Antické Řecko Architektura V této prezentaci je zpracováno převážně klasické období

Architektura archaického období Poznamenáno vpádem Dórů Celková regrese Zánik opevněných akropolí, neexistence chrámů Megarony

Vývoj a hlavní prvky řeckého chrámu Megaron ->Archaická svatyně->Chrám Prvky Cella / náos – pronáos - opisthodomos Různé typy podle počtu a rozvržení sloupů Antový chrám (distylos) Prostylos Amfiprostylos Peripteros Hexastylos Oktastylos Z původního megara vzniká cella, prodloužená o dvě předsíně (pronáa) se 4 sloupy vzadu a vpředu; později se cella ještě prodlouží a obklopuje sloupořadím i zvenku; nakonec se cella mění v trojlodí (je vevnitř ještě členěna řadami sloupů. Počet stupńů v stylobatu roste a sloupů přibývá. Antový chrám /distylos: v průčelí pouze dva pilastry Prostylos – 4 sloupy v průčelí Amfiprostylos – 4 sloupy v obou průčelích Peripteros – připojení sloupů po stranách Hexastylos – chrám se 6 sloupy v průčelí; nejčastější typ chrámu Oktastylos – 8 sloupů v průčelích

Architektonické řády Dórský Iónský Korintský Podstava stylobates; nad ní sloupy portiku Znaky dórského sloupu Iónský Iónský sloup Má patku, volutovou hlavici Korintský Má patku, hlavici s rostlinnými motivy Příklady staveb: Delfy, Olympia (dórský); iónskýEfesos, Mílétos, Halikarnassos; Athény, Korint; korintský

Části a znaky sloupů: Patka – dřík – hlavice Dřík : kanelování, ukončen prstencem, pak echinos a na něm abakus

Další prvky dórského stylu Kladí Architráv Triglyf Metopa Štít

Dórský chrám v Aigíně z doby 500-480 př. n. l Dórský chrám v Aigíně z doby 500-480 př.n.l.; Cornice – římsa; Akroterion; metopy, triglyfy; abakus; echinos; prstence; Kladí = architráv + vlys (to je pás, kde původně metopy a triglyfy); nad architrávem římsa a štít

Rekonstrukce dórského chrámu

Architektonické památky archaického období Artemidin chrám v Efesu Héřina a Diova svatyně v Olympii Chrám v Aigíně Také na jihu itálie (Paesto) a na Sicílii (Agrigentum)

Rekonstrukce chrámu v Delfách

Heřin chrám v Olympiii

Olympia - rekonstrukce

Pohled na komplex v Olympii

Agrigentum?

Topografie Athén Poloha: od jihu přístup k moři Centrum – Akropolis Na západě podhradí; hrnčířská čtvrť, tzv. kerameikos; na východ stál Diův chrám Nový rozvoj akropole nasává za Peisistratovců v 6. Století Thémistoklés opevnil hradbami, pak vznik tzv. dlouhých zdí, vrcholný rozvoj za Perikla Název řec. Athénai, lat. Athenae

O bohyni Athéně Podle legendy se nenarodila z ženy, ale vyskočila Diovi z hlavy Bohyně války a rozvahy, která vždy hleděla přispět ke sjednávání míru Bohyně vítězná, nepřemožitelná, dokázala také chránit (města i státy), pomáhala i v nemocech Rozvaha, moudrost, ovládala různá umění a dovednosti, byly jí připisovány mnohé vynálezy Zpodobňována různým způsobem, nejčastěji v řasnatém rouchu s přilbicí na hlavě, se štítem a kopím s Na její počest malé i velké Panathenaje

Rozvoj Athén za Perikla Sloupořadí: stoá Přestavba Akropole Centrum agora, poblíž další svatyně (Héfaisteion); ulice (dromos) vedoucí k tzv. Dvojité bráně (Dipylon) Posvátný háj héroa Akadéma Lýkeion – škola, kde učil Aristoteles Zde v Akadémii učil Platón Školy : Akadémia – Platón; Lýkeion - Aristoteles

Periklova busta

Parthenon Architekti Iktínos, Kallikratés, výzdobou pověřen sochař Feidiás Vlys s 92 reliéfy Východní štít: narození Athény Západní štít: zápas Athény s Poseidónem o Attiku

Parthenon z r. 480; pohled na parthenon s Propylajemi; dnešní stav; rekonstrukce a divadlo v Epidauru

Parthenon detaily: je to oktastylos

Další stavby v Athénách Propylaje Chrám Athény Niké Erechteion Propylaje = reprezentační vstupní brána často zdobená sloupy, vedoucí buď do palácového nádvoří (tíryns, Pylos) nebo na agoru (Korint) nebo do posvátného chrámového okrsku (Éleusis, Olympia). Propylaje, jimiž se vstupuje na athénskou akropolis jsou nejskvělejším dokladem tohoto druhu. Zbudoval je architekt Mnésiklés v letech 437-432. Vypadají jako malý dórský chrám, která má vpředu i vzadu 6 sloupů a skrz nějž vede průchod lemovaný na každé straně 3 sloupy iónskými. Erechteion: iónský chrám na Akropoli severně od Parthenonu. Z 2. poloviny 5. století př.n.l. Erechtheus: syn země, vychovala ho bohyně Pallas Athéna, otcem byl bůh Héfaistos. Erechtheus založil Panathénaje, slavnosti na počest bohyně Athény. Byl údajně první, kdo zoral zemi pluhem a zapřáhl koně do vozu.

Erechteion

Propylaje

Diův oltář v Pergamu; rekonstrukce pocházející z Berlína; jediná ukázka helénistické arhcitektury