Válka o Falklandské ostrovy Bc. Martin Vítek 327450

Základní údaje Název: The Falkland Islands Zámořské území Velké Británie Leží v Atlantském oceánu 500 km východně od Argentiny, administrativně k nim náleží i Jižní Georgia a Jižní Sandwichovy ostrovy Rozloha: 12.173 km čtverečních Počet obyvatel: 2967 (z toho 96% britského původu) Jazyk: angličtina Náboženství: křesťanství Měna: Falklandská libra Hlavní město: Port Stanley Nejvyšší bod: Mount Usborne (705 m.n.m.)

Umístění a kostel v Port Stanley

Falklandská Libra a krajina ostrovů

Vlajka a místní architektura

Typičtí obyvatelé Falklandských ostrovů

Historie ostrovů 1690 zaneseny ostrovy do mapy výpravou Johna Stronga 1713 přiděleny Španělsku – Utrechtská dohoda Od 1760 – malé britské (Port Egmont) a francouzské osady, francouzské zabrány Španěly, v držení až do roku 1820 1790 – smlouva o tom, že se Britové svých osad vzdávají 19. století – ukončení španělské kolonizace Jižní Ameriky – vznik mnoha nových států –> vznik Argentiny, Argentina prohlašuje roku 1820 ostrovy za svoje, ale nenechává tam vojenskou posádku

Historie ostrovů 1833 – dochází k britské invazi, Falklandy jsou prohlášeny britskou korunní kolonií, usídlení obyvatel ze Skotska –> chov ovcí Po 2. světové válce mnohá jednání mezi oběma zeměmi -> žádné řešení 1965 – OSN vydává vlastní rezoluci o tom, že ostrovy jsou koloniální problém 80. léta 20. století – Argentina žádá o navrácení ostrovů kvůli zeměpisné poloze, Britové si je chtějí samozřejmě ponechat

Situace v Argentině před válkou Vládnutí vojenské junty od 1976 Vzestup země 1977 - 1980 Argentina na počátku 80. let v ekonomických problémech Leopoldo Galtieri se stal prezidentem a požadoval finanční pomoc od USA za to, že jim umožní postavit vojenské základny v Patagonii, protože požadoval americko- argentinské vztahy za velmi dobré Spor s Chile o území kolem úžiny Beagle Falklandy – vojenská junta potřebovala vzbudit nacionalismus u obyvatel a odvrátit domácí problémy Ministr zahraničí Menendéz naprosto neschopný, nevyjednal žádnou zahraniční pomoc

Situace ve Velké Británii před válkou Od 60. let nebyl zájem na odstoupení ostrovů Účinné lobbování místních britských obyvatel 1979 – Margaret Thatcher (the Conservative party) se stala předsedkyní vlády Obyvatelé VB se o Falklandy vůbec nezajímali - ekonomické problémy – zvyšující se inflace, snižující HDP, sociální nepokoje, velká nezaměstnanost, krachující státní podniky, hladovka členů IRA 1981 – konec přítomnosti britských vojenských sil v Jižním Atlantiku

Základní údaje o konfliktu Časové rozmezí: 2. dubna – 14. června 1982 (cca. 10 týdnů) Účastníci: Argentina (naivní nacionalistická vojenská junta generála Leopolda Galtieriho) x Velká Británie (v čele s premiérkou Margaret Thatcher) Důvod Argentiny: obsazení zámořského teritoria VB čítající 202 ostrovů v jižním Atlantiku, navrácení území, odklon od ekonomických problémů Důvod VB: obrana vlastního koloniálního území, snaha Thatcherové o silnou a samostatnou zahraniční politiku a boj o preference voličů

Rozpoutání války - obsazení Jižní Georgie Září 1981 – plán Alpha – argentinské námořnictvo chtělo na ostrově vybudovat tajnou vojenskou základnu, ostrov byl neobydlený a byly zde jen továrny na výrobu šrotu Falklandský guvernér viděl ohrožení britské suverenity na tomto území, a proto tam poslal loď HMS Endurence a požadoval opuštění ostrovů argentinskými dělníky Argentinské velení poté konflikt ještě více vyhrotilo a poslalo svoji vlastní loď

Argentinský útok Generál Galtieri prohlásil, že žádá navrácení Falkland – krátce nato (v noci z 1. na 2. dubna) následovala invaze (operace Rosario) Britští obránci byli 2. dubna zatlačeni v sídle guvernéra Rexe Hunta, který nakonec odpoledne kapituloval Po úspěšné invazi panovala v Buenos Aires nespoutaná radost – po dlouhých 150 letech získali Argentinci území, které bylo dříve jejich Proti Argentincům stálo v tu chvíli pouze 57 Britů majora Michaela Normana odhodlaných bránit klíčová místa na plážích i v hlavním městě (telefonní ústředna, elektrárna, radiová stanice aj.) Hlavní město Port Stanley bylo přejmenováno na Puerto Argentino Po Jižní Georgii a Falklandech pak Argentinci do 5. dubna obsazují i Jižní Sandwichovy ostrovy

Očekávání Argentinců Argentinci se domnívali, že pro 13.000 km vzdálené „bezvýznamné“ souostroví nebude britská vláda riskovat válečný konflikt Americký prezident Ronald Reagan přitom Galtierimu ještě 1. dubna sdělil: „Moje přítelkyně, paní Thatcherová, je velmi odhodlaná žena a nebude mít jinou možnost než reagovat vojenskou silou.“ Arg. jednotky tvořili jen narychlo posbíraní branci, kteří pár desítek britských obránců porazili jen díky početní převaze (elitní jednotky vycvičené pro boj v extrémních podmínkách Argentina nevyslala) Argentinci nevěnovali žádnou pozornost opevnění ostrovů před případným britským protiútokem I když Argentinci umístili na Falklandy 15.000 mužů, řešili hlavně věci jako povinné zavádění španělštiny či řízení vpravo (ne anglickou jízdu vlevo)

Britská reakce V Londýně vyvolal argentinský útok hlubokou politickou krizi (rezignoval ministr zahraničí Lord Carrington) Británie okamžitě zmrazila 1,4 mld. amerických dolarů argentinských aktiv v britských bankách a odvolala své diplomaty z Argentiny První reakcí britských ozbrojených sil byla nemožnost reagovat na „odvrácené straně světa“ z důvodu logistické náročnosti Pro premiérku Margaret Thatcherovou ale byla v sázce reputace Západu – „Je cílem vlády dosáhnout osvobození ostrovů od okupace a jejich navrácení pod britskou správu v co nejkratší době.“ Velká Británie urychleně zformovala jednotky letectva, 30 válečných lodí (včetně jaderné ponorky HMS Conqueror) a vojsko, aby dobyla Falklandy zpět – 5. dubna tak vyplul z Portsmouthu největší britský operační svaz od 2. světové války (operace Corporate)

Britský protiúder 25. dubna se britským jednotkám commandos podařilo zpět dobýt ostrov Jižní Georgia (zajali ponorku Santa Fé i vojenskou posádku) 1. května brzy ráno rozbombardovali Britové letiště ve Stanley a vyřadili jej načas z provozu, zničili rovněž několik letadel 2. května byl britskou ponorkou HMS Conqueror potopen křižník ARA General Belgrano To způsobilo značné ztráty na životech (323 mrtvých) i na morálce argentinských vojáků Argentinci se od té doby báli využít své námořní převahy a povětšinou se jejich lodě držely v domácích vodách 4. května byl těžce poškozen (a 10. května potopen) britský torpédoborec HMS Sheffield, později i torpédoborec HMS Coventry

Britský protiúder Největší letecká bitva se odehrála 21. května, kdy proti 30 britským harrierům vyslali Argentinci 175 letadel – po celodenním boji se Britům podařilo zachránit vlastní lodě, sestřelit 19 nepřátel a zvítězit 21. 5. začalo vyloďování 4000 britských vojáků v zátoce San Carlos na východním pobřeží souostroví – operace Sutton (1. června pak přibylo dalších 5000 mužů) Nejtvrdší pozemní bitvou byly boje o osadu Darwin 28. května (600 Britů porazilo 1500 Argentinců) Britští vojáci se z předmostí dali na 60km pochod směrem na Stanley Po dalších bojích u Goose Greenu, Douglasu a Teal Inlet se 12. června dostává Port Stanley do obklíčení Dalším úkolem bylo dobýt výšiny kolem hlavního města (na Mount Longdon došlo i k boji na bodáky) S podporou lodních děl pak byly získány i vrcholy Two Sisters, Mount Harriet a Mount Thumbledown Za této bezvýchodné situace večer 14. června podepsal argentinský velitel ostrovů Mario Menendez bezpodmínečnou kapitulaci Přes 11.000 Argentinců tak složilo zbraně, přestože Galtieri vydal rozkaz bojovat dál

Výsledek války Celý konflikt trval téměř 10 týdnů Stál život zhruba 1000 britských (asi 260) a argentinských (asi 740) vojáků a civilistů Británie přišla o 7 lodí, 10 letadel a 24 vrtulníků, mnohem hůř dopadla Argentina – ztratila přes 100 letadel a vrtulníků, křižník a pár malých lodí a veškerou výzbroj dopravenou na ostrovy Objevily se posttraumatické poruchy – válka se tak zasloužila o to, že se tento sekundární příznak dostal do povědomí veřejnosti

Důsledky války Politické důsledky byly na obou stranách vážné – britské vítězství napomohlo k pádu vojenské junty v Argentině (Galtieri a jeho junta byli zostuzeni a uvězněni) 17. června 1982 se Galtieri vzdal všech svých funkcí; roku 1983 se do Argentiny vrátila demokracie „Přestože si to v Argentině málokdo přiznal, přineslo britské vítězství ve válce o Falklandy svobodu nejen obyvatelům těchto ostrovů, nýbrž i samotným Argentincům.“ (historik Jaroslav Hrbek)

Situace po válce V Británii tzv. falklandský faktor Margaret Thatcherovou a konzervativce vynesl k vítězství a přinesl i vzestup ekonomiky Diplomatické vztahy mezi Argentinou a Velkou Británií byly obnoveny roku 1990, ale problém svrchovanosti Falkland zůstává nadále nevyřešen Argentinský kongres totiž r. 1990 prohlásil Falklandy za novou provincii, aniž by je jakkoli dostal pod svou kontrolu Falklandy tak dále zůstávají britským závislým územím Naposledy v dubnu roku 2006 se nechal argentinský prezident Nestor Kirchner slyšet, že se ostrovů nikdy nevzdá a bude bojovat o jejich navrácení Argentině – britská suverenita je zde dodnes citlivé téma

Postoje dalších zemí a společenství Téměř všechny latinskoamerické země podpořily Argentinu Většina západního světa včetně USA byla na straně VB OSN, USA a Chile se pokusili zprostředkovat mírové řešení – rezoluce č. 502 a 505, OSN na straně VB EHS – rovněž na straně VB, hospodářské sankce proti Argentině – zákaz dovozu a prodeje zbraní Argentině Španělsko – podpora práv Argentiny kvůli vlastnímu sporu s VB o Gibraltar SSSR – paradoxní podpora Argentiny i přes antikomunistickou vojenskou juntu, propaganda komunismu a kladení nepřijatelných požadavků

Zainteresované osobnosti Margaret Thatcher Leopoldo Galtieri

Zainteresované osobnosti Leonid Brežněv admirál John Woodward

Zainteresované osobnosti Americký prezident Ronald Reagan Ministr zahraničí Lord Carrington

Britský letoun a vojáci SAS

Vojáci obou armád

Argentinci v zákopech a obálka časopisu Time

The Sunday Times a pochod Argentinců

Argentinský olympijský klip 2012 Reklamu totiž tvoří záběry na argentinského olympionika, který trénuje na Falklandách a končí heslem "Abychom mohli závodit na britské půdě, trénujeme na té argentinské."

Třicáté výročí od války Kvůli třicátému výročí války o Falklandy (2012) se zvyšuje napětí mezi Velkou Británií a Argentinou. Vláda v Buenos Aires pohrozila, že ostrovy obsadí, a obvinila Brity z kolonialismu. Bývalý šéf britské armády vyslovil obavy, že by v případě úspěšné argentinské invaze nebylo Spojené království schopno ostrovy ubránit kvůli mnohým škrtám v rozpočtu.

„Vraťme se“

Referendum 10.-11. března 2013 Úspěchem je pro Británii v dlouholetém sporu s Argentinou také volební účast. Do hlasování se zapojilo 92 procent z témeř 1700 oprávněných voličů. Argentina referendum neuznává a ignoruje

Zdroje Oxfordský slovník světových dějin (ed. Pavla. Landová). Praha: Academia, 2005, 680 s. 629. Oxfordský průvodce britskou politikou 20. století (ed. John Ramsden). Praha: Prostor, 2006, s. 249. ANDERSON, Duncan. Válka o Falklandy 1982. Praha: Amercom SA, 2010, 96 s. NÁLEVKA, Vladimír. Světová politika ve 20. století II. Praha: Aleš Skřivan, 2005, s. 121. POLÁČEK, Vojtěch. Válka o Falklandy: Proč se bojuje o tento nehostinný kousek země? Akta History, 2011, č. 4, s. 101. VYHLÍDKA, Vratislav. Dobývání zamrzlého pekla. Válka revue, 2009, č. 7-8, s. 10-15. LIŠKA, Vladimír. Válka o Falklandy: Krach operace Rosario. History revue, 2008, č. 6, s. 56-58 http://www.valka.cz/clanek_11606.html