Měříme elektrický proud (Učebnice strana 125 – 127) Elektrický proud je tvořen usměrněným pohybem volných částic s elektrickým nábojem. směr proudu Elektrický proud bude tím větší, čím větší bude celkový náboj částic, které projdou příčným průřezem vodiče za jednotku času. Tím bude mít také proud větší účinky, např. tepelné nebo magnetické. Elektrický proud je fyzikální veličina, značí se I. Jednotkou elektrického proudu je ampér, značí se A. Vodičem prochází stálý elektrický proud 1 ampér, jestliže jeho příčným průřezem projdou za každou sekundu částice s celkovým elektrickým nábojem 1 coulomb.

Při měření elektrického proudu používáme i menší a větší jednotky, miliampér (1 mA = 10-3 A), mikroampér (1 μA = 10-6 A), kiloampér (1 kA = 103 A), megaampér (1 MA = 106 A). Elektrický proud měříme ampérmetrem. Značka A Používáme ručičkové nebo digitální ampérmetry. Před měřením musíme vždy zvolit vhodný rozsah ampérmetru, abychom nepřekročili měřící rozsah stupnice. Při měření ručičkovým ampérmetrem zjistíme nejprve rozsah stupnice a hodnotu nejmenšího dílku. Hodnotu měřeného proudu určíme tak, že výchylku ručky v dílkách vynásobíme hodnotou jednoho dílku v ampérech.

Urči, jaký proud prochází obvodem: Měřící rozsah stupnice: 5 A Počet nejmenších dílků na stupnici: 25 Elektrický proud odpovídající 1 dílku: 5 : 25 = 0,2 0,2 A zobrazené poloze ručky: 1,6 A 0,2 · 8 = 1,6 Měřící rozsah stupnice: 15 A Počet nejmenších dílků na stupnici: 30 Elektrický proud odpovídající 1 dílku: 15 : 30 = 0,5 0,5 A zobrazené poloze ručky: 4 A 0,5 · 8 = 4

Měřící rozsah stupnice: Počet nejmenších dílků na stupnici: 15 Elektrický proud odpovídající 1 dílku: 30 : 15 = 2 2 A zobrazené poloze ručky: 24 A Měřící rozsah stupnice: 1,0 A Počet nejmenších dílků na stupnici: 25 Elektrický proud odpovídající 1 dílku: 1 : 25 = 0,4 0,4 A zobrazené poloze ručky: 3,4 A 0,4 · 8,5 = 3,4 Měřící rozsah stupnice: 100 A Počet nejmenších dílků na stupnici: 20 Elektrický proud odpovídající 1 dílku: 100 : 20 = 5 5 A zobrazené poloze ručky: 85 A

Máme-li měřit elektrický proud v určitém místě obvodu, zařadíme ampérmetr do tohoto místa obvodu tak, že jeho svorka označená + (nebo ↓) byla spojena se shodně označenou svorkou zdroje (+). Při měření zvolíme nejprve největší rozsah ampérmetru. Při volbě příliš malého rozsahu na počátku měření bychom mohli ampérmetr zničit. Při rozsahu ampérmetru 3 A je hodnota proudu asi 0,5 A, můžeme použít rozsah do 0,6 A. Při rozsahu ampérmetru 0,6 A je hodnota proudu asi 0,53 A. Ampérmetr zapojujeme do obvodu s ostatními spotřebiči do série (za sebou). A A V nerozvětveném elektrickém obvodu prochází ve všech částech stejný proud.

Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 128. K měření elektrického proudu se používají i přístroje, kterými lze měřit i další fyzikální veličiny, např. elektrické napětí. Tyto přístroje nazýváme multimetry. Při měření proudu musíme nejdříve přepnout přepínač do polohy pro měření proudu značené zpravidla A, mA nebo μA a zvolit vhodný rozsah. Zatím budeme měřit jen stejnosměrný proud, to je proud, který má stálý směr a stálou velikost. Na multimetru je značený (=) nebo DC. V 9. ročníku se budeme zabývat střídavým proudem. To je proud, jehož směr i velikost se pravidelně mění a který využíváme při práci s elektrickými spotřebiči připojenými k síťové zásuvce. Na multimetru je značený ~ nebo AC. Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 128.