VÝVOJ ČLOVĚKA Během čtvrtohor vyvrcholil vývojový proces, který začal u primitivních primátů a skončil vznikem moderního člověka. Člověk vzešel z okruhu úzkonosých opic Starého světa. Nejvýše organizovanou a nejdůležitější čeledí primátů jsou lidé (Hominidae). Patří k ní člověk a jeho předchůdci. K rozvoji této čeledi stačilo asi 14 milionů let; k rozvoji rodu homo 2-3 miliony. Proces „homonizace“ je velmi zajímavý a není ještě beze zbytku objasněn.

ZNAKY ČLOVĚKA Podle nejstarší nalezené kostry australopitéka (jménem lucy) je zřejmé, že první přeměnou bylo vztyčení se do vzpřímené pozice. Teprve později došlo ke zvětšování objemu mozkovny. Se vzpřímenou postavou souvisí dvojí (esovité) prohnutí páteře a klenba na nohách. Vznik artikulované řeči je jev až v poslední fázi evoluce = vývoj člověka; tj. až u homo sapiens u kterého se vyvinuly čelistní svaly o které se opíral jazyk. U homo sapiens sapiens je už bradový výběžek (brada), který se u jiných pod druhů už nevyskytoval. Je docela možné, že vymření neandrtálců, i přes jejich robustnější postavu zavinilo právě to, že nebyli schopni komunikovat mezi sebou řečí.

Zrození lidstva dle anglického badatele Charlese Darwina Revoluční myšlenka z roku 1859 Člověk - vznikal postupně četnými proměnami z dávných prapředků, které máme společné s dnešními lidoopy Člověk - Orangutan, gorila, šimpanz

AUSTRALOPITHECUS V roce 1924 našel profesor R. Dart ve vápencových lomech v jižní Africe výlitek lebky australopithéka afrického . Australopithékus byl menší, štíhlejší, dosahoval velikosti šimpanze. Pohyboval se vzpřímeně. Byl to všežravec. Žil ve stepích a potravu si získával lovem, při kterém používal primitivní nástroje. Na naší planetě žil asic před 3,3-1milionem let. Asi před 3 600 000 lety zanikla nejstarší žijící skupina australopithéků žijících v Etiopii. Do tohoto rodu australopithéků afarensis patřila i nalezená Lucy.

Homo erectus Von Koeningswald v roce 1936 objevil v roce 1936 na ostrově Jáva ostatky dítě z rodu Homo Erectus. Byl to tvor vysoký, dokonale vzpřímené postavy, který již používal nástroje. Žil asi před milionem let a vyskytoval se nejen na Jávě, ale i v Číně, Jižní Africe a dokonce v Evropě. Na Jávě byly objeveny dva druhy starší a mladší homo erectus erectus, který byl robusnější postavy, vystouplé čelisti a ubíhajícího čela. V roce 1907 byla nalezena čelist v německém Maueru, v roce 1908 byl popsána a nazvána. Tento druh také používal primitivně opracované kamenné nástroje. Homo erectus žil v tlupách. A nelze pochybovat o tom, že si vyráběli zbraně jako byl nůž. Kromě špičatých nástrojůpoužívali k obraně klacky a kyje.

Homo sapiens Nejproslulejší nález zbytků je z roku 1856 z Dűsseldorfu. Po četných diskusích a dohadech se nazval člověk neandrtálský. V té době mysleli, že je to předchůdce člověka dnešního typu mi ho dnes máme pouze za poddruh. Klasický neandrtálec byl typickým obyvatelem Evropy, kde žil během poslední doby ledové. Byl menší silné postavy. Hlavu podlouhlou a zuby lidské. U homo sapiens se začali konat první pohřby.

Homo sapiens sapiens Objevil se na konci doby ledové, před 40-30 000 lety. Od současného moderního člověka se moc neliší. Tento robusnější člověk po sobě zanechal hodně stop např. různé nástroje, stopy sídel a lovené kořisti. Byl výborný lovec a jeho kořistí byli mamuti, jeleni a šelmy. Žil na sídlištích. Lovil v tlupě, protože na ulovení mamuta sám nestačil. Vybraní stopaři hlídali stezky, kterými na jaro táhli mamuti a pak zaútočily. Mamuta zahnali do pasti nebo do močálu a kameny omráčily, dorazily ho mlaty, kyji, oštěpy či šípy. V Brně byl odkryt hrob lovce mamutů v němž se našli dary, sošky, mamutí kly.V paleolitu vznikala umělecká tvorba (věstonická venuše). Asi 3000 let př.n.l. se objevili podél Dunaje první zemědělci. Pěstovali hlavně luštěniny a chovali domestikovaná zvířata. A vyráběli keramické nádobí a tkali látku.