Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz Projekt: Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0801 Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů Název sady: Přehled dějin literatury Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_05_12 Název DUMu: Klasicismus, osvícenství, preromantismus Pro obor vzdělávání: 64-51-L/41 Předmět: Český jazyk Ročník: první Autor: Mgr. Pavla Brunová Datum: 15.04.2013

Klasicismus umělecký směr, který vznikl ve Francii 17. století navazuje na odkaz antiky především formou, ale i zpracovávanými látkami

Zásady měřítkem krásy je pravda, rozvaha a rozumovost životním ideálem je vyrovnanost klasicismus zdůrazňuje podřízenost soukromých cílů nadosobním, veřejným úkolům k umělecké dokonalosti měla napomáhat pevně stanovená estetická pravidla

Zásady kompozice dramatu zachovává Aristotelovu zásadu tří jednot (místo, čas, děj) literatura se dělí na nízkou a vysokou komika a tragičnost jsou přísně odděleny vysoké žánry: tragédie, hymnus, óda nízké žánry: komedie, satira, bajka

Divadlo Tragédie byla vyhrazena látkám ze života vysokých vrstev hrdiny a děj poskytla většinou antika Komedie vystupují i postavy lidové náměty se mohly dotýkat současnosti

Francie Jean Racine 1839 – 1899 Faidra autor tragédií náměty z antiky výborná psychologie ženských postav nejznámější tragédie Faidra

Faidra Král Theseus se podruhé ožení s mladou dívkou Faidrou, jeho syn Hippolytos to těžce snáší. Faidra je do Hippolyta zamilovaná, ale snaží se však své city potlačit. Faidra se dovídá o tom, že Theseus v cizině zahynul. Rozhodne se Hippolytovi vyznat ze svých citů, ale ten její návrhy odmítá. Nabídne mu, že se s ním podělí o athénský trůn. Theseus však mrtvý není a vrací se z ciziny. Faidřina chůva mu poví, že se Hippolytos pokusil zneuctít Faidru. Theseus ho okamžitě vyžene z domu. Poté se ještě obrací k bohům, aby potrestali zločin. Faidra si uvědomuje, že byl Hippolytos nařknut neprávem, vypije jed, ale předtím se ještě přiznává Theseovi, že byl oklamán.

Francie Pierre Corneille 1606 – 1684 autor tragédií hrdinové jsou čestní vlastenci, kteří obětují lásku pro povinnost a čest nejznámější drama Cid

Cid Rodrigo zabije hraběte Gormu, otce své milé Chimeny, protože urazil Rodrigova otce. Chimena miluje Rodriga, ale nad jejím citem převáží čest rodiny a dívka žádá krále, aby potrestal vraha. Dramatická situace, za níž oba hrdinové trpí, neboť se vzájemně milují, ale přitom trvají na představách cti. Konflikt končí smírně zásahem krále, neboť Rodrigo odčinil svou vinu udatností v boji.

Cid

Francie Molière (vl. jménem Jean-Baptiste Poquelin) 1622 – 1673 herec, spisovatel, dramatik autor komedií patronem jeho divadla byl Ludvík XVI.

Tartuffe, neboli Podvodník (1664), Tartuffe [tartyf] = falešný, nepravý pobožný člověk, svatoušek Veršovaná komedie, ve které je kritizováno pokrytectví církve. Odhaluje se zde její donašečský systém. Hra byla po premiéře zakázána, Moliére ji 2x přepracovával, měla ohlas v zahraničí. Je zde zobrazen typ svatouškovského pokrytce a prospěcháře, který předstírá náboženskou horlivost a vetře se do přízně důvěřivého člověka, aby ho pak mohl absolutně ovládat a využívat. Nakonec je odhalen, vyklube se z něj bezcharakterní padouch.

Lakomec (1668) Hlavní hrdina Harpagon je lakotný, chamtivý, bezcitný, pro peníze obětuje vše, své děti, rodinu. Přestože je bohatý, krutě omezuje své děti a vykořisťuje i služebnictvo. Dceru Elišku nutí k sňatku s bohatým starcem Anselmem (Eliška miluje otcova správce Valéra), synovi Kleantovi se snaží odloudit snoubenku Marianu, chce ho oženit s bohatou vdovou. Aby pomohl svému pánu Kleantovi, ukradne šibalský sluha Čipera Harpagonovu skříňku s penězi. Harpagon ztrácí smysl svého života. Ztráta peněz pro něj znamená šílenství. Je ochoten vyměnit Marianu za své ztracené peníze. Nakonec vyjde najevo, že Valér a Mariana jsou sourozenci a Anselm jejich otec. Svatba obou mladých párů. Lakomec se spokojí s tím, že nemusí dát věno.

Don Juan neboli Kamenná hostina (1665) Kritizuje dobové neřesti a chyby šlechty (pokrytectví, rozmařilost, pohrdání lidmi) Misantrop (1666) Hlavní hrdina je vzdělaný, inteligentní a citlivý mladý muž. Sama společnost z něj udělá nepřítele lidí, tzv. misantropa. Moliér v této hře kritizuje vypočítavost šlechty, pokrytectví a přetvářku vysoké společnosti. Zdravý nemocný (1673) Vysmívá se hypochondrii, pokrytectví lékařů Další hry: Měšťák šlechticem, Škola pro muže, Chudák manžel, Učené ženy aj.

Francie Jean de La Fontaine (1621 – 1695) básník, autor povídek a bajek čerpá z Ezopa alegorie soudobé společnosti Dílo: Bajky

Itálie Opakem vznešené klasické tragédie byla italská komedie, tzv. commedia dell'arte, která byla oblíbená zvláště u lidového publika. Hry byly bez pevné stavby, herci improvizovali podle stručného obsahu.

Itálie Carlo Goldoni (1707 – 1793) autor komedií Dílo: Poprask na laguně Sluha dvou pánů

Osvícenství intelektuální hnutí, životní postoj a filozofický směr 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení. Zdůrazňuje racionalismus, logiku a humanismus. Plně se rozvinulo ve Francii, vůdčími osobnosti literatury se v této době stali často protinábožensky a proti tradicím zaměření filosofové-encyklopedisté – Voltaire, Denis Diderot a Jean le Rond d'Alembert. Myšlenky těchto filosofů ještě doplnil Jean Jacques Rousseau.

Francie Denis Diderot (1713 – 1784) filosof, prozaik, encyklopedista Díla: Jakub fatalista Jeptiška

Francie Význam pro šíření osvícenských myšlenek mělo vydávání francouzské Encyklopedie, obsahující soubor znalostí ze současné vědy, umění a techniky.

Preromantismus umělecký proud, který vznikl zhruba v polovině 18. století jako reakce na klasicismus a osvícenství a který ohlašoval blížící se romantismus vyjadřuje životní postoj měšťanstva znaky: zdůrazňuje citové hodnoty prostého, nezkaženého člověka umění chápe jako prostředek k proměně světa

Německo Friedrich von Schiller (1759-1805) básník, dramatik Díla: báseň Óda na radost dramata Loupežníci Don Carlos Valdštejn

Německo Johann Wolfgang Goethe (1749 - 1832) básník, prozaik, dramatik, historik umění a umělecký kritik právník a politik biolog a stavitel

Johann Wolfgang Goethe Nejvýznamnější díla: filosofická dramatická báseň Faust román Utrpení mladého Werthera balada Čarodějův učeň

Zdroj materiálů: MGR. BLÁHOVÁ, Renata a kol. Literatura pro 1. ročník středních škol, učebnice. Brno: DIDAKTIS spol. s. r. o., 2008, ISBN 978-80-7358-115-2. MGR. BLÁHOVÁ, Renata a kol. Literatura pro 1. ročník středních škol, pracovní sešit. Brno: DIDAKTIS spol. s. r. o., 2008, ISBN 978-80-7358-116-9. http://cs.wikipedia.org/wiki/Faidra_(Racine) http://cs.wikipedia.org/wiki/Jean_Racine http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cid.png http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:El_Cid_portrait_%C2%B7_HHWX54.svg http://cs.wikipedia.org/wiki/Pierre_Corneille http://cs.wikipedia.org/wiki/Literatura_evropsk%C3%A9ho_klasicismu http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jean_de_La_Fontaine.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Carlo_Goldoni.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Louis-Michel_van_Loo_-_Portrait_of_Denis_Diderot_-_WGA13440.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Encyclopedie_de_D%27Alembert_et_Diderot_-_Premiere_Page_-_ENC_1-NA5.jpg

Zdroj materiálů: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Friedrich_von_Schiller_Coloured_Drawing.png http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Goethe_(Stieler_1828).jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Goethe.png Není-li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.