Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj Název školy Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0433 Autor Mgr. Miloslav Bubeníček Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu VY_32_INOVACE_DEH_0116 Stupeň a typ vzdělávání Střední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblast Společný odborný základ – Dějiny hudby Vzdělávací obor 82-44-P/01 Hudba, 82-45-P/01 Zpěv Tematický okruh 16. Tomás Luiz de Victoria Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Victoria, římská škola, duchovní hudba, citovost, mystika , mše, hymny, moteta, dvojsborová technika Datum 11. 3. 2013 – datum ověření ve výuce Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj
Anotace Text s názvem „Tomás Luiz de Victoria“ je určen pro výuku předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Pojednává o jednom z nejvýznamnějších skladatelů vrcholné polyfonie, o jeho životě, díle a významu jeho tvorby. Předpokládá se odborný výklad pedagoga, ale text lze použít i jako osnovu pro samostatné studium.
Tomás Luiz de Victoria
1. Tomás Luiz de Victoria
Tomás Luiz de Victoria (asi 1548 – 1611) - současník G. P Tomás Luiz de Victoria (asi 1548 – 1611) - současník G. P. da Palestriny, je druhou nejvýznamnější osobností římské školy a nejvýraznějším španělským skladatelem období renesance. Pocházel z Avily, jeho učitelem byl pravděpodobně Bartolomé Escobedo. V roce 1565 získal od Filipa II. stipendium na studia v semináři Collegium Germanicum v Římě. Je možné, že byl žákem Palestrinovým.
V Římě zastával místo kapelníka a varhaníka postupně v několika kostelích, například roku 1569 v chrámu Santa Maria de Monserrato. V roce 1575 byl vysvěcen na kněze. Jako uznávaná hudební osobnost se setkával s významnými postavami té doby, například roku 1581 se svatým Filipem Neri, přátelské vztahy udržoval i s Ernestem Bavorským, arcibiskupem kolínským a dalšími.
Od roku 1594 až do své smrti v roce 1611 žil trvale ve Španělsku Od roku 1594 až do své smrti v roce 1611 žil trvale ve Španělsku. Působil v klášteře Monastero de las Descalzas Reale, kam v té době vstoupila ovdovělá císařovna Marie i se svou dcerou Margaretou, postupně jako kněz, kapelník a varhaník.
Dílo Stejně jako další skladatelé římské školy, tak i Victoria psal především hudbu duchovní. Ve srovnání s palestrinovským ideálem vokální polyfonie býval někdy považován za epigona. Dnešní hodnocení naopak říká, že je jeho hudba naprosto osobitá a originální a posunuje chápání polyfonie na sám okraj barokní éry.
Victoriovu hudbu charakterizuje citovost, ale též subjektivismus a mystika. Jednota hudby a obsahu textu, jeho hudební ilustrace, je v tomto ohledu vrcholem ve vývoji franko-vlámských škol a jejich čtvrté generace. Melodika používá jako výrazový prostředek intervalové skoky, spolu s přesnou rytmikou dosahuje mimořádné dramatičnosti.
Mše Dochovalo se dvacet mší Mše Dochovalo se dvacet mší. Autor se v nich vyhýbá světským vlivům, nenapsal např. žádnou mši L´homme armé. Hymny Victoria napsal 32 čtyřhlasých hymnů pro celý církevní rok, střídá styl chorální a styl polyfonní.
Dvojsborová technika Ave Maria pro dva sbory s doprovodem varhan je ve zvuku na hranici baroka Motety jsou vrcholem Victoriovy tvorby: sbírka 53 motetů čtyř- až dvanáctihlasých (1583) Nejznámější jsou: O magnum mysterium O vos omnes Oquam gloriosum
Doporučený poslech: T. L. de Victoria: Missa O magnum mysterium
Otázky pro ověření znalostí: Odkud pocházel T. L. de Victoria? Kde působil v době svého pobytu v Římě? Vrátil se Victoria do Španělska? Jakou hudbu Victoria psal a kterých forem použil?
Literatura Hrčková, Naďa: Dějiny hudby I. – Evropský středověk, Ikar 2005 Hrčková, Naďa: Dějiny hudby II. – Renesance, Ikar 2005 Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Brno 2001 Šafařík, Jiří: Dějiny hudby, I. díl, Votobia, Praha 2002
Obrazová příloha Tomás Luiz de Victoria http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c3/Tom%C3%A1s_Luis_de_Victoria.jpg, 9. 3. 2013