Trendy a možnosti – hledání nového komerčního modelu elektronických zdrojů Jaroslav Šilhánek Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Postupný vývoj: Předplatné – konkrétní tituly - vazba – uložení na regál – nezpochybnitelné trvalé vlastníctví – budování fondu Paralelní tištěné a elektronická verze Rozšíření elektronické verze na více let do minulosti Další nabídky vydavatelů – rozšiřování souborů přístupných periodik Možnost vytváření konsorcií

Vývoj konsorciálního přístupu: Konsorcium založeno na sdružení stávajícího předplatného tištěných verzí Zachování stávajícího předplatného – případná možnost výměny titulů Možnost přistoupení dalších institucí – minimální předplatné – „jeden“ titul Formální předplatné – „vstupní“ poplatek Termín „předplatné“ ztrácí svůj obsah !!!

Další aspekt = statistiky Pro tištěné verze je získání údajů o využívání časopisů obtížné a nepřesné. Elektronické verze poskytují informace o využívání ze své podstaty. Přesnost údajů = „COUNTER Compliant” = spolehlivé údaje o využívání článků Možnost porovnávat náklady a využívání – potenciálně nekorektní náklady v rámci konsorcií

Nejdůležitější důsledky: „předplatné” - ztrácí se relace mezi finančním vkladem a počtem skutečně dostupných titulů „vlastnictví“ – zmizel konkrétní výsledek finančních vkladů – kde je budovaný fond? „konsorcia“ – pokud pro přístup k souboru zdrojů stačí určitý poplatek, konsorcia ztrácejí smysl nebo smysl zůstává jen organizační

Klady: Mimořádný rozsah počtu zpřístupňovaných titulů časopisů s prakticky okamžitým přístupem !!! Ale nikoliv za zanedbatelné finanční náklady !!!

Principiální možnost: Počet stažených (otevřených) článků x Cena ze jeden článek = Výsledná cena (faktura, depozitní účet aj.) Co s tím ?

Standardní postup při Document Delivery Service ( případně modifikován počtem stránek) Částečně funguje v komerční sféře. Málo vhodný pro akademickou sféru. Vydavatelé tento model a ani modely, které se mu přibližují, příliš nepodporují

Proč ? Vydavatelský průmysl je v „ustáleném“ stavu, změny přinášejí risiko Neurčitá vazba mezi vynaloženými prostředky a jejich využitím vede k nadbytečnému objednávání titulů a tudíž k pravděpodobnosti větších zisků Uživatelům zpravidla nejsou k disposici statistiky rozlišené podle data vydání článků.

Další (některé) možnosti: Celoplošné licence bez individuálního omezení – první koncepce Springer – úhrada z centrálních prostředků. Regulace na bázi oboru a celkového využívání – současná praxe nakladatelství Elsevier Výše licenčních poplatků na základě dřívějšího využívání a velikosti instituce – nový model Americké chemické společnosti.

Model Americké chemické společnosti: Jsou přístupné všechny vydávané časopisy – celkem 36 titulů (největší soubor článků z chemických disciplín). Neexistuje tedy předplatné !!! Na základě dosavadní úrovně využívání a své velikosti (+další aspekty) je každá instituce zařazena do určité kategorie výše poplatků (paušální platba).

Společná charakteristika těchto modelů: Zachovat systém platby „ex post“ – tedy vydávat časopis(y) a vybírat poplatky za jejich využívání Zájem je především se strany vydavatelů (ale i knihoven)

Druhá alternativa Úhrada nákladů na vydávání vědeckých článků předem = Open Access

Stručný přehled: Viz: Inforum 2005 – „Budou vědecké informace volně dostupné ?“ Budapest Open Access Initiative (2002) Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities (2003) Communication from the Commission to the European Parliament, …. on scientific information in the digital age: access, dissemination and preservation (2007)

Motivace: ….. zlepšit šíření vědeckých informací v zájmu podstatného zvýšení jejich efektivního využívání ….. ….. výsledek by měl vést k efektivnějšímu využívání prostředků investovaných do vědecké práce …

Berlin Declaration: ……to promote the Internet as a functional instrument for a global scientific knowledge base …. ….. authors grant free access to their scientific contributions …. ……complete version and all supplemental materials should be deposited in at least one online repository….

„Legislativní“ opatření: V americkém kongresu je projednáván zákon zavazující příjemce grantů z federálních prostředků zveřejnit výsledky svých výzkumů jako „Open Access“ Grantové agentury nebo jiné instituce podporující výzkum mohou vznést podobný požadavek a podmiňovat jím udělení grantu.

Open Access - protiakce Brussels Declaration on STM Publishing by the International scientific, technical and medical publishing community …

Reálné možnosti financování: Úhrada za publikování článků už tady byla, v zásadě je to logická součást nákladů na výzkum – platí tedy univerzita nebo poskytovatel grantu Komerční (ale i nekomerční) vydavatelé nasadily většinou cenu cca USD za jeden článek Tato cena je nepochybně vysoká, ale v současné praxi buď nepřichází v úvahu pro daný titul, nebo se blíží nákladům na publikování z jiných důvodů

Role grantových agentur: Dvě nejvýznamnější grantové agentury – Wellcome Trust a National Institute of Health – se dohodly s většinou vydavatelů, že navýší udělované granty o náklady na publikování pokud autor publikující výsledky získané na základě prostředků grantů těchto agentur o formu „Open Access“ požádá. Současně požadují od příjemců svých grantů zveřejnění výsledků touto formou do 6 měsíců na konkrétním repositáři Pub|Med Platí přibližně od podzimu r. 2006

Další vývoj: Velká část produkovaných vědeckých informací je ve skutečnosti už teď „volně“ dostupná Nelze očekávat že ze dne na den dojde k přechodu od „předplatného“ k „Open Access“ modelu – vývoj bude v každém případě postupný Budou se hledat další alternativní modely vycházející buď z „předplatného“ nebo koncipované jako „Open Access“ Budou pokračovat aktivity politických institucí – Evropská unie – i grantových agentur nebo jiných poskytovatelů finančních prostředků pro výzkum

Co mohou dělat vědecké knihovny? Především by se měly co nejvíce seznamovat s problematikou publikování vědeckých prací a orientovat se této oblasti. Měly by mít spolehlivé povědomí o skutečných nákladech na zpřístupňování vědeckých informací a jejich struktuře A to hlavně ve spojení s dostupnými statistikami o jejich využívání Co nejvíce se zapojovat do jednání o řešení přístupů a skutečných smlouvách a dohodách

Příklad: Asociace holandských univerzitních knihoven (včetně Delftu) podepsala v srpnu spolu s vydavatelstvím Springer deklaraci o společném zájmu společně hledat řešení pro „Open Access“ model publikování vědeckých prací –Umožňovat autorům získat zkušenosti s Open Acces –Poskytnout možnost modelu OA se prosadit –Získat zkušenosti s reálnými možnostmi financování –Knihovna je kontaktním místem pro autory, kde získají všechny potřebné informace

Děkuji za pozornost.