přednáška 1 úvod do psychologické přípravy, závodní úzkost PhDr. Eva Tomešová, Ph.D.

Literatura: HOŠEK, V., SLEPIČKA, P., HÁTLOVÁ, B. (2006) Psychologie sportu. Praha: Karolinum MORAN, A.P. (2004) Sport and Exercise Psychology: A Critical Introduction. London, Routledge

Psychologie sportu? Věda o chování a prožívání při pohybových či sportovních činnostech. Pro sportovní praxi = aplikovaná sportovní psychologie Využívá teoretických poznatků vlastního základního výzkumu, různých psychologických oborů a sportovních věd pro vytváření praktických postupů zaměřených na zlepšení sportovního výkonu.

Sportovní psychologie základní výzkum aplikovaný výzkum „práce v terénu - asistent trenéra“

Psychologická příprava - motto: Psychologické dovednosti se LZE naučit, JE MOŽNÉ je TRÉNOVAT, stejně jako dovednosti fyzické.

Proč je psychologická příprava důležitá? Všichni jsme zažili, že lze prohrát nebo dělat chyby „kvůli hlavě.“ Výkon je vždy výsledkem souhry fyzických A psychologických faktorů Jak trenéři vidí podíl psychologických faktorů na výkonu v různých sportech???

Proč není psychologická příprava využívána? Nedostatek informací, znalostí, dovedností Psychologické dovednosti jsou vnímány jako vrozené a nenaučitelné Nedostatek času

Mýty ohledně psychologické přípravy: Je jenom pro „problémové“ sportovce Je záležitostí vrcholového sportu Poskytuje rychlé řešení „problému“ Je neúčinná

Základ psychologické přípravy Výzkum vrcholových sportovců Úspěšní sportovci jsou charakterističtí lepší schopností koncentrace vyšší sebedůvěrou nižší úzkostí pozitivním a na úkol zaměřeným myšlením pozitivní imaginací a představami úspěchu odhodlaným úsilím plánováním cílů Zkušenosti trenérů a sportovců

sebepoznání (sportovec, člověk) vnitřní řeč koncentrace relaxace Základní psychologické dovednosti na jejichž rozvoji pracujeme v psychologické přípravě sebepoznání (sportovec, člověk) vnitřní řeč koncentrace relaxace plánování cílů imaginace

3 fáze psychologické přípravy 1. Vzdělávací: proč je PP důležitá 2. Individuální zhodnocení potřeb, výběr a nácvik konkrétních technik 3. Praktická

Kdy zařazovat PP? Začít v přechodném nebo přípravném období Půl roku až rok systematické práce než budou dovednosti integrovány do výkonu 10-15 min 3-5 krát týdně v závislosti na tom, co se učíte (začátek nebo konec tréninkové jednotky) Lze zadávat domácí úkoly Je třeba neustálá supervize PP je součástí sportovní přípravy po celou kariéru!

Jak hodnotit účinnost PP? Rozhovory, dotazníky (psycholog?) – subjektivní zhodnocení sportovce Objektivní data

SPORTOVNÍ PSYCHOLOG? Konzultant trenéra Základní a speciální psychodiagnostika Vzdělávání a skupinová práce Sportovec s problémy Sportovec, který chce na sobě pracovat nad rámec normy Koučování (!) trenéra

Závodní úzkost = tréma Výkonnostní a vrcholový sport: enormní tlak na sportovce v očekávání vysokého výkonu „Sportovní experiment“…jak je jedinec schopen se vyrovnat se stresem a úzkostí, kterou tento tlak vyvolává Úzkost: rozlišujeme stav a rys!

Úzkost a aktivace aktivace – nespecifická reakce na zátěž úzkost – negativní interpretace !!! aktivace

Co to je soutěžní (závodní) úzkost? 4 složky: KOGNITIVNÍ (OBAVY, NEGATIVNÍ A RUŠIVÉ MYŠLENKY, ZTRÁTA KONCENTRACE…) SOMATICKÉ (ZVÝŠENÍ TF,TK, BOLESTI, TŘAS, NUCENÍ NA ZÁCHOD, NAUSEA…) BEHAVIORÁLNÍ (VÝRAZ VE TVÁŘI, ZMĚNA KOMUNIKACE, NEKLID, NEEFEKTIVNÍ POHYBY) SEBEDŮVĚRA (ZMĚNY)

Příčiny soutěžní úzkosti: Kognitivní úzkost a sebedůvěra: očekávání úspěchu nebo neúspěchu vnímání vlastních i soupeřových schopností… vrozené predispozice, perfekcionismus… Somatická úzkost: podmíněné odpovědi na podněty (šatna, rozcvičování) Existují individuální rozdíly!

Časový průběh úzkosti: méně zkušený a méně úspěšní hráči: rovnoměrný nárůst úzkosti těsně před a během výkonu zkušení: nárůst podobný, ale přímo před a během výkonu dochází k poklesu těsně před výkonem narůstá hlavně somatická úzkost

Kognitivní intruze = negativní myšlenky Frekvence: mírný nárůst během předzávodní epizody, poslední 2 hodiny prudký nárůst cca od 6 do 83% času Směr: 1. anticipační vzrušení x známka budoucího selhání 2. relaxovaná připravenost x nechuť, usínání

Teorie vysvětlující vztah mezi soutěžní úzkostí a výkonem:

Haninova zóna optimálního fungování Definoval „optimální stavovou úzkost“ jako stupeň závodní stavové úzkosti spojené s optimálním výkonem pozorování výkonu sportovce v soutěži retrospektivní přístup

Multidimenzionální přístup: studuje vztah mezi výkonem a specifickými komponentami závodní stavové úzkosti: Kognitivní úzkost má ve vztahu k výkonu negativně lineární trend Mezi somatickou úzkostí a výkonem byl nalezen vztah odpovídající obrácené U-křivce Mezi sebedůvěrou a výkonem existuje pozitivní lineární vztah.

Hypotéza „přeanalyzování“ zvýšená hladina úzkosti – zvýšená tendence kontrolovat pohyb narušení automatických stereotypů

Shrnutí: při regulaci úzkosti je třeba pracovat individuálně! důležitá je interpretace aktivace!!! vyšší kognitivní úzkost nemusí nutně zhoršovat výkon – u někoho i naopak! u některých jedinců může být účinnější technikou kognitivní restrukturalizace než relaxační cvičení!