Lucie Ulrichová Plazi

Rozdělení plazů řád: ŽELVY (Testudinata) řád: KROKODÝLOVÉ ( Crocodylia) řád: HATERIE (Rhynchocephalia) řád: ŠUPINATÍ (Squamata) Podřád : JEŠTĚŘI (Sauria) HADI (Serpentes)

Obecně o plazech Plazi byli první skupina obratlovců, která se zcela přizpůsobila životu na souši. Tento přechod umožnilo vytvoření zárodečných obalů a zdokonalení cévní soustavy. Vodní prostředí přestalo být nezbytností pro vývin vajíček. Zárodek je obklopený tekutinou a uzavřen zárodečnými obaly. Zárodečné obaly nacházíme u ptáků, plazů a savců. Tyto skupiny označujeme společným názvem BLANATÍ (Amniota) Zárodečné obaly – Amnion(uzavírá zárodek), chorion (serosa) je vnějším obalem a alantouis (má funkci dýchací a podílí se na vylučování.

Plazi patří mezi tzv. Studenokrevné živočichy s nestálou krevní teplotou těla. Kůže – chrání organismus před vysycháním. Povrch pokožky silně a nestejnoměrně rohovatí. Souvislou zrohovatělou pokožku plazi periodicky svlékají. Mají zkostnatělou kostru. První dva krční obratle ( nosič a čepovec) jsou tvarově odlišné od ostatních. Část hrudních žeber se napojuje na hrudní kost a vytváří hrudní koš. Hrudní kost chybí želvám a hadům. Lebka souvisí s páteří jedním kloubním spojením, má jeden týlní hrbolek, kterým nasedá na nosič. Vývojově novým znakem lebky plazů jsou spánkové jámy.

Větší rozvoj nervové soustavy oproti obojživelníkům. Nejdůležitějším nervovým centrem je koncový mozek. Vývojově novým znakem je přítomnost druhotné kůry mozkové. Ze smyslů hraje hlavní roli zrak a čich. Oko plazů je opatřeno horním a dolním víčkem a mžurkou. Mžurka: je blána( srostlá, průhledná), která se přetahuje přes oko. Většina plazů má schopnost barevného vidění. U všech zástupců kromě hadů, je dobře vyvinuto střední ucho s jedinou sluchovou kůstkou (columella)

Všichni plazi dýchají plícemi. Srdce: je tvořeno dvěma předsíněmi a komorou, která je rozdělená neúplnou přepážkou na dvě poloviny. Vylučovací orgány: jsou pravé ledviny, tvořené velkým počtem stavebních a funkčních jednotek nefronů. Vývodní cestou je močovod ústící do kloaky. Pohlavní žlázy : jsou párové. Oplození u všech plazů je vnitřní. U řady druhu se setkáváme s vejcoživorodostí.

Želvy Vývojově velmi stará skupina. Charakteristickým znakem je krunýř. Krunýř je tvořen : spodní vrstvou kostěných štítků, ke kterým přirůstají obratle, žebra a některé části pásem končetin. Na povrchu je kryt vrstvou rohovitých štítků. U některých skupin jsou rohovité štítky nahrazeny tlustou kůží (KOŽNATKY). Zuby chybějí! Jacobsonův orgán vyvinut slabě. Nohy suchozemských želv jsou krátké a silné naopak vodní druhy mají delší končetiny a blánu mezi prsty.

Plíce jsou velké s houbovitou strukturou. Řada želv je schopna přijímat i ve vodě rozpuštěný kyslík. Toto dýchání umožňuje některým druhům přezimovat na dně vod. Na jižním a východním slovensku žije vzácně: želva bahenní Největší suchozemské želvy: želva obrovská , kožatka velká ( 2m a až 600kg)

Krokodýlové Jsou plazi protáhlého ještěrovitého tvaru těla. Žijí obojživelným způsobem života. Mají řadu vývojových znaku, které je stavějí do blízkého příbuzenství s ptáky. Jejich srdce má komoru téměř zcela rozdělenou na dvě části. Dýchaní napomáhá blanitá bránice. Mozek je dokonalejší než u ostatních plazů. Zuby jsou zasazeny v jamkách čelistí. Kůže je tlustá chráněna rohovitými štíty. Samci mají nepárový penis.

Druhově nejpočetnější je rod Krokodýl. Největším druhem je krokodýl mořský, dorůstající délky až 10 metrů. Haterie : jediný žijící zástupce je haterie novozélandská . Pro ní je typické, že má dobře zachované temenní oko s vytvořenou čočkou a rohovkou. Rozmnožuje se vejci a dosahuje vysokého věku.

Šupinatí Mají tělo pokryté pravidelně uspořádanými rohovitými šupinami. Dělíme je na: ještěry a hady. Ještěři : mají většinou dobře vyvinuté oba páry končetin. Páteř je možné rozdělit na trupovou a ocasní část. Mnozí ještěři mají v ocasních obratlech ploténku, ve které může být ocas odvržen. Této schopnosti se říká autotomie. Odlomený ocas má odlákat útočníka po čase doroste. Oči jsou zpravidla chráněny pohyblivými víčky, bubínek obvykle leží na povrchu těla.

K nejzvláštnější ještěrům patří chameleoni . Mají schopnost rychlé barvoměny. Oční víčka jsou srostlá až na malý středový otvor. Oči se mohou pohybovat nezávisle na sobě. Př: chameleon obecný Z čeledi ještěrkovitých : ještěrka obecná, ještěrka zelená, slepýš křehký. Nejmohutnějším druhem jsou varani – varan komodský

Hadi

Vývojově nejmladší. Jejich nejnápadnějším znakem je úplná ztráta končetin i jejich kosterních pásem. Charakteristickým znakem je pružné spojení čelistních kostí roztažitelnými vazy. Zuby : nerozlišné a plné, některé jsou rýhované, případně duté a nasedají na vývod jedové žlázy tzv. jedové zuby. Jedová žláza : vznikla přeměnou slinné žlázy. Jedový aparát slouží k usmrcování kořisti a také plní obranou funkci. Př: užovka obojková, užovka podplamatá, kobry, mamby, zmije obecná.

Fotografie a text jsem čerpala: www.google.cz Zoologie (Scientia) Miroslav Papáček