Psychiatrie, její postavení a organizace psychiatrické péče, klasifikace. (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno definice pojmu psychiatrie postavení psychiatrie organizace psychiatrické péče stigmatizace oboru klasifikace v psychiatrii jednotlivé oddíly nejvýznamnější poruchy v rámci jednotlivých oddílů

Definice pojmu psychiatrie lékařský obor, zabývající se diagnostikou a léčbou psychických chorob psychické choroby - choroby mozku součást neurověd

Postavení psychiatrie Psychiatrie a neurologie po většinu minulého století psychiatrie a neurologie oddělována rozdílností filosofických přístupů, výzkumných metod a léčby v současné době neurologie a psychiatrie se sbližují v rámci moderních neurověd (společné diagnostické nástroje - zobrazovací metody mozku, neuropsychologie a léčebné postupy –antiepileptika, antipsychotika, antidepresiva, stimulační metody -repetitivní transkraniální magnetická stimulace, stimulace nervus vagus)

Postavení psychiatrie Psychiatrie a neurologie našly společnou řeč vznik „neuropsychiatrie“ – obor budoucnosti ? (Hohwy et Rosenberg, 2005, Sachdev, 2002)

Postavení psychiatrie Psychiatrie a psychologie Psychologie , konkrétně klinická psychologie, zaujímá v psychiatrii svoje nezastupitelné místo: v oblasti diagnostiky v oblasti psychoterapie.

10 vedoucích příčin neschopnosti (uzpůsobeno na roky života) - údaje WHO a Světové banky

Postavení psychiatrie: počet psychiatrů/100 000 obyvatel (1992)

Organizace psychiatrické péče akutní lůžková péče ústavní péče ambulantní intermediární

Organizace psychiatrické péče Akutní lůžková péče: psychiatrické kliniky v rámci fakultních nemocnic ( pouze 6 v ČR) psychiatrická oddělení nemocnic psychiatrické léčebny

Organizace psychiatrické péče Kdy hospitalizace? při neúspěchu léčby exacerbaci příznaků nebo relapsu onemocnění, nezvládnutých ambulantně přetrvávající příznaky

Organizace psychiatrické péče Ústavní péče (psychiatrické léčebny): Dle koncepce: dlouhodobá resocializace a rehabilitace Skutečnost: circa 1/3 lůžek léčebenských poskytuje akutní péči, protože se nepodařilo zvýšit počet nemocničních psychiatrických lůžek

Celkový počet psychiatrických lůžek v ČR rok 1999

Organizace psychiatrické péče Ambulantní péče Celosvětový trend postupný přesun diagnostiky a léčby do odborné ambulantní péče a k lékařům první linie, tj.k praktickým lékařům Proč? ekonomické důvody – nejvíce stojí hospitalizace, pak výchova odborníka dostupnost bezpečnější léčby

Organizace psychiatrické péče: počet prvních ambulantních vyšetření v roce DG 1996 1999 % DEMENCE 27513 32535 +18,3 ZÁVISLOSTI 28921 28629 -1,1 SCHIZOFRENIE 34685 36405 + 5,0 AFEKTIVNÍ P. 47545 55520 +16,8 NEUROTICKÉ P. 111785 122020 +9,2 DĚTSKÉ P. 39814 35410 -11,1

Organizace psychiatrické péče: Intermediární péče (umožňuje přechod z hospitalizace do života ve společnosti, překrývá se s komunitní péčí): nově koncipovaná složka, moderní, bez tradice, nedostatečně sledovaná denní stacionáře, krizová centra, domácí péče, kluby mezirezortní – chráněná pracoviště, bydlení, rehabilitační dílny, sociální firmy

Organizace psychiatrické péče Komunitní péče systém léčby, pomoci a podpory, umožňující žít nemocným v podmínkách běžného života co nejuspokojivějším způsobem

Organizace psychiatrické péče Specifické komunitní služby: krizové služby denní centra a stacionáře (moderní trend, poskytuje komplexní denní péči medicínské, psychoterapeutické a socioterapeutické povahy, u části nemocných alternativní možnost akutní péče, v ČR tradičně pro psychoterapii pacientům s neurotickými obtížemi a rehabilitaci psychóz) podporu v práci a zaměstnání domácí léčení (v podstatě u nás neexistuje) Těchto služeb v současnosti v ČR málo, patří většinou  nestátním zařízením.

Stigmatizace oboru Psychiatrie - asociace (STEM 1998) : 1. blázinec - 22,2 % 2. duševní choroba - 12,1 % 3. cvok - 9,10 % další asociace - Chocholoušek, Dobřany, svěrací kazajka 2004/2005 síťová lůžka? Rowlingová? hrdina Timesu?

Stigmatizace oboru WHO 2001: Musíme usilovat o rovnocenný přístup k duševním a fyzickým poruchám

Klasifikace v psychiatrii Klasifikace – uspořádání do skupin na základě podobnosti V Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN) psychiatrii jako samostatný obor od 6. decenální revise (1948) Stávající klasifikace termín duševních poruchy - etiologie známa Kapitola psychiatrie rozdělena do 10 oddílů, jednotlivé poruchy do skupin dle hlavních společných znaků Definice skupin na základě maximálního počtu sdílených charakteristik

Klasifikace v psychiatrii Psychiatrie jako lékařský obor - Evropa, polovina 18. století O příčinách duševních poruch známo málo, snahy o klasifikaci vycházely z deskripce příznaků, event. k průběhu Určitý počet symptomů musí být přítomen po určitou dobu a narušovat běžné fungování jedince Pro výzkum zvláštní přísnější kritéria Americká klasifikace DSM IV vychází ze stejných principů,  rozlišnosti malé

F00-09 Organické duševní poruchy Základní charakteristika skupina duševních poruch, u kterých známe příčinu – nemoc, úraz nebo jakékoliv poškození mozku vede k přechodnému nebo stálému narušení funkce mozku základní příznak narušení kognitivních (poznávacích) funkcí

F00-09 Organické duševní poruchy F 00 demence u Alzheimerovy choroby F01 vaskulární demence F02 demence u chorob klasifikovaných jinde F03 nespecifické demence F04 organický amnestický syndrom F05 delirium F06 jiné duševní poruch následkem onemocnění/ poškození mozku nebo následkem somatického onemocnění F07 poruchy osobnosti a poruchy chování vyvolané onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku

F00-09 Organické duševní poruchy Alzheimerova demence: rozvíjí se pozvolna (měsíce až roky) nejprve postižení paměti postižena schopnost učení (problémy se vštěpováním a vybavováním základních informací podstatných pro běžný život) postupně pokles paměti handicapem pro soběstačnost dále poruchy myšlení ve smyslu zpracování informací, organizování, plánování, úsudku, stává se odkázán na péči druhých provázeno poruchami emočními a chování

F00-09 Organické duševní poruchy Delirium - nespecifický organický mozkový syndrom porucha vědomí (zastřené vědomí - snížené povědomí o okolí) narušení poznávacích schopností ( zhoršení krátkodobé pamětí) dezorientace časem, místem a osobou narušením psychomotoriky (střídání hyper- a hypoaktivity) narušení spánku nebo cyklu spánek-bdění stav přechodný, krátký, s měnlivou intenzitou častá(chirurgie 10-15%)

F10-19 Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek Základní charakteristika jakákoliv duševní porucha vzniklá užíváním psychoaktivních látek nejproblematičtější pro jedince a okolí postižení chování - problémy pro společnost, včetně ekonomických Psychoaktivní látky: látky, vyvolávající závislost mají vliv na chování, vědomí a náladu klasifikace zahrnuje 9 psychoaktivních látek

F10-19 Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek Jednotlivé typy závislostí, dle MKN 10: F10 poruchy vyvolané užíváním alkoholu F11 poruchy vyvolané užíváním opioidů F12 poruchy vyvolané užíváním kanabinoidů F13 poruchy vyvolané užíváním sedativ , hypnotik F14 poruchy vyvolané užíváním kokainu F15 poruchy vyvolané užíváním jiných stimulancií F16 poruchy vyvolané užíváním halucinogenů F17 poruchy vyvolané užíváním tabáku F18 poruchy vyvolané užíváním org. rozpouštědel F19 poruchy vyvolané užíváním několika látek

F10-19 Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek Základní pojmy akutní intoxikace -přechodný stav po požití škodlivé užívání – vede k poškození tělesného nebo duševního zdraví tolerance – pro stejný účinek vyšší dávky závislost – progresivní adaptace na excesivní expozici syndrom závislosti (touha získat látku, užívání přes nebezpečné následky, zanedbávání ostatních činností, zvyšení tolerance, při odnětí odvykací stav) odvykací stav - příznaky po odnětí po trvalém užívání látky - abstinenční syndrom tělesná závislost – rozvoj tolerance, abstinenční syndrom craving – touha, bažení po látce

F20 – 29 Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy F 21 schizotypní porucha F 22 trvalé duševní poruchy s bludy F 23 akutní a přechodné psychotické poruchy F 24 indukovaná porucha s bludy F 25 schizoafektivní poruchy F 28 jiné neorganické psychotické poruchy F 29 nespecifická neorganická psychóza

Schizofrenie – psychotické onemocnění Co je to psychóza? V odborné terminologii psychóza charakterizována: bludy, halucinacemi dezorganizovaným slovním projevem a chováním v širším pojetí také poruchou vnímání reality Tomuto odpovídá představa laiků: postižený je přesvědčen o bizarnostech slyší nebo vidí něco, co ostatní ne jeho řeč a chování jsou divné a nepochopitelné.

Schizofrenie - projevy Pozitivní příznaky (=psychotické ) příznaky halucinace (poruchy vnímání) bludy a dezorganizace (myšlení, řeči a chování) Negativní příznaky ochuzení psychiky apatie, ztrátu motivace a prožitku radosti, sociální stažení, ochuzení řeči a myšlení Kognitivní (poznávací) dysfunkce skládá se z měřitelných komponent (např. paměť, exekutivní funkce, soustředivost) Další příznaky - afektivní příznaky deprese (v iniciální fázi, postpsychotická deprese) až 10% spáchá sebevraždu

Schizofrenie – klinické formy F 20. 0 paranoidní schizofrenie F 20.1 hebefrenní schizofrenie F 20.2 katatonní schizofrenie F 20.3 nediferencovaná schizofrenie F 20.5 reziduální schizofrenie F 20. 6 simplexní schizofrenie F 20.4 je vyčleněna pro postpsychotickou depresi

F30-39 Poruchy nálady Základní charakteristika: porucha nálady a nebo afektu ve smyslu plus nebo minus deprese v popředí zájmu ekonomický aspekt (dle odhadu deprese druhá vedoucí příčinou neschopnosti, morbidity a mortality ve světě v r. 2020)

F30-39 Poruchy nálady F30 manická epizoda F31 bipolární afektivní porucha F32 depresivní porucha F33 rekurentní depresivní orucha F34 trvalé poruchy nálady

F30-39 Poruchy nálady Depresivní porucha - základní příznaky: depresivní nálada abnormní vzhledem k jedinci, ≥ 2 týdny ztráta zájmu nebo prožitku radosti snížení energie a zvýšená únavnost Další příznaky: ztráta sebedůvěry, výčitky sebevražedné úvahy a jednání nesoustředivost, nerozhodnost útlum nebo agitovanost poruchy spánku a chuti k jídlu (nejčastěji nespavost a nechutenství s odpovídající váhovou odezvou)

F40-49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy Základní charakteristika: patří sem poruchy, související převážně s psychickými příčinami oproti jiným psychodiagnostickým skupinám je proto důležitá identifikace psychologických aspektů

F40-49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické úzkostné poruchy F 41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně –kompulzivní poruchy F 43 Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení F44 Disociativní (konverzní ) poruchy F45 Somatoformní poruchy F48 Jiné neurotické poruchy

Nejvýznamnější jednotlivé formy a jejich klinický obraz –úzkostné poruchy F 40 Fobické úzkostné poruchy: agorafobie - strach z většího množství lidí, prostor sociální fobie - strach z pozornosti ostatních izolované (specifické) fobie (strach z hadů, hmyzu) F 41 Jiné úzkostné poruchy: Panická porucha (epizodická paroxysmální úzkost): opakované spontánní záchvaty úzkosti (paniky) intenzivní tělesné příznaky (bušení srdce, pocit dušení, závratě), strach ze smrti Generalizovaná úzkostná porucha (trvalá úzkost) obavy (nadměrně se zaobírá běžnými starostmi) úzkost, únava, nepříjemné tělesné pocity

F50-59 Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory Základní charakteristika nejzávažnější poruchy příjmu jídla jídlo a vše co s ním souvisí má kromě biologického významu také mnoho psychologických významů (požitek, projev frustrace) a sociálních aspektů. Poruchy příjmu potravy jsou z řady pohledů demonstrací biopsychosociálního modelu psychických poruch. další poruchy sem řazené - poruchy spánku a sexální dysfunkce představují speciální problematiku

F50-59 Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory F 50 poruchy příjmu jídla Mentální anorexie váhový úbytek, dosahovaný úmyslně různými způsoby (dieta, nadměrné cvičení, zvracení, užívání anorektik, laxancií, diuretik) narušené vnímání vlastního těla, spojené s ovládavými obavami z tloušťky sekundární endokrinní a metabolické změny. Mentální bulimie záchvatovité přejídání spojené s nevhodným kompenzačním jednáním (nejčastěji navození zvracení)

F60-69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých Osobnost sestává z temperamentu , charakteru a inteligence temperament- biologická stránka osobnosti (způsob emočního projevu jedince v určité situaci) charakter - sociální stránka (trvalá pohotovost projevovat se určitým způsobem ve společenském prostředí) Poruchy osobnosti – extrémně vystupňované povahové a charakterové rysy, které vedou k poruchám sociální adaptace. Trvalá povahová odchylka od normy. Jedinec má takové vlastnosti, kterými trpí jeho okolí a/nebo on sám.

F60-69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých F 60 specifické poruchy osobnosti: F60.0 paranoidní porucha osobnosti (vztahovačnost, nedůvěra) F 60.1 schizoidní porucha osobnosti (uzavřenost, citový chlad) F 60.2 disociální porucha osobnosti (protispolečenské chování) F 60.3 emočně nestabilní porucha osobnosti (nestálost, impulzivita) F 60.4 histriónská porucha osobnosti (sebesoustřednost, dramatizování) F 60.5 anankastická porucha osobnosti (perfekcionismus,nejistota) F 60.6 úzkostná (vyhýbavá porucha osobnosti) (nedostatek sebedůvěry) F 60.7 závislá porucha osobnosti (potřeba péče druhých) F 60.8 jiné specifické poruchy osobnosti

F 70-79 Mentální retardace Základní charakteristika nedostatečně vyvinutý intelekt ( na rozdíl od demence, kdy dochází k úbytku již rozvinutého intelektu a bývá doménou starší věkové populace) s tímto souvisí úroveň narušení chování , stupeň soběstačnosti a nutnost péče

F 70-79 Mentální retardace F 70 Lehká mentální retardace IQ 50-69 (9-12roků). schopni základního školního vzdělání a zaměstnání málo kvalifikovanou prací - vzdělatelní F 71 středně těžká mentální retardace IQ 35-49 (6-9 r.) vzdělání na úrovni druhé třidy základní školy - vychovatelní, ale nevzdělatelní F 72 těžká mentální retardace IQ 20-34 (3-6 roků) porucha psychomotorického vývoje přidružené defekty (smyslových orgánú, neurologické příznaky), zřejmá v předškolním věku F 73 hluboká mentální retardace IQ< 20 (<3 roky) neschopni pečovat o základní potřeby, vyžadují stálý dohled (epilepsie, inkontinentní, poškození zraku a sluchu a a jiné tělesné handicapy)

Klasifikace – další kategorie Problematika pedopsychiatrie : F 80-89 – poruchy vývoje F 90-98 – poruchy chování a emotivity u dětí Nespecifické psychické poruchy: F 99