Indexy floristické podobnosti, Indexy floristické diverzity Dokončení seminární práce

Indexy floristické podobnosti Pro porovnávání více snímků fytocenologické indexy (koeficienty): kvalitativní (pouze na základě přítomnosti druhů) kvantitativní (na základě přítomnosti a pokryvnosti druhů) Lze počítat zvlášť pro bylinné a dřevinné patro i pro obě patra dohromady (zde budeme počítat pouze pro bylinné patro) základní hodnoty dosazované do vzorců (u kvalitativních indexů): a = počet druhů ve snímku A b = počet druhů ve snímku B c = počet společných druhů (v obou snímcích)

Výpočet indexů floristické podobnosti Jaccardův index: QJ = c/(a+b-c) * 100 Sørensenův index: QS = 2c/(a+b) * 100 Kulczynského index: QK = (c/a + c/b)/2 * 100 Podobnost cca od 50 % (různé indexy dávají různé hodnoty), u Sørensenova indexu 70 %

Postup Soubor: „Vzorove zapisy.doc“ (http://user.mendelu.cz/xfriedl//) – pracujeme s oběma zápisy Vytvoříme nejjednodušší formu tzv. fytocenologické tabulky – v řádcích druhy, ve sloupcích zápisy, v buňkách příslušné pokryvnosti – pro kvalitativní indexy stačí pouze prezenčně-absenční data (0 = nepřítomen, 1 = přítomen) Spočítáme počty druhů pro jednotlivé snímky (a, b), spočítáme počty společných druhů (c) Dosadíme do příslušných vzorců

Fytocenologická tabulka pro 2 snímky

Výpočet počtu druhů Pro výpočet počtu neprázdných buněk (tedy počtu druhů ve snímku) slouží funkce „POČET2“ (COUNTA)

Výpočet počtu druhů pro jednotlivé snímky

Výpočet počtu druhů pro jednotlivé snímky

Společné druhy pro jednotlivé snímky (Campanula persicifolia, Hieracium lachenalii, Hieracium murorum, Poa nemoralis, Viola reichenbachiana)

Jaccardův index: Sørensenův index: Kulczynského index:

Indexy floristické podobnosti Obě společenstva jsou si značně nepodobná

1.

2.

Indexy diverzity Alfa diverzita = druhová diverzita v rámci jednoho společenstva či stanoviště (within-habitat diversity) Vyjadřujeme např.: prostým počtem druhů ve společenstvu Indexy diverzity, např.: Shannonův index diverzity (Shannon-Wienerův, Shannon-Weaverův index diverzity): H´= -∑ pi ln (pi) kde pi = relativní abundance druhu i hodnoty v ekologických datech většinou v rozmezí 1,5 –3,5 méně než 2,5 nízká diverzita 2,5–4 střední diverzita 4–8 vysoká diverzita více než 8 velmi vysoká diverzita

Postup Soubor: „Vzorove zapisy.doc“ (http://user.mendelu.cz/xfriedl//) – pracujeme s oběma zápisy Pro každý snímek založíme zvláštní list, do řádku sepíšeme druhy, do buněk příslušné pokryvnosti Spočítáme podíl pokryvnosti k celku (hodnota pi), takže součet hodnot dává 1 Dosadíme do vzorce

Snímek číslo 1 – podíl pokryvnosti druhu k pokryvnosti celkové

Snímek číslo 1 – výpočet ln(pi)

Snímek číslo 1 – výpočet pi*ln(pi)

Snímek číslo 1 – výpočet ∑pi*ln(pi)

Snímek číslo 2

Shannonův index biodiverzity Přestože má druhý snímek méně druhů (33), než první (36), index diverzity je větší (3,3 > 1,7) Vysvětlení: Nejvyšší hodnota indexu tehdy, mají-li všechny druhy stejné zastoupení (společenstvo je homogenní) V případě platnosti 1) pak má větší diverzitu společenstvo s vyšším počtem druhů

Dokončení seminární práce Zařadit obě plochy do cílového hospodářského souboru. Navrhnout cílovou skladbu dřevin a také vhodné spektrum a podíl melioračních a zpevňujících dřevin

Cílový hospodářský soubor Vyhláška MZE č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů (http://user.mendelu.cz/xfriedl//) Vycházíme ze zařazení do jednotky lesnicko-typologického systému ÚHÚL: Zápis č. 1 = 2C = vysýchavá buková doubrava (viz předchozí cvičení)

Cílový hospodářský soubor Soubor lesních typů 2C – vysýchavá buková doubrava řadíme k cílovému hospodářskému souboru 21 – hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh

Návrh dřevin pro hospodářský soubor Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) – Vyhláška MZE č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Cílová skladba dřevin (druhy a zastoupení) Vyhláška MZE č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Randuška, D., Vorel, J., Plíva, K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Príroda, Bratislava.

Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD)

Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) je pro cílový hospodářský soubor 21 30 %

Cílová skladba dřevin

Cílová skladba dřevin Základní dřevina = DB 70 % Meliorační dřeviny = LP 15 %, HB 15 % Ale lze ponechat i stávající stav, tedy DB = 100 % V publikaci Randuška, Vorel, Plíva (1986) je pro soubor lesních typů 2C uvedena cílová skladba BO 50 %, DB 20 %, BK (LP) 20 %, MD 10 %; na bohatších horninách (což je tento případ – viz předchozí analýzy) a přechodech k ochranným lesům pak DB 80 %, BK 20 % i tento návrh lze akceptovat, neboť dub je nejen dřevinou cílovou, ale také zároveň meliorační a zpevňující