Drama a divadlo v 2. pol. 20. století Tendence vývoje

Originální scénické ztvárnění textu Otevření se publiku – komunikace mezi hercem a divákem Sblížení divadla s politicky radikálním hnutím – často má divadlo charakter konfrontace Vznik divadelních souborů, které cestují za divákem, často byly v centru vzpoury U nás – vznik divadel malých forem, divadel poezie apod…

Absurdní drama – z latin. absurdus=nesmyslný tzv. antidivadlo, směr v 50. letech skutečnost se zobrazuje jako nesmyslná vyjadřuje osamocenost lidí a neschopnost dorozumět se s ostatními člověk je ohrožen civilizací, kterou sám stvořil není zde souvislý děj ani charakteristika postav devalvace jazyka – dialog = fráze, plané tlachání znemožňuje komunikaci hry = tragické nebo tragikomické, černý humor, groteska představitelé: S. Beckett, V. Havel, J. Osborne, A. Miller, E. Ionesco

Samuel Beckett (13. dubna 1906 - 22. prosince 1989) - byl irský dramatik a prozaik, představitel absurdního divadla. nositel Nobelovy ceny za literaturu studoval práva + jazyky učitel v Belfastu od r. 1928 žil ve Francii – překládal a učil na Sorboně ve 2. sv. válce působil v protifašist. odboji

Čekání na Godota jednoduchá scéna – strom 1. dějství absurdní drama o 2 dějstvích, uvedeno v r. 1953 jednoduchá scéna – strom 1. dějství dva tuláci – Estragon a Vladimír – se setkávají a z jejich chaotického dialogu1 vyplývá, že čekají na Godota, který má změnit jejich osud rozhovor přerušen příchodem pána, který vede sluhu na provaze jako otroka ( představuje vychloubačnost a poníženost) a baví se s tuláky přijde chlapec a oznámí, že Godot nepřijde, že až zítra

2. dějství je opakováním první dějství, ale pán a sluha jsou v opačné pozici – pán je slepý, je odkázán na sluhu, který je němý opět přijde chlapec a oznámí, že Godot přijde až zítra Estragon a Vladimír chtějí odejít, ale nepohnou se z místa Drama ukazuje absurditu života : jediným smyslem života je očekávání nemožného a jediným způsobem, jak si ulehčit svůj úděl, je zaplašit čas, který je člověku určen Čas se dá zabít různě – dialog tuláků je rychlý, bez smyslu, zabíjejí čas, pohybují se už 50 let po stejných místech, nemají potřebu žádné změny Mají pouze fyziologické potřeby + potřebu nebýt sami Drama dává otázku po smyslu života, existence

http://jlbjlt.net/files/7083_plakat_godot_nahled_bezr.jpg

http://www.youtube.com/watch?v=9HPb48amc4w http://www.topzine.cz/wp-content/uploads/2010/03/cekani-na-godota-pavelka-prachar-kacer-matasek.jpg

Další představitelé: John Osborne (1929 – 1994) anglický dramatik studoval v Devonu, ale vyloučen za nekázeň (údajně vrátil řediteli pohlavek) pracoval v divadle – herec, asistent režie Dílo: Ohlédni se v hněvu – vytvořil prototyp rozhněvaného mladého muže, který revoltuje proti tradičním hodnotám Komik = protiměšťácká fraška

http://gonet.cz/~tri65dnigalerie/porad_booklet/250/1/16225c446ddece393c0aa963a4a8a73d.jpg http://photo.goodreads.com/books/1176003937l/582621.jpg

Eugene Ionesco ( 1912 – 1994) Hra Židle - autor vyplnil prázdno židlemi, na které postupně jakoby usedají fyzicky nepřítomné osoby, s kterými vedou dialog dva protagonisté – Stařeček a Stařenka – jediní viditelní - ti v závěru spáchají sebevraždu a hluchoněmý Řečník sděluje jejich nesrozumitelné poselství o smyslu života

http://www.odaha.com/sites/default/files/eugene-ionesco.jpg http://media0.mypage.cz/images/media0:4a7dda02ea5d5.jpg/%C5%BDidle%2005.jpg

Práce s texty – čítanka (výbor textů) pro IV. Ročník Str. 12 – Čekání na Godota Str. 15 - Židle Str. 25 – Ohlédni se v hněvu

http://depresivnideti. eu/wp-content/uploads/2009/11/zahradni-slavnost http://depresivnideti.eu/wp-content/uploads/2009/11/zahradni-slavnost.jpg http://knihyseidl.cz/wp-content/uploads/2010/12/havel.gif http://www.e-ott.info/images/zahradni_slavnost06-450x299.jpg

Zahradní slavnost je divadelní hra Václava Havla z roku 1963 Zahradní slavnost je divadelní hra Václava Havla z roku 1963. Je považována za první českou absurdní hru.Hlavní postavou je mladý přičinlivý Hugo Pludek, který dosahuje společenského vzestupu pomocí dokonalého ovládnutí obsahově vyprázdněných frází. Hugo Pludek, syn ze středostavovské rodiny, je rodiči vyslán na zahradní slavnost Likvidačního úřadu, pořádanou Zahajovačskou službou, aby se zde setkal s vlivným Františkem Kalabisem. Hugo zde Kalabise nenajde, místo toho se rozvine sled absurdních situací. Všichni funkcionáři Likvidačního úřadu i Zahajovačské služby hovoří degenerovaným, formálním a bezobsažným jazykem, jak se očekává od jejich role v byrokratickém systému. Hugo si rychle osvojí frázi jako univerzální dorozumívací techniku, postupuje na společenském žebříčku a nakonec stane v čele nově ustavené Ústřední komise pro zahajování a likvidování. Důsledkem je ztráta vlastní identity. Když Hugo přijde domů, je natolik změněn, že jej vlastní rodiče nepoznávají.

Audience Do této hry zahrnul Václav Havel své vlastní zkušenosti z doby, kdy pracoval jako dělník v trutnovském pivovaru. Hrdinou hry je zakázaný spisovatel Vaněk, který pracuje v pivovaru jako „přikulovač sudů“. Jeho nadřízený Sládek ho pozve do své kanceláře k rozhovoru. Jedná s ním přátelsky, spisovatel se však cítí nesvůj. Je vytržen ze svého prostředí, dělnickým zvykům /pití piva/ přivyká jen s obtížemi, kromě toho neví, jestli na něj jeho nadřízený nechystá nějaký podraz. Sládek mu dá zvláštní návrh - přesvědčuje ho, aby sám na sebe psal hlášení tajné policii. Vaněk odmítne, přesto že mu Sládek za to nabízí „ teplé místo ve skladu“. Ve hře jde mimo jiné o kritiku pokrytectví.

http://img. aktualne. centrum. cz/233/36/2333643-obcan-havel-prikuluje http://img.aktualne.centrum.cz/233/36/2333643-obcan-havel-prikuluje.jpghttp://img.aktualne.centrum.cz/233/36/2333643-obcan-havel-prikuluje.jpg http://www.youtube.com/watch?v=EnefoLZ9nsg http://www.gramofonove-desky.cz/fotocache/bigorig/LP-Havel-Vaclav-Audience.jpg