Historický přehled souřadnicových systémů na území ČR

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ZÁKLADY GEOGRAFICKÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ
Advertisements

Kartografická zobrazení použitá na mapách ČR.
Stavební geodézie Úvod do geodézie.
S-JTSK(95/05) diplomový seminář
POLOHOVÉ BODOVÉ POLE + SOUŘADNICOVÉ VÝPOČTY
Stabilizace polohových polí
Geodézie 3 (154GD3) Přednášející: doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D.
Aktuální Státní mapové dílo
Kartografické zobrazení zemí EU
VÝVOJ GEODETICKÝCH ZÁKLADŮ V ČR
Autor: Boleslav Staněk H2IGE1. -Síť splňující konkrétní konfigurační a kvalitativní požadavky daného inženýrského či jiného projektu. -Důvody vzniku účelové.
Zdroje dat GIS Sekundární Primární Vstup dat do GISu:
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není – li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
Česko.
Projektování bodových polí, trendy budování bodových polí
Problematika souřadných systémů
Vytyčení polohy - metodika, přesnost
Zobrazování zemského povrchu
Geometrická podstata map
KARTOGRAFIE.
PŘEDNÁŠKA 7 Jiří Šebesta MRAR – Radiolokační a radionavigační systémy
Společné vyrovnání GNSS a terestrických měření
EKO/GISO – Kartografická zobrazení
Bodová pole Přednáší: Ing. Michal Volkmann
TVAR ZEMĚ A JEJÍ NÁHRADNÍ TĚLESA
Geodetické referenční systémy a kartografická zobrazení ČR
KŘOVÁKOVO ZOBRAZENÍ Hlávka Miroslav.
Gravimetrická síť Zbyněk Suchánek, H2IGE1.
„Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“.
Digitální data katastrálních map jako součást územně analytických podkladů Seminář k digitalizaci katastrálních map Praha,
Bodová pole / geodetické sítě
Vznik map.
Zpracovala: Kateřina Pipeková
Geodézie pro architekty
PLANETA ZEMĚ Tvar a velikost Země.
Mapové zobrazení.
Registrační číslo projektu
Kartografie a DPZ Kartografická zobrazení. Fyzický povrch Země, která je nepravidelným tělesem kouli podobným a nelze ji proto matematicky definovat,
Stavební geodézie K154SGE
(c) Zdeněk Bergman1 Geografické informační systémy ArcExplorer GIS - 2.
Kartografie Zeměpisné souřadnice, GPS Typy kartografických zobrazení
Archeologie a GIS Jan Mařík Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
KARTOGRAFICKÉ ZOBRAZOVACÍ ZPŮSOBY
Soustavy souřadnic – přehled
Bc. Ivana Řezníková ČVUT Fakulta stavební Praha 6 Thákurova 7
Kartografická zobrazení
Kartografie a topografie
Mapové podklady Vyhláška č. 500/2006 Sb. Mapovými podklady pro zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace (dále jen "mapové.
8. Prostorové vytyčovací sítě - Běžně se polohová a výšková složka určuje odděleně (obzvláště při vyšších požadavcích na přesnost). -Souřadnicový systém.
Přednáška č. 4 Kosoúhlé promítání Opakování Mongeova promítání.
DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí: Doc.Ing.Petr Rapant,CSc. z VŠB-TU Ostrava
Open Source GIS: Transformace mezi jednotlivými
Geometrická podstata map
Geodetické souřadné systémy
Kartografie Láďa Mráz.
Mělnické podzemí 3D Historická dokumentace Nové měření Použité metody
DĚJINY MAPOVÁNÍ ČESKÝCH ZEMÍ
HISTORIE NAVIGACE. Vývoj navigačních systémů ► rozvoj lodní dopravy – ekonomická nutnost  příbřežní plavby – navigace dle orientačních bodů  plavba.
Transformace souřadných systémů Bc. Vojtěch Kusý 128PGC3 - Počítačová grafika a CAD ČVUT v Praze, Fakulta stavební.
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR:Mgr. Jana Vaňková NÁZEV:VY_32_INOVACE_02A_02_TVORBA MAPY TEMA:Přírodní obraz Země.
GEOGRAFICKÁ KARTOGRAFIE Jaro 2012 Monika RUSNÁKOVÁ Hana KOČOVÁ 2.
ČESKÁ REPUBLIKA Znak ČR Mapa ČR Vlajka ČR. 1. Základní informace o ČR  Rozloha: km² (113. místo na světě)  Počet obyvatel: (k ,
Kartografická zobrazení Blanka Hofmanová.  způsob, jakým převádíme zobrazení povrchu Země do roviny (= mapa)  nutné převést na rozvinutelnou plochu.
úvod a kartografická zobrazení
Práce s mapou Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy orientace na mapě a glóbusu, práce s mapou, kompasem.
Geografická kartografie
Geografická kartografie
Zobrazení polohopisu a vyhotovení lesnických map
Geodetické souřadné systémy
8. Prostorové vytyčovací sítě
Transkript prezentace:

Historický přehled souřadnicových systémů na území ČR Ptáček Ondřej H2KNE1, 2014

Geodetické referenční systémy Geodetickými referenčními systémy závaznými na území státu jsou: a) Světový geodetický systém 1984 (WGS84) b) Evropský terestrický referenční systém (ETRS) c) Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), d) Katastrální souřadnicový systém gusterbergský e) Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský f) Výškový systém baltský - po vyrovnání (Bpv) g) Tíhový systém 1995 (S-Gr95) h) Souřadnicový systém 1942 (S-42/83) § 2 nařízení vlády č. 430/2006 Sb.

Souřadnicové systémy stabilního katastru V letech 1821-1864 probíhá katastrální triangulace 1. souvislé mapování založené na geometrických základech, patent vydal císař František I. roku 1817 Mapuje se v základním měřítku 1:2880 Zachův elipsoid Cassini-Soldnerovo zobrazení (válcové zobrazení v transverzální poloze = osa válce leží v rovině rovníku a válec se dotýká základního poledníku, ekvidistantní v polednících) V bývalém R-U bylo zvoleno 11 souř. počátků

Souřadnicové systémy stabilního katastru Na území ČR zasahují dva souřadnicové systémy: souřadnicový systém sv. Štěpán (na Moravě) - počátek je věž kostela Svatý Štěpán ve Vídni souřadnicový systém Gusterberg (v Čechách) – počátek je v trigonometrickém bodě Gusterberg v Horních Rakousích

S - JTSK Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální V roce 1919 zřízena triangulační kancelář, předseda byl Ing. Josef Křovák dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze Besselův elipsoid  Gaussova koule  konformní zobrazení na kuželovou plochu v obecné poloze Budování sítě probíhalo ve třech etapách v letech 1920-1957: 1. etapa ( 1920-27 ) - zaměření „Základní trigonometrické sítě“ 2. etapa ( 1928-37 ) - zaměření a zpracování „sítě I.řádu“ 3. etapa ( 1928-57 ) - zaměření a zpracování souřadnic bodů II.-V. řádu. Část měření byla převzata z vojenské triangulace 1862 - 1898 Síť - nebyla budována od základů, - nebyla provedena astronomická měření, - nebyly měřeny geodetické základny, - nebyla spojena se sítěmi sousedních států. Topografické, katastrální mapy

S - JTSK Zkreslení: -10cm/km až +14cm/km

S - 42 Gauss Krügerovo zobrazení = válcové konformní v příčné poloze Krasovského elipsoid, referenční bod Pulkovo Kladná osa X směřuje k severu, osa +Y k východu Od r. 1931 byla současně se zhušťováním JTSK budována též astronomicko geodetická síť. Do r. 1954 byly ukončeny měřické práce: 53 bodů zaměřeno astronomicky, 6 základen změřeno invarovými dráty více než 500 bodů určeno také gravimetricky. V letech 1955-58 byla síť vyrovnána v Moskvě společně s dalšími sítěmi východní Evropy. Pracovní název tohoto systému byl S-52 po vyrovnání, definitivní pak S-42. Např. mapy pro vojenské účely, turistické mapy

S - 42 3° a 6° pásy, zkreslení 0,14m/km a 0,57m/km každý pás má vlastní souřadnicový systém

WGS - 84 Geodetický geocentrický systém armády USA, ve kterém pracuje globální systém určování polohy GPS a který je zároveň geodetickým systémem armád NATO. Referenční plochou je elipsoid WGS 84 (World Geodetic System). Použité kartografické zobrazení - UTM (Univerzální transverzální Mercatorovo). Systém má počátek v hmotném středu Země, osa Z totožná s osou rotace Země, osa X je průsečnice nultého poledníku,leží v rovině rovníku, osa Y vytváří pravoúhlý souřadnicový systém.

WGS - 84 Poloha bodů se vyjadřuje jak v zeměpisných souřadnicích ( φ,λ,Hel ) i v pravoúhlých souřadnicích (X,Y,Z)

ETRS - 89 Jednotný souřadnicový systém, jeho realizace nastala s nástupem technologie GPS Vznikl na základě zpracování GPS kampaní realizovaných na území ČR (1991-95) Využívá jak zeměpisné, tak pravoúhlé souřadnice Založen na elipsoidu GRS-80 (Geodetic Reference System 1980), svými parametry velmi blízký elipsoidu WGS 84

Výškové systémy v ČR Výškový systém Jaderský Na území našeho státu byly dostatečně přesně určeny výšky na základě rozsáhlého měření v rámci Rakousko-Uherska v letech 1872-1896. Měření vycházelo ze základního bodu v Terstu, kde pomocí mareografu byla měřena střední úroveň hladiny moře. Na území našeho státu byl vybudován základní bod Lišov, na Slovensku Strečno

Výškové systémy v ČR období 1945-1960 Budování ČSJNS Sítě I. a II. Řádu měřeny VPN, III. Řádu PN Výškový systém Balt po vyrovnání - Bpv Převod z Jadranského systému po připojení ČSSR ke státům Varšavské smlouvy. Body Jadranské výškové sítě byly metodou nejmenších čtverců vyrovnány a převedeny do nového systému kompletně v roce 1960. Výchozí bod v Kronštadtu Výšky jsou cca o 40 cm menší než v Jaderském systému

Děkuji za pozornost