Ryby (Osteichthyes) Andrea Adamusová 2010

Ryby druhově nejpočetnější třída obratlovců celý život dýchají žábrami vyvinuly se ve sladkých vodách moře osídlily druhotně v kostře výrazně převažují kosti nad chrupavkami žaberní přepážky redukovány žaberní dutina kryta skřelemi vychlípení hřbetní části hltanu vznikl plynový měchýř - hydrostatická funkce oplození mimotělní, obrovská produkce potomstva proměnlivá teplota těla (poikilotermie)

Šupiny Ve škáře Jsou kostěné Taškovitě kryjí tělo Rostou po celý život Základ - centrální ploténka Letokruhy (annuli) v době nedostatku nahuštěny Soustředné lamely (circuli) během intenzivnějšího růstu – teplo, hojnost potravy

Kapr obecný Pohyb ve vodě Po stranách těla postranní čára (linea lateralis) Jemnými otvůrky voda proniká do podélného kanálku pod šupinami - nervová zakončení zaznamenávají chvění vody Tento tzv. „dalekohmatný" ústroj - orientace ryby v kalné vodě a za tmy Hydrodynamický tvar Vylučování slizu z četných jednobuněčných žláz v pokožce Zamezuje vysychání Brání bobtání kůže Zabraňuje pronikání mikroorganismů

Hydrodynamický tvar Hlava vpředu zahrocená dozadu se rozšiřuje přímo přechází v trup - nepohyblivé spojení Od poloviny těla se trup zužuje k ocasní ploutvi Kůže hladká, slizovitá

Ústa Koncová ústa s bezzubými čelistmi Vnější ústní koutky masité hmatové výběžky (tzv. vousy) - na dně vyhmatává potravu Na hřbetní části hlavy Dvě, s ústní dutinou nesouvisející, nozdry, vystlané vrstvou čichových buněk

Postavení úst a druhy ploutví heterocerkní homocerkní difycerkní horní potrava u hladiny (perlín) koncová dravé (candát) dolní potrava u dna (ostroretka)

Ploutve Ocasní ploutev Liché ploutve (hřbetní a řitní) Vyztužena vazivovými, paprsčitě rozbíhajícími ostny Vně symetrická Vnitřně asymetrická Směrové kormidlo Zdroj pohybu Liché ploutve (hřbetní a řitní) stabilizace těla ve vodě Párové ploutve (prsní a břišní ) stabilitu těla mění směr pohybu

Ploutve Ocasní ploutev Hřbetní ploutev Prsní ploutve Břišní ploutve Vyztužena vazivovými, paprsčitě rozbíhajícími ostny Vně symetrická, vnitřně asymetrická Hřbetní ploutev Přední 3-4 paprsky jsou kostěné (ostny) Ostatní měkké, tvořené vazivem Prsní ploutve Za hlavou na bocích těla Břišní ploutve Před řitním otvorem

Skřele – operculum Párová, tenká a pohyblivá kostěná šupina porostlá kůží Nasedají po stranách za očima Kryjí žaberní dutinu s bohatě prokrvenými žábrami

Kostra a svaly Zkostnatělá vnitřní kostra Dva typy kostí: osifikace (zkostnatění) chrupavek a krycích kostí kožního původu zejména na lebce nediferencované, dvojduté (amficélní) obratle rozlišené na oddíl trupový a ocasní mezi jednotlivými obratli jsou zachovány zbytky chordy osní kostra Kosterní svalovina převládá segmentovaný podélný boční sval

Kostra

Trávicí soustava Bezzubá ústa Jícen Žaludek Mechanické zpracování tzv. požerákovými zuby Vznikly přeměnou dolní části posledního páru žaberních oblouků Na dně hltanu Nemá slinné žlázy Jícen Krátký a široký Žaludek Silně prohnutý Tvar vaku

Trávicí soustava Střevo Játra Na počátku výběžky Sekrece trávicích enzymů Úzké Nedělené Několik kliček Vyúsťuje řitním otvorem Játra Velká Se žlučovým váčkem

Vylučovací soustava Ledviny Podélně mezi páteří a plynovým měchýřem Úzké hnědočervené Vylučují jimi dusíkaté látky z těla

Anatomie

Dýchací soustava Bohatě prokrvené žaberní lupínky Uspořádané do 4 párů žaberních oblouků Párové Umístěné po stranách hlavy v žaberních dutinách Chráněné skřelemi Nabrání vody při uzavřených skřelích Uzavření úst a nadzdvihnutí skřelí Cezení vody; potravu polykání potravy Vodu nepolyká nikdy! Voda omývá žaberní lupínky Na povrchu dochází k výměně plynů

Plynový měchýř Neslouží k dýchání Vznikl fylogeneticky jako vychlípenina hřbetní části hltanu Hydrostatické ústrojí Stěny bohatě prokrvené vlásečnicemi Umožňuje regulovat hustotu těla

Cévní soustava Venózní srdce Jednosměrný tok zajištěn chlopněmi Typické pro všechny primárně vodní strunatce Uložené na břišní straně těla za hlavou Prochází jím výhradně krev odkysličená Jednosměrný tok zajištěn chlopněmi Okysličená krev vedena hřbetní aortou do těla Červené krvinky Velké, oválně vejčité, mají jádro

Centrální nervová soustava Převládá hmota míchy nad hmotou mozku Mozek 10 párů mozkových nervů Obvodové (periferní) nervy Vystupuje z páteřní míchy Autonomní vegetativní nervová soustava Inervuje útrobní orgány

Smyslová soustava Zrak Velké párové ploché oči Vidění ve vodě na krátké vzdálenosti Plochá rohovka, velká kulovitá čočka Zaostřování oka přiblížením čočky sítnici zvláštním očním svalem Sítnice Tyčinky Čípky Oční víčka a slzní žlázy nemá

Smyslová soustava Statoakustický orgán Chuť Vnitřní ucho Postranní čára Vnímání proudění vody Weberův orgán Soustava výrůstků na několika předních obratlích Registruje změny tlaku vody Chuť soustředěny na výrůstcích v okolí úst

Rozmnožování Oddělené pohlaví Varlata i vaječníky párové Samci (mlíčňáci) – mlíčí Samice (jikernačky) – jikry Oplození mimotělní Tření na mělčinách: trdliště Značná nadprodukce potomstva Oplozené jikry – plůdek Vývoj přímý

Tahy mořských ryb Anadromní Katadromní Imprintace Z moře do pramenišť řek Lososi Katadromní Z řek do moře Úhoři – Sargasové moře Imprintace Orientace podle chemického složení vody Tahy na místa, kde se vylíhly

Péče o potomstvo Hořavka duhová Tlamovec Koljušky Není obvyklá Výjimky Samice klade jikry do plášťové dutiny škeble rybničné Tlamovec Plůdek v tlamě Koljušky Staví hnízdo Mořský koník Plůdek v břišním vaku samce

Systematický přehled ryb

Podtřída: PAPRSKOPLOUTVÍ (Actinopterygii) Většina dnes žijících druhů Slepé čichové jamky Plynový měchýř Hospodářský význam Chrupavčití Kostnatí

Nadřád: CHRUPAVČITÍ (Chondrostei) Starobylá skupina Některé znaky paryb Vespod hlavy příčně postavená ústa Spirální řasa střeva Heterocerkní ocasní ploutev Současné druhy Řád jeseteři (Acipenseriformes).

Řád: Jeseteři (Acipenseriformes) Vývojově nejstarší žijící paprskoploutvé ryby Kostra je chrupavčitá Chorda zachována po celý život Hlava vpředu nápadně prodloužena v rypec (rostrum) Ústa extrémně spodní, bezzubá, s četnými hmatovými výrůstky Tělo Převážně lysé Shora kryté pěti řadami velkých kosočtverečných šupin Kryté sklovitým ganoinem Vvzájemně nepřekrývají

Řád: Jeseteři (Acipenseriformes) Moře a řeky severní polokoule Živí se bezobratlými živočichy mořského dna Vytírají se v pramenných oblastech řek Migrují i tisíce kilometrů Chutné maso, jikry – kaviár Zástupci: Jeseter velký Jeseter malý Vyza velká Živí se dravě Největší sladkovodní ryba (délka až 9 m, váha i 1000 kg a stáří až 100 let) Černé a Kaspické moře

Nadřád: KOSTNATÍ (Teleostei) Ústrojnost odpovídá kaprovi Vývojově relativně mladá Čeleď: Sleďovití Lososovití

Čeleď: SLEĎOVITÍ (Clupeidae) Mořské ryby Koncová ústa Dlouhá řitní ploutev Žijící v hejnech Živící se planktonem Zástupci: Sleď obecný Sardinka obecná Šprot obecný Sardel ančovička

Čeleď: LOSOSOVITÍ (Salmonidae) Drobná tuková ploutvička bez paprsků Mezi hřbetní a ocasní ploutví Mořské ryby táhnoucí do horních toků řek (lososi) Sladkovodní ryby táhnoucí do nejhořejších toků řek a ledovcových jezer (pstruzi) Zástupci: Losos obecný Pstruh obecný Pstruh americký duhový Lipan podhorní

Další čeledi - zástupci Štika obecná Severní polokoule Loví plevelné druhy ryb Kapr obecný Aklimatizován pro chov v rybnících, prošlechtěn Důležitý pro české rybníkářství Karas obecný Plotice obecná Lín obecný Cejn velký

Další čeledi - zástupci Parma obecná Oblíbený předmět lovu sportovních rybářů Vnitřnosti parmy nejsou poživatelné!! Hořavka duhová Klade jikry do plášťové dutiny škeble rybničně Mřenka mramorovaná Sumec velký Naše největší ryba Lysé tělo Treska obecná Atlantik Úhoř říční Hladké slizké tělo Sargasového moře Dospělci po tření hynou

Další čeledi - zástupci Živorodka komáří Požírá komáří larvy Význam v oblastech výskytu malárie Okoun říční Candát obecný Makrela obecná Tuňák obecný Platýs bradavičnatý Treska obecná Atlantik

Nadřád: LALOKOPLOUTVl (Crossopterygii) Nepočetná, významná skupina Fosilní zástupci žili v devonských sladkých vodách Vývojová blízkost k obojživelníkům Představují předky všech suchozemských obratlovců Zástupce: Latimerie podivná Jediný žijící druh

Nadřád: DVOJDYŠNÍ (Dipnoi) Samostatná vývojová větev Znaky, dokládající možnou cestu vývoje k suchozemským obratlovcům Jsou to protáhlé Přes 1 m dlouhé ryby Chrupavčitá kostra Kosmoidní šupiny Ocasní ploutev souměrná vně i zevnitř (difycerkní) Sladké vody tropických oblasí Dýchání žábrami rovnocenné s plicním

Nadřád: DVOJDYŠNÍ (Dipnoi) Počátkem období sucha si v bahně vyhrabávají asi metrové svislé šachty, na jejichž dně přežívají ve stavu strnulosti s fyziologickými pochody utlumenými na minimum (anabióza), dýchají přitom vzdušný kyslík Rozmnožují se v období dešťů Jednoplicní Bahník australský Dvouplicní Bahník americký Bahník východoafrický

Ryby

Použitá literatura: Biologie pro gymnázia Jan Jelínek, Vladimír Zicháček Nakladatelství Olomouc 2007