roku zvýšení důchodů, v mimořádném termínu se důchody zvýší, pokud růst cen ve sledovaném období dosáhl aspoň 10 %; o takovém zvýšení rozhodne vláda do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž došlo ke splnění uvedené podmínky.

Starobní důchod

Starobní důchod - §§ 28 – 37 Podmínky vzniku nároku Nárok vzniká, pokud pojištěnec dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění Důchodový věk – pro muže a ženy odlišně (u žen v závislosti na počtu vychovaných dětí) Doba pojištění obecně 25 let pojištění při dosažení důchodového věku (§ 32) 15 let pojištění a dosažení věku 65 let §§ 30, 31 – před dosažením důchodového věku – 25 let pojištění a do důchodového věku chybí 3 roky, je poživatelem částečného invalidního důchodu a do důchodového věku mu chybí 2 roky, u plného invalidního důchodu 5 let Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti § 37, jen je-li sjednán pracovní poměr na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku (pozn.: tato podmínka je s účinností od 1. ledna 2010 zákonem č. 306/2008 Sb. zrušena)

Starobní důchod - pokračování Výše starobního důchodu (§§ 33 – 36) Základní výměra – 2.170,- Kč Procentní výměra – procentní sazba z výpočtového základu, 1,5% za každých 90 kalendářních dní výdělečné činnosti, vždy minimálně 770,- Kč OVZ – osobní vyměřovací základ tvoří měsíční průměr ročních příjmů, u OSVČ ročních vyměřovacích základů dosažených v rozhodném období (zpravidla od roku 1986 do kalendářního roku, který předchází roku, v němž se důchod přiznává)

NAVYŠOVÁNÍ CELKOVÝCH PŘÍJMŮ ZA KAŽDÝ JEDNOTLIVÝ KALENDÁŘNÍ ROK pomocí koeficientů odvozovaných od statisticky zjištěného průměru dosažených příjmů všech pojištěnců dochází tak k přizpůsobování příjmů cenové hladině existující v roce přiznání důchodu OVZ se redukuje na ROVZ

Redukce osobního vyměřovacího základu jde o projev solidarity vysokopříjmových skupin pojištěnců s nízkopříjmovými redukční hranice v roce 2009: plně se započítává částka do 10.500,- Kč 30% z částky přesahující 10.500,- do 27.000,- Kč 10% z částky přesahující 27.000,- Kč

PŘÍKLAD VÝŠE STAROBNÍHO DŮCHODU V ROCE 2009 muž, narozen 15. 01. 1947 – 62 let důch.věk 15. 01. 2009 získá celkem 45 let pojištění OVZ za rozhodné období 1986 - 2008 činí 23.890, - Kč ROVZ – částka do 10.500,- Kč náleží v plné výši - připočte se 30% z 13.390,- Kč (23.890 – 10.500), tedy 4.017,- Kč (druhá redukční hranice 27.000) - celkem tedy 14.517,- Kč (10.500+4.017,-Kč) Za každý rok pojištění náleží 1,5% výpočtového základu, tedy ROVZ, tzn. za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5% výpočtového základu(ROVZ), tj. 9.799,- Kč (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) a základní výměra 2.170,- Kč. Starobní důchod bude celkem 11.969,- Kč.

Příklady určení důchodového věku Pojištěnec získal 17 let zaměstnání a dosáhl věku 64 let. Kdy vzniká tomuto pojištěnci nárok na starobní důchod? Žena vychovala 2 děti, získala 35 let doby pojištění a věku 55 let dosáhne 10. června 2008. Stanovte její důchodový věk a datum nároku na starobní důchod.

Invalidní důchod

Invalidní důchod z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je snížena pracovní schopnost občana částečný – snížena o 33% plný – snížena o 66% s účinností od 1. 1. 2010 – prvního, druhého a třetího stupně

INVALIDNÍ DŮCHOD – PLNÝ, §§ 38 - 42 Podmínky nároku: je-li z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu snížena schopnost soust.výdělečné činnosti nejméně o 66% je schopen pro zdravotní postižení pracovat jen za zcela mimořádných podmínek splnění potřebné doby pojištění - § 40 do 20 let méně než jeden rok, od 20 let do 22 let jeden rok, od 22 let do 24 let dva roky, od 24 let do 26 let tři roky, od 26 let do 28 let čtyři roky a nad 28 let pět roků (v daném případě se zjišťuje potřebná doba pojištění za období posledních 10 let před vznikem plné invalidity). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Do doby pojištění se započítává: tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku (u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro bezdětné ženy). náhradní doba pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu) Výše: základní výměra činí 2170, - Kč výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu, nejméně 770,- Kč měsíčně

Příklad invalidní důchod Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad invalidní důchod ● Muž 40 let byl dnem 1. 3. 2008 uznán plně invalidní. Od skončení povinné školní docházky v roce 1982 nepřetržitě pracoval až do 31. 12.1993 . Poté odešel do ciziny a po návratu v roce 1997 od 30. 09. 1997 byl důchodově pojištěn jako OSVČ až do vzniku invalidity. Zjistěte, zda tento muž splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod.

PŘÍKLAD VÝPOČTU PLNÉHO INVALIDNÍHO DŮCHODU muž, narozen 18. 3. 1948 od 7. 1. 2009 byl uznán plně invalidním získal 34 let pojištění. + dopočtená doba od 7.1.2009 do 18.5.2010 (dosažení důchodového věku) hodnotí se tedy celkem 35 let pojištění. OVZ od roku 1986 do roku 2008 je 26.218,- Kč ROVZ – 15.216,- Kč (10.500+4.716,- Kč) procentní výměra – 35 let x 1,5 % = 52,5% výpočtového základu, tj. 7.989,- Kč (u částečného je to 0,75%) Základní výměra – 2170,- Kč Plný invalidní důchod tak činí 10.159,- Kč (2.170+7.989)

PLNÝ INVALIDNÍ DŮCHOD A JEHO VÝŠE V MIMOŘÁDNÝCH PŘÍPADECH (§ 42 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ) Dnem dosažení věku 18 let vzniká nárok na plný invalidní důchod i osobám s trvalým pobytem na území ČR, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nemohly být účastny pojištění po potřebnou dobu a jejichž plná invalidita vznikla před dosažením 18 let věku. Procentní výměra plného invalidního důchodu činí v těchto případech 45 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání plného invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem. Takto stanovená výše procentní výměry je i minimální výší procentní výměry plného invalidního důchodu osob, které se stanou plně invalidními před dosažením věku 28 let, je-li tento důchod přiznán před dosažením věku 18 let a dále pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků pojištění bez náhradních dob pojištění.

INVALIDNÍ DŮCHOD – ČÁSTEČNÝ, §§ 43 - 45 Podmínky nároku: je-li z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu snížena schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33% splnění potřebné doby pojištění - § 40 do 20 let méně než jeden rok, od 20 let do 22 let jeden rok, od 22 let do 24 let dva roky, od 24 let do 26 let tři roky, od 26 let do 28 let čtyři roky a nad 28 let pět roků (v daném případě se zjišťuje potřebná doba pojištění za období posledních 10 let před vznikem plné invalidity). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Do doby pojištění se započítává: tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku (u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro bezdětné ženy). náhradní doba pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu) Výše: základní výměra činí 2170, - Kč výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 0,75 % výpočtového základu, nejméně 385,- Kč měsíčně

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O MINIMÁLNÍ VÝŠI ČÁSTEČNÉHO INVALIDNÍHO DŮCHODU SOUBĚH ČÁSTEČNÉHO INVALIDNÍHO DŮCHODU S PŘÍJMEM Z VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI (§ 46 AŽ 48 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ) Zákonem č. 24/2006 Sb. byl s účinností od 1. února 2006 zrušen institut souběhu částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, takže výše příjmů z výdělečné činnosti poživatele tohoto důchodu nemá na výši důchodu a jeho výplatu vliv. Minimální výše procentní výměry částečného invalidního důchodu osob, které se stanou plně invalidními před dosažením věku 28 let, je-li tento důchod přiznán před dosažením věku 18 let a dále pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků pojištění bez náhradních dob pojištění, činí 22,5 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání částečného invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O MINIMÁLNÍ VÝŠI ČÁSTEČNÉHO INVALIDNÍHO DŮCHODU

VDOVSKÝ / VDOVECKÝ DŮCHOD

VDOVSKÝ A VDOVECKÝ DŮCHOD - §§ 49 – 51 PODMÍNKY NÁROKU smrt manžela/manželky, event. partnera/partnerky (dle zák. o registrovaném partnerství) Zůstavitel splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod NEBO podmínky nároku na starobní důchod, NEBO v rozhodné době poživatelem některého z uvedených důchodů; Výše uvedené nemusí být splněno, pokud k úmrtí došlo následkem pracovního úrazu PODPŮRČÍ DOBA (tj. doba, po kterou je dávka poskytována) po dobu 1 roku od smrti manžela/manželky/partnera/partnerky PRODLOUŽENÍ A OBNOVENÍ NÁROKU Po uplynutí doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné, pečuje o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let, je plně invalidní, dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z uvedených podmínek do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. To platí obdobně i pro vdovecký důchod s tím, že věk pro další nárok na vdovecký důchod činí 58 let. ZÁNIK NÁROKU uplynutím podpůrčí doby nárok zaniká uzavřením nového manželství, způsobil-li vdovec úmyslně smrt manžela spácháním trestného činu

VDOVSKÝ/VDOVECKÝ DŮCHOD Základní výměra – 2.170,- Kč Procentní výměra činí 50% procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok zesnulý v době smrti, nebo 50% procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod

PŘÍKLAD VDOVSKÝ DŮCHOD Vdově zanikl nárok na vdovský důchod uplynutím jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí 2 let od zániku nároku na důchod začal syn studovat na vysoké škole. Ve třetím ročníku vysoké školy syn dosáhl 26 let. Ke dni dovršení 26 let bylo vdově 52 let. Zjistěte, kdy vznikl nárok na obnovu vdoveckého důchodu, po jakou dobu tento nárok trval a kdy vdově vznikne opětovně nárok na obnovu nároku na vdovský důchod.

SIROTČÍ DŮCHOD

Sirotčí důchod - §§ 52 - 53 PODMÍNKY NÁROKU smrt rodiče (osvojitele), jiné osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, byl-li v době smrti poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo pokud splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod; Výše uvedené nemusí být splněno, pokud k úmrtí došlo následkem pracovního úrazu nárok má nezaopatřené dítě po každém z rodičů (nikoliv po pěstounovi) PODPŮRČÍ DOBA (tj. doba, po kterou je dávka poskytována) po celou dobu, kdy je dítě považováno za nezaopatřené dítě (tj. po dobu, kdy se soustavně připravuje na budoucí zaměstnání, nejdéle do 26 let věku) VÝŠE Základní výměra – 2.170,- Kč + 40% procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti

PŘÍKLAD VÝPOČTU SIROTČÍHO DŮCHODU: Sirotek požádal o sirotčí důchod po otci, který pobíral plný invalidní důchod 8.563,- Kč, základní výměra 2.170,- Kč a procentní výměra 6.393,- Kč Sirotčí důchod činí 40% procentní výměry vypláceného plného invalidního důchodu, tedy 40% z 6.393,- Kč, tj. 2.558,- Kč, k tomu se připočte základní výměra 2.170,- Kč. Sirotčí důchod dítěte tak činí 4.728,- Kč.

Příklady sirotčí důchod Dítěti zemřel otec, který ke dni smrti nesplnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod ani podmínky nároku na starobní důchod a ani nebyl poživatelem žádného z uvedených důchodů a k úmrtí nedošlo následkem pracovního úrazu. Vznikne v takovém případě nárok na sirotčí důchod po otci? Dítěti zemřeli při autohavárii oba rodiče. Matka byla poživatelkou invalidního důchodu, otec ke dni smrti splnil podmínku doby pojištění potřebnou pro nárok na plný invalidní důchod. Jaké nároky z důchodového pojištění v tomto případě vzniknou dítěti?

Souběh nároků na důchody vyplácí se jen jeden, a to vyšší. výjimky: jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného důchodu ve stejné výši, pak si občan volí. jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a na výplatu vdovského/vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry. přijde-li dítě o oba rodiče, má nárok na výplatu sirotčího důchodu po každém z nich, z vyššího důchodu náleží základní i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze procentní výměra.

Dobrovolné doplňkové penzijní připojištění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění doživotní příjem jako doplněk k systému důchodového pojištění daňové úlevy penzijním fondům, zaměstnavatelům, zaměstnancům pojistné se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

VÝŠE STÁTNÍCH PŘÍSPĚVKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ: Měsíční přípěvek účastníka Státní příspěvek 100 - 199 Kč 50 Kč + 40% z částky přesahující 100 Kč 200 - 299 Kč 90 Kč + 30% z částky přesahující 200 Kč 300 - 399 Kč 120 Kč + 20% z částky přesahující 300 Kč 400 - 499 Kč 140 Kč + 10% z částky přesahující 400 Kč 500 Kč a více 150 Kč

Zaměstnanecké penzijní pojištění v rámci EU zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí penzijního pojištění z členských států EU nebo jiných států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru na území ČR a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Kontrolní otázky, opakování důchodové pojištění Klíčové pojmy: dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav základní výměra důchodu starobní důchod, souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti částečný a plný invalidní důchod vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod orgány sociálního zabezpečení

Prohloubení znalostí na semináři: Starobní důchod před dosažením důchodového věku Určení důchodového věku, viz zvl. příloha Příklad výpočtu částečného invalidního důchodu Změny v důchodovém pojištění v roce 2010, viz zvl. Příloha Koordinace důchodového pojištění v členských státech ES a EU

Souběh zaměstnání a pobírání starobního důchodu Firma SIBA, s.r.o. přijme od 1.1.08 do pracovního poměru na dobu určitou, konkrétně na 2 roky, zaměstnance, pana Kováče. Panu Kováčovi je 63 let, je poživatelem starobního důchodu (8.000,- Kč měsíčně) a bude s ním dohodnuta mzda 12.000,- Kč měsíčně. Může pan Kováč souběžně pobírat mzdu i starobní důchod? ZAMĚSTNANEC je pro účely pojistného definován šířeji, rozumí se jím nejen zaměstnanec v základním pracovním poměru ve smyslu zákoníku práce, ale i v jiných právních vztazích, které jsou pro účely této povinnosti kladeny na roveň pracovnímu poměru za předpokladu, že zakládají účast na nemocenském pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. Mezi zaměstnance pak patří podle § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 až 13: zaměstnanci v pracovním poměru a dále osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni soudci poslanci PS, senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu zvolení na území ČR členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům zastupitelstva

Účast zaměstnanců na DP Zaměstnavatel („firma“) SIBA, s.r.o. se sídlem v ČR má od 1.1. 2008 čtyři zaměstnance: pana Dvořáka, který studuje 4. ročník VŠE, je mu 22 let a má uzavřen pracovní poměr na dobu 1 roku (mzda 17.000,- Kč měsíčně), pana Junka, který je v pracovním poměru na dobu neurčitou (mzda 25.000,- Kč měsíčně) a je též členem dozorčí rady; paní Hronovskou, která je momentálně na mateřské dovolené a má pracovní poměr na dobu neurčitou (peněžitá pomoc v mateřství 11.000,- Kč měsíčně), a pana Svobodu, který vykonává pomocné práce, pracuje na dohodu o provedení práce uzavřenou na 1 rok (odměna 5.000,- Kč měsíčně). Společnost SIBA, s.r.o. v měsíci dubnu 08 neodvedla z důvodu finančních problémů pojistné na důchodové pojištění za žádného ze zaměstnanců. Jsou všichni zaměstnanci z  titulu zaměstnání důchodově pojištěni v měsíci dubnu 08 ? Zdůvodněte. Strana 136 učebnice modrá. Strana 19 zelená praktická příručka

Důchodové pojištění OSVČ Pavel Koutný je v pracovním poměru od 1.1.2007 do 31.8.2008 a jeho měsíční příjem ze zaměstnání představuje částku v průměru 20.000,- Kč. Od 1.1.2008 začal podnikat a do konce roku 2008 dosáhne z titulu samostatné výdělečné činnosti „čistý“ příjem 100.000,- Kč. Je v  roce 2008 podnikání hlavní nebo vedlejší ? Je v roce 2008 povinně důchodově pojištěn jako podnikatel ?

Děkuji za pozornost