nejvýznamnější světové produkce jednotlivých plodin a živočichů Zemědělství II. nejvýznamnější světové produkce jednotlivých plodin a živočichů

Rostlinná produkce -gencentra místa, odkud se šířilo pěstování kulturních plodin: 1. Čína, Nepál proso, čtyřřadý ječmen, sója, batáty, bambus, mandarinka, morušovník, čínské zelí 2. Indie: rýže, čirok, cizrna, kokosovník, bavlník, citrusy, jutovník, pepřovník, cukrová třtina, zázvor, palma ságová Přední Asie: pšenice, žito, oves, ječmen, žito, čočka, hrách, len, sezam, hořčice, mák, jabloň, hrušeň, třešeň, mandloň, pistácie, salát, petržel, mrkev, fíkovník

Rostlinná produkce -gencentra Středomořské: pšenice, oves, ječmen, čočka, hrách, jetel, hořčice, řepka, brukev, petržel, tuřín, česnek, kmín, anýz, chmel Habešské (oblast Etiopie) pšenice tvrdá, ječmen, čirok, čočka, hrách setý, bob obecný, hrachor setý, len setý, sezam, řeřicha setá, koriandr, kávovník arabský Jihoamerické a středoamerické: kukuřice, fazol obecný, paprika roční, paprika křovitá, agáve, sisal, rajče, kakaovník, brambor, tykev, kokainovník, tabák virginský

Rostlinná produkce OBILOVINY pšenice rýže ječmen kukuřice žito, oves nejrozšířenější, náročná na půdy a teplo nejvíce: Čína, USA, Francie, Rusko rýže subtropický a tropický pás, 2-3 sklizně za rok, umělé zavlažování, terasová pole nejvíce: Čína, Indie, Indonésie, Bangladéš, Japonsko, Egypt ječmen mírný pás, sev. polokoule nejvíce: Francie, Německo, Rusko, Kanada, USA, Ukrajina kukuřice na zrno nebo krmná nejvíce USA, Čína, Mexiko, Francie žito, oves menší plochy než ostatní obil., Německo, Polsko SVĚTOVÉ OBILNICE USA, jih Kanady, JV Asie, východ Austrálie, Rusko, Francie, Argentina

HLÍZNATÉ PLODINY Rostlinná produkce brambory výživa, krmivo, průmysl (škrob, lihoviny) nejvíce: Rusko, Polsko, Bělorusko, USA, Čína batáty, maniok, jamy, taro jedlé hlízy pěstované v tropech (Afrika, Asie)

Rostlinná produkce OLEJNINY sója slunečnice řepka olejka olivy významná pro velký obsah bílkovin, tuků, min. látkek, náročná na pěstování, převážně v mírném pásu nejvíce: USA, Čína, Brazílie slunečnice teplý mírný, subtropický pás, JV Evropa nejvíce: USA, Čína, Argentina řepka olejka mírný pás, nenáročná, jedlý i technický olej nejvíce: Evropa olivy nejkvalitnější olejnina, Mediterán nejvíce: Španělsko, Itálie, Řecko, Tunisko, Maroko, Turecko

Rostlinná produkce TECHNICKÉ PLODINY cukrová řepa cukrová třtina mírný pás, Evropa nejvíce: Francie, Německo, Rusko, Čína, USA cukrová třtina tropy, náročná na teplo, vláhu a sluneční svit nejvíce: Kuba, Brazílie, Indie, jih USA bavlník subtropy (spíše suché) nejvíce: jih USA, Kazachstán, Čína, Indie, Egypt, Súdán len mírný pás, Východní Evropa kaučukovník trop. lesy nejvíce: Malajsie, Thajsko, Indonésie, Kongo, Brazílie tabák subtropy, teplý mírný pás nejvíce: Turecko, Kuba, Bulharsko, Indie, USA, Čína

Rostlinná produkce POCHUTINY - NÁPOJE kakaovník kávovník čajovník tropy nejvíce: Brazílie, Indonésie, Ghana, Nigérie, Malajsie kávovník tropy, pochází z Etiopie nejvíce: Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Indonésie čajovník hlavně asijské monzunové subtropy nejvíce: Indie, Čína, Srí Lanka, Turecko, Japonsko, Írán vinná réva teplý mírný pás, 90% na nápoj, 10% ovoce nejvíce: Španělsko, Itálie, Řecko, Francie, USA, Chile, Austrálie, JAR chmel mírný pás, 70% Evropa nejvíce: Německo, UK, ČR, Belgie, USA

POCHUTINY - KOŘENÍ Rostlinná produkce slouží k ochucení pokrmů tradičních regionálních kuchyní tropické pepř, vanilka, skořice, hřebíček, chilli, curry mírný pás kmín, křen, kopr, fenykl, majoránka, oregáno

Lesnictví a zpracování dřeva Světová produkce je v současnosti cca 3,3 mld. m3 ročně na 33 % objemu světové produkce se podílí Asie Největším producenti surového dříví v r. 2001: USA (481 mil. m3), Indie (296 mil. m3),Čína (285 mil. m3), Brazílie (236 mil. m3), Kanada (177 mil. m3), Rusko (162 mil. m3) a Indonésie (119 mil. m3) Podle údajů FAO se roční světová produkce dříví v průběhu 20. století zvýšila na více než trojnásobek -z 1030 mil. m3 v roce 1925 na 3328 mil. m3 v roce 2001

Lesnictví a zpracování dřeva těžba dřeva v tropických deštných lesích deforestace = odlesňování rozsáhlých oblastí ničení ŽP rostlin i živočichů Amazonie, Konžská pánev, Borneo, Sumatra lesy mírného pásu částečně lze obnovovat sev. Amerika, Evropa, Rusko produkce dřeva: topivo (Afrika) výroba nábytku, stavební materiál, papír

Živočišná produkce CHOV HOVĚZÍHO DOBYTKA (SKOTU) svět asi 1,3 mld. kusů nejvíce Indie 196 mil. kusů, bez konzumace, pro hinduisty je kráva posvátné zvíře dále Brazílie, Čína, USA, Argentina, Rusko, Austrálie v Africe má skot význam jako majetek Vývoz masa a kůže Latinská Amerika (llanos, pampy) Vývoz mléka USA, Evropa (pastviny)

Živočišná produkce CHOV PRASAT svět 880 mil. kusů chov pro maso, sádlo, kůži nejvíce: Čína (400 mil.), USA (60 mil.), Brazílie (30 mil.), Rusko (28 mil.) chov ovlivněn náboženstvím - muslimové a židé nejedí vepřové maso

Živočišná produkce CHOV OVCÍ svět: 1 mld. kusů chov pro vlnu, maso, mléko nejvíce Austrálie (133 mil.) Čína (111 mil.) Nový Zéland (50 mil.) Írán (45 mi.) zvláštnost v Íránu: černé ovce - perzián (kožešina čerstvě narozených jehňat) produkce vlny Austrálie, Nový Zéland, Čína, Rusko, Kazachstán, Argentina

Živočišná produkce CHOV DRŮBEŽE zejména v příměstském zemědělství slepice, krůty, husy, kachny nejvíce: Čína, JV Asie, Evropa na maso: tzv. brojleři = šestitýdenní kuřata na vejce: nosná plemena, klecový chov

Živočišná produkce RYBOLOV mořský i sladkovodní lov: kytovci - velryba jižní a grónská, žraloci, tuňáci, sledi, sardinky, makrely, tresky, mořští bezobratlí (krabi, krevety, mlži) největší světová loviště se nacházejí v polárních oblastech oceánů Severní Atlantik, Severní Pacifik, Humboldtův proud apod. největší výlovci: Japonsko, Peru, Island, Norsko, Irsko, Kanada, Grónsko

Problém výživy obyvatelstva světa Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů; 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla to je více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady; V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba snížila o 20 % Počet hladovějících se však zvýšil o 18 milionů; Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady; Chudí utratí za jídlo přes 70 % svých příjmů. Průměrná americká rodina něco přes 10 %; Člověk potřebuje k zdravému životu 2 350 kalorií za den. V 54 zemích nedosahuje produkce potravin úrovně, která je nutná k nasycení obyvatelstva

V 54 zemích nedosahuje produkce potravin úrovně, která je nutná k nasycení obyvatelstva Člověk potřebuje k zdravému životu 2 350 kalorií za den. Každých pět vteřin zemře hlady jedno dítě; Každý rok se narodí 17 milionů dětí s podváhou, protože jejich matky trpí podvýživou; Hladovým dětem je možné poskytnout celodenní jídlo ve škole pouze za přibližně 19 amerických centů (4,50 Kč); V Africe je osmkrát vyšší dětská úmrtnost než v Evropě z důvodu podvýživy; Na následky hladu a podvýživy umírá každoročně šest milionů dětí mladších pěti let. http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1814

Světová těžba nerostných surovin Zjisti, kde jsou největší ložiska nerostných suroviny, které jsou těženy!