Genderová problematika v sociální sféře PhDr. Martina Hrušková, Ph.D. Pansophia, o.s Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 15. říjen 2007

maskulinita x femininita GENDER [džendr] = komplex vlastností a chování, které jsou v určité společnosti spojovány s obrazem ženy nebo s obrazem muže. Rozeznáváme dvě biologická pohlaví: mužské x ženské Rozeznáváme dva gendery: maskulinita x femininita

Genderová identita: Představuje určení a prožívání sebe sama jako dívky/ženy nebo chlapce/muže včetně příslušnosti k daným skupinám. odvozuje se od povahy genderově-pohlavního systému v dané společnosti

Genderová socializace V průběhu genderové socializace dochází k vědomému formování dítěte, kdy se rodiče, vyučující, sourozenci, vrstevníci, zkrátka všechny osoby vyskytující se v okolí dítěte snaží předat informaci, jak se chová „správný chlapec“ a jak „správná dívka“. Dítě se učí z celé kultury (obraz ž. a m. v médiích; chování rodičů+ fce rodiny ve společnosti; genderový prostor…)

Gender v mezilidských, partnerských a rodinných vztazích Gender je svojí povahou vztahový koncept (pokud by člověk žil izolován od ostatních lidí, nebylo by jeho pohlaví ani gender důležité) Genderové stereotypy = paušálně uplatňované představy o vlastnostech a potřebách žen a mužů; často neodpovídají realitě konkrétního člověka – připisování kolektivních vlastností VŠEM ženám a VŠEM mužům → častý důvod diskriminačního chování

Rodina z hlediska uspořádání genderových rolí dříve: rodina plnila funkci soukromou i veřejnou → dnes proměna, rodina se zmenšuje (často nukleární rodina) tendence k rozdělování rodičovských rolí: instrumentální (materiální zajištění – muž) X expresivní (péče a uspokojování potřeb členů rodiny – žena)

Rodina z hlediska uspořádání genderových rolí dnes: smíšený model rodiny partneři uzavírají genderový kontrakt akceptovatelný pro oba dělba rolí v rodině: v české rodina s dítětem 3-10 let 87% domácích prací vykonává žena, 13% oba partneři ve stejné míře. Dětem se věnují rovnocenně (63% rodin), společně rozhodují o hospodaření s penězi (71% rodin)

Průměrný počet hodin týdně odpracovaných v domácnosti Ženy Muži Bezdětné manželství 23 12 Rodina s dětmi v předškolním věku 35 13 Rodina s dětmi ve školním věku 32 11 Rodina opuštěná dětmi 25 10 Důchodci 36 16

Politika podporující slaďování péče o rodinu s prací Novela Zákoníku práce umožňuje čerpání rodičovské dovolené i otcům (dnes 1%) Harmonizace práce a rodiny – family friendly politika a zvýšení flexibility práce (změna charakteru pracovní doby, home office, teleworking, asistence v péči o děti, děti na pracovišti apod.)

Princip rovných příležitostí všichni členové společnosti mají právo na rovnost před zákonem a na stejný přístup bez ohledu na rasu, vyznání, gender anebo sociální původ. Diskriminace = porušení principu rovných příležitostí (přímá, nepřímá).

Porušení principu rovných příležitostí s ohledem na gender na trhu práce horizontální segregace = oborová, poukazuje na to, že v mnohých oborech převažují buď muži nebo ženy (v zemědělství, lesnictví, rybolovu, dobývání nerostných surovin, průmyslu a stavebnictví dominují muži, ve službách ženy) vertikální segregace = rozdělení trhu práce podle pozic a pohlaví. statistická diskriminace = diskriminovány ženy na základě předsudku, že vykazují nižší produktivitu

Skleněný strop, skleněný výtah skleněný strop odkazuje na diskriminaci žen při povyšování, kdy ženy naráží na neviditelné bariéry, které je udržují na nižších úrovních řízení a brání jim v postupu v rámci organizace. skleněný výtah = muži jsou (především v sektorech, kde převažují ženy) povyšováni mnohem rychleji a na vyšší pozice, než by odpovídalo jejich vzdělání, věku a praxi.

Násilí na ženách  genderem podmíněné násilí gender je pojem odkazující v protikladu s biologickými rozdíly na sociální rozdíly mezi muži a ženami, které jsou kulturně i sociálně podmíněné mohou se v čase měnit a různí se jak v rámci jedné kultury, tak interkulturelně závaznost těchto rozdílů, které jsou předmětem socializace, není přirozeným, neměnným stavem, ale dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi ženami a muži oběti v 97% případů ženy

Společnost a domácí násilí dlouhodobá tabuizace problému stereotypizované chování veřejnosti profesionální pracovníci (zdravotníci, policisté, soudci, soudní znalci, ale i sociální pracovníci a psychologové) nejsou dostatečně vyškoleni v problematice násilí na ženách a často proto neumějí správně zasáhnout.

Formy násilí páchaného ženách fyzické násilí psychické násilí sexuální násilí ekonomická kontrola  hrozba takovým násilím, omezování osobní svobody násilím je v širším slova smyslu každý čin, jehož následkem oběť vykonává činnost, již nechce dělat a který v ní vyvolává strach, a to i bez přímého fyzického kontaktu

Fyzické týrání tělesné poškození; může zanechat trvalé následky či způsobit smrt bití pěstmi, zbraněmi, různými předměty popáleniny, opařeniny, škrcení, dušení, svazování či připoutávání

Psychické týrání znevažování, zesměšňování, obviňování a nadávky, pokořování, snižování sebevědomí, izolace od přátel a rodiny vyhrožování násilím či zastrašování zbraněmi odpírání spánku, jídla, výslech, zamykání v bytě, rozkazy a příkazy obtížně rekognoskovatelné celoživotní důsledky, např. psychosomatické obtíže, depresivní stavy, úzkosti, závislosti, poruchy přijmu potravy, potíže v sociálních vztazích, sebevražda

Ekonomická kontrola omezení přístupu k penězům, neposkytování prostředků na provoz domácnosti, zákaz chodit do práce, odebírání vydělaných peněz zneužití moci disponovat finančními prostředky ze strany násilníka může přivést oběť k trestné činnosti (krádeže, prostituce)

Sexuální násilí jakákoliv sexuální aktivita uskutečněna proti vůli ženy znásilnění sexuální obtěžování - nevítané sexuální návrhy, které oběti ztěžují práci a vytvářejí nepříjemné, zastrašující prostředí obchod se ženami

Násilí na ženách v kontextu domácího násilí (Domestic Violence) zneužívání partnera (partner abuse) 10% partnerský vztahů – naplatí, hovoří se dokonce o každém 5. vztahu heterosexuální i homosexuální neexistuje typický pachatel či typická oběť Společné znaky: soukromí jako místo, kde dochází k partnerskému násilí opakování a postupný nárůst intenzity násilných incidentů typická je účast dětí - v 90% děti přímými svědky násilných incidentů v rodině či sekundárně konfrontovány.

Spirála domácího násilí 1. Období vystupňování napětí (např. neustálé kritizování, vyhrožování, zesměšňování atd.) 2. Samotný akt násilí (fyzický útok, sexuální zneužití, psychický nátlak, který má za cíl pokořit vás např. ve formě nedovolení vám celou noc usnout, přinucení svléknout se před jeho přáteli) 3. Omluvy, odprošování, svalování viny na ostatní (dárky na usmířenou, odprošování, pláč, sliby,obviňování partnerky, že za to může vlastně ona) Na konci třetí fáze se chování agresora opět proměňuje, je jasné, že se cyklus začíná opakovat.

Syndrom týrané ženy naučená bezmocnost - jestliže se jedinec naučí, že nemá žádnou kontrolu nad nepříjemnými událostmi a že každý jeho pokus změnit nepříjemnou událost končí prohrou, propadne letargii a pasivitě, která v extrémním případě může vést až k jeho smrti sebezničující reakce - manipulace s realitou  popírání viny útočníka, minimalizace následků, popírání viktimizace, odmítání možností záchrany posttraumatická stresová porucha - znovuprožíváním traumatických zážitků, úzkostnými sny, poruchami spánku, psychosomatické symptomy a poruchy tělesných funkcí bez přesvědčivého organického nálezu, deprese, pocity viny.

Stockholmský syndrom do jisté míry vágní termín; specifická citová vazba mezi pachatelem a obětí, projevuje se například neochotou vypovídat proti pachateli, loajalitou ( časté nepochopení ze strany sociálních pracovníků). Podobná jako situace rukojmího a násilníka je i situace oběti domácího násilí – život ženy je neustále ohrožen, i když ví, že by se měla pokusit utéct, přesto to neudělá: neví totiž, jak násilník zareaguje na její pokus. Mnoho násilníků využívá partnerku jako rukojmí, proto se může stát, že žena žijící roky v násilném vztahu, přejímá názory násilníka, odmítá pomoc. Chrání tím podvědomě svůj život.

Sekundární viktimizace druhotné zraňování s následkem těžké psychické traumatizace společným jmenovatelem je nezájem o ochranu důstojnosti oběti oběť má pocit, že je kritizována za to, že se stala obětí trestné činu typické především pro delikt znásilnění

Ženy – oběti domácího násilí výzkum u žen – obětí domácího násilí, ambulantně i dlouhodobě umístěné nejčastěji ve věku 30-40 let (téměř 70%) rozvedené (50%) středoškolačky (45%), základní vzdělání (33%) ve 31% případů obětí i předchozích partnerských vztazích

Nejčastější stereotypy o oběti – shrnutí: „Oběť je nevzdělaná a hloupá, násilí jí vyhovuje, jinak by ze vztahu odešla, sama vyvolává násilné chování partnera, vymýšlí si - má sklon lhát“ X 51,7% respondentek má středoškolské a vyšší vzdělání X viz syndrom týrané ženy, tzv. stockholmský syndrom X v zásadě se všechny situace každodenního života stávají záminkou k tomu, aby muž ženu napadl, zneužil

Vztah mezi násilným chováním a násilím v dětství – oběť: 69,7% respondentů je přesvědčeno, že oběť domácího násilí byla již v dětství obětí násilí. Ženy, které se staly obětí domácího násilí, samy skutečně vypovídají, že v původní rodině byly svědky násilí, nebo dokonce na nich samých bylo násilí pácháno. Ve srovnání s výsledky dotazníkového šetření u obětí domácího násilí se ukazuje: ženy – oběti byly ve své rodině svědkem domácího násilí ve 43,3% a samy pak obětí tohoto násilí ve 23,3%. Ve srovnání s daty z prvního výběrového souboru pak vyplývá, že násilné chování, kterému žena podléhala ze strany partnera, byly vystaveny i děti, a to dokonce ve 36,7%.

Vztah mezi násilným chováním a násilím v dětství – pachatel: u většiny mužů – agresorů se prokázal fakt původu z násilnické rodiny, kde sami byli obětí jakéhokoliv druhu týrání, anebo byli svědkem toho, kdy otec bil, nadával jejich matce, či ji zneužíval. „pseudomodel“ spravedlivého otce, který se v jejich očích chová podobně jako jakýkoliv jiný otec. 95% respondentů se domnívá, že násilí pachateli vyhovuje, netouží tedy po nějaké změně (75,8%) a vždy se násilně choval. Tyto znaky uvádějí téměř všechny oběti domácího násilí, pokud hovoří o svém trýzniteli. příčinou povahové rysy partnera - násilnickou a sobeckou povahu partnera - 85% respondentek toto uvádí jako hlavní důvod násilného chování vůči sobě, dále pak 83,3% nespokojenost s jejím chováním a žárlivost (81,7%)

Nové kroky v řešení problematiky DN - legislativa: Od 1.6.2004 nabyl účinnosti zákon č. 91/2004 Sb., kterým došlo k novelizaci trestního zákona - byla zavedena nová skutková podstata v ustanovení § 215a trestního zákona, nazvaná „Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě“ Od 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon 135/2006 Sb.) na ochranu před domácím násilím. Zavádí především: → tzv. institut vykázání, který dává policistům pravomoc vykázat násilnou osobu na 10 dní ze společného obydlí. → intervenční centra (jejich činnost upravuje zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách), která poskytují odbornou psychosociální a právní pomoc, nastíní možné způsoby řešení ohrožující situace

Pomoc ženám - obětem násilí Státní sektor: Zřízení intervenčních center (2007) policie zdravotníci sociální pracovníci psychologové právní systém školství Nestátní sektor organizace cílené na pomoc obětem násilných trestných činů (např. organizace Koordinačního kruhu prevence násilí na ženách) charity a diakonie média

Návrhy na optimalizaci současného stavu: Prevence na úrovni základních, středních škol: základní revize osnov a následné zahrnutí uceleného genderového vnímání důsledná kontrola a potírání násilností mezi žáky, studenty školy začlenění specifických modulů poklidného, smírného řešení konfliktů mezi žáky, resp. studenty Prevence na úrovni médií Programy primární prevence Screening domácího násilí Systémová práce Poradenství pro násilnické muže Využití prostředků z fondů Evropské unie

PhDr. Martina Hrušková, Ph.D. Děkuji za pozornost. PhDr. Martina Hrušková, Ph.D. hruskova.ma@seznam.cz pansophia@seznam.cz