Významní vědci od renesance po současnost
Mikuláš Koperník (1473-1543) je symbolickou postavou novověkého obratu. Ve svém díle O obězích nebeských sfér nahrazuje doposud platný PTOLEMAIŮV (2. stol.) geocentrický obraz světa se Zemí jakožto klidně spočívajícím středobodem veškerenstva obrazem heliocentrickým, v němž je ústřední hvězdou Slunce a Země se pohybuje kolem ní. To je důležitý krok k prolomení uzavřeného pojetí světa středověku a nastolení otevřeného, dynamického obrazu světa.
Johannes Kepler (1571-1630) dále rozvíjí metodu kvantitativního poznání přírody Jeho zákony planetárního pohybu, založené na podrobných výpočtech, korigují falešné předpoklady přijímané ještě KOPERNÍKEM, např. kruhovou dráhu planet (postulovanou od antiky kvůli ideální povaze kruhového tvaru). Jeho významným přínosem je propojení matematického a dynamického (fyzikálního) popisu v astronomii.
Galileo Galilei (1564-1642) se proslavil svými zákony volného pádu a pohybu a svou obhajobou kopernikánské nauky: Podstata skutečnosti je podle něj určena číselnými poměry. Objektivního poznání dosáhne jen ten, kdo dokáže číst matematické znaky a pojmout je v zákonech. "Kniha přírody je napsána matematickou řečí a písmena jsou trojúhelníky, kruhy a další geometrické útvary."
Na vědeckém poznání se rovnou měrou podílí rozum i pozorování Na vědeckém poznání se rovnou měrou podílí rozum i pozorování. Pro jeho metodu je typické: rozložení popisovaného předmětu na jednoduché prvky (analýza jevů); vytvoření hypotéz; přezkoušení pomocí experimentů (i myšlenkových); dedukce důsledků; formulace matematických přírodních zákonů. Pro novověké chápání vědy je zásadním krokem nahrazení pojmu podstaty pojmem funkce. Pokrok přírodních věd byl umožněn zaměřením na kvantitativně měřitelné a v zákonitých souvislostech popsatelné rysy a odsunutím otázky po podstatě věcí.
Giordano Bruno (1548-1600). Je ovlivněn mj. novoplatónismem, MIKULÁŠEM KUSÁNSKÝM a KOPERNÍKEM. Jeho obraz světa jej přivádí do konfliktu s inkvizicí, následkem čehož je odsouzen a popraven. Podle něj je vesmír nekonečný a plný hvězd, sluncí a světů. Dále je vesmír plný života. Životodárný božský princip nestojí vně přírody, je přímo v ní. Tento filosofický postoj se nazývá panteismus (ztotožnění Boha s přírodou).
Isaac Newton – 1643 – 1727 astronom, fyzik, matematik a filozof. Vytvořil gravitační zákony – dokázal, že i nebeská tělesa udržuje gravitační síla.
1687 vyšlo Newtonovo dílo "Philosophiae naturalis principia mathematica"
Newtonův gravitační zákon: dvě tělesa na sebe působí silou, která je přímo úměrná součinu hmotností a nepřímo úměrná čtverci jejich vzdálenosti.
Charles Darwin (1809-1882) dílo O vzniku druhů prostřednictvím přirozeného výběru (1859) Mutace a selekce
Evoluce člověka
Auguste Comte (1798-1857) Kurz pozitivní filosofie
Psychoanalýza Psychoanalýza, zvaná také hlubinná psychologie, vznikla na přelomu 19. a 20. století a přinesla zcela nový pohled na psychiku. Zakladatelem je vídeňský psychiatr Sigmund Freud (1856 - 1939),
Albert Einstein (1879 – 1955)
Klasifikace věd