Peníze a monetární politika

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PENÍZE Martina Hedvičáková
Advertisements

Měnová politika 11.
KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU
Peníze nejsou věc, ale dohoda mezi lidmi…
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Systém bank v ČR.
Centrální banka a monetární politika
Monetární politika.
Mikroekonomie I Bankovní soustava, tvorba peněz a trh peněz
Peníze 4.
VY_32_INOVACE_ Finanční trh.
Trh peněz Ing. Vojtěch Jindra
Teorie peněz Monetární agregáty.
Peníze, inflace a deflace
Cvičení 6 – Peníze a monetární politika
Peníze a monetární politika
PENÍZE A BANKOVNICTVÍ.
Monetární politika.
Hospodářská politika státu
Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_32_INOVACE_03C14 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníListopad.
Fiskální a monetární politika
Peníze nejsou věc, ale dohoda mezi lidmi…
Inflace.
PENÍZE,INFLACE, MĚNOVÁ POLITIKA
Makroekonomie I ( Cvičení 11 – Měnová politika - shrnutí )
Mikroekonomie I Peníze a poptávka po peněžních zůstatcích Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)
1 Postavení bankovnictví v tržní ekonomice.  jsou prostředkem směny a měřítkem hodnot  aktiva, která mají vysokou likviditu a nízkou míru rizika 2.
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Makroekonomie I ( Cvičení 4 – Peníze )
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval : Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
„Peníze nejsou věc, ale dohoda mezi lidmi…“
MONETÁRNÍ POLITIKA květen 2013 VY_32_INOVACE_EKO_060215
Hospodářská politika. Hospodářská politika (HP) je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.
VNITŘNÍ MĚNOVÁ (MONETÁRNÍ) POLITIKA – 1. nástroj hospodářské politiky Autor: Autor: Ing. Vladimír Havlík Autor je výhradním tvůrcem materiálu. Datum vytvoření:
Výukový program: Obchodní akademie Název programu: Finanční trh a banky Vypracoval : Ing. Ingrid Ilčíková Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Ekonomika Ročník: 2.
Národohospodářské soustavy a hospodářská politika Ing. Vojtěch Jindra.
Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Instituce finančního trhu
DUM - Digitální Učební Materiál Název školy:Střední odborná škola obchodní s.r.o. Broumovská 839, Liberec 6 IČO: REDIZO: Vzdělávací.
Bankovnictví. ČNB (Česká národní banka)  je právnická osoba, která má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze  není zapsaná v obchodním.
Hlavní druhy bank Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
Peníze a měny.
Bankovní systém a trh peněz
Hospodaření, ekonomika. hospodaření ekonomická činnost : výroba spotřeba obchod, směna vlastnosti dobrého hospodaření hospodárnost – promýšlení všech.
Česká národní banka.
Monetární (měnová) politika
ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:ICT ve výuce OZNAČENÍ MATERIÁLU:VY_32_INOVACE_EKO_97 ROČNÍK: 4. VZDĚLÁVACÍ OBOR:65-42-M/01 HOTELNICTVÍ.
Bankovnictví.
Měnový kurz.
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Ekonomika Tematický.
 Centrální banka  Komerční / obchodní/ banky  Specializované finanční instituce.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Ing. Veronika Poláčková Název materiálu:
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Bankovnictví Téma 2: Centrální bankovnictví 1.Soudobé funkce centrální banky 2.Centrální banka jako subjekt monetární politiky 3.Centrální banka jako zdroj.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Monetární politika.
MONETÁRNÍ POLITIKA.
Česká národní banka Ing. Roman Ptáček, Ph.D..
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Peníze a měnová politika
Peníze a monetární politika
Kurz finanční gramotnosti OA Neveklov
Trh peněz Pavel Janíčko.
FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA
Peníze a peněžní trh TNH 2 (S-5B)
základní typy hospodářské politiky
Obchod, trh Základy hospodaření.
Transkript prezentace:

Peníze a monetární politika

Peníze a jejich vývoj Peníze - všechno, co slouží jako prostředek směny, všechno, co je přijímáno jako platební prostředek. Peníze jsou zbožím, které je všeobecně přijímáno jako platidlo za jiné zboží nebo služby. Podstatnou a nutnou vlastností peněz je, že jsou akceptovány všemi subjekty Peníze chceme proto, že je chtějí i ostatní… … přijímáme je tedy jen proto, že doufáme (věříme), že je od nás přijmou i ostatní… … a vymění je s námi za něco, co ve skutečnosti opravdu chceme.

Historický vývoj – etapy 1. Naturální směna – barterový obchod, směna zboží za zboží, peníze neexistovaly Směna? Směna? Směna?

Historický vývoj – etapy 2. Všeobecné ekvivalenty a) komoditní peníze – určité druhy zboží jako platidlo (plátno, dobytek, kožešiny, rýže, aj.), nevýhody: obtížná dělitelnost a skladnost, podléhaly zkáze Směna Směna

Historický vývoj – etapy b) kovové peníze – z dobově drahých kovů, dělitelné, skladovatelné, nepodléhaly zkáze Směna Směna

Historický vývoj – etapy 3. Papírové peníze – peníze z drahých kovů přestávaly stačit, proto nahrazeny a) bankovky – vydávány bankami, byly směnitelné za zlato, vyvinuly se z dlužních úpisů b) státovky – emitoval stát při mimořádných událostech (válka, krize), nebyly směnitelné za zlato

Historický vývoj – etapy V ČR je (31.12. 2009) v oběhu téměř 350 mil. kusů bankovek o celkové nominální hodnotě 377 345,6 mil. Kč Historický vývoj – etapy V ČR je (31.12. 2009) v oběhu 1 647,9 mil. kusů mincí o celkové nominální hodnotě 9 127 mil. Kč 4. Dnešní peníze – bankovky, mince a depozitní bezhotovostní peníze (spojené s převodem z účtu prodávajícího na účet kupujícího, cena je úrok) Směna ? cca 2,3 bilionu Kč!! Tedy cca 85 %

Měnová statistika - peněžní agregáty

Peněžní agregáty ČR 100 % 12,93 % 13,29 %

Čím je možné v ČR platit? Korunou českou – neomezeně Eurem – omezeně v některých obchodech Dalšími zahraničními měnami – velmi omezeně Stravovacími poukázkami – omezeno na specifické nákupy u vybraných prodejců Slevovými kupóny a poukázkami – vydávají a přijímají jednotlivé obchody (např. za věrnost zákazníka) Fiktivními internetovými penězi – omezeno na specifické služby a nákupy jednotlivých firem (např. za zvýšenou návštěvnost stránek www) „Dětskými penězi“ – mezi dětmi může fungovat jako platidlo určitý druh hračky Protislužbou nebo jiným zbožím (pokud nemáte na zaplacení útraty v restauraci, můžete umýt nádobí  - v podstatě barter) aj.

Funkce peněz Prostředek směny (funkce intermediační) – peníze jako oběživo, platidlo; umožňuje realizovat směnu statků mezi sebou nebo např. za VF Zúčtovací jednotka (funkce numerická) – peníze jako prostředek pro vyjádření ceny statků, umožňuje vzájemné srovnání jejich hodnoty Uchovavatel hodnoty (funkce rezervy) – peníze jako transfer kupní síly v čase, překlenují časový nesoulad mezi výdaji a příjmy; Čím je ekonomika stabilnější a čím nižší je inflace, tím lépe budou peníze uchovávat hodnotu. = =

Vlastnosti peněz Komodita představující peníze musí mít tyto vlastnosti: Přijatelnost (akceptovatelnost) všemi subjekty Trvanlivost – např. i drahé kovy se časem opotřebovávají a ztrácejí svou skutečnou hodnotu; dnes se hodnota peněz odvozuje spíše od kupní síly než od skutečné hodnoty Přenositelnost – drahé kovy mají velkou hmotnost oproti papírovým penězům (avšak méně trvanlivým) Dělitelnost – celek nemusí mít stejnou hodnotu jako součet částí (např. u diamantu), řešení: dnešní oběživa nemají vlastní hodnotu Stejnorodost (homogennost) – při více komoditách jako platidla mohou lidé některé preferovat = různá kvalita; Homogenita v ČR se váže k hodnotě, která je na každé peněžní jednotce uvedena. Dále také stabilita, rozpoznatelnost (jsou to pravé peníze?), aj.

Trh peněz

Trh peněz Peníze lze vnímat nejen jako prostředek směny, ale také jako komoditu, se kterou je možné obchodovat podobným způsobem, jako s jinými komoditami (statky). Dostáváme se tak do specifické oblasti ekonomiky, kterou nazýváme trh peněz Rovnováha na trhu peněz nastává tehdy, jestliže je poptávka po penězích rovna nabídce peněz.

Poptávka po penězích Poptávku po penězích představuje množství peněz (hotovosti) v držení jednotlivých ekonomických subjektů (pokud subjekty nechtějí držet peníze v hotovosti, mohou je investovat do cenných papírů, nebo například uložit na termínovaný účet) Úrok je nákladem na držbu peněz - budou-li úrokové sazby vysoké, je držba peněz nákladná, znamená ztrátu úroku které by přinesly. Hlavním motivem, proč člověk drží peníze a ztrácí úrok, je možnost nakupovat různé předměty

Poptávka po penězích Druhy poptávky po penězích Transakční poptávka – vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny – jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy výrobků a služeb, podniky na úhradu svých nákladů. Majetková (spekulační) poptávka – vyplývá z funkce uchovatele hodnoty. Znamená, že ekonomické subjekty drží určitou část svého majetku v podobě peněz jako vysoce likvidní formy majetku (pokud je to pro ně užitečné). Tato poptávka klesá při růstu úrokové sazby (subjekty peníze raději vhodně uloží či investují) Opatrnostní poptávka (motiv) - vyplývá ze snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případy nečekaných událostí (nemoc, nezaměstnanost; u firem váznutí prodejů, živelné pohromy apod.).

Nabídka peněz Nabídka peněz je celkové množství peněz v ekonomice Ovlivňování množství (nabízení) peněz v ekonomice je obvykle úkolem centrální banky a obecně monetární politiky. V současných ekonomikách se však na tvorbě peněz podílejí také soukromé banky a tím se tato úloha centrální banky oslabuje.

Rovnováha na trhu peněz Převis poptávky po penězích nad nabídkou se vyřeší zvýšením úrokových sazeb. Při vyšších úrokových sazbách nebudou subjekty poptávat tolik peněz (bude výhodnější přeměňovat peníze na termínované vklady či jiná úrok nesoucí aktiva). Rovnováha na trhu peněz Střetem poptávky a nabídky na trhu peněz se určuje jejich cena – úroková míra. Pokles úrokové míry znamená vyšší poptávku po penězích (nevyplatí se spořit a je lepší mít hotovost a utrácet ji) a naopak. Aby došlo k rovnováze musí vždy existovat odpovídající nabídka peněz. Pokud z nějakého důvodu vzroste poptávka… Monetaristický koncept, kdy nabídka peněz nezávisí na úrokové míře, ale rozhoduje o ní CB. M’D i M MD Keynesiánský koncept, kdy nabídka peněz roste s úrokovou mírou, domácnosti chtějí více spořit a banky chtějí více půjčovat. i M MS i2 i1

Množství peněz a rovnováha v ekonomice Nestačí však aby byla rovnováha jen na trhu peněz. Rovnovážnému množství peněz by také mělo logicky odpovídat určité množství statků (produktů) na trhu. Peníze totiž poptáváme v podstatě hlavně pro to, abychom si za ně něco koupili (použili k transakcím) a to buď nyní (utvářejí spotřebu) nebo někdy v budoucnu (uchovávají se formou úspor). Peníze tak vlastně představují potenciální současnou či budoucí poptávku po statcích. Najde však tato potenciální poptávka svůj protějšek v nabídce statků v ekonomice (produktu)? Kolik peněz má tedy v ekonomice obíhat? Co se stane, když jich bude moc nebo naopak málo?

Kolik musí být v ekonomice peněz a co se stane, pokud je jich moc? Objeví-li se v ekonomice více peněz, neznamená to automaticky, že si toho subjekty mohou více koupit. Pokud adekvátně nevzroste produkce nebo se ceny okamžitě nepřizpůsobí novému množství peněz, tak si za nové peníze nakoupí jen ti, kdo přijdou dříve. Opozdilcům zbudou jen (v této situaci bezcenné) „papírky“. = ? = ? = ? Ceník statků Co když se mezi domácnostmi náhle objeví nové peníze? =

Kvantitativní teorie peněz Předpokládá, že hodnota peněz závisí na jejich množství v ekonomice. Zvýší-li se množství peněz v ekonomice, klesne jejich hodnota (při směně za statky jich budeme tedy potřebovat více), což se vyjádří v rostoucích cenách statků. Rovnováhu vyjadřuje rovnice: M · V = P · Y(reálný) = Y(nominální) kde M = množství peněz, V = rychlost obratu peněz, P = cenová hladina a Y = důchod, produkt (množství směněného zboží)

Monetární politika

Monetární politika Souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Nástroj Centrální banky, jejíž základní funkcí ovlivňování inflace prostřednictvím regulace nabídky peněz. Míra vládního vlivu je závislá na míře samostatnosti centrální banky.

Funkce centrální banky Je bankou emisní, tj. má jako jediná banka v daném státě právo emitovat hotovostní peníze. Je bankou vlády (státu); vede účty a provádí některé operace pro vládu, centrální orgány, orgány místní správy a samosprávy. Je banka bank – prostřednictvím různých nástrojů reguluje do určité míry (převážně nepřímo) činnost obchodních bank, poskytuje jim úvěry, shromažďuje část depozit těchto bank, vede jim účty ap. Je vrcholným subjektem měnové politiky. Bývá vrcholnou institucí bankovního dozoru, někdy bývá správcem státního dluhu; bývá pověřena správou devizových rezerv země.

Hlavní úlohy centrální banky emise bankovek a mincí, kontrola množství peněz v ekonomice, regulace úrokových sazeb, stanovení podmínek úvěrování, vyhlašování kurzu dané měny vůči cizím měnám, spravování zlaté a devizové rezervy.

Ovlivňování peněžní zásoby Ke zvýšení peněžní zásoby dochází zejména: Centrální banka nakupuje CP (operace na volném trhu) případně devizy Emisí bankovek a mincí Snížením PMR Opačnými zásahy dochází ke snížení peněžní zásoby

Typy monetární politiky Nositelem MP v ČR je ČNB (vznikla k 1. 1. 1993). Je nezávislá na výkonné moci. Řídícím orgánem je sedmičlenná bankovní rada v čele s guvernérem. ČNB z dosažených výnosů hradí svou činnost, doplňuje rezervní a další fondy, a zbytek zisku odvádí do SR. Rozlišujeme dva typy monetární politiky Expanzivní MP – zvyšování nabídky peněz v ekonomice, Restriktivní MP – snižování nabídky peněz v ekonomice. Důsledky MP na úrokovou míru (cenu peněz) a množství peněz Expanzivní MP – při stejné DM zvyšuje peněžní zásobu a snižuje úrokovou míru Restriktivní MP - při stejné DM snižuje peněžní zásobu a zvyšuje úrokovou míru

Ovlivňování množství peněz Peněžní přítoky Ovlivňování množství peněz Odtoky peněz Vklady (deposita) bank, PMR, aj. Vklady (deposita) Komerční banky Půjčky bankám Půjčky, úvěry, hypotéky, atd. Nákup CP, emise peněz ČNB Domácnosti Firmy Stát Prodej CP

Směrování expanzivní MP Keynesiánský pohled - větší důraz kladen z hlediska MP na úrokové sazby. Snížení úrokové sazby stimuluje investice a ty mají účinek na produkt a nezaměstnanost. Investice by však neměly převýšit úspory. Monetaristický pohled – peníze jsou „neutrální“ a ovlivňují jen cenovou hladinu (viz kvantitativní teorie peněz). Snaží se v rámci MP ovlivňovat peněžní zásobu skrze měnovou bázi (hotovostní peníze + PMR) a s ní ovlivňovat inflaci

Nástroje monetární politiky - přímé Můžeme je členit podle různých hledisek na přímé a nepřímé, krátkodobé a dlouhodobé, běžné a výjimečné, bankovní a nebankovní Přímé nástroje CB – většinou administrativní nařízení narušující tržní fungování bankovního sektoru Pravidla likvidity – určení závazné struktury aktiv a pasiv obchodních bank Úvěrové kontingenty – určení limitů úvěrů, jeden z nejtvrdších nástrojů Doporučení, výzvy, dohody – častokráte nepsaná pravidla a dohody mezi CB a obchodními bankami

Nástroje monetární politiky - nepřímé Nepřímé nástroje CB – využívají zákonů trhu, působí plošně (neadresně) Operace na volném trhu CP – CB prodává (odčerpání peněz, oběh se zpomalí) nebo nakupuje (načerpání peněz, oběh se zrychlí) státní CP, banky si půjčují u CB prodejem svých CP Emise státních CP slouží i k získání peněz do SR, což může být proti cílům MP (např.  peněz v hosp. krizi). Regulace výše diskontu – diskontní (úrokové) sazby, za kterou si půjčují banky a stát. Ovlivňuje výši úvěrů a tím i množství peněz v ekonomice  diskontu  zdražení peněz  oběh se zpomalí  restriktivní MP (snížením diskontu opačný dopad)

Nástroje monetární politiky - nepřímé Regulace PMR – CB stanovuje povinný podíl minimálních rezerv z primárních vkladů u bank (dnes PMR = 2 %)  PMR  odčerpání peněz z ekonomiky  restriktivní MP ČNB: Povinné minimální rezervy = 5 % 50 000 47 500 PMR jsou počínaje 12.7.2001 bankám úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB (dříve úročeny nebyly) Vkladatel (domácnost) 1 000 000 950 000 902 500 Banka A Banka B Podnik

Nástroje monetární politiky - nepřímé Situace u ČNB Operace na volném trhu Hlavní měnový nástroj má podobu repo operací prováděných formou tendrů (aukcí). Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. Nástroje jemného ladění (devizové operace, operace s cennými papíry) používá ČNB ad hoc zejména v případech nečekaných krátkodobých výkyvů v likviditě trhu, kdy je ohrožena stabilita vývoje úrokových sazeb. Automatické facility Depozitní facilita poskytuje bankám možnost uložit přes noc u ČNB svou přebytečnou likviditu. Marginální zápůjční facilita poskytuje bankám možnost vypůjčit si přes noc od ČNB formou repo operace likviditu. Operace na volném trhu Cílem operací na volném trhu je usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Operace na volném trhu jsou většinou prováděny ve formě repo operací (na základě rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu). Z hlediska cíle a pravidelnosti lze operace na volném trhu rozdělit následovně: Hlavní měnový nástroj má podobu repo operací prováděných formou tendrů. Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne reverzní transakce, v níž ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB poskytnutý kolaterál. Základní doba trvání těchto operací je stanovena na 14 dní, proto je z hlediska měnové politiky chápána jako klíčová dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba). V závislosti na predikci vývoje likvidity bankovního sektoru jsou čas od času prováděny i repo operace s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Vzhledem k systémovému přebytku likvidity v bankovním sektoru slouží repo tendry především k odčerpávání likvidity. ČNB provádí repo tendry s tzv. variabilní sazbou. To znamená, že vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány. Nabídky bank jsou vypořádány podle americké aukční procedury, tj. ČNB přijme přednostně nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu, a to až do výše predikovaného přebytku likvidity na daný den. V případě, že objem objednaný bankami přesáhne predikovaný přebytek likvidity, ČNB nabídky za nejvyšší sazby buď zcela odmítne nebo proporcionálně zkrátí. Repo tendr je obvykle prováděn třikrát týdně s vyhlášením kolem 9:30 hod. Banky mají možnost ve stanovené době předávat své objednávky, t.j. objem a požadovanou úrokovou sazbu. Minimální akceptovatelný objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč. Doplňkový měnový nástroj má podobu tříměsíčního repo tendru, v němž ČNB přijímá likviditu na období tří měsíců. Tříměsíční repo tendr opět probíhá podle americké aukční procedury (viz dvoutýdenní repo tendr). ČNB nemá v úmyslu tímto nástrojem vysílat na trh signály, a proto tříměsíční repo sazba používaná pro tento tendr není sazbou ČNB, nýbrž jde o sazbu peněžního trhu aktuální v době vypsání tendru. V současnosti se tento nástroj nevyužívá, poslední tříměsíční tendr byl vypsán v lednu 2001. Nástroje jemného ladění (devizové operace, operace s cennými papíry) používá ČNB ad hoc zejména v případech nečekaných krátkodobých výkyvů v likviditě trhu, kdy je ohrožena stabilita vývoje úrokových sazeb. Použití těchto nástrojů je v praxi spíše výjimečné. Automatické facility Automatické facility slouží k poskytování nebo ukládání likvidity přes noc (overnight, O/N). Protože se z hlediska bank jedná o permanentní možnost uložení resp. zapůjčení peněz, vytvářejí úrokové sazby uplatňované u těchto dvou facilit koridor, v němž se pohybují krátkodobé sazby na peněžním trhu (a také dvoutýdenní repo sazba). Depozitní facilita poskytuje bankám možnost uložit přes noc u ČNB bez zajištění svou přebytečnou likviditu. Banka má na přístup do depozitní facility nárok, pokud požádá o uzavření obchodu Odbor korunových a devizových intervencí ČNB nejpozději 15 minut před uzávěrkou účetního dne systému CERTIS. Minimální objem je 10 mil. Kč, částky nad touto hranicí jsou přijímány bez dalších omezení. Depozita jsou úročená diskontní sazbou. Diskontní sazba proto zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. Marginální zápůjční facilita poskytuje bankám, které mají s ČNB uzavřenou rámcovou repo smlouvu, možnost vypůjčit si přes noc od ČNB formou repo operace likviditu. Banka má na přístup do zápůjční facility nárok, pokud požádá o uzavření obchodu Odbor korunových a devizových intervencí ČNB nejpozději 25 minut před uzávěrkou účetního dne systému CERTIS. Minimální objem je 10 mil. Kč, částky nad touto hranicí jsou poskytovány bez dalších omezení. Finanční prostředky v rámci této facility jsou úročeny lombardní sazbou. Vzhledem k trvalému přebytku likvidity je tato facilita bankami využívána minimálně. Lombardní sazba představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB je kdykoliv oprávněna z mimořádných měnově politických důvodů dočasně omezit nebo zcela pozastavit poskytování lombardních úvěrů.

Intervence na devizovém trhu Měnový kurz - poměr dvou měn různých států. Většina kurzů se dnes stanovuje pomocí tzv. floatingu na základě nabídky a poptávky po daných měnách. Změny jsou administrativní nebo tržní. Administrativní (ze strany státu) oslabení nebo posílení určité měny vůči všem ostatním, nazýváme: Devalvace – oslabení měny Revalvace – posílení měny Změny kurzu v důsledku tržního pohybu mezi dvěma měnami nazýváme: Apreciace – posílení měny, kurz klesá (např. 32 Kč/Euro  31 Kč/Euro Depreciace – oslabení měny, kurz roste

Apreciace měny růstem poptávky DM SM E2 27 Koruna posiluje (kurs klesá) E1 28 Q M1 Q M2 Q M

Dodatek

Tvorba depozitních peněz - příklad Komerční banky jsou povinny držet určitou výši povinných minimálních rezerv. Předpokládejme, že se komerčním bankám zvýší depozita (vklady klientů) o 1000 peněžních jednotek. Je-li sazba povinných minimálních rezerv PMR = 2%, potom zbývající část peněz, která přišla bance, tedy 980 se přemění v jakákoli aktiva (zde půjčky klientům). Aktiva Pasiva Rezervy 20 Depozita 1000 Půjčky 980 Celkem 1000 Celkem 1000 Po prvním stádiu tento proces pokračuje stejným způsobem. To znamená, že se celá část zapůjčených peněz (980) objeví v bankách (jakýchkoliv) jako depozita. I tady drží banky z depozit (980) povinné minimální rezervy (19,6) a zbytek mohou půjčit (960,4), jak je zobrazeno v tabulce. Rezervy 19,6 Depozita 980 Půjčky 960,4 Celkem 980 Celkem 980

Tvorba depozitních peněz - příklad Celý proces se zastaví vyčerpáním prvotního přírůstku peněz (1000) jeho „přelitím“ do rezerv (přírůstek rezerv), což vidíme v tabulce. Stádium Nová depozita Nové úvěry Nové rezervy 1 1 000 980 20 2 980 960,4 19,6 3 960,4 941,192 19,208 : : : : Celkem 50 000 49 000 1 000 Pro kontrolu přírůstku depozit můžeme využít vztah: D = 1/PMR * R kde PMR = 2% R = 1000 D = 1 / 0,02 * 1000 = 50 000 Nová depozita vzrostla o 50 tis. peněžních jednotek. Předpoklady fungování multiplikačního procesu: 1) neexistují přebytečné rezervy (dobrovolné, nad povinnými) 2) všechny peníze nabývají podoby bank. depozit (neunikají z bankovní soustavy jako hotovost do oběhu nebo do zahraničí) Na vkladech u bank se objevilo 50 000.

Multiplikace depozit a nabídka peněz Nabídku peněz tedy vytváří CB (první stupeň) a obchodní banky (druhý stupeň). Banka D Intenzita a účinnost multiplikace depozit (v určitém časovém období) Peněžní báze emitovaná Centrální bankou Depozitní peníze PMR Banka C CB Banka B Je vlastně tento vklad nutný?  Banka A Primární vklad Nabídka peněz =

Restrikce depozitních peněz Uvedený proces tvorby depozitních peněz funguje i v opačném směru, tj. jako multiplikovaná restrikce bankovních depozit (též destrukce, kontrakce). Jestliže např. centrální banka prodává vládní obligace v ceně 100, klesnou depozita bank v prvním stadiu o 100 a jejich rezervy centrální banka sníží též o 100 (to je hodnota prodaných obligací). Při rezervním poměru 10 % je však přípustný pokles rezerv pouze o 10, proto musí banky v prvním stádiu této restrikce bankovních depozit tyto rezervy doplnit (o 90) např. tím, že k tomu využijí splátek poskytnutých úvěrů nebo prodají část svých cenných papírů. Konečným důsledkem dalších stádií by byla restrikce celkové nabídky peněz v ekonomice o 1 000. Obdobné výsledky by mělo i zvýšení míry povinných minimálních rezerv.