Renesanční sklářství v Čechách a na Moravě 1526-1650 – 16.stol. – obdobím převratných změn, zámořských cest, koloniálních výbojů, vědeckých objevů a velkého hospodářské rozvoje hl. v západní Evropě – střední Evropa zaostává, přesto zrychlení vývoje hospodářství, politických a společenských vztahů -> šlechta bohatne -> podnikání – 2.pol. 15.stol. – konec husitských válek a mezinárodní izolace – 1526 – nástup Habsburků – těsnější kontakty s katolickou jižní Evropou – mladí šlechtici – kavalírské jízdy do Itálie, Německa, Švýcarska, Nizozemí a Anglie – Praha koncem 16.stol.-nejvýznamnější kulturní křižovatkou římské říše za Rudolfa II. (1583-1612) – dvůr přitahuje malíře, sochaře, zlatníky, brusiče drahokamů, vědce, intelektuály i šarlatány, diplomaty i obchodníky z celé Evropy – růst vzdělání a kulturních nároků české společnosti – po smrti Rudolfa II. začíná úpadek-odboj české protestantské šlechty – 1620 čeští stavové poraženi na Bílé hoře-omezení práv a konfiskace majetku šlechty – 30. letá válka – zemi plení vojska katolické Ligy a protestantské Unie – konsolidace poměrů až v druhé polovině 17.stol.

Svatá říše římská

Renesanční sklářství v Čechách a na Moravě 1526-1650 – 15. a 16.stol. –nejdokonalejší v Evropě je sklo benátské - technologicky i umělecky – dokonalé tvary často vycházejí z antických uměleckých tradic – křišťálově čiré či barevné – nové dekorační techniky – emailová malba, nevypalovaná malba pryskyřičnými barvami, rytina diamantovým hrotem, zatavování barevných nitek – široká obchodní síť – benátské sklo se šíří po celém kulturním světě – evropská knížata usilují o vlastní výrobu za pomoci italských emigrantů – italští skláři nejúspěšnější v Nizozemí, ve Francii a Španělsku, částečně i v Anglii – střední Evropa jen krátkodobě – drahý dovoz surovin a problémy s odbytem – v Tyrolsku v Hallu a Innsbrucku – dovoz do Čech začíná na přelomu 15. a 16.stol. – rozvoj českého renesančního sklářství – poslední čtvrtina 16.stol. – šlechta v Čechách a na Moravě podporuje rozvoj sklářství – páni ze Salhausenu, Smiřičtí, Berkové z Dubé a Vartemberkové – severní Čechy – páni z Hradce a Rožmberkové – jižní Čechy – páni ze Žerotína, z Vrbna, ze Zástřel, z Perštejna, olomoučtí a vratislavští biskupové – příchod saských rodin – zruční skláři znalí barevných kovů a metalurgických výrob – nová vlna v Českém sklářství (Schürerové)

Sklovina – ještě v 1.pol.16 stol. středoevropský způsob výroby - hutní dekory, pozdně gotické typy – vysoké flétnovité číše - nálezy - špatně protavené, lehce nazelenalé sklo – nálezy – koncem 16. a v 1.pol. 17.stol. stolní sklo tvarově a technologicky ovlivněno benátským způsobem – větších rozměrů, silnostěnnější – – složení vychází z domácí tradice, surovin a požadavků místních odběratelů – draselná sklovina – sklo je kratší než sodné benátské sklo – nelze dosáhnout elegance a složitosti tvarů skla benátského – důraz na dokonalejší čirou sklovinu – čištění surovin (křemene; potaš), – lepší vyčeření – ledek (KNO3)+arsenik (As2O3) – stahování nečistot z hladiny – odbarvování burelem (MnO2)-od 70.let 16.stol. – zdokonalení stavby pecí – vyšší teploty

Typy výrobků – větších rozměrů, silnostěnnější než benátské výrobky – lehce nazelenalé, nažloutlé, našedlé či nabíhající do růžova (Mn3+) – užitkové lahve a konvice – přímo zelené barvy – válcovité a kónické číše na zvonovité noze i kulovité džbánky kopírují benátské sklo – vzhůru se zužující kónické holby a čtyřboké lahve (odvozeny od kovových nádob) – typické domácí stolní sklo v benátském stylu – pohárky s dutou zvonovitou nožkou – polokulovitá, nálevkovitá, zvonovitá či vřetenovitá kupa (vliv z Nizozemska) – dutý nod se dvěma prstenci – i zdobení nitkováním (Slezsko) – výroba poháru je náročnější než výroba číše – užitkové sklo – lahve, džbánky a číšky – zdobeno optickým dekorem - destilační sklo, křivule, flakony – ploché sklo – roztáčením do plochy; okenní terče a později zrcadla – žádané, mohutná výstavba

Barevné skloviny – novinka v českém renesančním sklářství – dobová obliba sytých barev – kobaltově modrá – velmi oblíbená - CoO z Krušných hor – manganově fialová – opakní bílá, světle modrá a červená barva pečetního vosku

Sklo malované emaily – nejvýraznější produkt českého renesančního sklářství – v Čechách vypalované emailové barvy od 60.let 16.stol. – první emailové barvy – vyrábějí alchymisté (Slovanský ostrov) – technika se rychle šíří – malíři – šikovní řemeslníci; používají dobové grafické předlohy – malba se vypalovala ve sklárnách – luxusní sklo pro panovníka, šlechtu, církev a bohaté měšťany – dekor – erby, znaky, náboženské a lovecké výjevy – velké vítací číše

Sklo malované na studeno – pryskyřičné laky a olejové barvy – zdobeno rytím diamantem – zlaté a barevné bordury – navazují na tyrolské vzory – štíhlé vysoké číše na vyšší zvonkovité noze – liší se častější figurální výzdobou či hmotnějším tvarem – sklárny na rožmberském panství – kontakty s Tyrolskem – také ve Chřibské

Sklo ryté – v Praze početní řezbáři a brusiči drahokamů (hl. za Rudolfa II.) - Miseroniové – broušené a ryté nádoby z horského křišťálu – velmi drahé – koncem 16.stol. je sklo dostatečně čiré – imitace křišťálu – tvrdé draselné sklo – velmi vhodné pro broušení a rytí – nejprve na plochém skle – později na dutém skle – Caspar Lehmann (1563-1622)

Mapa nálezů

Renesanční sklo Doznívání gotiky

Renesanční sklo Víceboká kupa Početné nálezy

Renesanční sklo Početné nálezy Nejčastější Nejčastější

Renesanční sklo Nejčastější

Renesanční sklo Sklárna Chřibská (Friedrich)

Renesanční sklo

Renesanční sklo Sklárna ve Falknově (Schurer)

Renesanční sklo

Renesanční sklo

Renesanční sklo Vzácné nálezy Početné nálezy

Renesanční sklo Válcovitá kupa

Renesanční sklo Málo četné

Ryté sklo

Obchod se sklem – sklenáři – na trzích – hauzírníci – sklo v nůších – jednodušší sklo (domácí sklárny) – luxusní sklo – na přímou objednávku – dovoz z Tyrolska – výjimečně Nizozemí nebo Benátky – vývoz – do jižního Německa – korálky do růženců (Šumava) – zrcadla – Drážďany – náročnější nitkované sklo z Chřibské –Uhry (Slovensko), Polsko – sklárny na Moravě a ve Slezsku