Lycopodiophyta.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Lukáš Petr 5. A Stonek.
Advertisements

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta)
Lycopodiophyta + Equisetophyta
Kapraďrosty (Pteridophyta) VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.15/Li
Cvičení z ÚNB 3 Polypodiophyta Jitka Kocková, Pavel Kúr 2013
Cvičení z Malé Botaniky
Gnetophyta.
Semenné rostliny (Spermatophyta)
KAPRAĎOROSTY.
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
Autor modulu: Ing. Radim Církva
Vyšší rostliny Cormobionta
Rostlinná pletiva.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Přesličky /Equisetophyta/
Nahosemenné rostliny „Gymnospermae“
KAPRADINY.
Kapraďorosty (Pteridophyta)
NázevVyšší rostliny – rostliny nahosemenné Předmět, ročník Biologie, 1. ročník Tematická oblast Botanika AnotaceVýklad s fotografiemi, lze použít i jako.
 Jsou středně velké rostliny  Semenné rostliny  Zelené, fotosyntetizují  Obývaly naši Zemi už před 350 mil. lety  V té době – stromovitý vzrůst –
Oddělení: Semenné rostliny
TŘÍDA: Kapraďosemenné
Výtrusné a nahosemenné rostliny
Modul: Charakteristika vyšších rostlin (cévnatých rostlin a mechorostů) Systematické postavení cévnatých rostlin a mechorostů v rámci podříše zelených.
Inovace studia botaniky prostřednictvím e-learningu
NAHOSEMENNÉ ROSTLINY Přírodopis VI..
M1: LESNICKÁ BOTANIKA NAHOSEMENNÉ DŘEVINY
Kapraďorosty.
Část vyšší rostliny Lyginodendrophyta - Gnetophyta
MECHOROSTY primitivní vyšší rostliny nemají pravé cévní svazky
Rhyniophyta.
Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš
Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš
Část vyšší rostliny Rhyniophyta - Polypodiophyta
Plavuně /Lycopodiophyta/
Cvičení k Systému a evoluci rostlin (Bi1010c)
Nejstarší cévnaté rostliny
MECHOROSTY = primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské
Kapraďrosty HEN.
Podříše VYŠŠÍ ROSTLINY (CORMOBIONTA)
Oddělení: Kapraďorosty
Systém a evoluce vyšších rostlin Lycopodiophyta + Monilophyta
Pohlavní rozmnožování výtrusných cévnatých rostlin
Lycopodiophyta, Equisetophyta, Polypodiophyta
6. ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN Reprodukce je způsobem zachování druhu v prostoru a čase Zvětšení počtu jedinců – rozmnožení – dosahují rostliny různými způsoby.
MONILOPHYTA II: Polypodiopsida.
Přesličky (Equisetales)
Připravil JAN KOMÍNEK© 2016
V YŠŠÍ ROSTLINY Výtrusné rostliny. V YŠŠÍ ROSTLINY Eukaryotické, převážně autotrofní mnohobuněčné organismy Kromě mechorostů dokonalá vodivá pletiva Přizpůsobení.
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Pohlavní rozmnožování rostlin 1. část – Výtrusné rostliny Číslo vzdělávacího.
KAPRAĎOROSTY Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
PODŘÍŠE: VYŠŠÍ ROSTLINY (CORMOBIONTA)
Vyšší rostliny (Cormobionta)
Vyšší rostliny.
Nahosemenné rostliny (Gymnospermae)
Kapraďorosty (Pteridophyta)
Semenné rostliny Spermatophyta.
VY_32_INOVACE_04-47 Ročník: VII. ročník Vzdělávací oblast:
Výtrusné cévnaté rostliny I.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Kódování materiálu
AUTOR: Lenka Hrnčířová
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Mechorosty.
Kapraďorosty.
Semenné rostliny. Rodozměna – gametofyt versus sporofyt.
Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice
GEOLOGICKÉ ÉRY - PRVOHORY
Lycopodiophyta plavuně, vranečky, šídlatky
LYCOPODIOPHYTA plavuně vranečky šídlatky
Transkript prezentace:

Lycopodiophyta

Lycopodiophyta samostatná vývojová linie navazující na jednu ze skupin rhyniových rostlin (Zosterophyllophyta) starobylá skupina počátky ve spodním devonu (410-390), hlavní rozvoj v karbonu (360-285) stromovité končí v permu (285-245), v druhohorách křovité, recentně jen ± bylinné dnes tvoří zlomek procenta recentních cévnatých rostlin recentně hlavní rozšíření tropy

Hlavní znaky – stonek stonek – plný, nečlánkovaný dichotomické větvení (často pseudomonopodiální) uspořádání stélé protostélé  aktinostélé  plektostélé; (sifonostélé)

Hlavní znaky – listy mikrofyly (lepidofyly) – enační teorie tvarová a anatomická rozmanitost – různý původ?

Hlavní znaky – sporangia ledvinitá laterální v pažní mikrofylů (nebo na nich) eusporangiátní, otevírají se příčnou štěrbinou izosporické  heterosporické typy

Gametofyt mnohobuněčný, samostatný, různorodý (exosporický, dlouhověký  endosporický, ± krátkověký) bičíkaté spematozoidy (biciliátní  polyciliátní)

245 perm 285 karbon 360 devon 400 410 silur Lycopodiopsida Lycopodiopsida Selaginellopsida Isoëtopsida Lepidodendrales 245 spermatozoidy ? perm 285 Zosterophyllophyta karbon spermatozoidy polyciliátní exosporický endosporický gametofyt izosporie heterosporie bez linguly s lingulou mikrofyly 360 spermatozoidy biciliátní devon 400 410 silur

Lycopodiopsida

Lycopodiopsida bylinné typy mikrofyly převážně ve spirále bez lingul

Lycopodiopsida izosporie gametofyt spermatozoidy biciliátní exosporický, často dlouhověký, mykorhiza spermatozoidy biciliátní

Lycopodiaceae sporofyly obvykle nezelené, ve zřetelných strobilech Lycopodium clavatum sporofyly obvykle nezelené, ve zřetelných strobilech (1-)7/100, převážně tropy

Selaginellopsida

Selaginellopsida bylinné typy mikrofyly s lingulou

Selaginellopsida heterosporie mikrosporangia mnoho mikrospor (obvykle v horní části) mnoho mikrospor heterosporie megasporangia (obvykle v dolní části) 4 megaspory

Selaginellopsida gametofyt endosporický - „neopouští blánu výtrusu“ krátkověký samčí – jediná prothaliová buňka, jediné antheridium samičí mnohobuněčný – několik archegonií, trojcípá puklina, rhizoidální vlášení biciliátní spermatozoidy

Selaginellaceae (1-)2/700, převážně horské oblasti tropů a subtropů Selaginella selaginoides (1-)2/700, převážně horské oblasti tropů a subtropů Selaginella lepidophylla

Isoëtopsida

Isoëtopsida dnes bylinné, původně však zřejmě dřevinné typy velké „mikrofyly“ (odlišný vznik?) linguly heterosporie

Lepidodendrales

Lepidodendrales vymřelé dřevité „plavuně“, zejména od devonu do permu až 40 m vysoké a až 5 m tlusté plavuňové stromy, vidličnatě větvené dole i nahoře bezlistý kmen, stopy po opadaných listech a lingule výrazná převaha primární kůry (až 99 %) sekundární dřevo (max. 10%) sifonostélé

Lepidodendrales mikrofyly až 1 m dlouhé sporangia v šišticích podobných jehličnanům Lepidodendron, Sigillaria podstatná součást černého uhlí

„Lepidospermae“ umělá skupina vznik semenům podobných útvarů megasporofyl utváří lahvicovitý útvar kolem sporangia nahoře jen malý otvor pro oplození po oplození zůstal celý útvar na rostlině a uvnitř se vyvíjel megagametofyt Lepidocarpon

Isoëtales

Isoëtales převážně vodní byliny velmi zkrácený stonek, bohaté adventivní kořeny šídlovité listy v paždí listů sporangia heterosporie

Isoëtales gametofyt redukovaný podobný vranečkům samičí gametofyt s archegonii polyciliátní spermatozoidy

Isoëtaceae 2/75, téměř po celém světě Isoëtes lacustris