Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu

Fyziologie zátěže Vypracoval: Mgr. Dalibor Janůš SPŠ Uherský Brod OB21-VVP-HUM-TV-JAN-M-SUPL-001

Vybraná témata a termíny, se kterými se setkáme v prezentaci REAKCE ORGANIZMU NA SVALOVOU ČINNOST POHYBOVÉ SCHOPNOSTI METABOLISMUS

REAKCE organismu na zátěž je bezprostřední odpověď REAKCE řady orgánových systémů na svalovou práci Metabolismus,Nervosvalový aparát, apod AKCE

PŘÍKLAD: AKCE-bicepsový zdvih Adaptace je schopnost orgánových systémů funkčně i morfologicky se přizpůsobovat mnohonásobně opakovaným, dlouhodobým vlivům TRÉNINK

Reakce organismu závisí na…

1.DRUHU ZÁTĚŽE

2.INTENZITĚ ZÁTĚŽE

3.DÉLCE TRVÁNÍ ZÁTĚŽE Např. Krátkodobá Např. Dlouhodobáapř. Dlouhodobá

POHYBOVÉ SCHOPNOSTI soubory vnitřních předpokladů k pohybové činnosti.

1.Silové pohybové schopnosti 1.Absolutní síla 2.Výbušná (explozivní) síla 3.Síla vytrvalostní

2.Rychlostní schopnosti

3.Vytrvalostní schopnosti

4.Koordinační pohybové schopnosti

Reakce na fyzickou zátěž Štěpením ATP získáváme energii nutnou pro svalovou kontrakci Energie chemická se mění v energii mechanickou Zásoby ATP v organismu jsou minimální, proto se musí neustále obnovovat ATP - Adenosintrifosfát

Způsoby získávání energie 1. Anaerobní způsob Je charakterizován možností svalových buněk vykonávat mechanickou práci při využívání energie uvolněné bez účasti kyslíku. Anaerobní zdroje energie využívá organismus v situacích, kdy není schopen zabezpečit dostatek energie efektivnějším aerobním způsobem. Biochemické reakce: ATP → ADP + energie pro svalový stah CP + ADP → ATP + C Glukóza → ATP + 2 LA

2. Aerobní způsob Tento způsob získávání ATP je dominantní při tělesných aktivitách vytrvalostního charakteru trvajícího déle než 2–3 minuty. Biochemická reakce: glukóza + 6 O 2 → 36 ATP + 6 H 2 O + 6 CO 2

Pár fyziologických pojmů na závěr… Kyslíkový deficit a kyslíkový dluh Bezprostředně po zahájení práce není schopen transportní systém dodat dostatečné množství kyslíku pracujícím tkáním. Existuje nepoměr mezi jeho nabídkou a poptávkou, rozvíjí se kyslíkový deficit, který se splácí po ukončení zátěže formou kyslíkového dluhu.

Anaerobní práh Je taková intenzita zátěže (rychlost běhu, výkon na ergometru), kdy se k převážně aerobnímu způsobu krytí energetických požadavků organismu přidává a dále narůstá způsob anaerobní. Důsledkem je zvýšená tvorba a kumulace kyseliny mléčné – “zakyselení“

Použitá literatura: Fyziologie tělesné zátěže – vybrané kapitoly Jiří Jančík, Eva Závodná, Martina Novotná