Historie lidského poznávání Vesmír Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Obsah První let Živočichové ve vesmíru První oběť Jurij Gagarin Ženy ve vesmíru USA a vesmír Program Apollo Apollo 11 Vladimír Remek Raketoplány ISS Vesmírné sondy Kosmodromy

První let do vesmíru 4. říjen 1957 - začátek kosmického věku lidstva - ve 20:30 odstartovala ze sovětského kosmodromu Bajkonur první raketa (R-7) - hlavní účel - vynesení první umělé družice Sputniku 1 na oběžnou dráhu Země. Sputnik 1 vypadala jako hliníková koule, ze které vyčnívaly čtyři sklápěcí prutové antény, kterými se vysílal signál na Zemi. Družice měla hmotnost 83 kg, průměr 58 cm a kroužila kolem zeměkoule 92 dní.

Živočichové ve vesmíru Úplně prvními tvory, kteří se dostali na hranici vesmíru byla fenka Odvažnaja a Sněžinka s králíkem Marfušou. Tato zvířata létala už od roku 1951 na sovětských pokusných raketách R-2A. Další psi Cigan a Dezik startovali do kosmu v družici Sputnik 2 v červnu 1951. Jejich let nebyl dlouhý: vystoupali v raketě do výšky přes 100 kilometrů a pak se v pořádku vrátili na Zemi na padáku.

Živá bytost – první oběť 3. listopad 1957 Sputnik 2 - mimo naši planetu se dostala první živá bytost – fenka Lajka (sovětští vědci neuměli technicky vyřešit přistání – první oběť v dobývání vesmíru). Sověti uváděli, že Lajka bezbolestně zemřela po pěti dnech přerušením dodávky kyslíku, ve skutečnosti to bylo několik hodin po startu na přehřátí... 19. srpna 1960 Sputnik 5 na palubě -psi Strelka a Belka, králík, 40 myší, dva potkani, mouchy a řada rostlin. Jako první se vrátili živí v kosmické lodi zpátky na Zem (asi 20 myší ale zemřelo). Oba psi však přežili. Jejich raketa totiž byla vybavena návratovým modulem - na rozdíl od nešťastné vesmírné průkopnice Lajky...

Jurij Alexejevič Gagarin *1934 - † 1968 - sovětský kosmonaut první člověk, který vzlétl do vesmíru 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur obletěl Zemi a po 108 minutách přistál Zajímavosti: - max výška 327 km - nejkratší vesmírný dokončený let 1 Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!

Ženy ve vesmíru Světlana Savická Valentina Těreškovová - 1982 2. žena ve vesmíru (ale až 111. kosmonaut) - podnikla další lety výstup do kosmického prostoru Valentina Těreškovová - 16. – 19. června 1963 - 48 obletů Země - Vostok 6 - první žena ve vesmíru Sally K. Rideová - 1. Američanka ve vesmíru - raketoplán Challenger - 1983 18.6. – 24.6. - 1984 další let 2

USA a vesmír Alan Shepard (Freedom 7 - let trval 16 minut) - 5. května 1961 (23 dní po letu Jurije Gagarina) - některými považován za 1 amer. astronauta, ale let probíhal po balistické křivce - později v Apollo 14 výstup na Měsíc. John Glenn - 1. americký kosmonaut Friendship 7 - 20. února 1962 3 oblety Země - nejstarší člověk, který byl ve vesmíru, v roce 1988 při misi raketoplánu Discovery mu bylo 77 let

Program Apollo 1961–1972 - americký program pilotovaných kosmických letů. - původní cíl: dosažení oběžné dráhy Měsíce - pozdější cíl: přistání lidí na Měsíci a jejich návrat na Zem - byl splněn 1969 Celkem: - 6 letů dosáhlo povrchu Měsíce - 12 astronautů vystoupilo na povrch Měsíce - bylo přivezeno cca 400 kg měsíčních vzorků Apollo kosmická loď (rakety Saturn) 3 moduly – velitelský, servisní a lunární

Apollo 11 Mise Apollo 11 - Edwin Aldrin, Neil Armstrong a Michael Collins (pilot velitelského modulu Columbia) - 20. 7. 1969 - přistání lunárního modulu 21. 7. - Neil Armstrong – jako první člověk vstoupil na povrch Měsíce, spolu s ním i Edwin Aldrin Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo Více než 150 minut na povrchu Měsíce Z Měsíce odebrali: - 20,87 kg měsíčních vzorků Na Měsíci zanechali: - vlajku USA - přístroje 3 zleva: Armstrong, Collins a Aldrin

Vladimír Remek 2. - 10. března 1978 raketa Sojuz 28 ve spojení s orbitálním komplexem Saljut 6 velitel letu sovětský kosmonaut Alexej Gubarev - 190 hodin a 18 minut první a zároveň jediný československý kosmonaut ČSSR třetí stát ve vesmíru (po SSSR a USA) v současnosti poslanec Evropského parlamentu 4

Raketoplány Opakovaně použitelný dopravní prostředek určený k dopravě na orbitální dráhu kolem Země, jeho součástí je nosná raketa. Nejznámější raketoplány Columbia Challenger Discovery Atlantis Endeavour NASA rozhodla pro finanční náročnost o ukončení letů raketoplánů do vesmíru v roce 2011 Ruský raketoplán Buran nikdy nevzlétl s posádkou 5 Raketoplán Discovery

Raketoplány - zajímavosti 135 letů celkem a v nich 306 mužů a 49 žen (ze 16 zemí) v provozu 30 let 37 spojení s ISS a 9 s Mir (již zrušená vesmírná stanice) poslední přistání 21.7. 2011 nejdelší let 17 dní a 15 hodin skládal se přibližně z 2 500 000 součástek většinou 7 astronautů, min 2, max 8 - 14 obětí

Havárie raketoplánů 28. ledna 1986 – raketoplán Challenger explodoval 73 sekund po startu své desáté mise a všech sedm astronautů na palubě zahynulo (obr.11) 1. února 2003 - havárie raketoplánu Columbia se stala při návratu, v okamžiku, kdy do bezpečného přistání zbývalo jen 16 minut. Stroj se rozpadl ve výšce 63 kilometrů nad státem Texas při rychlosti 5,5 km/s. Zahynulo všech sedm členů posádky (obr. 12).

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - vznik v roce 1988, trvale obydlena od roku 2000 - ve výšce 350 km s periodou oběhu 92 minut a rychlostí okolo 27 720 km/h - společným projekt pěti kosmických agentur: NASA, Ruská kosmická agentura, Japonská kosmická agentura, Kanadská kosmická agentura, Evropská kosmická agentura - 40 montážních letů – většinou raketoplány, dále klasické rakety Proton a Sojuz nákladní lodě Progress - experimenty z oblasti mikrogravitace, biomedicíny a dynamiky kapalin, kvantové fyziky), astronomie, meteorologie atd. - počet členů posádky 6, max 10 - odhadované náklady do roku 2016 (ukončení) asi 100 mld. USD

Vesmírné sondy Voyager 1 - vesmírná sonda pro výzkum vnější části Sluneční soustavy - vypuštěna 5.9.1977 a je stále funkční. - v prosinci 2010 opustila hranice Sluneční soustavy - nejvzdálenější objekt vytvořený člověkem - vzdaluje se rychlostí 1 500 000 km/den Voyager 2 - zkoumala 4 planety - Jupiter, Saturn, Uran, Neptun - stále funkční - 3. nejvzdálenější sonda

Pioneer 10 Pioneer 10 - odstartovala 3.3.1972 zkoumala Jupiter, jeho měsíce a okraj Sluneční soustavy mise ukončena v roce 1997, poslední signály ze sondy zachyceny v lednu 2003 - 2. nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru 6

Vybrané kosmodromy Bajkonur - Kazachstán (dříve SSSR) Rusko - dlouhodobě podepsaný pronájem Cape Canaveral – USA (Florida) Kourou – Francouzská Guyana Xichang – Čína Taiyuan – Čína Šríharikota - Indie 17

Zdroje Použitá literatura: PACNER, Karel. Kolumbové vesmíru 1. díl. Praha: Paseka, 2006, ISBN 8071856517. PACNER, Karel. Kolumbové vesmíru 2. díl. Praha: Paseka, 2007, ISBN 8071857491 Obrázky Obrázky byly vyhledávány pomocí vyhledavače neziskové organizace Creative Commons, která na internetu vyhledává a označí ty obrázky, fotografie a další zdroje, u kterých dal autor souhlas s jejich bezplatným využitím nebo u kterých již platnost autorských práv vypršela. Iniciativa Creative Commons v globálním měřítku garantuje, že je dané dílo volně k dispozici: Obrázky: 1)SYDSVENSKAN. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gagarin_in_Sweden.jpg 2)TUOMELLA, Mikko. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tereshkova_Heureka2.jpg 3)AUTOR NEZNÁMÝ. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_Apollo_11_Prime_Crew_-_GPN-2000-001164.jpg Dostupný pod licencí Public Domain 4)ŠEVELA, Pavel. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vladim%C3%ADr_Remek,_EP_election_campaign,_Brno.jpg 5)AUTOR NEZNÁMÝ. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Raketopl%C3%A1n_Discovery Dostupný pod licencí Public Domain 6) AUTOR NEZNÁMÝ. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pioneer_10_images_the_sun.jpg Dostupný pod licencí Public Domain