Dalekohledy (Učebnice strana 121 – 123) Zorný úhel vzdálených, třeba i velkých těles je malý, takže na nich pouhým okem nemůžeme rozeznávat podrobnosti. Zvětšit zorný úhel vzdálených předmětů mohou přístroje, které se nazývají dalekohledy. Umožňují nám zkoumat objekty ve vesmíru. Konstrukce dalekohledu poskytuje více možností než konstrukce mikroskopu. Objektivem je optický prvek vytvářející skutečný obraz – spojná čočka nebo duté zrcadlo. Okulárem může být spojka nebo rozptylka.

První dalekohled sestavil v roce 1606, italský fyzik Galileo Galilei, který jej použil k astronomickým pozorováním.   V roce 1611 sestavil dalekohled Jan Kepler., Jeho konstrukce je velmi podobná konstrukci mikroskopu. Objektiv i okulár jsou spojné čočky, přičemž ohnisková vzdálenost objektivu je mnohem větší než ohnisková vzdálenost okuláru. Obě čočky jsou navíc umístěny tak, že obrazové ohnisko objektivu se překrývá s předmětovým ohniskem okuláru. F'1 F2 F'2 F1 Objektiv vytváří zmenšený a skutečný obraz, který je výškově i stranově převrácený. Okulárem pozorujeme obraz zdánlivý, vzhledem k původnímu předmětu zvětšený a převrácený. Proto se tento dalekohled většinou nepoužívá pro pozorování pozemských objektů, ale je vhodný pro pozorování vesmírných objektů.

Při zaostření dalekohledu na velmi vzdálený předmět, je vzdálenost objektivu a okuláru rovna součtu jejich ohniskových vzdáleností. F'1 F2 F'2 F1 Pro zvětšení dalekohledu Z platí: f1 f2 Příklad: Vypočítej zvětšení dalekohledu, máte-li dalekohled ohniskovou vzdálenost objektivu 1200 mm a použijete okulár o ohniskové vzdálenosti 4 mm. f1 = 1200 mm f2 = 4 mm Z = ? Zvětšení dalekohledu je 300krát.

Keplerův dalekohled vytváří převrácený obraz, což nevadí při pozorování astronomických objektů. Pro pozorování pozemských objektů je nutno výsledný obraz ještě převrátit zpět. To je možné dvojím způsobem: - Mezi objektiv a okulár přidáme další spojku, která nemění zorný úhel pozorování, jen obraz převrátí. Tím dalekohled se prodlouží. - Mezi objektiv a okulár přidáme soustavu dvou optických hranolů, které obraz převrátí (jeden výškově, druhý stranově). Tímto způsobem se navíc zkrátí délka dalekohledu. Takto upravený dalekohled nazýváme triedr. Triedr se používá v turistice, v myslivosti apod.

Historicky nejstarším dalekohledem je Galileův (= pozemský) dalekohled Historicky nejstarším dalekohledem je Galileův (= pozemský) dalekohled. Konstrukce se velmi podobá Keplerovu dalekohledu, liší se pouze okulárem – spojka je nahrazena rozptylkou. F'1 F'2 F2 F1 Jako okulár se použije rozptylka s krátkou ohniskovou vzdáleností. Umístíme ji tak, aby její předmětové ohnisko bylo v místě, kde by se vytvořil skutečný obraz samotným objektivem (obraz se však již nevytvoří, neboť paprsky změní po průchodu rozptylkou svůj směr). Zorný úhel ', pod kterým vidíme výsledný obraz, odpovídá úhlu paprsků procházejících okulárem.

Galileův dalekohled vytváří vzpřímený obraz, hodí se proto i na pozorování pozemských objektů. Je však velmi technicky náročné vybrousit kvalitní rozptylku o krátké ohniskové vzdálenosti. Galileovy dalekohledy proto dosahují jen velmi malých zvětšení (max. 6x) a používají se nejčastěji jako divadelní kukátka. Dnes se na astronomická pozorování používají dalekohledy, které jako objektiv používají kulové zrcadlo (např. Hubblúv dalekohled).Příkladem zrcadlového dalekohledu může být např. Newtonův dalekohled. Objektiv tvoří duté zrcadlo, od něhož se paprsky odrážejí na rovinné zrcadlo a od něj procházejí do okuláru tvořeného spojnou čočkou. Dalekohled vytváří stranově i výškově převrácený obraz, proto se opět používá k astronomickým pozorováním.

Pro zvětšení dalekohledu Z platí: Zvětšit zorný úhel vzdálených předmětů mohou přístroje, které se nazývají dalekohledy. Umožňují nám zkoumat objekty ve vesmíru. Objektivem je optický prvek vytvářející skutečný obraz – spojná čočka nebo duté zrcadlo. Okulárem může být spojka nebo rozptylka. Pro zvětšení dalekohledu Z platí: kde Z je zvětšení dalekohledu, f1 ............ ohnisková vzdálenost objektivu, f2 ............ ohnisková vzdálenost okuláru Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 123.