Stříbro (Ag) Ušlechtilý kov bílé barvy. Vyznačuje se nejlepší tepelnou a elektrickou vodivostí, ze všech známých kovů.
Obsah: Základní fyzikálně-chemické vlastnosti Výskyt a výroba Využití AgNO3 (dusičnan stříbrný) Ag2S (sulfid stříbrný) Halogenidy stříbra
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti kovový prvek nejlepší tepelná a elektrická vodivost ze všech známých prvků (za normálních podmínek) velmi dobrá kujnost a zatékavost (schopnost odlévání) přechodný prvek – valenční elektrony v d-sféře ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Ag+1, sloučeniny dvojmocného stříbra Ag+2 jsou nestálé a mají silné oxidační schopnosti; stříbro Ag+3 je nutné z důvodu jeho nestálosti stabilizovat velkými anionty stačí velmi nízké množství sulfanu (sirovodíku) H2S, aby stříbro začalo černat, protože na jeho povrchu vzniká vrstva sulfidu stříbrného Ag2S velmi dobře rozpustné v kyselině dusičné: 3 Ag + 4 HNO3 → 3 AgNO3 + NO + 2 H2O
Výskyt a výroba v zemské kůře se stříbro vyskytuje pouze vzácně (předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom stříbra přibližně 1 bilion atomů vodíku) zdroj pro průmyslové získávání stříbra jsou však rudy olova, mědi, niklu nebo zinku nejvíce používanou metodou pro získávání i čištění ryzího stříbra je elektrolýza, z halogenidů je však možno jej jako ryzí získat i pyrometalurgicky přímým tavením největšími světovými producenty stříbra jsou Mexiko, Kanada, Peru, Austrálie a USA (v Čechách se ve středověku dobývalo značné množství stříbrných rud; nejznámější lokalitou je patrně Kutná Hora)
Využití elementární stříbro je v praxi využíváno především pro své unikátní fyzikální vlastnosti – vynikající elektrickou a teplotní vodivost, relativně dobrou chemickou stabilitu a odolnost vůči vlivům okolního prostředí a vysokou odrazivost pro viditelné světlo téměř jedna třetina vyrobeného stříbra se spotřebuje na výrobu fotografických materiálů zbývající část je využita v elektrotechnice, na výrobu akumulátorů, k přípravě amalgamu a k výrobě šperků
AgNO3 (dusičnan stříbrný) z pohledu praktického využití je nejvýznamnější sloučeninou stříbra je to bílá krystalická látka, velmi dobře rozpustná ve vodě lze ji připravit ve velmi vysoké čistotě, nejlépe elektrolytickým rozpouštěním čistého stříbra v roztoku kyseliny dusičné (tato sloučenina poté slouží v chemické výrobě jako zdroj stříbrných iontů pro další reakce)
Ag2S (sulfid stříbrný) sulfid stříbrný Ag2S je černá, nerozpustná sloučenina, jejíž vznik způsobuje černání stříbrných předmětů působením i stopových množství sulfanu (sirovodíku) v atmosféře Ag2S patří mezi nejméně rozpustné známé soli anorganických kyselin
Halogenidy stříbra Ag+ + X- → AgX (X- = Cl-, Br-, I-) halogenidy stříbra jsou ve vodě nerozpustné sloučeniny nacházejí hlavní využití ve fotografickém průmyslu Chlorid stříbrný AgCl - čistě bílý a je velmi dobře rozpustný v amoniaku Bromid stříbrný AgBr - slabě nažloutlý a v amoniaku se rozpouští poměrně obtížně a pomalu Jodid stříbrný AgI - žlutý a v amoniaku zcela nerozpustný; používá se např. při pokusech o umělé vyvolání deště, kdy jsou mikroskopické krystalky této látky rozptylovány z letadla do oblaků a slouží jako kondenzační jádra, na nichž vznikají první kapky dešťové vody
Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99%C3%ADbro http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://investicnikovy.cz/wp-content/uploads/2009/08/platina1.jpg&imgrefurl=http://investicnikovy.cz/&usg=__lv4LRtkr0L_z-zgKK_ZcZRomLf0=&h=572&w=768&sz=69&hl=cs&start=14&zoom=1&tbnid=mMi698nKhO9uGM:&tbnh=106&tbnw=142&ei=FL46TddUg-6yBqudnPUG&prev=/images%3Fq%3Dst%25C5%2599%25C3%25ADbro%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D566%26gbv%3D2%26tbs%3Disch:10%2C288&itbs=1&biw=1280&bih=566